Nejvyšší hofmistr

úředník vedoucí panovnický dvůr

Nejvyšší (císařský a královský) hofmistr (německy /Kaiserlicher und königicher/ Obersthofmeister) byl vysoký státní úřad u dvora římsko-německých císařů (do roku 1806) a poté v letech 1804-1918 rakouských císařů ve Vídni. Jak je patrné z výroční Dvorní a státní příručky [1] , první hlavní správce panovníka se zařadil hned za arcidům (habsbursko-lotrinskou dynastii a před všechny ostatní aristokraty.

Sídlo nejvyššího hofmistra panovníka bylo ve vídeňském Hofburgu.

FunkceEditovat

Nejvyšší hofmistr měl na starosti správu císařského dvora a rozpočet panovníkovy domácnosti. Po rozdělení Rakouského císařství na duální monarchii Rakousko-Uhersko v roce 1867, byl nyní c. a k. vrchní hofmistr odpovědný za obě části říše.

Císařovna a královna Alžběta měla vlastní dvůr s hofmistrem a hofmistryní, dvorními dámami a komorou.[2] Zaměstnanci s tímto titulem byli k dispozici také korunnímu princi a dalším starším arcivévodům.

Podobný dvorní úřad se objevoval i na jiných královských dvorech, či u menších panovníků. Úřad nejvyššího hofmistra od 15. století postupně nabýval na významu státního úřadu a hofmistři u německých královských dvorů získali téměř vážnost ministra sněmovny a kabinetu.

K povinnostem vrchního hofmitra Jeho Veličenstva ve Vídni patřila rovněž správa dvorem užívaných nemovitostí, zámků a paláců, včetně stavebních prací, dozor nad c. k. dvorními divadly (divadla Hofburg a Dvorní opery ve Vídni), plánování dvorských ceremoniálů pro formální vystoupení panovníka, jako např. pořadí řečníků a zasedací pořádek, pořadí přednosti kočárů atp., nebo tvorba pozvánek k audienci u panovníka a podobně.

OsobnostiEditovat

Kníže Alfred z Montenuovo, do roku 1908 druhý po knížeti Rudolfovi z Lichtenštejna, od roku 1909 první vrchní správce císaře a vzdáleně příbuzný císařské rodině, měl prý silný vliv na starého Františka Josefa I.

Posledním ve funkci nejvyššího hofmistra císaře Karla I. byl hrabě Leopold Berchtold z Uherčic v době první světové války, kdy úřad ztratil na významu ve prospěch armády a politiky.

Jako poslední císař Karel I., dne 11. Pokud se 11. listopadu 1918 zřekl jakéhokoli podílu na státních záležitostech, bylo vrchní správcovství zastaralé. Jeho infrastrukturní administrativní úkoly na území dnešního Rakouska (ještě bez Burgenlandu) převzala vláda Karla Rennera nového spolkového státu Německé Rakousko.

Seznam nejvyšších c. a k. hofmistrů ve VídniEditovat

RuskoEditovat

V Ruské říši existovaly dva tituly u dvora až do roku 1917, Oberhofmeister ( russisch Ober-gofmeister) a Hofmeister (rusky Gofmeister). Podle žebříčkové tabulky odpovídaly žebříčkovým kategoriím K2 resp K3.

Viz také: Hofmeister

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Obersthofmeister na německé Wikipedii.