Johann Weikhard von Auersperg
Jan Vajkard z Auerspergu (slovinsky Janez Vajkard Turjaški, německy Johann Weikhard von Auersperg, 11. března 1615 Žužemberk – 11. listopadu 1677 Lublaň) byl rakouský šlechtic z kraňského rodu Auerspergů, hrabě z Gottschee a 1. kníže z Auerspergu. Působil jako diplomat a politik, v roce 1653 se stal minsterberským knížetem.
| Jan Vajkard z Auerspergu | |
|---|---|
 | |
| 1. kníže z Auerspergu | |
| Ve funkci: 1653 – 11. listopad 1677 | |
| Předchůdce | povýšen do knížecího stavu císařem Ferdinandem III. |
| Nástupce | Jan Ferdinand z Auerspergu |
| Narození | 11. března 1615 Žužemberk |
| Úmrtí | 11. listopadu 1677 (ve věku 62 let) Lublaň |
| Místo pohřbení | Františkánský kostel Zvěstování Panny Marie v Lublani |
| Choť | Marie Kateřina z Losensteinu |
| Rodiče | Dětřich II. z Auerspergu a Sidonie Gall von Gallenstein |
| Děti | Jan Ferdinand z Auerspergu František Karel z Auerspergu Leopold z Auerspergu Marie Františka z Auerspergu |
| Příbuzní | bratr: Volf Engelbert z Auerspergu (1610–1673) bratr: Herward z Auerspergu (1613–1668) vnuk: Jindřich Josef z Auerspergu (1697–1783) |
| Profese | politik |
| Ocenění | (1650) Řád zlatého rouna (č. 421) |
| Commons | Johann Weikhard von Auersperg |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život
editovatNarodil se v Seisenbergu, dnešním slovinském Žužemberku jako syn Dětřicha II. z Auerspergu (1578–1630) a jeho manželky Sidonie Gallové z Gallensteinu. Měl bratry a Wolfa Engelbrechta (1610–1673) a Hervarta (1613–1668).
Velmi si ho oblíbil císař Ferdinand III. Habsburský, který dokonce Jana pověřil výchovou svého syna Ferdinanda. Jan ve službách Ferdinanda III. zastával funkce jako tajný rada, státní a konferenční ministr. V letech 1650 až 1657 se stal neoficiálně jakýmsi "prvním" ministrem habsburské monarchie. Roku 1650 se stal rytířem Řádu zlatého rouna jako první člen rodu, roku 1653 byl povýšen do říšského knížecího stavu (dědičného prvorozenému synovi), získal velký palatinát a právo razit mince. Vykonával úřady maršála a nejvyššího komorníka v Kraňském vévodství a Slavonii.
Ve druhé polovině šedesátých let začal usilovat o kardinálský čepec. Pro svůj záměr sice získal nového císaře Leopolda I., ale pro jistotu se obrátil i na francouzského krále Ludvíka XIV. Toto spojení bylo prozrazeno a Jan upadl u císaře v nemilost. Roku 1669 byl vypovězen do Lublaně, kde také později zemřel.
Jan Weikhard také výrazně rozšířil rodové statky. Od svého svěřence Ferdinanda IV. obdržel hrabství Wels v Horních Rakousích, od jeho otce pak roku 1654 lénem Minsterberské knížectví[1] s městem Frankenstein. Roku 1673 zdědil po svém bratru Wolfu Engelbrechtovi hrabství Gottschee.
Reference
editovat- ↑ ŽÁČEK. Dějiny Slezska v datech. Praha: Libri, 2004. 546 s. ISBN 978-80-7277-172-1. S. 432.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jan Vajkard z Auerspergu na Wikimedia Commons
Literatura
editovat- ŽUPANIČ, Jan; STELLNER, František; FIALA, Michal. Encyklopedie knížecích rodů zemí Koruny české. Praha: Aleš Skřivan ml., 2001. 340 s. ISBN 80-86493-00-8. S. 20–21.
