Josef Quaisser
Josef Quaisser (1776 nebo 1777 Žibřidice nebo Vratislavice nad Nisou[p 1] – 1. června 1845 Praha)[1] byl český malíř, karikaturista, litograf, pedagog a teoretik umění.
| Josef Quaisser | |
|---|---|
 | |
| Narození | 1776 nebo 1777 Žibřidice nebo Vratislavice nad Nisou |
| Úmrtí | 1. června 1845 Praha |
| Povolání | malíř |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život
editovatMísto a datum narození nejsou přesně doloženy, uvádí se rok 1776 nebo 1777, místo narození Žibřidice (Seifersdorf)[2] nebo Vratislavice nad Nisou[3]. (V matrice narozených Žibřidice je zapsán 15. dubna 1776 jako pokřtěný Joannes Josephus Quayser, syn Antonia Quaysera a jeho manželky Anny Barbary; není zřejmé, zda jde o stejnou osobu.[4])
Byl syn truhláře, rodina v jeho dětství přesídlila do Andělské Hory u Bruntálu. Jako stipendista hraběte Kristiána Kryštofa Clam-Gallase studoval čtyři roky malířství na drážďanské Akademii. Od roku 1802 údajně studoval na pražské Akademii, kde byl žákem Josefa Berglera (další bádání tento údaj zpochybňují, Berglerův vliv na Quaissera a jejich osobní kontakt však považují za zřejmé).[2]
Se stálou podporou Clam-Gallasovy rodiny bydlel v Praze ve třetím patře Clam-Gallasova paláce[nepřesný odkaz], kde byl pro svůj asketický život nazýván Clamovský poustevník[5] a na zámku ve Frýdlantu. Zemřel v Praze.
Dílo
editovatPortréty
editovatJosef Quaisser maloval především portréty členů rodu Clam–Gallasů.
- Portrét hraběte Christiana Clam-Gallase
- Portrět hraběte Kristiána z Valdštejna
Oltářní obrazy
editovatPro kostel svaté Máří Magdalény ve Frýdlantu–Větrově vytvořil v roce 1821 portrét jeho patronky. Je autorem obrazů na postranních oltářích kostela svatého Vavřince v Jezvé Sen svatého Josefa, Svatý Kristián, arcibiskup z Antiochie, klečící před oltářem, obrazu Svatý Michal v kostele svatého Michaela archanděla v Bulovce, dále např. hlavního oltářního obrazu svaté Barbory pro Kostel svaté Barbory v Rynolticích.
Grafika
editovatJosef Quaisser byl autorem mědirytin, litografií a leptů. Vytvořil několik desítek litografických portrétů slavných osobností, a také karikatur. Například:
- Portrét hraběte Christiana Clam-Gallase
- Portrét hraběnky Clam-Gallasové
- Portrét Josefa Berglera (1823)
- Portrét Johanna Gottfrieda Herdera (1824)
Teoretické práce
editovatZastoupení ve sbírkách
editovatDíla Josefa Quaissera jsou ve sbírkách Oblastní galerie v Liberci, Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě a Památníku národního písemnictví.[7]
Odkazy
editovatPoznámky
editovat- ↑ Přesné datum a místo narození neznámé.
Reference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Joseph Quaisser na německé Wikipedii.
- ↑ a b SVOBODA, Milan a kol. Kristián Kryštof hrabě Clam-Gallas-Stručná biografie [online]. 2012, rev. Liberec. Dostupné online. ISBN 978-80-7372-929-5.
- ↑ a b Allgemeine Deutsche Biografie, díl 27 (Quad-Reinald). Mnichov: Historische Commission bei der Königlichen Akademie der Wissenschaften, 1875-1912. Dostupné online. S. 120–121.
- ↑ Josef Quaisser [online]. AbArt [cit. 2021-05-31]. Dostupné online.
- ↑ Matrika narozených Janovice v Podještědí/Žibřidice, 1774-1784, snímek 163 [online]. SOA Litoměřice [cit. 2021-05-31]. Dostupné online.
- ↑ RUTH, František: Kronika královské Prahy. I. díl. P. Körber Praha 1905, s.338
- ↑ HEILANDOVÁ, Lucie. Kresleno na kameni. Počátky brněnské a pražské litografie.. Brno, 2018 [cit. 2021-05-30]. Dizertační práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce Radka Nokkala Miltová. s. 81–82. Dostupné online.
- ↑ Registr sbírek výtvar. umění: vyhledávání Quaisser Josef [online]. ProMuS [cit. 2021-06-01]. Dostupné online.
Literatura
editovat- Bildnisse der vorzüglichsten deutscher Dichter und Schriftsteller / nach dem Leben theils gemalt theils gezeichnet von Jagemann, ... lytographirt vom Historien- und Portrait- Maler J. Quaisser ; nebst kurzgefaßten Lebensgeschichten. P. Boh,amms Erben Prag (b.d. mezi 1824-1832)
- Allgemeine Deutsche Biografie, díl 27 (Quad-Reinald). Mnichov: Historische Commission bei der Königlichen Akademie der Wissenschaften, 1875-1912. Dostupné online. S. 120–121.
