Kristián Kryštof Clam-Gallas
Kristián Kryštof hrabě Clam-Gallas (3. září 1771 Praha – 21. srpna 1838 Planá)[1] byl český šlechtic. Byl nejvyšším maršálkem Českého království a předsedou Společnosti vlasteneckých přátel umění.
| Kristián Kryštof Clam-Gallas | |
|---|---|
 Kristián Kryštof Clam-Gallas | |
| Nejvyšší maršálek Českého království | |
| Ve funkci: 17. březen 1831 – ? | |
| Panovník | František I., Ferdinand V. |
| Předchůdce | František Josef z Vrtby |
| Prezident Společnosti vlasteneckých přátel umění | |
| Ve funkci: 1830 – 1838 | |
| Předchůdce | František Josef ze Šternberka a Manderscheidu |
| Nástupce | Ervín Felix hrabě Nostic-Rieneck |
| Narození | 3. září 1771 Praha  Habsburská monarchie |
| Úmrtí | 21. srpna 1838 (ve věku 66 let) Planá  Rakouské císařství |
| Místo pohřbení | Gallasovská a Clam-Gallasovská hrobka v Hejnicích |
| Národnost | česká |
| Choť | Josefína z Clary-Aldringenu |
| Rodiče | Kristián Filip z Clam-Gallasu a Marie Karolína Josefa Šporková |
| Děti | Eduard z Clam-Gallasu Kristiana z Clam-Gallasu Karolina z Clam-Gallasu |
| Příbuzní | Aloisie z Clam-Gallasu a Marie Aloisie z Clam-Gallasu (sourozenci) František z Clam-Gallasu a Edina z Clam-Gallasu (vnoučata) |
| Profese | mecenáš |
| Commons | Christian Christoph Clam-Gallas |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Zájem o hudbu a uměníEditovat
Po smrti svého otce Kristiána Filipa se stal jako jeho nejstarší syn dědicem jeho majetku. A podobně jako otec i on podporoval rozvoj hudby a výtvarného umění. Udržoval například pravidelný orchestr a zval významné hudebníky té doby jako byl například Ludwig van Beethoven.[2] Ten pro manželku Kristiána Kryštofa (v té době ještě snoubenku), hraběnku Josefinu Karolínu Clary-Aldringen, která byla vynikající zpěvačkou, klavíristkou, hráčkou na mandolínu a byla také jednou z jeho lásek, tajně složil i dvě skladby pro cembalo a mandolínu a árii Ach krvelačný křivopřísežníku. Zřejmě je však nikdy nedostala.[2][3][4] Hrabě sám navíc také maloval.[5]
S manželkou pořádal též koncerty i divadelní představení, a to jak v Praze, kde zdědil rodový palác v Husově ulici, tak také v Liberci či Frýdlantě.[4][5]
MecenášEditovat
Kristián Kryštof byl k lidem laskavý a na svých panstvích podporoval rozvoj školství a vzdělání. Umožnil také několika nadaným synům svých poddaných vystudovat. Mezi ně patřili čeští malíři Josef Führich a Josef Quaisser.[6]
Stavební činnostEditovat
Lázně LibverdaEditovat
Kristián Kryštof se přičinil o rozvoj lázní v Libverdě.[3] Byly postaveny nové lázeňské pavilony a objeveny i nové léčivé prameny.[7]
ObřístvíEditovat
Započal také s rozšiřováním zámku v Obříství, který byl do té doby pouze jednokřídlý. Ovšem již v roce 1817 prodal v té době ještě rozestavený objekt císařskému generálovi baronu Františku Kollerovi. Ten byl mimo jiné znám tím, že byl členem eskorty, která doprovázela Napoleona do vyhnanství na ostrov Elba.[8]
Usedlost KlamovkaEditovat
Na Klamovce v Košířích (dnes součást Prahy 5) si po roce 1787 nechal postavit pozdně barokní zámeček. Jeho sochařská výzdoba, jejíž námětem byly mytologické postavy, měla pocházet z dílny Matyáše Brauna. Kolem zámku byla navíc vybudována šlechtická zahrada, která byla později přeměněna na anglický park.[4]
V parku zámečku navíc nechal kolem roku 1790 postavit Chrámek noci a poznání zvaný též „nebíčko” (to kvůli zaskleným otvorům v jeho kopuli, které budí dojem hvězdné oblohy) a též malý novogotický altán postavený v roce 1820.[4]
Původní zámeček ovšem – pravděpodobně v 19. století – zmizel.[4]
RodinaEditovat
Rodiči Kristiána Kryštofa byli Kristián Filip Clam-Gallas a Marie Karolína Josefa Šporková.
S manželkou Josefinou Clary-Aldringenovou (někdy zvaná Josefa), která pocházela z Teplic, měl pět dětí – tři dcery a dva syny, Viléma a Eduarda Friedricha Clam-Gallase[9]. Ten byl jedním z nejvýznamnějších rakouských generálů 19. století a po smrti svého otce se stal dědicem rodového majetku.[3][4]
Zemřel v Plané, smuteční průvod se konal v Praze a pohřbený byl v rodinné rodinné hrobce v Hejnicích.
OdkazyEditovat
ReferenceEditovat
- ↑ Kristián Kryštof hrabě Clam-Gallas * 1. 9. 1791 - † 21. 8. 1838. clam-gallas.webnode.cz [online]. [cit. 2019-09-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-09-29.
- ↑ a b OBEC OBŘÍSTVÍ. Šlechtické rody žijící v Obříství: Clam-Gallasové [online]. 2004-06-15 [cit. 2010-08-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-03-18.
- ↑ a b c ČERNÁ, Renata; PROCHÁZKOVÁ, Šárka. Historie zámku Lemberk [online]. [cit. 2010-08-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-05-05.
- ↑ a b c d e f Klamovka, čp. 154, Podbělohorská 3 [online]. 2007-01-27 [cit. 2010-08-16]. Dostupné v archivu.
- ↑ a b Šlechtické rody a paláce v Praze: Gallasové, Clam-Gallasové a Clam-Gallasův palác [online]. 2009 [cit. 2010-08-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-10-13.
- ↑ Z kroniky chrastavského kronikáře Gregora Knescheho – 4. část [online]. 2005 [cit. 2010-08-16]. Dostupné online.
- ↑ FREEDLANTSKO.EU. Lázně Libverda [online]. [cit. 2010-08-17]. Dostupné online.
- ↑ KASÍK, Stanislav. Okres Mělník 1990 - 2006 [online]. 2007-11-11, rev. 2008-02-09 [cit. 2010-08-17]. Dostupné online.
- ↑ TREGL, Vladimír. Gallasové/Clam-Gallasové: Noblesa severních Čech. 1. vyd. Sychrov: Národní památkový ústav, 2019. 152 s. ISBN 978-80-906784-2-2. S. 97.
LiteraturaEditovat
- SVOBODA, Milan. Kristián Kryštof hrabě Clam-Gallas: stručná biografie : edice životopisného nástinu od Johanna Rittera z Rittersberku z roku 1838 s komentáři. Liberec: Technická univerzita v Liberci, 2012. 421 s. ISBN 978-80-7372-929-5.
Externí odkazyEditovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kristián Kryštof z Clam-Gallasu na Wikimedia Commons
