Jakob Ginzel
Jakob Ginzel, křtěný Jacob Wenceslaus (14. července 1792, Liberec[1] – 31. března 1862 Liberec[2]), byl český malíř a kreslíř. Maloval zejména portréty, obrazy s náboženskou tematikou, žánry a betlémy, štafíroval oltáře. Kreslil knižní ilustrace.
| Jakob Ginzel | |
|---|---|
| Narození | 14. července 1792 Liberec  České království |
| Úmrtí | 31. března 1862 (ve věku 69 let) Liberec  Rakouské císařství |
| Alma mater | Akademie výtvarných umění v Praze |
| Povolání | malíř, kreslíř |
| Podpis | .jpg) |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Život a dílo editovat
Jakob Ginzel se nejprve vyučil truhlářem v dílně svého otce Františka. Truhlářem, uměleckým řezbářem a rytcem byl jeho mladší, předčasně zemřelý bratr Franz Ginzel (1794–1827).
V letech 1814 – 1817 studoval Jakob malbu na pražské Akademii u Josefa Berglera. Od roku 1818 působil jako malíř ve svém rodném městě a v Drážďanech. Těžištěm jeho tvorby byly portréty, zejména významných měšťanů a bohatých podnikatelů z Liberce a z Jablonce nad Nisou, je jich evidováno véce než 400.[3][4] Svou dekorativní malbou (tzv. štafírováním) zdobil též vyřezávanou oltářní architekturu a kazatelny. Namaloval řadu obrazů s náboženskou tematikou, zejména oltářní obrazy do severočeských kostelů (kostel svatého Vavřince v Dlouhém Mostě, kostel svatého Jakuba apoštola ve Václavicích, kostel Nejsvětější Trojice ve Vratislavicích nad Nisou aj.).
Proslavil se především prostřednictvím různých malovaných betlémů, až do roku 1827 je vytvářel s pomocí svého bratra Franze, který vyráběl architektonické části, pohonné mechanismy a podlepoval a zpevňoval jednotlivé figury dřevem.[5] Dále dělal kresebné návrhy pro litografické vystřihovací betlémy, které se na dřevěné (později překližkové) figury nalepovaly. Betlémy z jejich dílny se spolu s těmi, které vytvořil jeho současník a přítel, malíř a grafik Josef Führich, zapsaly do dějin severočeského betlémářství v oblasti Jizerských hor.
V roce 1840 se Jakob Ginzel s manželkou Johannou a syny Hubertem (̈*1821) a Moritzem (̈*1825) přestěhoval do Prahy.[6] Začal kreslit ilustrace do časopisů a knih, spolupracoval s vydavatelem Josefem Rudlem. V Praze na Novém Městě si také otevřel školu malby a kresby, ale po nevalném úspěchu školy a pro nedostatek výtvarných zakázek se vrátil do Liberce, kde znovu otevřel svůj ateliér. K jeho nejvýznamnějším dílům patří dioráma betléma z roku 1853.
Zemřel v Liberci v roce 1862 ve věku 69 let.
Zastoupení ve sbírkách editovat
- Oblastní galerie v Liberci
- Severočeská galerie výtvarného umění v Litoměřicích
- Národní muzeum v Praze
- Moravská galerie v Brně[7]
Výstavy editovat
- 1992 Jacob Ginzel (1792-1862): Obrazy a kresby (výstava obrazů a kreseb k 200. výročí narození), Oblastní galerie v Liberci
Galerie editovat
-
Rozhovor před chalupou (před 1862) -
Papírová figurka z vystřihovacího betléma -
Portrét muže -
Venkovské děti hrající si se štěnětem
Odkazy editovat
Reference editovat
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jakob Ginzel na německé Wikipedii. (zčásti)
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnosti Liberec
- ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnosti Liberec
- ↑ Roman Karpaš, Kniha o Liberci. Dialog Liberec 2004, s. 101; ISBN 80-86761-13-4
- ↑ Österreichisches biographisches Lexikon, s. 444
- ↑ KRÁMSKÁ, Bohunka. Betlémy v libereckém muzeu. Betlémy a betlemáři 89. Březen 2013, roč. 23, čís. 3, s. 4.
- ↑ Pobytová přihláška pražského magistrátu
- ↑ Portrét starého muže v úřednické uniformě, 1856
Literatura editovat
- KRÁMSKÁ, Bohunka. Johann Florian Schäfer a Jakob Ginzel: nejvýznamnější osobnosti libereckého betlémářství. In: Sborník Severočeského muzea : Historia (sv.11). Liberec: Severočeské muzeum, 1993. S. 85–94.
- Výtisková Eva: Jacob Ginzel (1792-1862), soupis díla, katalogové údaje, OG Liberec 1992, ISBN 80-85050-09-9
- Ginzel Jakob. In: Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950 (ÖBL). Band 1, Verlag der Österreichischen Akademie der Wissenschaften, Wien 1957, s. 444.
- Rudolf Müller: Ginzel, Jakob. In: Allgemeine Deutsche Biographie (ADB). Band 9, Duncker & Humblot, Leipzig 1879, s. 177–179.
- Kühn, Karl Franz Dr.: Topographie der historischen und kunstgeschitlichen Denkmale im Bezirke Reichenberg. Brünn 1934, s.159-160, 181, 196, 206. 221, 247. 277. 288. 315.
Související články editovat
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jakob Ginzel na Wikimedia Commons - Jakob Ginzel v informačním systému abART
- Jakob Ginzel
- Kožešníková Petra, Jacob Ginzel
- Portrét podnikatele (1843), aukce Praha 2020
