Malostranský hřbitov
Malostranský hřbitov se nachází v Praze na Smíchově, u hranice Košíř. Původně byl založen jako morový při epidemii v roce 1680. Jako hřbitov pro Malou Stranu sloužil v letech 1787–1884, od zákazu pohřbívání uvnitř města Josefem II. do doby, kdy rozrůstající se zástavba dosáhla až do okolí hřbitova. Na hřbitově se nachází empírový kostel Nejsvětější Trojice.
| Malostranský hřbitov | |
|---|---|
 Náhrobek Leopolda hraběte Thun-Hohensteina od Václava Prachnera | |
| Lokalita | |
| Stát |  Česko |
| Obec | Praha |
| Adresa | Praha 5-Smíchov |
| Zeměpisné souřadnice | 50°4′18,12″ s. š., 14°23′30,12″ v. d. |
 | |
| Odkazy | |
| Kód památky | 40323/1-1376 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Malostranský hřbitov údajně inspiroval Jana Nerudu při psaní sbírky básní Hřbitovní kvítí.
Historie Editovat
Hřbitov byl založen v roce 1680 za morové epidemie a náležel k malostranskému kostelu sv. Václava (zbořenému v 18. století). O založení se zasloužil např. lékař a profesor Josef Bohumír Mikan.
Nejprve zde byly postaveny kaple sv. Rocha (1703) a Nejsvětější Trojice (1715), později kostel Nejsvětější Trojice (1831–1837).
V roce 1787 učinila reforma Josefa II. z malostranského hřbitova městské pohřebiště pro celý levý břeh Vltavy (tj. Hradčany, Malou Stranu a později Smíchov). Později, když byl hřbitov obklopen zástavbou, byl v roce 1884 uzavřen a jeho funkci převzal hřbitov na Malvazinkách.[1]
V letech 2015–2016 byl kvůli ochraně před vandaly hřbitov uzavřen a proběhlo zajištění cenných náhrobků a celková rekonstrukce hřbitova.[2] Malostranský hřbitov byl znovu zpřístupněn veřejnosti v červnu 2016.[3] U příležitosti obnovy a zpřístupnění hřbitova připravil historik Pavel Fabini ve spolupráci se Spolkem Malostranský hřbitov výstavu přibližující jeho historii a uměleckou hodnotu.[4]
Významné náhrobky Editovat
.jpg){kind=spacer}
Nejznámější náhrobky Malostranského hřbitova jsou:
- náhrobek klečícího biskupa Leopolda Leonarda z Thun-Hohensteina – litinový náhrobek [5] vytvořil Václav Prachner a později se stal inspirací pro Myslbekův náhrobek arcibiskupa Bedřicha Schwarzenberga v katedrále svatého Víta.[6]
- Svatá holčička – legendami opředený náhrobek Anny Degenové, „dcery strážmistra a nádenice“, s působivou plastikou dítěte od Josefa Maxe.[7]
Autory náhrobků jsou kromě obou zmíněných sochařů také Josefův bratr Emanuel Max, Josef Malínský nebo dílna potomků Ignáce Platzera.[8]
Významní pohřbení Editovat
Je zde pohřbena řada pražských osobností 18. a zejména 19. století:
- Bradáč, Vincenc – hudební skladatel[9]
- Dientzenhofer, Kryštof a Kilián Ignác – barokní architekti[9]
- Dusík, Jan Ladislav – klavírista a hudební skladatel[9]
- Duškovi, Josefína a František Xaver, hostitelé W. A. Mozarta na Bertramce[9]
- Hellich, Josef Vojtěch – malíř[9]
- Malínský, Josef – sochař a řezbář[9]
- Kohl, Ludvík – malíř[9]
- Kuchař, Jan Křtitel – hudební skladatel
- Mánes, Antonín – malíř[9]
- Morstadt, Vincenc – malíř a vedutista Prahy[9]
- Pešina z Čechorodu, Václav Michal – spisovatel a iniciátor dostavby katedrály sv. Víta[9]
- Pfleger Moravský, Gustav – spisovatel[9]
- Platzer, Ignác František – pozdně barokní sochař[9]
- Ringhoffer, František – průmyslník[9]
- Stich, Jan Václav (znám také jako Givoanni Punto) – hudební skladatel
- Strobach, Jan Josef – hudebník a dirigent[10]
- Thun-Hohenstein, Leopold – biskup a poslední pasovský kníže, který přestavěl nedalekou usedlost Cibulku na empírový zámeček s parkem[9]
- Tomášek, Václav Jan Křtitel – hudební skladatel, jeho pomník nese velkou Davidovu lyru a do kamene vytesané jeho životní heslo: „Jen pravda je diadémem umění". [9]
- Vitásek, Jan Nepomuk Augustin – hudební skladatel, zakladatel pražské varhanické školy[9]
Některé osobnosti byly známé ve své době. Vedle kaple sv. Rocha je malý jehlanec s nápisem dr. Caspar Rojko – profesor dějepisu, spisovatel a člen kanonie premonstrátů. Vedle něho je pomník světícího biskupa Františka Viléma Tippmanna, hned vedle je pomník Marie komtesy Comorovské d’Orawa-Liptowa, pomník nechala zhotovit císařovna Marie Anna v roce 1852, vedle leží zpovědník císařovny Marie Anny Monsignore don Aloisio Bragato a dál je Tomáš Ulrich – pražský měšťan a mlynářský mistr s manželkou Annou, dále pomník P. Emanuela Alex. Vidimského[zdroj?], notáře, dále rodina Panzkých, dále dr. Karel Hornstein – ředitel hvězdárny Klementina, Anny Zedlitzové – komorné císařovny Marie Anny.[9]
Některé náhrobky, např. náhrobek K. J. Erbena, byly přemístěny při záboru části hřbitova kvůli výstavbě komunikace v roce 1951.
Odkazy Editovat
Reference Editovat
- ↑ FABINI, Pavel. Příběh Malostranského hřbitova. Týden Historie. 2017, roč. 2017.
- ↑ http://www.rozhlas.cz/regina/denik/_zprava/malostransky-hrbitov-v-kosirich-projde-rozsahlou-rekonstrukci--1444586
- ↑ Zpráva o zpřístupnění hřbitova
- ↑ CHALUPA, Zdeněk. Výstava Malostranský hřbitov v galerii Portheimka | CelebrityTime. www.celebritytime.cz [online]. [cit. 2022-01-04]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-01-04.
- ↑ Praha 5: Náhrobek Thuna Hohensteina, popis. www.praha5.cz [online]. [cit. 2017-10-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-06-18.
- ↑ Adam Hnojil:Náhrobek Leopolda Leonharda Thun-Hohensteina. files.malostranskyhrbitov.cz [online]. [cit. 2015-03-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-03-04.
- ↑ Na malostranském hřbitově leží svatá holčička [online]. web: Praha levně cz [cit. 2021-12-20]. Dostupné online.
- ↑ http://www.malostranskyhrbitov.cz/mapy-a-jmena/nahrobky-jako-umelecka-dila/
- ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q Abecední seznam jmen na stránkách o. s. Malostranský hřbitov
- ↑ TEUBER, Oskar Karel. Geschichte des Prager Theaters. Von den Anfängen des Schauspielwesens bis auf die neueste Zeit.. Svazek II. Praha: Druck und Verlag der k. k. Hofbuchdruckerei A. Haase, 1885. 3 svazky (476 s.). S. 200. (němčina)
Literatura Editovat
- JEŽEK, Jan. Naše hroby : Stručné životopisy spisovatelů a umělců českých, jichž těla na hřbitovech pražských odpočívají.. Praha: Storch, 1881. Dostupné online. Svazek II. Hřbitov Malostranský a v Košířích.
- KALINOVÁ, Gabriela; HNOJIL, Adam; TISCHEROVÁ, Jana, a kol. Malostranský hřbitov: historie a současnost. 1. vyd. Praha: ARSCI, 2016. 447 s. ISBN 978-80-7420-045-8. Obsahuje rozsáhlý seznam pohřbených osob, sestavený z historických zdrojů. Ilustrace (některé barevné), portréty, plány, faksimile. Poznámky, prameny a literatura. Obsahuje i kap. o historických hřbitovech v Drážďanech a Vídni.
- KOŽÍK, František. Svatá holčička: dětská legenda. 1. vyd. Praha: Rudolf Kmoch, 1944. 95 s. V tiráži datum 1943.
- SOKOL, Michal. Malostranský hřbitov. Praha: Klub přátel starého Smíchova, 1940.
Související články Editovat
Externí odkazy Editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Malostranský hřbitov na Wikimedia Commons - malostranskyhrbitov.cz stránky Sdružení pro záchranu Malostranského hřbitova
- Malostranský hřbitov na stránkách Českého rozhlasu
- Malostranský hřbitov na YouTube – Datum: 2. listopadu 2010; Autor: Hlavní město Praha; Stopáž: 2 minuty a 19 sekund
