Otevřít hlavní menu

František Kožík

český esperantista, romanopisec a spisovatel historických románů

František Kožík (16. května 1909, Uherský Brod[1]5. dubna 1997, Praha) byl český spisovatel a esperantista, autor historických a biografických románů (Deburau, Camões, Cervantes, Sade, Komenský, Janáček, Mánes, Vojan, Tyl, Čermák, Braunerová, Těsnohlídek) aj. Jako textař písní a herec používal pseudonym Jiří Žalman.

JUDr. František Kožík
František Kožík (Foto: Jan Chovanec)
František Kožík (Foto: Jan Chovanec)
Narození 16. května 1909
Uherský Brod
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 5. dubna 1997
(ve věku 87 let)
Praha
ČeskoČesko Česko
Místo pohřbení Vinohradský hřbitov
Alma mater Právnická fakulta Masarykovy univerzity
Ocenění národní umělec (1988)
Čestné občanství města Kroměříže
Manžel(ka) Zdeňka Švabíková
Děti Alena Kožíková
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotEditovat

Školní docházku začal ve válečném roce 1915 na cvičné škole při učitelském ústavu v Kroměříži. Poté v roce 1919 nastoupil na reálné gymnázium v Uherském Hradišti, kde však studoval pouze do roku 1925 a maturoval v roce 1927 již na českém státním reálném gymnáziu v Brně. Posléze studoval na Právnické fakultě Masarykovy univerzity, kde v roce 1931 získal titul doktora práv. V letech 1931–1933 byl také posluchačem Filozofické fakulty Masarykovy univerzity a od roku 1928 mimořádným posluchačem brněnské konzervatoře, kde v roce 1931 vykonal absolutorium v oboru režie a dramaturgie.[2]

Mezi léty 1933 a 1940 byl rozhlasovým režisérem programu Verda Stacio v Brně, vysílajícího v esperantu, členem herecké skupiny TRAKT, živil se tedy mj. jako dramaturg a herec. Rozhlas vysílal v roce 1935 jeho operetu v esperantu Sur rozoj sternite (Na růžích ustláno; napsal spolu s Bohumírem Poláchem, hudba Jaromír Weinberger, do esperanta přeložil Jiří Vítězslav Šamla).[3] V češtině připravil mnoho dalších rozhlasových pořadů, zvláště pro mládež. Méně známou skutečností je, že psal také libreta k operám (např. Pohádka máje, uvedená 1950 Národním divadlem[4]).

Za protektorátu byl dramaturgem propagandistických rozhlasových skečů.[5]

V devadesátých letech se účastnil podvečerů a besed na výstavách, které uspořádalo Masarykovo demokratické hnutí.

Rodinný životEditovat

Jeho první manželka Zdeňka Švabíková byla herečka, také členka TRAKTu; jeho druhá manželka Olga Horáková byla spisovatelka, jejíž drama Epizodo komenciĝas odvysílala Verda Stacio v roce 1949.

 
Hrob na Vinohradském hřbitově v Praze

DíloEditovat

  • Největší z pierotů (1939) – Hlavní postava je česko-francouzský herec Jean Gaspard Deburau (po matce českého původu), umělec, který se snaží proslavit ve Francii, ale zprvu se mu nedaří. Pokouší se i o sebevraždu, ale zachrání ho prostitutka a dva „příslušníci spodiny“. Pomůže mu trojice obdivovatelů divadla z vyšších vrstev a stane se úspěšným. Rozpadá se mu však manželství, protože kvůli kariéře zanedbává rodinu. Když si najde nový vztah, začne ho trápit těžké plicní onemocnění. Na svém posledním představení je již zcela vyčerpán a krátce nato umírá. Oplakává ho celá Paříž. Na pozadí příběhu vykresluje autor období romantismu (1. polovina 19. století) a je to také příklad české (i když jen z části) osobnosti, která se v zahraničí proslavila. První verze byla kritizována pro přílišnou fabulaci a nepřesnost, v přepracovaném vydání (1948, 1954) již Kožík vyšel z nových pramenů a tyto verze jsou tak přesnější.
  • Básník neumírá (1940) – o portugalském básníkovi Luísi de Camões
  • Na dolinách svítá (1947, přepracováno 1971 s titulem Hejtman Šarovec) – historický román o fiktivním hluckém hrdinovi Janu Šarovcovi, který v roce 1605 pomáhal chránit Slovácko proti Bočkajovcům[6]
  • Vítězství vůle (Příklad Emila Zátopka) (1949), Praha, Nakladatelství Československé obce sokolské – kniha o Emilu Zátopkovi
  • Josef Mánes (1955) – o malíři Josefu Mánesovi – zfilmováno 1976 pod titulem Paleta lásky
  • Synové hor (1954) – o tragédii českých lyžařů Hanče a Vrbaty – zfilmováno 1956
  • Na shledanou, Emile! (1957) – kniha o Emilu Zátopkovi
  • Světlo v temnotách (1958) – o Janu Amosi Komenském
  • Rytíř smutné postavy (1958) – o Cervantesovi
  • Zákon věrných strážců (1961) – knížka pro děti
  • Kryštof Harant (1964) – o Kryštofu Harantovi
  • Po zarostlém chodníčku (1967) – o Leoši Janáčkovi
  • Pouta věrnosti (1971) – o malíři Jaroslavu Čermákovi
  • Miláček národa (1975) – o J. K. Tylovi
  • Na křídle větrného mlýna, Neklidné babí léto (1977, 1979) – o Zdence Braunerové
  • Město šťastných lásek (1978) příběh z dob Zachariáše z Hradce na pozadí dnešní skutečnosti
  • Kronika života a vlády Karla IV., krále českého a císaře římského (1981) – o Karlu IV.
  • Fanfáry pro krále (1983) – o Eduardu Vojanovi
  • Jsem vánočnímu stromku podoben (1992) – o Rudolfu Těsnohlídkovi
  • Černé slunce (1992) – o markýzi de Sade
  • Neklidné babí léto
  • Moje Kroměříž (1995) – popisuje autorovo dětství, které v letech 1913–1925 prožíval v Kroměříži ve Ztracené ulici. Na domě je umístěna pamětní deska informující o prožitém dětství i o čestném občanství města.
  • Čas třešní – o Napoleonu III. a Pařížské komuně
  • Za trochu lásky... (1997 – o básníkovi Jaroslavu Vrchlickém)
  • Blázny živí Bůhromaneto o středověké tlupě kočovných herců, kteří zachrání herečku obviněnou z čarodějnictví před upálením, též jako divadelní hra o sedmi dějstvích Sabina
  • Prstýnek z vlasů – román pro mládež
  • Pohádky vánočního zvonku – moderní pohádky pro děti
  • O Honzovi – divadelní hra podle jedné z Pohádek vánočního zvonku
  • Tři zlí kmotři – divadelní hra podle jedné z Pohádek vánočního zvonku
  • Pírinka (1943) – kniha o trampotách českého děvčátka Helenky v Indonésii
  • Zelená princezna – divadelní hra podle knihy „Pírinka“

V esperantuEditovat

  • Poeto ne mortas (v esperantu Básník neumírá; malá antologie, 1984)
  • Lumo en tenebroj (v esperantu Světlo v temnotách; 1992, o Komenském, s dodatkem z Komenského díla)

Související článkyEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku František Kožík na esperantské Wikipedii.

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnost Uherský Brod
  2. František Kožík na Slovníku české literatury
  3. Panáček v říši mluveného slova: Na růžích ustláno
  4. Archiv Národního divadla: Pohádka máje (opera)
  5. Radek Žitný: Protektorátní rozhlasový skeč, Nakladatelství BVD, Praha 2010, str. 208
  6. Hotel U Hejtmana Šarovce – Historie. www.hotelsarovec.cz [online]. [cit. 22-09-2012]. Dostupné v archivu pořízeném dne 30-09-2013. 

LiteraturaEditovat

Externí odkazyEditovat