Pařížská komuna

revoluční zřízení v Paříži
Tento článek je o Komuně z roku 1871. O Komuně z let 1789–1795 pojednává článek Pařížská komuna (Velká francouzská revoluce).
Související informace naleznete také v článku Krvavý týden.

Pařížská komuna (francouzsky La Commune de Paris) byla radikálně socialistická a revoluční vláda, která držela moc na území Paříže od 18. března do 28. května roku 1871.

Pařížská komuna
{{{alt}}}
Barikáda Pařížské komuny na Rue Voltaire
trvání: 18. března28. května 1871
místo: Paříž, Francie
výsledek: povstání potlačeno
strany
Francie Francouzská republika Pařížská komuna komunardi
Pařížská komuna národní garda
velitelé
Francie Patrice de Mac-Mahon Pařížská komuna Louis Charles Delescluze
Pařížská komuna Jarosław Dąbrowski

síla
170 000 údajně až 200 000,
v reálu 25 000–50 000
ztráty
877 mrtvých
6 454 zraněných
183 nezvěstných
6 667 mrtvých
(tj. pohřbených)
dle odhadů
10 000–20 000 mrtvých

Prusko-francouzská válka vedla k zajetí císaře Napoleona III., kolapsu Druhého Francouzského císařství a vzniku Třetí Francouzské republiky. Protože byla Paříž obléhána, přesunula nová Vláda národní obrany hlavní město Francie do Toursu. Paříž, centrum radikalismu pracující třídy, byla v té době bráněna většinou zpolitizovanými a radikálními jednotkami Národních gard, namísto regulérní francouzské armády. 28. ledna 1871 Paříž kapitulovala a v únoru nový předseda vlády Adolphe Thiers podepsal s Prusy příměří, kterým byla odzbrojena armáda, ale nikoliv Národní gardy.

18. března po neúspěšném pokusu francouzské vlády odzbrojit Národní gardy zastřelili gardisté 2 francouzské armádní generály. Po tomto incidentu převzaly Národní gardy politickou moc ve městě a vyhlásily obnovenou Pařížskou komunu (původní komuna držela moc v Paříži v době Velké Francouzské revoluce mezi léty 1792 a 1795).

Komuna držela moc v Paříži 2 měsíce, než byla potlačena regulérní francouzskou armádou v tzv. Krvavém týdnu (La semaine sanglante) od 21. do 28. května.

Debaty o politických opatřeních a výsledcích Pařížské komuny měly značný vliv na myšlenky Karla Marxe, který Komumu označil za příklad „diktatury proletariátu“.

Vývoj situaceEditovat

26. března 1871 se konaly volby do rady Komuny – socialisté chtěli být legitimní vládou. Jejich program kromě jiného obsahoval tyto body:

  • národní garda nahradí policii a armádu
  • odstranění stávajícího státního systému
  • zavedení nových orgánů moci
  • zavedení volených a sesaditelných úředníků
  • zavedení sociálních opatření ve prospěch pracujících
  • bezplatné vyučování
  • řešení bytové politiky
  • spoluúčast dělníků při vedení podniku
  • vyhlášení rovnoprávnosti žen

Komuny vznikají ve všech větších městech, jako je Lyon, Toulouse, Marseille, zatímco venkov se spíše distancuje. V dubnu 1871 se uprchnuvší vláda chystá znovu zaútočit, ovšem Paříž je obklíčena Prusy. V květnu se situace vyhrotila, což dokumentovala hromadná poprava, kterou revolucionáři uskutečnili 24. května 1871. Mezi 64 mrtvolami se nacházelo i tělo arcibiskupa Georgese Darboye.[1] Když byla v květnu 1871 podepsána ve Versailles dohoda ohledně válečných reparací, které byly nejvyšší v dějinách válek, dohodla se versailleská vláda na spolupráci s Prusy a s jejich pomocí porazila Komunu 29. května. Francouzské oddíly od Versailles vedl budoucí prezident Mac-Mahon.[1]

Byl zaveden teror proti komunardům, jehož výsledkem bylo 30 000 mrtvých. Poslední část komunardů byla popravena u zdi hřbitova Père Lachaise. Další tisíce lidí byly odsouzeny na galeje – nucené práce v koloniích.

V době Pařížské komuny byl znovu zaveden Francouzský revoluční kalendář.

GalerieEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b ŘÍHA, M. Zámek Kynžvart - Kynžvartské muzeum příběhů. (27) Paříž v obležení [online]. Zámek Kynžvart: 2004 [cit. 2008-09-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-03-04. 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat