Hřbitov Père-Lachaise

hřbitov v Paříži
Tento článek je o pařížském hřbitově. O stejnojmenné čtvrti pojednává článek Quartier du Père-Lachaise.

Père Lachaise (česky doslova znamená „otec (páter) Lachaise“) je největší pařížský hřbitov (43,93 ha) nacházející se ve východní části města ve 20. obvodu, který je zároveň jedním z nejznámějších hřbitovů světa. Jméno hřbitova vzniklo ze jména pátera Françoise d'Aix de Lachaise, z jehož zahrady byl hřbitov zřízen. Hřbitov byl dne 26. června 1993 vyhlášen národní památkou. Nachází se zde zhruba 70 000 hrobů a roste zde asi 5300 stromů.

Hřbitov Père-Lachaise (Cimetière du Père-Lachaise)
Podzim na Père-Lachaise
Podzim na Père-Lachaise
Lokalita
StátFrancieFrancie Francie
RegionÎle-de-France
ObecPaříž (20. obvod)
ObecQuartier du Père-Lachaise
Zeměpisné souřadnice
Map
Specifikace
Náboženstvíkřesťanství (katolická a protestantská část), judaismus, islám
KostelKaple na Père-Lachaise
Výstavba1804
Počet hrobů70 000
Rozloha43,93 ha
Odkazy
Kód památkyPA00086780
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie editovat

 
Hřbitov v roce 1815, tehdy anglický park s hrobkou Héloïse a Pierra Abélarda vpravo nahoře. Pierre Courvoisier

Pozemek na kraji Paříže zakoupili v roce 1626 jezuité. V letech 16741709 měl v těchto místech dům s rozsáhlou zahradou jezuitský kněz a zpovědník francouzského krále Ludvíka XIV. François d’Aix de Lachaise. Když byli v roce 1763 jezuité z Francie vypuzeni, připadl pozemek státu. Hřbitov zde založil generál Napoleon Bonaparte roku 1804, první pohřeb se zde uskutečnil 21. května 1804. Správou hřbitova byl pověřen prefekt Nicolas Frochot, který se zasloužil o to, že se hřbitov stal posledním odpočinkem obyvatel vyšších kruhů. Na tehdy ještě prázdném hřbitově nechal rozestavět pomníky, sochy a náhrobky, které byly šlechtě a církvi zkonfiskovány během Velké francouzské revoluce. V prvním roce zde bylo zřízeno 13 hrobů, o rok později (1805) jich zde bylo 44, v roce 1806 49, roku 1807 62 a v roce 1812 833.

 
Zeď komunardů (Mur des fédérés) s pamětní deskou

V roce 1806 nechal prefekt Frochot přenést na hřbitov rakev s ostatky královny Marie Louisy, manželky Jindřicha III., objevenou při bourání starého kláštera poblíž náměstí Vendôme. V roce 1817 se mu podařilo rovněž pro hřbitov získat ostatky filozofa Abélarda a jeho milenky Heloisy a údajné ostatky Molièra a La Fontaina. Ačkoliv se o několik let později ukázalo, že ostatky obou spisovatelů nebyly pravé, hřbitov mezitím získal proslulost. Tím se v 19. století stalo jistou módou pro vyšší kruhy, pořídit si hrobku právě na tomto hřbitově. Také Napoleon během svého vyhnanství na Ostrově sv. Heleny vyjádřil přání být pohřben na Père Lachaise. Napoleon je ovšem pohřben v pařížské Invalidovně. V roce 1830 čítal hřbitov již zhruba 33 000 hrobů. Během první poloviny 19. století byl hřbitov v pěti etapách (1824, 1829, 1832, 1842 a 1850) rozšířen na dnešní rozlohu 43,93 ha a rozčleněn na 97 oddělení.

Vzhledem k tomu, že hřbitov se nachází na strategicky vyvýšeném pahorku, byly zde v 19. století svedeny dvě bitvy. V roce 1814 se na hřbitově odehrála bitva mezi ruskými vojsky a kadety francouzských vojenských škol. Francouzi byli poraženi a Rusové si zde zřídili vojenský tábor. Další bitva se zde odehrála v roce 1871. Na hřbitově se opevnili komunardi a po čtyři dny vzdorovali vládnímu vojsku. Po pádu Pařížské komuny bylo u zdi v severovýchodním cípu hřbitova dne 28. května 1871 postříleno 147 přeživších zajatců. Zeď se nachází v 97. oddělení a v její blízkosti se nachází rovněž řada památníků obětí nacistických koncentračních táborů. Dalším z mnoha památníků je pomník maďarského politika Imre Nagye, který zde byl odhalen v roce 1988 u příležitosti 30. výročí jeho popravy.

Výběr pochovaných osobností editovat

 
Krematorium na Père Lachaise
Podrobnější informace naleznete v článku Seznam osobností pohřbených na hřbitově Père-Lachaise.

Na hřbitově jsou pochovány desítky významných osobností z mnoha oblastí lidské činnosti. Proto hřbitov přitahuje velkou pozornost návštěvníků a je svým způsobem turistickou atrakcí.

A
B
C
D
E
F
H
Ch
K
L
M
N
P
R
S
T
  • Maurice Thorez (1900-1964), francouzský politik a dlouhodobý vůdce francouzské komunistické strany (PCF)
W
  • Richard Wallace (1818–1890), anglický sběratel umění a mecenáš (oddělení 28)
  • Oscar Wilde (1854–1900), spisovatel a dramatik (oddělení 89)

Památkově chráněné náhrobky a sochy editovat

Na hřbitově je na 300 významných uměleckých památek, buď v podobě skupinových památníků (například obětem pařížské komuny nebo koncentračních táborů 2.světové války), celých hrobek, samotných soch nebo náhrobních reliéfů.

Například:

  • Mramorový katafalk Abélarda a Héloisy s ležícími figurami pod sloupovým chrámkem, patří k nejstarším z celého hřbitova, přenesen roku 1831 z východního hřbitova v Paříži, vytvořili jej Auguste Charles Pugin a Edouarde Heath s využitím gotických fragmentů
  • Pomník Casimira Periera (1777-1832), bankéře a politika - největší bronzová socha a monument celého hřbitova (oddělení 13), ve stylu pozdního klasicismu navrhl sochař Jean-Pierre Cortot
  • Sochař David D'Anghers vytvořil bronzovou bustu pro náhrobek spisovatele Honoré de Balzaca
  • Náhrobek českého hudebního skladatele Antonína Rejchy, sochař Jean-François Baud, 1836
 
Náhrobek Georgese Lamotha
  • Náhrobek Georgese Lamotha (44. oddělení, 9. řada) je z bílého mramoru ve tvaru stély.[1] Portrétní medailon ověnčený palmovou ratolestí o průměru 45 centimetrů podpírá polonahé dítě. Na stuze kytice je vyrytá dedikace À mon cher mari od manželky, která dílo objednala; vytvořil je sochař Henri Allouard.[2]. Od roku 1983 zapsána mezi chráněné francouzské historické památky.[3]
  • Pomník padlým československým legionářům od sochaře Karla Dvořáka.[4]

Další významné pařížské hřbitovy editovat

V současnosti je na území města Paříže funkčních 14 hřbitovů, z nichž čtyři hřbitovy mají více než 10 000 hřbitovních míst:

Dalších šest hřbitovů určených k pohřbívání Pařížanů leží mimo území hlavního města, z nichž pět je velmi rozsáhlých. Jejich názvy jsou odvozeny od měst, ve kterých se nacházejí:

Odkazy editovat

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Seznam osob pohřbených na hřbitově Père Lachaise na francouzské Wikipedii.

  1. Jules Moiroux (1908) Le cimetière du Père-Lachaise, s. 215
  2. Henry Jouin (1897). "La sculpture dans les cimetières de Paris". Nouvelles archives de l'art français 13: 105
  3. Légifrance, 1984
  4. Karel Dvořák, Model pomníku padlým čs. legionářům, 1924. [online]. VHU PRAHA [cit. 2020-11-15]. Dostupné online. 
  5. Hřbitov Père Lachaise. www.paris.fr [online]. [cit. 2009-06-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-09-09. 
  6. Hřbitov Montparnasse
  7. Hřbitov Montmartre. www.paris.fr [online]. [cit. 2009-06-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-02-25. 
  8. Hřbitov Batignolles. www.paris.fr [online]. [cit. 2009-06-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-12-07. 
  9. Hřbitov Pantin. www.paris.fr [online]. [cit. 2009-06-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-08-17. 
  10. Hřbitov Thiais. www.paris.fr [online]. [cit. 2009-06-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-10-06. 
  11. Hřbitov Bagneux. www.paris.fr [online]. [cit. 2009-06-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2009-04-29. 
  12. Hřbitov Ivry. www.paris.fr [online]. [cit. 2009-06-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-05-09. 
  13. Hřbitov Saint-Ouen[nedostupný zdroj]

Literatura editovat

Externí odkazy editovat