Otevřít hlavní menu

Ozbrojené síly Francie

ozbrojené síly Francouzské republiky
Ozbrojené síly Francie
Forces armées françaises
Znak francouzské armády
Znak francouzské armády
Velení
Vrchní velitel Emmanuel Macron
Ministr obrany Florence Parlyová
Stav
Věk odvodu 17 let, se souhlasem s dobrovolnou vojenskou službou
K dispozici
pro službu
13 676 509, věk 15–49 (2001)
Vhodných
pro službu
11,262,000, věk 15–49 (2001)
Roční počet branců (2001)
Aktivních vojáků 250,582
Rezervistů 419,000 (2006)
Výdaje
Rozpočet 39,18 miliard euro
Podíl na HDP 2.1% (2009)[1]
Člen cizinecké legie

OrganizaceEditovat

Úředním představitelem francouzské armády je prezident republiky v roli Chef des Armées – hlavního velitele Francouzské armády. Ústava však stanovuje, že civilní a armádní ozbrojené síly jsou v rukou gouvernementu (výkonný kabinet ministerstva, které není vždy ze stejné politické strany jako prezident). O financování armády a její rozpočet se stará ministr obrany.

Francouzské ozbrojené síly mohou být rozděleny do čtyř skupin:

VýzbrojEditovat

Atomové zbraněEditovat

Francie je jedna z mála zemí světa, která disponuje jadernými zbraněmi. Francouzská armáda provedla od 13. února 1960 do 27. července 1996 celkem 210 pokusných jaderných testů, z nichž prvních 17 testů proběhlo v severní Africe před tím, než se osamostatnila bývalá kolonie Alžírsko.[2] Poté Francie provádění pokusných atomových výbuchů přesunula do Francouzské Polynésie, konkrétně na atoly Mururoa a Fangatuafa. Až do roku 1973 prováděla pokusné výbuchy v atmosféře, poté šlo o výbuchy v podzemí.[3]

GalerieEditovat

ReferenceEditovat

  1. Defence Expenditures of NATO Countries (1985-2009)
  2. Jaderné testy zhoršily zdraví domorodců [online]. Aktuálně.cz, 4.8.2006 [cit. 2010-02-27]. Dostupné online. (čeština) 
  3. ŠUTA, Miroslav. 20 let od útoku na Rainbow Warrior - Francouzští atentátníci zůstali ve vězení jen 2 roky [online]. Britské listy, 11. července 2005 [cit. 2010-02-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-05-01. (čeština) 

Externí odkazyEditovat