Bohumír Polách

český prozaik, textař a dramatik

Bohumír Polách (původním příjmením Skočovský) (8. listopadu 1899, Brno[1]11. prosince 1979, Brno) byl český prozaik, textař a dramatik. Na raných dílech spolupracoval s Františkem Kožíkem.

Bohumír Polách
Narození 8. listopadu 1899
Brno
Úmrtí 11. prosince 1979 (ve věku 80 let)
Brno
Povolání prozaik, dramatik
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
Bohumír Polách, František Kožík: Neznámý vojín žije! (foto z inscenace, Brno, 1937, zleva Josef Skřivan a Miloš Nedbal)
Polách, Kožík: Císař pán na třešních (Velká opereta Praha, 1937, Slávka Procházková)

ŽivotEditovat

Dětství a adopceEditovat

Pokřtěn byl jako Bohumír Josef Skočovský, syn notářského kancelisty Antonína Skočovského (1855–??) a jeho manželky Marie, rozené Kopřivové (1866–??).[1] Literatura bez dalšího upřesnění uvádí, že vyrůstal v rodině důstojníka.[2] Jednalo se o Cyrilla Polácha (1879–1942), majitele realit v Žabovřeskách, později ruského legionáře a důstojníka čsl. armády.[3] Bohumíra Skočovského ale adoptoval až v roce 1920 a ten přijal příjmení svého adoptivního otce Polách.[p 1] Na úmrtním oznámení Cyrilla Polácha je již Bohumír Polách uveden jako syn.[4]

Studia a 1. světová válkaEditovat

Studoval na obchodní akademii v Brně. V době studií se již věnoval amatérskému divadlu ve spolku Mošna v Brně-Žabovřeskách.[5] V roce 1917 musel studia přerušit, narukoval a byl odeslán na frontu.[2]

ČSR a ProtektorátEditovat

Maturoval v roce 1919 a byl až do roku 1954 zaměstnán jako bankovní úředník. V roce 1922 vystoupil z církve.[1] Ve 30. letech ho Václav Jiřikovský (tehdy ředitel brněnského Zemského divadla) vyzval ke spolupráci. Bohumír Polách vytvořil autorskou dvojici se spisovatelem Františkem Kožíkem (1909–1997), který v ní publikoval pod pseudonymem Jiří Žalman. Spolu napsali především řadu operet a písňových textů (viz níže Dílo). Ve své době byla tato díla úspěšná, některá byla zfilmována, vesměs byla uvedena na předních operetních scénách; kritikou byla přijímána spíše vlažně.[6]

Po roce 1945Editovat

V roce 1945 vstoupil Bohumil Polách do KSČ a jeho život se zpolitizoval. Změna v díle Bohumíra Polácha v poválečném období byla natolik zřejmá, že i Rudé právo později označilo rok 1945 v jeho díle za „jasný předěl“.[7]

V roce 1946 se podílel na volební kampani a v letech 1948–1952 pracoval v brněnských akčních výborech. Od roku 1952 žil v Praze. Zde byl od roku 1954 do roku 1961 ředitelem Českého literárního fondu.[p 2] Po odchodu do důchodu žil v Brně, kde též zemřel.[2]

OceněníEditovat

  • Román Návrat Jiřího Skály obdržel v roce 1958 výroční cenu nakladatelství Mladá fronta[8]
  • Vyznamenání Za zásluhy o výstavbu (1961)[9]

DíloEditovat

Próza (první vydání)Editovat

  • Prolhaný úředník Kloc (humoristický román, Sfinx, Bohumil Janda, 1943 a Brno, Družstvo Moravského kola spisovatelů, 1948)
  • Srub radosti (román pro chlapce, il. Emil Posledník, V Praze, Gustav Voleský, 1944 a Státní nakl. dětské knihy, 1958 a 1964, il. Jiří Kalousek)
  • Návrat z jedné války (V Brně, Tiskové a vydavatelské podniky Zář, 1947)
  • Slovo mají Křížové (Humoristický román, Praha, Alois Hynek, 1948 a Blok, Brno, 1975)
  • Stopy vedou k Mrákotínu (propagandistická verze události v Babicích, Praha, MF, 1956)
  • Rozpaky podplukovníka Prokopa (Il. Karel Teissig, Praha, MF, 1957; Naše vojsko, 1960; Československý spisovatel, 1975)
  • Návrat Jiřího Skály (Praha, Mladá fronta, 1959 a 1960; též přeloženo do ruštiny 1962)
  • Město v temnotách (Praha, Naše vojsko, 1960)
  • Švýcarský Robinson (Pův. autor Johann David Wyss, volně převyprávěl Bohumír Polách, ilustroval Josef Kremláček, Brno, Blok, 1973 a 1987; Třebíč, Akcent, 1997; Praha, Stanislav Juhaňák-Triton, 2017)

OperetyEditovat

Autoři Bohumír Polách a Jiří Žalman = František Kožík:

  • Apropo, co dělá Andula? (Revuální opereta o 3 j., hudba Jaromír Weinberger, Praha, Thalia, (Josef Dolejší), 1935). Tiskem vydány samostatně písně (vydal Ferry Kovařík): Apropó, co dělá Andula? (fox), Když se láska v srdci skrývá (waltz), Napravo-nalevo? (fox), Pojď, mé děvče, s námi (weekendová píseň), Spinkej, broučku můj (slow-fox), Srdce mé po tvé lásce touží (tango)
  • Na růžích ustláno (opereta o 3 jednáních, hudbu složil Jaromír Weinberger; v Praze, Evžen J. Rosendorf, 1935). Tiskem vydány samostatně písně (vydal Ferry Kovařík, Praha): Muž je pánem světa (šlapák), Oceán růží (waltz), Všem ale dát vale
  • Přijde jaro, přijde (opereta, hudba Jaroslav Jankovec). Tiskem vydány samostatně písně (vydal Ferry Kovařík Praha): Láska je jak motýl, Sedmkrát měl jsem rád (pochodový fox)
  • Císař pán na třešních (opereta, hudba Jaromír Weinberger, Praha, M. Urbánek, 1937. Tiskem vydány samostatně písně (vydal M. Urbánek): Dobrou noc, děvčátko (slow-fox), I starý hřeší (valčík), Šel tatínek za maminkou (one-step), V Mariánském údolí (valčík), Vojáčku, přijď za mnou v neděli (pochod), Všechno, o čem se může zdát (tango), Dobrou noc, děvčátko(slow-fox)
  • Za humny je veselo! (lidová opereta o 3 jednáních, hudbu složil Jindřich Loukota, Brno, Tylův odkaz, 1941). Tiskem vydány samostatně písně (M. Urbánek, Praha, 1940): Píseň o malém námořníčku, Kdybych přešel všechny hory, Pletu si věneček, To naše chudičké předměstí (waltz), Víc, než láska (tango)
  • Láska pro housle, cello a klavír – 1938, rozhlasová opereta, hudba Franta Eduard, vydal R. A. Dvorský, Praha. Tiskem samostatně vydány písně: Jen tebe, princezno má (tango), Odpověz mi na otázku (tango).

Autor Bohumír Polách:

  • Mé štěstí má zlaté vlasy (opereta, hudba Jindřich Loukota, uvedlo Národní divadlo moravskoslezské 1940)[10]

ČinohryEditovat

  • Dobrý voják Švejk po 250 letech (autoři Bohumír Polách a František Klika (1896–1956), premiéra 1933, Brno-Veveří)[11]
  • Láska a box (autoři Bohumír Polách a Jiří Žalman = František Kožík; veselohra o 3 jednáních, v Praze, Fr. Švejda, 1937)
  • Neznámý vojín žije! (autoři Bohumír Polách a Jiří Žalman = František Kožík; uvedla divadla v Praze, Brně a Ostravě, 1937)[12]
  • Muž v pozadí (Basil Zacharov) (Hra o pěti obrazech, v Praze, A. Neubert, 1948)
  • Vrah jsem já! (Případ Grimm) (detektivní hra o třech dějstvích, v Praze, A. Neubert, 1942 a ČDLJ 1957)
  • Rozum do hrsti (Veselohra z naší vesnice o 3 dějstvích, Praha, Osvěta, 1951)

Operní libretaEditovat

S Františkem Kožíkem:

FilmografieEditovat

Písňové texty vydané tiskemEditovat

Společně s Jířím Žalmanem = František Kožík; hudba Jindřich Loukota (1908–1972):

  • 1935 – Holka, ty jsi hezká! (polka, Praha, Ferry Kovářík); Jeřáby rudé (waltz, Praha, Ferry Kovářík); Až budou vonět lípy (polka, Praha, Ferry Kovářík,)
  • 1936 – Dnes naposled (Praha, J. Švehla); Večer pohádkový (tango, Praha, J. Švehla)
  • 1937 – Tys to zavinila (polka, Praha, R. A. Dvorský); Odešla láska (tango, Brno, Jar. Stožický)
  • 1938 – Až se budeme brát (lidový valčík, Brno, Jar. Stožický, též 1943); Truc-polka (polka, Brno, Jar. Stožický); Zaťukej, hochu můj (pochodová píseň, Brno, Jar. Stožický); Zavolej mne zase zpátky (tango, Brno, Jar. Stožický); Až se budeme brát (valčík, Brno, Jar. Stožický, 1938)
  • 1939 – Nebudu ti říkat Mary (polka, Brno, Jar. Stožický, 1939)
  • 1940 – Dobrý den (swing-fox, Brno, Jar. Stožický); Já mám chlapce ze Škodovky (pochodová píseň, Brno, Jar. Stožický, mezi 1940–1945); Já mám chlapce ze Zbrojovky (pochodová píseň, Brno, Jar. Stožický, mezi 1940–1945); Já mám ráda jenom ševce (ševcovská polka, Brno, Jar. Stožický, 1940); Maminko, já Tě mám rád (valčíková píseň, Brno, Jar. Stožický, též 1942, 1944); Mé štěstí má zlaté vlasy (swing-fox, Brno, Jar. Stožický, též 1942); Měl jsem Vás tak rád (slow-fox, Brno, Jar. Stožický, též 1944); To už je dávno (waltz, Brno, Jar. Stožický)
  • 1942 – Až bude květnová neděle (lidový valčík, Brno, Jar. Stožický, též 1943, 1945); Běžel bych v klusu (swing, Brno, Jar. Stožický); Dejž Bůh (píseň, Brno, Jar. Stožický); Máš to marný, já ti nevěřím (polka, Brno, Jar. Stožický, též 1944); Povídám, povídám pohádku (swing-fox, Brno, Jar. Stožický); Staňte se mou královnou! (tango, Brno, Jar. Stožický, 1942, 1943, 1945)
  • Zeptám se hvězd (slow-fox, Brno, Jar. Stožický, též 1945)
  • 1943 – Čekám na Vás (waltz, Brno, Jar. Stožický); Dejž Bůh (píseň, Brno, Jar. Stožický, též 1944); Do tebe jsem zaklel svoji lásku (píseň a slow-fox, Brno, Jar. Stožický); Já se divím (foxtrot, Brno, Jar. Stožický, též 1945); Starý koráb (waltz, Brno, Jar. Stožický); Vám to dneska sluší (foxtrot, Brno, Jar. Stožický, též 1945)
  • 1944 – Nepřísahej na žádnou lásku (tango, , Brno, Jar. Stožický); Sbohem buď, moje lásko (tango, Brno, Jar. Stožický, 1944)
  • 1947 – Láska se ráda vrátí (slow, Brno, Jar. Stožický)
  • 1948 Když jsme se líbali nad Prahou (waltz, Brno, Jar. Stožický); U Rokycan (polka, Brno, Jar. Stožický)

Společně s Jířím Žalmanem = František Kožík; hudba jiní skladatelé:

  • 1936 – Červené výložky (vojenská pochodová píseň, hudba F. Zita, Brno, Jar. Stožický); Za vodou (polka, hudba Franta Eduard; Praha, R. A. Dvorský)
  • 1937 – Král má také srdce (tango, hudba Franta Eduard, Praha, Z. Vlk); Mně se o tobě zdálo (polka, hudba Franta Eduard , Praha, R.A. Dvorský); Tys to zavinila (polka, hudba Franta Eduard , Praha, R.A. Dvorský); Zpívám o tobě lásko má (tango-serenáda, hudba Ing. M. Tragač, Praha, J. Švehla)
  • 1938 – Bílá jachta (waltz, hudba Pavel Milan, Brno, Jar. Stožický); Proč pláčeš, Juanito? (tango, hudba Pavel Milan, Brno, Jar. Stožický, též 1944)
  • 1939 – Zavolej mne zase zpátky (tango, Brno, Jan Stožický); Naše země je maličká (tango, hudba Jan Plichta, Praha, R. A. Dvorský); Ten, kdo má daleko cíl (pochodová písnička, hudba Jan Plichta, Brno, Jar. Stožický)
  • 1940 – Chopinovo lento (Fryderyk Chopin, upravil Štěpán Hlína, Praha, Melantrich); Když jen vítr nocí zpívá (trampské tango, hudba Vladimír Fuka – Pavel Milan, Brno, Jar. Stožický, též 1945); Máš-li mne jen trochu ráda (waltz, hudba F. A. Tichý, Brno, Jar. Stožický, mezi 1940 a 1950); Nejkrásnější háj (waltz, hudba Antonín Devátý, Brno, Jar. Stožický, též 1945); Noc do oken se dívá (tango romance, hudba Pavel Milan, Brno, Jar. Stožický, též 1942, 1945); Vzpomeňte, maminko (lidová písnička, hudba Pavel Milan, Brno, Jar. Stožický)
  • 1941 – Nejkrásnější háj (waltz, hudba Antonín Devátý, Brno, Jar. Stožický, též 1942, 1943)
  • 1942 – Bílá jachta (waltz, hudba Pavel Milan, Brno, Jar. Stožický, též 1944); Dneska je neděle (lidový valčík, hudba Fr. Zita, Brno, Jar. Stožický); Dneska jsem tě zradila (fox, hudba Ant. Devátý, Brno, Jar. Stožický); Já a moje trumpeta (pochod, hudba Fr. Zita, Brno, Jar. Stožický, též 1944); Jen růži nesu vám (waltz, hudba Josef Petzný, Praha, M. Vodička, též 1944); To se mi zdálo (slow-fox, hudba Josef Petzný, Praha, M. Vodička); Vzpomeňte, maminko (lidová písnička, hudba Pavel Milan, Brno, Jar. Stožický, též 1945); Zítra (chanson, hudba Gerhard Poppe, Praha, R. A. Dvorský)
  • 1944 – Když jen vítr nocí zpívá (trampské tango, hudba Vladimír Fuka, Brno, Jar. Stožický); Nejkrásnější háj (waltz, hudba Antonín Devátý, Brno, Jar. Stožický, též 1946)
  • 1946 – Láska kráčí kolem nás (waltz, hudba Ant. Devátý, Brno, J. Stožický)
  • 1947 – Já budu čekat (waltz, hudba Ant. Devátý, Brno Jar. Stožický)

OdkazyEditovat

PoznámkyEditovat

  1. Matka Bohumíra Polácha Marie Skočovská-Kučerová se podruhé provdala v Komíně 3. 7. 1920. Matrika N, Nové Hvězdlice 12934 Není prokázáno, že se jednalo o sňatek s Cyrilem Poláchem (příslušná matrika oddaných není digitalizována).
  2. Spisovatel A. C. Nor ve svých pamětech uvedl, jak se přátelský vztah Bohumíra Polácha k němu změnil v odmítavý poté, co se Polách stal zaměstnance Českého literárního fondu. (A. C. Nor: Život nebyl sen, s. 498–499, ISBN 80-7108-068-3

ReferenceEditovat

  1. a b c Matrika narozených, Brno, Neposkvrněné početí P. Marie na Křenové, 1894–1906, snímek 519, Záznam o narození a křtu, poznámky o adopci a vyst. z církve
  2. a b c OPELÍK, Jiří. Lexikon české literatury, Osobnosti, díla, instituce, P–Ř. Praha: Academia, 2000. ISBN 80-200-0708-3. Kapitola Bohumír Polách, s. 997–998. 
  3. [1] Encyklopedie města Brna: Cyril Polách
  4. Úmrtní oznámení Cyrilla Polácha. Lidové noviny. 16. 5. 1942, s. 7. Dostupné online. 
  5. Databáze českého amatérského divadla: Spolek Mošna
  6. Premiéra ve Velké operetě. Národní listy. 24. 11. 1936, s. 4. Dostupné online. 
  7. Bohumír Polách šedesátiletý. Rudé právo. 11. 8. 1959, s. 5. Dostupné online. 
  8. Výroční ceny. Rudé právo. 20. 3. 1959, s. 5. Dostupné online. 
  9. Vysoká státní vyznamenání spisovatelům. Rudé právo. 13. 9. 1961, s. 1. Dostupné online. 
  10. Národní divadlo moravskoslezské: Mé štěstí má zlaté vlasty
  11. Společenský život/Divadla. Národní listy. 15. 8. 1933, s. 4. Dostupné online. 
  12. Neznámý vojín žije! (ukázka). Lidové noviny. 1. 9. 1937, s. 1-2. Dostupné online. 

LiteraturaEditovat

  • OPELÍK, Jiří. Lexikon české literatury, Osobnosti, díla, instituce, P-Ř. Praha: Academia, 2000. ISBN 80-200-0708-3. Kapitola Bohumír Polách, s. 997-998. 
  • DOKOUPIL, Blahoslav. Slovník české literatury po roce 1945, POLÁCH Bohumír [online]. Ústav pro českou literaturu AV ČR, 1998, rev. 2008 [cit. 2017-10-10]. Dostupné online. 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat