Otevřít hlavní menu

Moravské kolo spisovatelů

spolek spisovatelů

Moravské kolo spisovatelů byl spolek česky píšících spisovatelů na Moravě; působil v letech 1912–1948.

Moravské kolo spisovatelů
Právní forma spolek
Založeno 5. července 1912
Další informace
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

Spolek byl ustanoven na valné hromadě Literárního odboru Klubu přátel umění dne 5. července 1912 v Luhačovicích[1]. O vzniku rozhodli: Viktor Kamil Jeřábek, Metoděj Jahn, František Novák, Stanislav Cyliak, A. B. Dostal, František Pečinka, Josef Holý a Josef Kalus. Do této doby byli moravští literáti členy Literárního odboru Klubu přátel umění. Cítili se zde jako cizorodý prvek mezi výtvarníky, kteří v Klubu tvořili většinu. Myšlenka zřídit samostatný spolek vznikla na schůzi Literárního odboru 24. března 1912 u Stopků v Brně, kde byly schváleny stanovy „Moravského kola spisovatelů“ (autor Josef Holý[1]). Místodržitelstvím byly povoleny dne 24. května 1912[2].

Spisovatel Viktor Kamil Jeřábek napsal: „Vedeni ideálními snahami o povznesení citové kultury rázovitého lidu moravského, o rozkvět slovesného umění a písemnictví českého národa na Moravě, moravští spisovatelé – beletristé založili vlastní spolek. Vyšli z lidu, chtějíce mluviti k srdci lidu, podávati mu obraz jeho a zušlechťovati jej.“ Spolek se zaměřil na propagaci české kultury na Moravě a hájení zájmů českých spisovatelů.

K propagaci vydavatelské činnosti spolku byl založen zpravodaj Pískle v trní (1925–1929). Pro zintenzivnění nakladatelského podnikání založila valná schůze 25. listopadu 1928 ediční družstvo DMKS (Družstvo Moravského kola spisovatelů). První představenstvo Družstva tvořili: Karel Elgart Sokol, Jan Vojtěch Sedlák, Pavel Fink, Vojtěch Martínek, Antonín Veselý a Bohuš Skandera, dozorčí radu Josef Cipr, Miroslav Bedřich Böhnel a Antonín Šrámek.

V letech 1930–1941 a 1946–1948 družstvo vydávalo i vlastní umělecký měsíčník Kolo. Obsah časopisu tvořily převážně ukázky z nové knižní produkce DMKS a informativní články o jejích autorech. Vedle toho časopis přinášel i záznamy projevů na různých akcích Moravského kola spisovatelů (setkání moravských spisovatelů s prezidentem Benešem, valná hromada MKS konaná u příležitosti 90. výročí narození Jana Herbena v Brumovicích, apod.).

Hned po válce se „Revoluční proud“ – tvořený hlavně skupinou příslušníků KSČ, domáhal vytvoření nové a jednotné spisovatelské organizace na Moravě. Podařilo se mu pomocí komunistů dr. Bohumila Hochmana, právníka, zastupujícího kulturní referát Národního výboru (NV) města Brna a MUDr. Antonína Černocha, kulturního referenta zemského národního výboru (ZNV), obejitím platných zákonů, zrušit MKS a vymazat ho ze spolkového rejstříku (výměrem Zemského národního výboru [ZNV] z 29. srpna 1945). „Předrevoluční“ MKS se proti tomu postavilo. Předalo záležitost advokátní kanceláři JUDr. Jana Spíška. Protože nebylo při rušení a vymazání postupováno podle zákona, soudní spor MKS vyhrálo. ZNV musel ustoupit; zrušil výnosem ze 14. ledna 1947 svá dřívější usnesení a uznal kontinuitu Kola od poslední změny stanov (od roku 1941). [3][4]

Obnovená činnost MKS netrvala dlouho. Roku 1948 spojením se Sdružením moravských spisovatelů ve Skupinu moravských (moravskoslezských?) spisovatelů MKS zaniklo. Skupina na čas působila v rámci Syndikátu českých spisovatelů, nicméně roku 1949 jako „nadbytečná“ zanikla, neboť již od března 1948 měl Syndikát v Brně svou vlastní moravskou odbočku.

Představitelé Moravského kola spisovatelů[5][6]Editovat

předseda roky místopředsedové jednatelé pokladníci redaktoři literární redaktoři výtvarní (nebyli členy spolku)
Viktor Kamil Jeřábek 1912-1921 Otakar Bystřina Josef Holý, A. B. Dostal, Vojtěch Martínek, Bedřich Beneš Buchlovan Stanislav Kovanda, Stanislav Cyliak
Otakar Bystřina 1921-1923 Vojtěch Martínek Adolf Veselý Stanislav Cyliak
Josef Holý 1923-1924 Vojtěch Martínek Adolf Veselý Josef Cipr
Otakar Bystřina 1925 Josef Holý Josef Staněk Josef Cipr
Karel Sokol Elgart 1925-1929 Viktor Kamil Jeřábek, Miroslav Bedřich Böhnel Adolf Veselý, Josef Staněk, Oldřich Zemek, Pavel Fink Jan Janča, Josef Cipr
Antonín Trýb 1929-1930 Jan Vojtěch Sedlák, Josef Staněk Alois Böhm Josef Cipr Josef Cipr, Josef Staněk
Josef Staněk 1931-1936 Antonín Veselý František Neužil, Bedřich Beneš-Buchlovan, Rajmund Habřina Josef Cipr Josef Cipr, Antonín Veselý, Rajmund Habřina
Dominik Nejezchleb-Marcha 1936-1941 Jan Vojtěch Sedlák Rajmund Habřina, Antonín Veselý Mirek Elpl Raimund Habřina, Antonín Veselý Josef Zamazal, František Podešva, František Bílkovský
Dalibor Chalupa 1941-1946 Vladimír Stupka
Vojtěch Martínek 1946-1948 Stanislav Kovanda František Nečas, Vladimír Stupka
Antonín Šrámek 1948

Přehled činných členů[5][6]Editovat

Definice činného člena podle stanov spolku: Členy činnými mohou se státi čeští literáti, pěstující krásné písemnictví.[2]

Zdroj členů: zápisy ze schůzí spolku (Zápisní kniha, aj.), zpravodaj Pískle v trní, časopis Kolo, materiál Činní členové Moravského kola spisovatelů … (seznam 107 členů, Vyúčtování podpor členům MKS).[4]

Poznámky k tabulce:

Jméno příjmení narození – úmrtí členství od–do původní/matriční jméno  příjmení; archiv poznámka
Oldřich Audy 16. 4. 1911 Brno-Žebětín – 17. 10 1995 Brno 1944–1945 od Br
František Václav Autrata 10. 8. 1872 Křižanov (o. Žďár n. Sázavou) – 28. 8. 1966 Brno 1929–1948 zá Franz Autrata; Br
Zdeněk Bár 19. 1. 1904 Štramberk (o. Nový Jičín) – 17. 7. 1980 Ostrava 1930–1948 zá Ol vězněn 1949–1957
Jan Bárta 27. 2. 1883 Dubňany (o. Hodonín) – 22. 3. 1959 Lednické Rovne (o. Púchov Slovensko) 1933–1948 zá Jan Evanj. (Evangelista) Bárta; Br
Matouš Béňa 1. 10. 1861 Brodek u Př. (o. Přerov) – 18. 3. 1944 Olomouc 1912–1914 od Matheus Benia; Ol
Bedřich Beneš Buchlovan 21. 4. 1885 Tučapy (o. Vyškov) – 9. 9. 1953 Uherské Hradiště 1913–1948 zá Bedřich Beneš; Br
Božena Benešová 30. 11. 1873 Nový Jičín – 8. 4. 1936 Praha 1926–1936 úm Božena Maria Zapletalová, Pr. Benešová; Op
Ladislav Bernatský 31. 5. 1904 Moravská Loděnice (nyní souč. obce Bohuňovice, o. Olomouc) – 8. 1. 1982 Olomouc 1942–1948 zá Ol KSČ, oběť čistek
Petr Bezruč 15. 9. 1867 Opava – 17. 2. 1958 Olomouc 1924–1948 zá Wladimir Johan Nep. Waschek; Op vězněn za R-U
František Bíbus 24. 1. 1903 Ústí n. Orlicí – 11. 8. 1966 Pardubice 1945–1948 zá František Jan Bibus; Zá
Ivan Blatný 21. 12. 1919 Brno – 5. 8. 1990 Colchester (hrabství Essex, Spojené království) 1944–1945 od Br KSČ, 1948 se nevrátil z Londýna, syn Lva Blatného
Alois Boček 1945 od ? Básník (Předjaří, 1934; Věnec samoty, 1943; osobní údaje nezjištěny)
Alois Böhm 6. 7. 1899 Brno-Řečkovice – 14. 5. 1987 Brno 1927–1948 zá Alois Böhm; Br
Miroslav Bedřich Böhnel 3. 7. 1886 Brno – 23. 9. 1962 Praha 1927–1948 zá Bědřích Antonín Edvard Böhnel; Br
Klement Bochořák 18. 1. 1910 Kunštát (o. Blansko) – 10. 8. 1981 Brno 1945–1948 zá Br po únoru 1948 nemohl publikovat kat. lit.
Helena Bochořáková 29. 7. 1894 Vyškov – 28. 3. 1980 Brno 1945–1948 zá Helena Maria Klára Ditrichová, pr. Bochořáková; Br
Richard Bojko 31. 3. 1877 Bedřichov (o. Blansko)  – 22. 12. 1952 Napajedla (o. Zlín) 1916–1945 od Alois Horák; Br vězněn 1943
Jan Boudyš 13. 2. 1897 Záhornice (o. Nymburk) – 19. 6. 1972 Sobotka (o. Jičín) 1945–1948 zá Pr
Otýn Břeněk 23. 3. 1870 Vanovice (o. Blansko) – 28. 1. 1926 Brno 1912–1926 úm Otokar Břenek; Br
Otokar Březina 13. 9. 1868 Počátky (o. Pelhřimov) – 25. 3. 1929 Jaroměřice n. R. (o. Třebíč) 1924–1929 úm Václav Ignác Jebavý; Tř
Miloslav (Miroslav) Bureš 6. 11. 1909 Polička (o. Svitavy) – 12. 11. 1968 Praha 1940–1948 zá
Jan Bohuslav Bureš; Zá
Otakar Bystřina 23. 5. 1861 Věrovany (o. Olomouc) – 18. 7. 1931 Ostravice (o. Frýdek-Místek) 1912–1931 úm Ferdinand Dostal; Ol
Josef Cipr 16. 2. 1881 Dolní Kounice (o. Brno-venkov) – 27. 10. 1956 Brno 1921–1948 zá Josef Zipper; Br
Stanislav Cyliak 6. 5. 1859 Brno – 12. 4. 1939 Brno 1912–1939 úm Br
Jan Čarek 29. 12. 1898 Heřmaň (o. Písek) – 27. 3. 1966 Praha 1943–1948 zá Jan Čárek; Tř KSČ
Jan Čep 31. 12. 1902 Litovel-Myslechovice (o. Olomouc) – 25. 1. 1974 Paříž (Francie) 1933–1948 zá Ol exil
Josef Černoch 1. 8. 1873 Přerov – 8. 6. 1953 Brno 1929–1945 od Jozef Petr Černoch; Ol
Karel Červinka 19. 5. 1872 Albrechtice n. Orl. (o. Rychnov n. Kn.) – 5. 3. 1949 Břehy (o. Pardubice) 1925–1939 od Karel Antonín Červinka; Zá bratr Adolfa Červinky
František Čuberka 8. 3. 1901 Lipník n. B. (o. Přerov) 1945–1948 zá Ol
Jakub Deml 20. 8. 1878 Tasov (o. Žďár n. S.) – 10. 2. 1961 Třebíč 1923–1927 od Jakub Deml; Br
Julius Dolanský 23. 2. 1903 Holešov-Všetuly (o. Kroměříž) – 26. 4. 1975 Praha 1945–1948 zá Julius Heidenreich, od 9. 11. 1945 Dolanský; Br ČSD, KSČ vězněn za války
Jaromír Doležal 17. 8. 1883 Vladislav-Hostákov  (o. Třebíč) – 19. 10. 1965 Praha 1945–1948 zá Jaromír Josef Ludvik Doležal; Br
Josef Doležal 24. 7. 1893 Litomyšl (o. Svitavy) – 27. 12. 1965 Praha 1940–1945 od Josef Doležal; Zá
Adolf Bohuslav Dostal 30. 12. 1873 Praha-Veleslavín – 8. 1939 Varšava (Polsko) 1912–1923 od Adolf Bohuslav Vojtěch Dostal; AP
Karel Dvořáček 31. 10. 1911 Ivanovice na H. (o. Vyškov) – 20. 8. 1945 Brno 1944 – 1945 od Karel Leopold Dvořáček; Br vězněn za války
Emil Dvořák 17. 10. 1896 Vlkoš (o. Hodonín) – 28. 9. 1970 Praha 1933–1948 od Emil Dvořák; Br
Karel Elgart Sokol 18. 1. 1874 Ivančice (o. Brno-venkov) – 21. 7. 1929 Potštejn (o. Rychnov n. Kn.) 1912–1916, 1924–1929 úm Karel Eduard Elgart; Br
Mirek Elpl 16. 11. 1905 Brno-Líšeň – 7. 2. 1960 Brno 1935–1948 zá Eduard František Elpl; Br vězněn 1944–1845
Valdemar Ethen 23. 1. 1883 Prostějov –12. 4. 1949 Brno 1945–1948 zá Štěpán Pavel Kožušníček; Ol
Pavel Fink 1. 6. 1891 Zaječov (o. Beroun) – 18. 4. 1965 Nymburk 1927–1948 zá Pavel Fink; Pr
Jan Florian 24. 11. 1897 Brno – 7. 5. 1942 Mauthausen (o. Perg, Rakousko) 1941–1942 úm Br vězněn, popraven
Adolf Gajdoš 16. 10. 1884 Prusy-Boškůvky, Moravské Prusy (o. Vyškov) – 26. 10. 1966 Brno 1941–1948 zá Adolf Gajdoš; Br
Bedřich Golombek 5. 2. 1901 Ostrava-Hrušov – 31.  3. 1961 Brno 1945–1948 zá Op
Jaroslav Gregor 6. 8. 1901 Rašovice (o. Vyškov) – 1968 1936–1945 od Br
Rajmund Habřina 28. 9. 1907 Příbram na Moravě (o. Brno-venkov) – 2. 4. 1960 Brno 1933–1945 od Rajmund Chatrný; Br vězněn za války
František Hamza 6. 3. 1868 Humpolec-Kletečná (o. Pelhřimov) – 4. 6. 1930 Brno 1924–1930 úm František Jindřich Hamsa; Br
Karel Handzel 28. 10. 1885 Ostrava-Moravská Ostrava – 11. 4. 1948 Praha 1927–1948 zá Karel Handzel; Op
Prokop Miroslav Haškovec 1. 2. 1876 Bechyně (o. Tábor) – 21. 12. 1935 Brno 1927–1935 úm Prokop Miroslav Haškovec; Tř
Karel Jan Hejda 27. 7. 1876 Mladá Boleslav – 19. 2. 1958 Zlín 1945–1948 zá Karel Ferdinand Hejda; Pr
Žofie Hekelová 11. 11. 1920 Konice (o. Prostějov) – 20.7. 1993 Lechovice (o. Znojmo) 1945–1948 zá Ol
Jan Herben 7. 5. 1857 Brumovice (o. Břeclav) – 24. 12. 1936 Praha 1926–1936 úm Johann Nepom. Herben; Br
Josef Holý 6. 2. 1874 Košík (o. Nymburk) – 6. 2. 1928 Brno 1912–1928 úm Josef Holý; Pr NS, ČSL
František Horečka 25. 3. 1894 Frenštát p. R. (o. Nový Jičín) – 25. 2. 1976 Nový Jičín 1928–1948 zá František Richard Horečka; Op
Antonín Horsák 10. 6. 1891 Kunovice (o. Uherské Hradiště) – 15. 12. 1971 1945–1948 zá Antonín Tomáš Horsák; Br
Josef Richard Hradecký 7. 2. 1886 Kostelní Radouň (o. Jindřichův Hradec) – 5. 7. 1947 Praha 1925 od Josef Roubíček, 1923 Josef Hradecký; Tř
Jaroslav Humberger 20. 12. 1902 Nové Dvory (o. Kutná Hora) – 1945 Dachau (Německo) 1937–1945 úm Jaroslav Humberger; AŽ
Josef Chaloupka 4. 6. 1898 Brno-Královo Pole – 24. 1. 1930 Brno 1925–1930 úm Josef Chaloupka; Br
Dalibor Chalupa 7. 1. 1900 Letovice (o. Blansko) – 14. 6. 1983 Praha 1940–1948 zá Br
Metoděj Jahn 14. 10. 1865 Valašské Meziříčí (o. Vsetín) – 14. 9. 1942 Hranice (o. Přerov) 1912–1942 úm Methoduis Cyrill Jahn; Op
Jan Janča 13. 9. 1866 Vlčnov (o. Uherské Hradiště) – 27. 1. 1928 Brno 1925–1928 úm Johann Janča; Br
Karel L. Jelínek 1871 Enzensdorf (Rakousko) – 1934 1913–1923 od Karel Jelínek; ? syn Ivan Jelínek
Viktor Kamil Jeřábek 4. 2. 1859 Litomyšl (o. Svitavy) – 16. 4. 1946 Litomyšl 1912–1946 úm Victor Antonin Jeřabek; Zá syn Čestmír Jeřábek
Miloš Jirko 20. 1. 1900 Kelč-Němetice (o. Vsetín) – 24. 6. 1961 Praha 1927–1948 zá Op vězněn 1940–1945
Jaromír John 16. 4. 1882 Klatovy – 24. 4. 1952 Jaroměř (o. Náchod) 1920–1923 id Bohumil Václav Rudolf Markalous; Pl
František Jura 2. 9. 1905 Zastávka u Brna (o. Brno-Venkov) – 24. 11. 1990 1940–1948 zá František Robert  Jura; Br vězněn za války
Richard F. Jura 28. 6. 1902 Zastávka u Brna (o. Brno-Venkov) 1940–1948 zá Richard František Jura; Br
Eva Jurčinová 20. 4. 1886 Studeněves (o. Kladno) – 14. 12. 1969 Praha 1927–1948 zá Anna Marie Navrátilová, pr. Weberová; Pr
Jan Kabelík 6. 5. 1864 Přerov – 17. 10. 1928 Praha 1926–1928 úm Jan Kabelík; Ol
Bohuš Kafka 17. 9. 1901 Náměšť n. Osl. (o. Třebíč)  – 14. 11. 1978 Brno 1940–1948 zá Bohumír Kafka; Br
Ozef Kalda 4. 8. 1871 Nové Město na Moravě (Žďár n. S.) – 2. 1. 1921 Praha 1913–1921 úm Josef Kalda; Br
Josef Kalus 16. 2. 1855 Frenštát p. R. (o. Nový Jičín) – 11. 12. 1934 Frenštát p. R. 1912–1934 úm Josef Kallus; Op
Ferdinand Karafiát 1. 9. 1870 Horní Štěpánov (o. Prostějov) – 13. 4. 1928 Konice (o. Prostějov) 1913–1928 úm Ferdinand Karafiat; Ol
Josef František Karas 4. 12. 1876 Tišnov (o. Brno-Venkov) – 19. 2. 1931 Přerov-Dluhonice 1912–1913, 1924–1931 úm Josef Franc Karas; Br
Jan Kárník 16. 8. 1870 Nové Město na Moravě (o. Žďár n. S.)  – 27. 12. 1958 Nové Město na M. 1930–1948 zá Josef Svítil; Br
František Klika 10. 12. 1896 Praha – 15. 2. 1956 Praha 1945–1948 zá AP
Josef Knap 28. 7. 1900 Podůlší (o. Jičín) – 13. 12. 1973 Praha 1945–1948 zá Josef Knap; Zá 1952 11 let vězení
Jan Knob 24. 6. 1904 Veliš (o. Jičín) – 29. 4. 1977 Turnov (o. Semily) 1945–1948 zá v 50. letech perzekvován
Maxmilián Kolaja 23. 5. 1883 Vlkoš (o. Hodonín) – 10. 10. 1966 Letovice (o. Blansko) 1948 zá Maxmilian Kolaja; Br vězněn za války
Ludvík Kolář 1885 na Moravě – 9. 1927 Praha 1926–1927 úm Alois Kolář; ?
Antonín Kolek 8. 7. 1895 Klobouky-Bohumilice (o. Břeclav) – 9. 7. 1983 Rosice (o. Brno-venkov) 1945–1948 zá Antonín Kolek; Br
Jaroslav Kopa 1905 1944–1945 od ?
Fráňa Kopeček 14. 10. 1871 Přerov-Předmostí – 23. 8. 1946 Ostrava-Slezská Ostrava 1926–1946 úm František Kopeček; Ol
Olga Košutová 8. 3. 1901 Velký Týnec (o. Olomouc)  – 10. 2. 1989 Praha 1946–1948 zá Olga Františka Košutová, pr. Klapálková; Ol manžel Karel Klapálek
Josef Koudelák 26. 2. 1906 Senička (o. Olomouc) – 20. 8. 1960 Bělkovice-Lašťany (o. Olomouc) 1930–1948 zá Ol
Stanislav Kovanda 28. 1. 1878 Nedvězí (o. Svitavy) – 17. 2. 1954 Brno 1912–1948 zá Stanislav Josef Kovanda; Zá
František Kožík 16. 5. 1909 Uherský Brod – 5. 4. 1997 Praha 1934–1948 zá František Jan Maria; Br
Čeněk Kramoliš 7. 12. 1862 Rožnov p. R. (o. Vsetín) – 16. 6. 1949 Brno 1912–1948 zá Vincens Ambros Kramolišch; Op
Stanislav Krejčí 2. 5. 1889 Dolany (o. Olomouc)  – 29. 7. 1974 Olomouc 1945–1948 zá Stanislav Jan Krejčí; Ol
Zdeněk Kriebel 29. 4. 1911 Brno – 28. 12. 1989 Brno 1940–1948 zá Br
František Kropáč 28. 3. 1898 Valašské Meziříčí-Krásno n. Bečvou (o. Vsetín) – 9. 8. 1966 Praha 1927–1948 zá Op vězněn za války
František Křelina 26. 7. 1903 Podhradí (o. Jičín) – 25. 10. 1976 Praha 1943–1948 zá 1952 12 let vězení
Petr Křička 4. 12. 1884 Kelč (o. Vsetín) – 25. 7. 1949 Okarec (o. Třebíč) 1924–1948 zá Petr Ladislav Křička; Op bratr Jaroslav, sestra Pavla
Pavla Křičková 14. 2. 1886 Kelč (o. Vsetín) – 10. 7. 1972 Nové Město na M. (o. Žďár n. S.) 1938–1945 od Pavlína Maria Křičková, pr. Homolková; Op bratři Petr a Jaroslav Křička
František Václav Kříž 26. 2. 1900 Viničné Šumice (o. Brno-venkov) – 24. 12. 1982 Brno 1936–1945 od Br
Adolf Kubis 18. 5. 1876 Brušperk (o. Frýdek-Místek) – 25. 8. 1958 Olomouc 1944–1947 od Adolf Kubis; Op
Max Kurt 25. 7. 1877 Valašské Meziříčí (o. Vsetín) – 4. 5. 1960 Bratislava (Slovensko) 1912–1939 od Maxmilián Alois Rudolf Kunert; Op
František Lazecký 18. 8. 1905 Tísek (o. Nový Jičín) – 16. 11. 1984 Praha 1943–1948 zá František Josef Lazecký; Op
František Lesař 31. 12. 1901 Kostelec n. Orl. (o. Rychnov n. Kn.)  – 16. 4. 1945 Doudleby (o. Rychnov n. Kn.) 1943–1945 od František Lesař; Zá
Joža Loubalová 27. 6. 1903 Plzeň-Vnitřní město 1946–1948 zá Josefa Marie Ladislava Růžičková, pr. Loubalová; Pl
Jan Machálek 21. 4. 1906 Lipov (o. Hodonín) – 3. 8. 1992 Praha 1945–1948 zá Br
Bohumil Malina Ptáček 22. 2. 1906 Velké Meziříčí (o. Žďár n. S.) – 15. 8. 1977 Brno 1940–1948 zá Bohumil Alois Vilém Vratislav Ptáček; Br KSČ
Jaroslav Marcha 26. 5. 1880 Babice n. Sv. (o. Brno-venkov) – 29. 12. 1961 Brno 1924–1948 zá Dominik Nejezchleb; Br AS, SNJ
Vojtěch Martínek 11. 4. 1887 Brušperk (o. Frýdek-Místek) – 25. 4. 1960 Ostrava 1913–1948 zá Vojtěch Martinek; Op
Antonín Matula 9. 4. 1885 Kopřivnice-Lubina (dř. Drnholec n. Lubinou, o. Nový Jičín) – 23. 1. 1953 Praha 1920–1948 zá Antonín Cyrill Matula; Op
Vladimír Mazálek 9. 7. 1883 Blažovice (o. Brno-venkov) – 1956 1933–1948 zá Vladimír Mazálek; Br
Zachar Miron 6. 6. 1879 Hnojice (o. Olomouc) 1913–1922 ne Josef Sedláček; Ol
Anna Mittenhubrová 1875 Bělá p. Bezdězem (o. Mladá Boleslav) – 4. 8. 1953 Kroměříž 1945–1948 zá Anna Josefa Mittenhuberová; Pr
Karel Mlčoch 19. 10. 1907 Prostějov-Žešov – 7. 5. 1996 Praha 1945–1948 zá Ol
Alois Mrštík 14. 10. 1861 Jimramov (o. Žďár n. S.) – 24. 2. 1925 Brno 1914–1916, 1923–1925 úm Alois Mrschtik; Br bratr Vilém Mrštík
Božena Mrštíková 7. 3. 1876 Olomouc-Hejčín – 8. 6. 1958 Olomouc 1945–1948 zá Božena Amalie Pacasová, pr. Mrštíková; Ol manželka Viléma Mrštíka
Jaroslav Nečas 22. 5. 1913 Valašské Meziříčí (o. Vsetín) – 24. 12. 1988 Praha 1936–1948 zá Op sestra Bohuslava Bradbrooková
Lydie Nečasová 1915 Perm (Rusko) – 3. 7. 1972 Praha 1945–1948 zá ?
Stanislav Kostka Neumann 5. 6. 1875 Praha – 28. 6. 1947 Praha 1912 od Stanislav Jan Konstantin Václav Bohudar Neumann; AP formálním členem jen několik týdnů, ČSS, KSČ; vězněn za R-U
František Neužil 9. 5. 1907 Pozořice-Jezera (o. Brno-venkov) – 22. 11. 1995 Brno 1930–1948 zá Br
Vítězslav Nezval 26. 5. 1900 Biskoupky (o. Brno-venkov) – 6. 4. 1958 Praha 1926 od Br formálním členem jen několik týdnů, KSČ
A. C. Nor 19. 9. 1903 Opava-Kylešovice – 29. 7. 1986 Praha 1931–1936 od Josef Raimund Kaván, 1926 změna na Kaván-Nor;Op
František Novák 8. 10. 1867 Telč  (o. Jihlava) – 25. 10. 1915 Boleradice (o. Břeclav) 1914–1915 úm Franz Novák; Br
František Obrtel 31. 3. 1873 Přerov-Henčlov – 13. 2. 1962 1915–1945 od Franc Obrtel; Ol syn Vít Obrtel
Josef Ošmera 10. 3. 1899 Loukovice (o. Třebíč) – 20. 12. 1977 Klobouky u Brna (o. Břeclav) 1936–1948 zá Josef Ošmera; Br
Anna Pammrová 29. 6. 1860 Jinošov (o. Třebíč) – 19. 9. 1945 Žďárec (o. Brno-venkov) 1932–1945 úm Anna Maria Pammerová; Br
Mirko Paráček 13. 8. 1920 Olomouc – 17. 7. 1991 Praha 1941–1945 od Ol
Dominik Pavlíček 21. 2. 1877 Brno – 31. 1. 1952 Brno 1912–1923 od Br
Antonín Pavlín 23. 2. 1914 Hranice-Valšovice (o. Přerov) – 28. 5. 1982 Brno 1945–1948 zá Ol
Vladimír Pazourek 18. 8. 1907 Brno – 11. 2. 1987 Brno 1943–1945 zá Br
František Pečinka 27. 12. 1869 Nový Bydžov (o. Hradec Králové) – 14. 5. 1917 Brno 1912–1917 úm František Pečenka; Zá
Františka Pecháčková 1. 8. 1904 Pašovice (o. Uherské Hradiště) – 19. 1. 1991 Praha 1940–1948 zá Františka Janečková, pr. Pecháčková; Br
Bohuslav Pernica 13. 12. 1907 Brno-Královo Pole – 4. 11. 1968 Praha 1936–1945 od Br
Otakar Peterka 17. 5. 1906 Bohumín-Nový Bohumín (o. Karviná) – 27. 1. 1961 Brno 1945–1946 od Op
Jan Petrus 18. 12. 1890 Vsetín – 14. 1. 1968 Praha 1926–1945 od Jan Evangelista Karel Petrus; Op
Bohumír Justyn Popelář 31. 10. 1914 Kokořov ? – 20. 7. 1969 Brno 1946–1948 zá ?
František Pospíšil 5. 6. 1885 Skaštice (o. Kroměříž) – 24. 4. 1958 Bolešov (o. Ilava, Slovensko) 1931–1945 vy František Bonifác Pospišil; Br vyloučen za kolaboraci 22. 3. 1945
Gabriela Preissová 23. 3. 1862 Kutná Hora – 27. 3. 1946 Praha 1915–1946 úm Gabriela Marie Sekerová, pr. Preissová, pr. Habaerthová; Pr
Antonín Procházka 13. 1. 1908 Banja Luka (Bosna a Hercegovina) – 2. 7. 1966 Praha 1945–1946 od ?
František Seraf Procházka 15. 1. 1861 Náměšť na Hané (o. Olomouc) – 28. 1. 1939 Praha 1912–1939 úm Franz Seraf Dominik Prochaska; Ol
Karel Vojtěch Prokop 13. 5. 1860 Hněvkovice-Budeč (o. Havlíčkův Brod) – 2. 12. 1914 Rosice (o. Brno-venkov) 1912–1914 úm Karel Vincenc Prokop; Br
Václav Prokůpek 11. 7. 1902 Dolní Lochov (o. Jičín)  – 22. 5. 1974 Praha 1939–1948 zá AS, 1952 odsouzen na 22 let
Ondřej Přikryl 26. 11. 1862 Výšovice (o. Prostějov) – 22. 12. 1936 Prostějov 1913–1936 úm Andreas Přikril; Ol LSPnM ČND NDS
Marie Příleská 23. 12. 1882 Všechovice (o. Přerov) – 25. 6. 1963 Zlín 1936–1948 zá Maria Mořkovská, pr. Blažková?; Ol
Václav Renč 18. 11. 1911 Straškov-Vodochody, Straškov (o. Litoměřice) – 30. 4. 1973 Brno 1943–1946 od 1952 odsouzen na 25 let
Josef Rosenzweig-Moir 24. 8. 1887 Neustupov (o. Benešov) – 12. 10. 1944 Osvětim? (Polsko) 1915–1923 od Josef Rosenzwig; AŽ Jiří Orten synovec
Vojtěch Rozner 23. 4. 1905 Uhřice (o. Hodonín) – 20. 4. 1991 Liberec 1940–1945 od Br
Milan Rusínský 10. 2. 1909 Litovel (o. Olomouc) – 8. 11. 1987 Ostrava 1936–1948 zá Milán František Rusinský; Ol
Ivan Sabinov 21. 2. 1911 Rajhrad-Čeladice (o. Brno-venkov) – 1969 1945–1948 zá Arnošt Brázdil; Br
Jan Vojtěch Sedlák 20. 9. 1889 Boskovice (o. Blansko) – 14. 6. 1941 Praha 1925–1941 úm Jan Sedlák; Br
František Sekanina 15. 2. 1875 Plumlov-Žárovice (o. Prostějov) – 4. 3. 1958 Smečno (o. Kladno) 1912–1945 od František Sekanina; Ol
Josef Sekera 4. 12. 1897 Starkoč (o. Kutná Hora) – 14. 11. 1972 Benešov (o. Benešov) 1935–1945 od Josef Sekera; Pr
František Skácelík 25. 11. 1873 Přerov – 26. 12. 1944 Praha 1934–1944 úm František Jan Josef Skácelík; Ol
Augusta Skálová 28. 9. 1898 Želatovice (o. Přerov) – 27. 5. 1996 Bílý potok (?) 1942–1948 zá Augustina Běhalová, pr. Dočkalová?; Ol
Zikmund Skyba 3. 3. 1909 Hvozdná (o. Zlín) – 23. 7. 1957 Praha 1944–1948 zá Br
Bedřich Slavík 18. 5. 1911 Olomouc – 28. 8. 1979 Praha 1940–1946 od Bedřich Josef Slavík; Ol
Jindřich Maria Slavík 8. 6. 1907 Jablunkov (o. Frýdek-Místek) – 2. 9. 1987 Olomouc 1944–1948 zá Stanislaus Wenzel Vrbík; Op
Fran Směja 14. 5. 1904 Opava-Suché Lazce – 11. 2. 1986 Opava 1936–1948 zá František Směja; Op vězněn 1941-1942
Jaroslav Směja-Lončar 10. 12. 1911 Opava-Suché Lazce 1945–1948 zá Jaroslav Směja; Op nejsou bratři
František Sokol Tůma 2. 5. 1855 Benešov (o. Benešov) – 31. 12. 1925 Ostrava-Moravská Ostrava 1912–1925 úm František de Paula Tuma; Pr
Jindřich Spáčil 24. 5. 1899 Kvasice (o. Kroměříž) – 20. 11. 1978 Kroměříž 1933–1948 zá Br SD, NS, KSČ
Zdeněk Spilka 1. 1. 1903 Slatiňany (o. Chrudim) – 16. 1. 1987 Brno 1936–1948 zá
Josef Staněk 15. 2. 1887 Měrovice n. Hanou (o. Přerov) – 7. 7. 1947 Brno 1924–1947 úm Josef Staněk; Ol ČSNS
Vilém Steinman 31. 10. 1880 Oplocany (o. Přerov) – 23. 2. 1962 Brno 1940–1948 zá Vilém Steinmann; Ol
Eugen Stoklas 11. 11. 1882 Příbor (o. Nový Jičín) – 11. 3. 1963 Litovel (o. Olomouc) 1935–1942 od Eugen Bohumír Stoklas; Op
Julie Strimplová 10. 12. 1907 Brno 1945–1948 zá Br KSČ vyloučena 1952
Martin Strouhal 11. 4. 1907 Zdětín (okr. Prostějov) – 2. 11. 1987 Litovel (o. Olomouc) 1945–1948 zá Martin Strouhal; Ol vězněn za války
Vladimír Stupka 13. 1. 1906 Brno – 26. 5. 1980 Brno 1940–1948 zá Br
Jiří Sumín 9. 10. 1864 Uhřice (o. Přerov) – 11. 11. 1936 Přerov 1912–1936 úm Amalia Wrba; Ol
Adolf Svoboda 1905 Třebíč 1945–1948 zá Br
Nina Svobodová 16. 6. 1902 Praha – 4. 9. 1988 Praha 1945–1948 zá Antonie Malvína Svobodová; AP ČSL, 1949 odsouzena na 16 a půl roku
Sonja Špálová 6. 11. 1898 Ochoz u Brna (o. Brno-venkov) – 17. 2. 1994 Brno 1945–1948 zá Františka Švehlová, pr. Špálová, pr. Ramešová; Br
Antonín Šrámek 3. 1. 1894 Moravské Knínice (o. Brno-venkov) – 13. 2. 1972 Brno 1927–1948 zá Antonín Šrámek; Br
František Táborský 16. 1. 1858 Bystřice p. Hostýnem (o. Kroměříž) – 21. 6. 1940 Praha 1926–1940 úm Franz Taborsky; Br
František Taufer 2. 4. 1885 Němčice n. Hanou (o. Prostějov) – 22. 7. 1915 u Lublinu (Polsko) 1912–1915 úm František Taufer; Ol otec Jiřího Taufera
Rudolf Těsnohlídek 7. 6. 1882 Čáslav (o. Kutná Hora) – 12. 1. 1928 Brno 1924–1928 úm Rudolf Vincenc Jan Těsnohlídek; Pr
František Trávníček 17. 8. 1888 Spešov (o. Blansko) – 8. 6. 1968 Brno 1929–1945 od František Josef Trávníček; Br KSČ
Antonín Trýb 7. 3. 1884 Roztoky (ul. Karlov, o. Rakovník) – 3. 9. 1960 Brno 1924–1930, 1945 od Pr SD, KSČ
Ladislav Třenecký 4. 6. 1902 Ostrava-Slezská Ostrava – 30. 3. 1942 Osvětim (Polsko) 1936–1942 úm Ladislaus Trzyniecki; Op vězněn, oběť okupace
Běta Turečková 28. 9. 1902 Velká n. Veličkou (o. Hodonín) – 31. 3. 1987 Brno 1945–1948 zá Alžběta Čambalová; Br
Vladimír Úlehla 16. 7. 1888 Vídeň (Rakousko) – 3. 7. 1947 Brno 1945–1947 úm ?
Jarmila Urbánková 23. 2. 1911 Horní Vilémovice (o. Třebíč) – 13. 5. 2000 Praha 1934–1948 zá Jarmila Urbánková, pr. Galandauerová;

Br

syn Jan Galandauer
Josef Vaca 15. 3. 1904 Kostelec na Hané (o. Prostějov) – 11. 8. 1966 Olomouc 1940–1948 zá Josef Vaca; Ol
Vladislav Vančura 23. 6. 1891 Háj ve Slezsku (o. Opava) – 1. 6. 1942 Praha 1933–1942 úm Vladislav Jan Franz Vančura; Op má stejného pradědečka Vančuru jako Jiří Mahen, dcera Alena Santarová
Věra Vášová 4. 10. 1879 Praha – 12. 11. 1963 Nové Město na M. (o. Žďár n. S.) 1925–1932 od Věra Váňová; AP
Zdeněk Vavřík 21. 9. 1906 Libhošť (o. Nový Jičín) – 29. 12. 1964 Praha 1934–1936 od Op
Adolf Veselý 4. 1. 1886 Lipůvka (o. Blansko) – 7. 5. 1961 Praha 1912–1929 od Adolf Veselý; Br
Antonín Veselý 27. 3. 1888 Křižánky-Moravské Křižánky (o. Žďár n. S.) – 3. 10. 1945 Praha 1926–1945 úm Antonín Veselý; Br
Jan Vladislav 15. 1. 1923 Hlohovec (Slovensko) – 3. 3. 2009 Praha 1945–1948 zá Ladislav Bambásek; ?
Alois Vojkůvka 3. 6. 1903 Bystřice p. Hostýnem-Rychlov (o. Kroměříž) – 8. 1977 Ostrava 1942-1945 od Alois Vojkůvka; Br
Jaroslav Vyplel 2. 12. 1890 Kroměříž – 19. 4. 1969 Brno 1937–1948 zá Br
František Wenzl 28. 4. 1889 Bezděčí u Trnávky-Unerázka (o. Svitavy) – 9. 6. 1942 Brno 1941-1942 úm AS, za války vězněn, popraven
Alois Zábranský 8. 2. 1858 Jáchymov (nyní souč. ob. Náklo, o. Olomouc)  – 9. 9. 1921 Uherské Hradiště 1913–1921 úm Franz Červinek; Ol
Jan Zahradníček 17. 1. 1905 Mastník (o. Třebíč) – 7. 10. 1960 Vlčatín (o. Třebíč) 1948 zá Jan Alois Zahradníček; Br 1952 odsouzen na 13 let
Jaroslav Zatloukal 6. 3. 1905 Opava – 23. 9. 1958 Brno 1935–1945 od Jaroslav Josef Zatloukal; Op vězněn za války
Vilém Závada 22. 2. 1905 Ostrava-Hrabová – 30. 11. 1982 Praha 1933–1945 od Vilém František Závada; Op KSČ
Oldřich Zemek 30. 7. 1893 Tupesy (o. Uherské Hradiště) – 1967 Praha 1926–1928 od Josef Oldřich Zemek; Br
Jaroslav Želiva 9. 7. 1883 Štěpánov-Moravská Huzová (o. Olomouc) – 8. 7. 1968 Olomouc 1912–1913 od Ferdinand Antonín Rýpar; Ol
Filip Cyril Župka 7. 6. 1885 Ivanovice na Hané (o. Vyškov) – 3. 4. 1964 Kostelec ? 1914–1948 zá Filip Cyrill Župka; Br

Čestní členové (do roku 1937)[6]Editovat

FotogalerieEditovat


OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b c Zápisní kniha. [s.l.]: Moravské kolo spisovatelů S. 3–6. 
  2. a b HOLÝ, Josef. Stanovy. Brno: Moravské kolo spisovatelů, 1912. 17 s. 
  3. ŽAMPACH, Vojtěch. Boj o jednotu moravských spisovatelů. Od Února k socialismu. Brno: Universita J. E. Purkyně, 1974, s. 233–242.
  4. a b Činní členové Moravského kola spisovatelů a Družstva Moravského kola spisovatelů: rozbor a obhajoba činnosti za nacistické okupace 1939–1945. Brno: Moravské kolo spisovatelů, 1945, 21 s.
  5. a b Zápisní kniha. Brno: Moravské kolo spisovatelů 
  6. a b c Almanach k 25letému trvání MKS. Příprava vydání Antonín Veselý, Rajmund Habřina, Mirek Elpl. Brno: Moravské kolo spisovatelů, 1937. 

Externí odkazyEditovat

LiteraturaEditovat

  • Stanovy Moravského kola spisovatelů [online]. 1912. [cit. 2019-06-17]. Dostupné online
  • O. Mikulášek: Nová organisace moravských literátů. Rovnost 19. 6. 1945
  • Moravští spisovatelé rozehnáni policií. Slovo národa 5. 3. 1946
  • Boh. Hochman: Pravda o MKS, Rovnost 10. 3. 1946
  • Družstvo MKS a MKS: Na obranu Moravského kola spisovatelů, Slovo národa 12. 3. 1946
  • A. Hájková, Z. Kožmín, Š. Vlašín: Literární život v Brně v letech 1918–1965. Brno v minulosti a dnes 9. 1966, s. 302.
  • Lumír Kuchař: Rozhovor s Václavem Prokůpkem. Převlékání hadů. Lidové noviny 29. 3. 1968
  • Antonín Kratochvil: Žaluji II. Vrátit slovo umlčeným. Česká expedice. 1990.