Knihovna Jiřího Mahena v Brně
Knihovna Jiřího Mahena v Brně, příspěvková organizace (KJM) je veřejná knihovna v Brně, která je druhou největší městskou knihovnou v Česku. Jejím zřizovatelem je město Brno a má formu příspěvkové organizace. Sídlí ve Schrattenbachově paláci v historickém centru města a po celém Brně má dalších 34 poboček. Ústřední knihovna má navíc detašovaná pracoviště v Kleinově paláci (IN-centrum) a v Mahenově památníku v Masarykově čtvrti.
| Knihovna Jiřího Mahena v Brně | |
|---|---|
 Ústřední budova Knihovny Jiřího Mahena | |
 | |
| Stát |  Česko |
| Poloha | Kobližná 70/4, Brno-město, Brno |
| Souřadnice | 49°11′42,85″ s. š., 16°36′34,58″ v. d. |
| Založena | 1921 |
| Knihovní fond | |
| Knihovní fond | 734 005 (2022)[1] |
| Přístupnost pro uživatele | |
| Registrovaní uživatelé | 40 304 (2022)[1] |
| Další informace | |
| Webové stránky | www |
| Sigla | BOG001 |
| IČO | 00101494 (VR) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Všechny provozy, vyjma IN-centra (které je určené pro vzdělávací aktivity) a pobočky Na Křižovatce na Starém Brně (ta slouží jako výukové pracoviště studentů informačních studií a knihovnictví na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity[2]), jsou součástí automatizované knihovní sítě, takže je mohou čtenáři využívat s jedním čtenářským průkazem. Před většinou poboček je také umístěn návratový box.[3]
Historie
editovatPočátky vzniku městské knihovny v Brně jsou datovány do let 1919, kdy byl v nově vzniklém Československu přijat knihovnický zákon, a 1920. Tehdy vedení Brna podniklo první kroky k jejímu zřízení. Veřejná knihovna obecní vznikla 1. února 1921, jejím prvním knihovníkem se stal spisovatel a novinář Jiří Mahen. Sídlila ve dvou místnostech v budově německé obecné školy na Veveří 26.[4] Mahenovým prvotním úkolem bylo pro nově vzniklou instituci sehnat dostatečný knihovní fond.[5] Pro veřejnost byla otevřena 20. listopadu 1922 a její součástí bylo 14 poboček po celém městě. Veřejná čítárna byla umístěna v budově měšťanské školy v Křenové ulici.[4]
Ke zlepšení nevyhovující situace s nedostatečnými prostorami došlo v roce 1926, kdy byla ústřední knihovna přestěhována do pěti místností v budově německé dívčí školy na Rašínově 3. Hlavní čítárna se přesunula v roce 1934 do budovy Městského osvětového sboru na Solniční 12. Roku 1937 byl Mahen jmenován ředitelem knihovny, avšak již v roce 1939 spáchal sebevraždu. Po jeho smrti knihovnu dlouhodobě vedl Ladislav Řezníček. Na konci roku 1939 se do budovy Solniční 12 přesunula celá ústřední knihovna, která tak měla k dispozici devět místností.[4]
Od roku 1950 sídlí knihovna ve Schrattenbachově paláci v Kobližné ulici.[4] V roce 1951 přešla pod správu krajského národního výboru a stala se z ní krajská knihovna, která měla v roce 1958 již 32 poboček. Při příležitosti 20. výročí úmrtí Jiřího Mahena bylo roku 1959 jeho jméno začleněno do názvu knihovny. Mezi lety 1958 a 1969 se ve správě knihovny několikrát vystřídal brněnský městský národní výbor a jihomoravský krajský národní výbor. Od roku 1969, kdy byla členěna na ústřední knihovnu a sedm obvodních knihoven s pobočkami, byla ve správě Národního výboru města Brna a po roce 1990 je jejím zřizovatelem město Brno.[6]
V roce 1992 byl ve vile v Masarykově čtvrti, kde žil Jiří Mahen, otevřen Mahenův památník, ve kterém se kromě muzea nachází také pobočka knihovny. Roku 1997 byl v ústřední knihovně zpřístupněn pro veřejnost internet, na pobočkách byl internet pro veřejnost uváděn do provozu po roce 2002. Tehdy také začaly pobočky přecházet na automatizovanou knihovní síť; jako první se k ní v roce 2002 připojily pobočky v Mahenově památníku a v Bystrci.[4]
V letech 1998–2001 se uskutečnila komplexní rekonstrukce ústřední knihovny, na kterou v letech 2013–2014 navázala její dostavba a reorganizace a následné dovybavení moderními technologiemi a mobiliářem (2015). V letech 2023 a 2024 byl interiér i exteriér ústřední knihovny zrekonstruován, součástí oprav bylo zprovoznění nové automatické návratové linky a samoobslužných výpůjčních zařízení (self-checků).[4]
Provozy
editovat- Ústřední knihovna (ul. Kobližná) s detašovanými pracovišti:
- Mahenův památník (ul. Mahenova)
- IN-centrum (nám. Svobody)
Pobočky (34):
|
|
|
Galerie
editovat-
Atrium ústřední budovy knihovny -
Mahenův památník v Masarykově čtvrti -
IN-centrum v Kleinově paláci -
Pobočka Bohunice -
Pobočka Bystrc -
Pobočka Husovice -
Pobočka Jundrov -
Pobočka Komín -
Pobočka Ořešín -
Pobočka Starý Lískovec -
Pobočka Štýřice
.jpg)
.jpg)
.jpg)
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b Zpráva o činnosti Knihovny Jiřího Mahena v Brně za rok 2022 [online]. Kjm.cz [cit. 2023-10-01]. Dostupné online.
- ↑ Knihovna na křižovatce se dočkala rekonstrukce díky Dáme na vás [online]. Brno.cz, 2021-06-02 [cit. 2023-10-01]. Dostupné online.
- ↑ Pobočky Knihovny Jiřího Mahena v Brně [online]. Kjm.cz [cit. 2023-10-01]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f Historie a současnost KJM [online]. Kjm.cz [cit. 2023-10-01]. Dostupné online.
- ↑ Knihovna pro město. 1. vyd. Brno: Knihovna Jiřího Mahena v Brně, 2001. ISBN 80-85023-40-7. S. 35–36.
- ↑ Zřizovací listina organizace Knihovna Jiřího Mahena v Brně, příspěvková organizace [online]. Kjm.cz [cit. 2023-10-01]. Dostupné online.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Knihovna Jiřího Mahena v Brně na Wikimedia Commons - Knihovna Jiřího Mahena v Brně v Adresáři knihoven a informačních institucí v ČR (ADR)
- Oficiální stránky
