Otevřít hlavní menu

Lída Baarová

česká herečka

Lída Baarová, rozená Ludmila Babková, provdaná Ludmila Kopecká a Ludmila Lundwallová (7. září 1914 Praha27. října 2000 Salcburk), byla česká herečka.

Lída Baarová
Vitelloni09.jpg
Rodné jméno Ludmila Babková
Narození 7. září 1914
Praha
Úmrtí 27. října 2000 (ve věku 86 let)
Salzburg
Místo pohřbení Krematorium Strašnice
Alma mater Pražská konzervatoř
Aktivní roky 1931–1944, 1950–1957
Manžel(ka) Gustav Fröhlich (pouze zasnoubení), Jan Kopecký (1947–1956), Kurt Lundwall (1969–1972)
Partner(ka) Gustav Fröhlich (1935–1936)
Joseph Goebbels (1936–1938)
Rodiče Karel Babka, Ludmila Babková st. (také herečka)
Příbuzní Zorka Janů (sourozenec)
Sídlo Praha 6 Dejvice, Neherovská ul. č. 8
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Příbuzenstvo
sestra Zorka Janů

ŽivotEditovat

 
Vila Lídy Baarové od architekta Ladislava Žáka z roku 1937 v Praze 6, Neherovská 8
 
Rodinný hrob v Praze–Strašnicích

RodinaEditovat

Narodila se do rodiny úředníka pražského magistrátu Karla Babky (1886–1965) [1] a jeho manželky Ludmily, rozené Fenclové (1890–1945) [2]. Matka byla operní pěvkyní a hrála na klavír. Občas zpívala ve sboru opery Národního divadla, ale většinou se věnovala rodině. Zemřela na následky infarktu během policejního výslechu. Společně měli ještě druhou dceru Zorku (1921–1946). Druhou manželkou Karla Babky byla herečka Marcela Nepovímová (1919–2005).[3]

Rodinný přítel Jindřich Šimon Baar byl vzorem pro volbu jejího uměleckého jména.

Činnost před válkou a za válkyEditovat

Lída Baarová byla vyhledávanou představitelkou sličných dívek a mladých žen. S další slavnou českou herečkou Adinou Mandlovou se Baarová setkávala na proslavených večírcích u Miloše Havla a při dalších společenských událostech. Mandlová ve svých memoárech napsala: „Měla jsem vždycky Lídu moc ráda, přestože jsme byly velké konkurentky, ale nikdy jsme proti sobě neintrikovaly, což je v showbusinessu velmi řídký jev."[4]

Svůj první vztah měla s českým filmařem Karlem Lamačem. Zamiloval se do ní Vlasta Burian, který se kvůli ní chtěl rozvést.[5] Několik let měla vztah s německým hercem Gustavem Fröhlichem, který se zřekl své židovské manželky, aby neutrpěla jeho herecká kariéra.[6]

Ve 30. letech natáčela v hitlerovském Německu a bulvární tisk tvrdil, že je milenkou tehdejšího německého ministra propagandy Josepha Goebbelse, který ovládal německý filmový průmysl. Ona toto popírala, uváděla, že se s Goebbelsem pouze zná. Na příkaz samotného Hitlera však musela v srpnu 1938 zanechat kontaktů s Goebbelsem a v roce 1939 Německo opustila. Důvodem bylo, že se Hitler snažil udržet vztah Goebbelse a jeho ženy Magdy (na její žádost). Goebbels mu místo toho nabídl raději svou rezignaci a chtěl odejít jako vyslanec do Japonska, ale Hitler to nepřijal.[7]

Baarová měla po aféře s Goebbelsem zakázáno natáčet v Německu, vrátila se proto do Čech. Během německé okupace udržovala vztah s ministrem protektorátní vlády Jaroslavem Kratochvílem, dvojitým agentem Paulem Thümmelem nebo s Františkem Teunerem. V  roce 1941 jí bylo zakázáno natáčet na území Protektorátu, odešla proto do Itálie, odkud se po vylodění spojeneckých vojsk v Itálii ještě před koncem války vrátila do Prahy.[8]

Po válceEditovat

Na konci války uprchla do Německa, ale byla internována americkými okupačními orgány, byla vyšetřována CIC a 23. září 1945 byla předána do Československa. Byla vyšetřována a vězněna za údajnou kolaboraci. Po 16 měsících vězení a výslechů (v jejím případě vypovídalo 80 svědků) byly všechny žaloby a obvinění postupně vyvráceny. Dopoledne na Štědrý den v roce 1946 byla propuštěna. „Nebylo prokázáno,“ konstatovalo se v návrhu veřejného žalobce mimořádného lidového soudu, „že se obviněná Lída Baarová dopustila udavačství ani že podporovala nacismus spoluprací s gestapem nebo SD. Její styky s Goebbelsem a Hitlerem nespadají do doby zvýšeného ohrožení republiky. Pokud se stýkala s význačnými německými osobnostmi v době okupace, šlo o to, aby jí bylo umožněno hraní ve filmu, takže tyto styky lze klasifikovat jako činy podle dekretu č. 138/45 Sb.“

V lednu 1948 bylo trestní řízení proti Lídě Baarové definitivně zastaveno. Lída Baarová se provdala 27. července 1947 za loutkáře Jana Kopeckého (potomka známé loutkářské rodiny Kopeckých a synovce komunistického ministra informací Václava Kopeckého). V té době jezdila se svým mužem a hrála loutkové divadlo a po únorovém převratu – opět za mimořádně dramatických okolností – spolu utekli do Rakouska. Zde poznala svého druhého muže, lékaře Kurta Lundwalla (syna opavského stavitele Julia Lundwalla). Žila s ním dohromady 23 let, manželství však uzavřeli až v roce 1969.

OceněníEditovat

  • 1940 Národní cena (za roli komtesy Blanky ve filmu Dívka v modrém) [9]

FilmografieEditovat

  • Zkáza krásou (2016), scénář a režie: Helena Třeštíková, Jakub Hejna[10]
  • Hitlerovy ženy (The Loves of Adolph Hitler, 2001)
  • Sladké hořkosti Lídy Baarové (Lída Baarová’s Bittersweet Memories, 1995)
  • Il Cielo brucia (The Sky Burns, 1957)
  • Retorno a la verdad (The Truth Will Set You Free, 1957)
  • El Batallón de las sombras (The Forgotten Ones, 1957)
  • Rapsodia de sangre (Ecstasy, 1957)
  • Todos somos necesarios (We All Matter, 1956)
  • Viaje de novios (Honeymoon, 1956)
  • La Mestiza (The Mestiza, 1956)
  • Miedo (The Fear, 1956)
  • Gli innocenti pagano (What Price Innocence? 1953)
  • Pietà per chi cade (Compassion, 1953)
  • I Vitelloni (Darmošlapové, 1953), režie Federico Fellini
  • La vendetta di una pazza (Revenge of a Crazy Girl, 1952)
  • Carne inquieta (Restless, 1952)
  • Gli amanti di Ravello (The Lovers of Ravello, 1950)
  • La Bisarca (1950)
     
    Kinorevue 27. 11. 1940, titulní strana (Lída Baarová ve filmu Život je krásný)
  • Vivere ancora (Still Alive, 1944)
  • L’Ippocampo (The Sea-Horse, 1944)
  • Il Cappello da prete (Priest’s Hat, 1944)
  • Ti conosco, mascherina! (Masked Girl, Recognized!, 1943)
  • Grazia (The Charming Beauty, 1943)
  • La Fornarina (The Baker, 1942)
  • Turbina (Turbine, 1941)
  • Paličova dcera (Arsonist’s Daughter, 1941)
  • Za tichých nocí (In the Still of the Night, 1941)
  • Dívka v modrém (Girl in Blue, 1940)
  • Život je krásný (Life Is Beautiful, 1940)
  • Maskovaná milenka (1940)
  • Artur a Leontýna (Arthur and Leontine, 1940)
  • Ohnivé léto (Fiery Summer, 1939)
  • Die Geliebte (Love of my Life, 1939)
  • Männer müssen so sein (Men Are That Way, 1939)
  • Maskovaná milenka (Masked Paramour, 1939)
  • Liebeslegende (Love Story, 1938)
  • Der Spieler – Roman eines Schwindlers (Gambler’s Story, 1938)
  • Die Fledermaus (The Bat, 1937)
  • Die Kronzeugin (The Chief Witness, 1937)
  • Panenství (Virginity, 1937)
  • Lidé na kře (People on the Floating Ice, 1937)
  • Patrioten (Patriots, 1937)
  • Unter Ausschluss der Öffentlichkeit (Private Show, 1937)
  • Komediantská princezna (Gypsy Princess, 1936)
  • Švadlenka (The Seamstress, 1936)
  • Die Stunde der Versuchung (The Hour of Temptation, 1936)
  • Verräter (Traitor, 1936)
  • Barcarole (Boatman’s Song, 1935)
  • Leutnant Bobby, der Teufelskerl (Lieutenant Bobby, the Daredevil, 1935)
  • Einer zuviel an Bord (The Fifth-Wheel, 1935)
  • Grandhotel Nevada (Grand Hotel Nevada, 1934)
  • Dokud máš maminku (As Long as your Mother is Alive, 1934)
  • Zlatá Kateřina (Golden Kate, 1934)
  • Na růžích ustláno (Easy Life, 1934)
  • Pán na roztrhání (A Popular Guy, 1934)
  • Pokušení paní Antonie (Antonia’s Temptation, 1934)
  • Její lékař (The Physician, 1933)
  • Sedmá velmoc (The Seventh Superpower, 1933)
  • Okénko (The Window, 1933)
  • Madla z cihelny (The Brickmaker’s Daughter, 1933)
  • Jsem děvče s čertem v těle (Funky Girl, 1933)
  • Funebrák (The Undertaker, 1932)
  • Malostranští mušketýři (Prague’s Musketeers, 1932)
  • Růžové kombiné (The Pink Slip, 1932)
  • Šenkýřka u divoké krásky (Waitress at the Wild Beauty’s Bar, 1932)
  • Lelíček ve službách Sherlocka Holmese (Lelíček in Sherlock Holmes’ Service, 1932)
  • Zapadlí vlastenci (Forgotten Patriots, 1932)
  • Kariéra Pavla Čamrdy (Pavel Čamrda’s Career, 1931)
  • Obrácení Ferdyše Pištory (Conversion of Fred Pištora, 1931)

Filmy o Lídě BaarovéEditovat

AutobiografieEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. http://katalog.ahmp.cz/pragapublica/permalink?xid=F9E7A7555F964D7C82A5ADEEBD3533B7&scan=226#scan226
  2. https://digi.ceskearchivy.cz/7435/232/1584/1173/66/0
  3. MOTL, Stanislav. Cesty za oponu času 3. Praha: Eminent, 2012. 280 s. ISBN 978-80-7281-448-0. Kapitola Ztracená závěť Lídy Baarové. 
  4. Adina Mandlová si s Lídou Baarovou po krku nešly, vyměňovaly si i důvěrnosti. Novinky [online]. 30. ledna 2016. Dostupné online. 
  5. První lásky Lídy Baarové. Novinky [online]. 6. října 2014. Dostupné online. 
  6. Film vs. realita: Nechala si Lída Baarová skutečně sáhnout na ňadra?. Lidovky [online]. 16. února 2016. Dostupné online. 
  7. Podle: http://en.wikipedia.org/wiki/L%C3%ADda_Baarov%C3%A1#The_road_to_fame „They [Baarova and Goebbels].started a passionate love affair which lasted for over a year and caused her breakup with Gustav Fröhlich.“ „Hitler was (…) sympathetic towards Magda [Goebbels]; he asked Goebbels to end the affair. Goebbels offered his resignation instead. He wanted to divorce his wife, marry Lída Baarová, and leave Germany with his Liduška, (Czech diminutive of Lída, connoting love), as he affectionatedly called her, for Japan. However, Hitler did not accept his resignation.“
  8. Lída Baarová. Reflex [online]. 16. května 2008. Dostupné online. 
  9. Časopis Pestrý týden, č. 40, ročník 15, vyd. 5. 10. 1940, str. 4, vyd. Grafické umělecké závody V. Neubert a synové, Praha, 1940
  10. Zkáza krásou v Česko-Slovenské filmové databázi
  11. a b ZÍDKOVÁ, Lucie: Mohl to být Hitler. Rozhovor s Helenou Třeštíkovou, Pátek Lidových novin, 15. ledna 2016

LiteraturaEditovat

Externí odkazyEditovat