Jarmila Kšírová

česká operní a operetní zpěvačka a filmová herečka

Jarmila Kšírová, provdaná Havlíková, podruhé provdaná Dabernig (29. prosince 1910 Praha-Žižkov[1][2][p 1]27. listopadu 1983 Východní Berlín[3]) byla česká operní a operetní zpěvačka a filmová herečka.

Jarmila Kšírová Havlíková
Jarmila Kšírová, 1938
Jarmila Kšírová, 1938
Rodné jméno Kšírová
Narození 29. prosince 1910
Praha-Žižkov
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 27. listopadu 1983 (ve věku 72 let)
Východní Berlín,
Východní NěmeckoVýchodní Německo Východní Německo
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotEditovat

MládíEditovat

Jarmila Kšírová se narodila v Praze na Žižkově (sv. Prokopa),[p 2] brzy se s rodiči přestěhovala do Bratislavy. Vystudovala gymnázium, obchodní akademii a pracovala jako úřednice na berním úřadě. V té době rovněž studovala soukromě zpěv u Josefa Egema na Hudební a dramatické akademii v Bratislavě. Její řádnou studentkou se stala až ve 4. ročníku. Absolvovala ji v roce 1931.

První republikaEditovat

Do roku 1933 vystupovala ve Slovenském národním divadle, kam ji před svým odchodem z Bratislavy angažoval tehdejší ředitel Oskar Nedbal.[p 3] Mezi jiným zde dostala titulní roli v operetě Rose Marie Rudolfa Frimla.[4] Roku 1933 přešla do Velké operety v Praze,[p 4] z počátku vystupovala jako host.[5] Pohostinsky zpívala v letech 1930–1943 v operetě Slovenského národního divadla. Koncem třicátých let 20. století vystupovala s úspěchem v zahraničí – např. v Berlíně, Káhiře[6], Vídni[7] a Curychu. Na repertoáru měla i klasickou českou hudbu (Smetana, Dvořák, Foerster), se kterou vystupovala koncertně.[8] Účinkovala též v českých filmech.

ProtektorátEditovat

V období Protektorátu hostovala často v Německu a Rakousku,[9] český tisk ji charakterizoval slovy „...na říšských scénách zdomácnělá česká pěvkyně...“.[10] V českém protektorátním tisku její jméno objevuje téměř výhradně v souvislosti s filmy uváděnými v kinech.

Po válceEditovat

Po válce čelila spolu s dalším 94 filmovými pracovníky obvinění z kolaborace, vznesenému Disciplinární komisí Svazu filomových pracovníků. Provinění spočívalo v účasti na německých filmech, byla však omilostněna.[11][12] Usídlila se v Německé demokratické republice (ve Východním Berlíně), kde od roku 1950 pokračovala v umělecké dráze v Komické opeře. V Německu též hrála v několika filmech.

Datum a místo úmrtí uváděla po dlouhou dobu literatura jako neznámé.[2]

Rodinný životEditovat

Ve třicátých letech 20. století žila Jarmila Kšírová v pražské Velehradské ulici,[13] v roce 1940 je její bydliště uváděno Praha II., Na rybníčku 14.[14] Byla dvakrát vdaná. Poprvé 19. listopadu 1942 v Bratislavě, za dr. Alfonse Havlíka, a v roce 1943 se jí narodila dcera Jarmila. (Data sňatků nezjištěna, 23. 10. 1940 uvedla Kinorevue, že není provdána.[15]) Po druhé svatbě, s německým občanem, se jmenovala Kšírová–Dabernig.[16]

DíloEditovat

 
Jarmila Kšírová v Lehárově Giudittě, 1935

DivadloEditovat

Zpěvačka ve Slovenském národním divadle Bratislava, Velké operetě Praha a v zahraničí.

FilmografieEditovat

České filmy:

  • 1940 Štěstí pro dva (role – Soňa Jansová, režie Miroslav Cikán, píseň Tys má pohádka)
  • 1939 Veselá bída (role – Marja Marjanovská, režie Miroslav Cikán, píseň Láska brány otevírá)
  • 1938 Lucerna (podle hry Aloise Jiráska, role – kněžna, režie Karel Lamač)
  • 1935 Barbora řádí (role – Helenina přítelkyně Karla Zemánková, režie Miroslav Cikán)

Německé filmy:

  • 1957 Mazurka der Liebe (NDR,Mazurka lásky , podle operety Carl Millöckera Žebravý student, role – hraběnka Palmatica Nowalska),
  • 1957 Die Schönste (NDR, Nejkrásnější, role neurčena)
  • 1955 Rauschende Melodien (NDR, Opojné melodie, role – Rosalinde von Eisenstein)

OdkazyEditovat

PoznámkyEditovat

  1. IMDb (International movie database) uvádí rok narození 1911
  2. V pražských policejních konskripcích ani v Soupisu pražských obyvatel nedohledána.
  3. Oskar Nedbal působil v Bratislavě v letech 1923–1928.
  4. Dnes v sále hraje Divadlo v Dlouhé.

ReferenceEditovat

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnosti sv. Prokopa na Žižkově v Praze
  2. a b FIKEJZ, Milan. Český film, Herci a herečky, I. díl: A-K. Praha: Libri, 2006. ISBN 80-7277-332-1. Kapitola Kšírová Jarmila, s. 706-707. 
  3. Jarmila Kšírová v Internet Movie Database (anglicky)
  4. První "Rose Marie" Jarmily Kšírové. Národní listy. 13. 7. 1936, s. 3. Dostupné online. 
  5. Jarmila Kšírová ve Velké Operetě. Národní listy. 12. 9. 1933, s. 3. Dostupné online. 
  6. Úspěch Jarmily Kšírové v Egyptě. Národní listy. 23. 2. 1937, s. 4. Dostupné online. 
  7. Volksoper (inzerát). Vídeňské noviny. 8. 2. 1938, s. 4. Dostupné online. 
  8. Hudba/Jarmila Kšírová. Národní politika. 29. 4. 1937, s. 8. Dostupné online. 
  9. Jarmila Kšírová ve Vídni. Vídeňské noviny. 22. 4. 1940, s. 3. Dostupné online. 
  10. Česká hudba a čeští umělci v Říši. Národní politika. 24. 9. 1940, s. 6. Dostupné online. 
  11. (dostupné online v NK ČR). Pravda. 26. 1. 1946, s. 1. Dostupné online. 
  12. KABÁTOVÁ, Zita. Sto let a já. Praha: Svoboda Servis, s.r.o, 2012. ISBN 978-80-86320-74-8. Kapitola Před disciplinární komisí, s. 148-151. 
  13. Pražský adresář 1937-1938, s. 704
  14. (dostupné online v NK ČR. Kinorevue. 19. 6. 1940, s. 341. Dostupné online. 
  15. (dostupné online v NK ČR). Kinorevue. 23. 10. 1940, s. 181. Dostupné online. 
  16. ŠROMOVÁ, Tereza. Zpěvačka Jarmila Kšírová a její působení ve filmu (1935–1940) a rozhlase. Olomouc, 2017. Bakalářská práce. Univerzita Palackého, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Alice Ondrejková. s. 23-24. Dostupné online.

LiteraturaEditovat

Externí odkazyEditovat