Otevřít hlavní menu

Verda Stacio

česká rozhlasová stanice vysílající v esperantu

VERDA STACIO (1932–1950) neboli Zelená stanice byla rozhlasová stanice v Brně (před válkou) a v Praze (po válce) vysílající v plánovém jazyce esperanto.

V roce 1927 začala brněnská rozhlasová stanice Radiojournal vysílat kurs esperanta, v roce 1931 byla odvysílána první esperantská přednáška o bitvě u Slavkova a od roku 1932 každý týden několikaminutové přednášky o Československu, přednášela Marie Strejčková-Šamlová. Protože přicházely příznivé ohlasy ze světa, přednášky doplnily 1. března 1933 tzv. "esperantské hodinky" jednou měsíčně. V té první účinkoval mimo jiné i tehdy třináctiletý básník Ivan Blatný, který ze zapsal do kurzu esperanta v brněnském klubu esperantistů již v roce 1931 a v klubovém programu recitoval své básně. V dalších hodinkách byly vysílány divadelní hry, operety a opery hrané a zpívané profesionálními herci a pěvci, kteří vytvořili skupinu TRAKT - Teatro kaj Radio Aktoroj (Divadelní a rozhlasoví herci).

Členové TRAKTu se učili esperanto v kurzu pořádaném Radiojournalem v roce 1932. Programy měly vysokou úroveň díky mladým umělcům, jako byli Karel Höger, František Kožík, Zdeňka Švábíková-Kožíková, Josef Bezdíček, František Šlégr, Antonín Klimeš, Zdenka Trdá, Vladimír Leraus, Jarmila Kurandová a další. Karel Höger zanechal vzpomínu ve své knize Z hercova zápisníku jako na velmi milé období svého života.

Členové vedoucího kolektivu byli Antonín Slavík, Dalibor Chalupa, Jiří Vítězslav Šamla, Marie Strejčková-Šamlová, Theodor Kilian. Ohlasy ze zahraničí byly na tehdejší dobu veliké. V roce 1933 přišlo 2200 dopisů potvrzujících poslech. Verda Stacio vydávala od roku 1934 pro své posluchače cyklostylovaný bulletin "Ĉeĥoslovaka Radio-Bulteno", a v roce 1937 vyšel knižní almanach zachycující historii esperantského vysílání.

Brněnské studio bylo centrem, avšak některé programy byly vysílány nebo opakovány i z Prahy, Moravské Ostravy a Bratislavy.

Z programů brněnského období byly nejdůležitější:

  • opery:
    • La vendita fianĉino (Prodaná nevěsta, přeložil Jiří Vítězslav Šamla),
    • La kiso (Hubička, přeložil Jiří Vítězslav Šamla),
  • operety:
    • Sur rozoj sternite (Na růžích ustláno, přeložil Jiří Vítězslav Šamla),
    • Pola sango (Polská krev, přeložil Jiří Vítězslav Šamla),
  • dramata:
    • R.U.R. (přeložil Josef Řebíček),
    • La Blanka Malsano (Bílá nemoc, přeložil Theodor Kilian),
    • Ĉeĥa Betlehemo (Český Betlém, od Miloš Kareš, přeložil Jan Filip),
    • Grandhotelo Nevada (přeložil František Heikenwälder),
    • Pacon kaj ĝojon al homoj de bona volo (Mír a radost lidem dobré vůle, od Dalibora Chalupy, přeložila Marie Strejčková-Šamlová).

Během války bylo esperantské vysílání přerušeno a na brněnské studio dopadly bomby. Ředitel ing. Antonín Slavík byl nacisty popraven (1942), a mnozí umělci se po osvobození Československa přestěhovali do Prahy. Proto se do Prahy přestěhovala i Verda Stacio, která vysílala od roku 1945 až do roku 1951, kdy bylo vysílání zastaveno, stejně jako vydávání esperantských časopisů a celostátní esperantská organizace byla rozpuštěna, zřejmě na přání Moskvy. Přesto v této době byla odvysílána významná operní díla v překladu dr. Tomáše Pumpra, který patřil k nejlepším esperantským překladatelům nejen u nás, ale celosvětově. Jedná se především o opery Prodaná nevěsta (T. Pumpr pořídil nový, kvalitnější překlad), V studni a Rusalka, jejichž texty se dochovaly, od Rusalky dokonce i zvukový záznam.

Obsah

Dochovaná díla Verda StacioEditovat

Před válkou (Brno)Editovat

  • Jiří Vítězslav Šamla: Verda Stacio - Esperanta almanako de la Ĉeĥoslovaka Radio (Verda Stacio – Esperantský almanach Československého rozhlasu, 1937)
  • Ignát Herrmann: La pentristo kaj la fiakristo, (Malíř a fiakrista, př. T. Kilian, 1933)
  • Ignát Herrmann: Fokso-Nukso (Foxl-Voříšek, př. Moraviaj Esperanto-Pioniroj, 1934)
  • Jiří Mahen: Lunatika, (Náměsíčný, př. J. V. Šamla, 1934, cyklostyl)
  • Polách-Žalman (= Kožík): Sur rozoj sternite, (Na růžích ustláno, př. J. V. Šamla, 1935, cyklostyl)
  • Arkadij T. Averĉenko: Forta karaktero - Silentema najbaro, (Silný charakter – Mlčenlivý soused, př. J. V. Šamla, 1938)
  • Eduard Bass: Forlasita, (Opuštěný, př. J. V. Šamla, 1938)
  • Radiojournal Brno (různá cyklostylovaná čísla)
  • Karel Čapek: Blanka malsano, (Bílá nemoc, př. T. Kilian, 1938)

Po válce (Praha)Editovat

  • Karel Toman: Septembro, (Září, př. T. Pumpr, 1946)
  • Karel Havlíček Borovský: Sturno, poeto kaj azeno sub tilio, (Špaček, básník a osel pod stromem, př. T. Pumpr, 1946)
  • Pavel Kohout: Invado, (Invaze, př. T. Pumpr, 1946)
  • Jaroslav Křička: La unuaj sopiroj, (První touhy, př. T. Pumpr, 1946)
  • Josef Václav Sládek: Estis ni kaj estos, (Byli jsme a budem, př. T. Pumpr, 1946)
  • Jaroslav Seifert: Barikado el florantaj kaŝtan–arboj, (Barikáda z kvetoucích kaštěnů, T. Pumpr, 1946)
  • Vítězslav Nezval: Edison, (př. T. Pumpr, 1946)
  • Bedřich Smetana: Kanto pri alaŭdo el la opero La Kiso, (Píseň o skřivánkovi z opery Hubička, př. T. Pumpr, 1946)
  • Kohout kaj Kaplan: Kanto de Ĉeĥoslovaka radio, (Píseň československého rozhlasu, př. T. Pumpr, 1947)
  • Karel Sabina - Vilém Blodek: En la puto, (V studni, př. T. Pumpr, 1948)
  • Miloš Šrámek: Gasto en noktomezo, (Půlnoční host, př. T. Pumpr, 1948)
  • Dr. Maštálko: Ĝis la plej alta celo!, (Až k nejvyšší metě!, př. T. Pumpr, 1948)
  • Karel Hynek Mácha: Kial krii, (Proč křičet, př. T. Pumpr, 1948)
  • František Kožík: Gracoplena Jesu-infano de Praha, (Milostné pražské Jezulátko, př. T. Pumpr, 1948)
  • Olga Horáková: La epizodo komencas, (Epizoda začíná, př. A. Slanina, 1949, stencilita)
  • Jiří Wolker: Fabelo pri milionulo, kiu forŝtelis la sunon, (Pohádka o milinonáři, který ukradl slunce, př. T. Pumpr, 1949)
  • Miloš Kareš: Ĉeĥa Betlehemo, (Český Betlém, př. T. Pumpr, 1949)
  • Zdeněk Jirotka: Steloj super maljuna gardanto, (Hvězdy nad starým hlídačem, př. T. Pumpr, 1949)
  • Karel Sabina - Bedřich Smetana: Vendita fianĉino, (Prodaná nevěsta, př. T. Pumpr, 1950, cyklostyl)
  • Jaroslav Kvapil - Antonín Dvořák: Najado (Rusalka, př. T. Pumpr, 1950)
  • Pablo Neruda: Tial gardu vin, soldato, (Proto se střež, vojáku, př. T. Pumpr, 1950)
  • Vilém Mrštík: Maja fabelo, (Pohádka máje, př. T. Pumpr, 1950)
  • Antonín Dvořák: El Bibliaj kantoj, (Z písní biblických, př. T. Pumpr, 1950)
  • Antonín Fencl: La enigmo en la verko de Ŝekspir – Bohemio sur bordo de maro, (Záhada v Shakespearově díle – Čechy na břehu moře, př. T. Pumpr, 1953)

Zvuková nahrávkaEditovat

PřednáškyEditovat

  • 1933-03-01 Amuza esperanta vespero (Zábavný esperantský večer)
  • Th. Kilian: Lavango da aprobantaj kaj dankaj leteroj (Lavina podporujících a děkovných dopisů)
  • 1933-03-06 Dalibor Chalupa: Masaryk-filozofo (Masaryk jako filozof)
  • 1933-04-01 Th. Kilian: Jan Welz mistifiko? (Je Jan Welzl mystifikace?)
  • 1933-04-28 D. Chalupa: Li kaj ŝi (On a ona)
  • 1933-04-29 Th. Kilian: Pri la sola cigana lernejo (O jediné cikánské škole)
  • 1933-05-05 D. Chalupa: Maja vespero (Májový večer)
  • 1934-02-21 Arn. Bláha: La fundamentoj de l' demokratio (Základy demokracie)
  • 1934-05-30 František Weyr: La naciaj malplimultoj en Ĉeĥoslovakio (Národnostní menšiny v Československu)
  • 1934-06-20 Karel Čapek: Letero el Ĉeĥoslovakio (Dopis z Československa)
  • 1934-09-17 Th. Kilian: Esperanto v brněnské rozhlasové stanici
  • 1934-09-19 Th. Kilian: Internacia Esperanto-Konferenco en Vieno (Mezinárodní esperantská konference ve Vídni)
  • 1934-10-03 Arnošt Bláha: Ĉeĥoslovaka kultura idealo (Československý kulturní ideál)
  • 1934-11-07 Jar. Kallab: Porpacaj klopodoj (Mírové snahy)
  • 1934-12-19 H. Traub: La centjara datreveno de nia nacia himno (Sté výročí naší národní hymny)
  • 1935-03-03 Vl. Helfert: La Vendita fiancxino (Prodaná nevěsta)
  • 1935-06-17 Th. Kilian: Aleksandro la Unuiginto (Alexandr Sjednotitel)
  • 1935-09-26 Th. Kilian: Ĉu estas esperanto nur lingvo? (Je esperanto jen jazyk?)
  • 1935-10-30 Miloš Weingart: La spiritaj sciencoj (Duchodní vědy)
  • 1935-11-09 Th. Kilian: Momentoj el la vivo de d-ro Esperanto (Okamžiky ze života Dr. Esperanta)
  • 1935-11.19 Th. Kilian: 85-a naskiĝtago de T.G.Masaryk (85. narozeniny TGM)
  • 1935-12-15 Th. Kilian: Pensoj je la naskiĝtago de L. L. Zamenhof (Myšlenky o narozeninách L. L. Zamenhofa)
  • 1936-01-29 Vlad. Helfert: Ĉeĥoslovakio laboranta: La muziko (Československo pracující: Hudba)
  • 1936-04-01 Th. Kilian: Enkondukaj vortoj por la "Aprila Vespero" (Úvodní slovo pro Aprílový večer)
  • 1936-05-03 J. Vondroušek: Intervjuo kun H. Seppik (Interview s H. Seppikem)
  • Konstantin Mátl: Malsovaĝigado de bestoj utilaj kaj malutilaj (Krocení zvířat užitečných a neužtečných)
  • František Weyr: Ĉeĥoslovakio kaj la nuntempa Europo (Československo a současná Evropa)
  • Th. Kilian: Lernejoj en ĈSR (Školy v ČSR)
  • Th. Kilian: Postrigardo al la IX. tutsokola kongreso en Praha (Za IX. všesokolským sletu v Praze)
  • Th. Kilian: Vidindajoj en Ĉeĥoslovakujo (Pozoruhodnosti v Československu)
  • Smetana: Rusa lulkanto el la opero Kiso (Ruská ukolébavka z opery Hubička)
  • Co nového v Československu?


Externí odkazyEditovat