Otevřít hlavní menu

Vilém Blodek

český hudební skladatel, flétnista, klavírista, sbormistr a hudební pedagog

Vilém Blodek, vlastním jménem Vilém František Plodek (3. října 1834 v Praze1. května 1874 v Praze[1]) byl český hudební skladatel z období českého hudebního romantismu, flétnista, klavírista, sbormistr a hudební pedagog.

Vilém Blodek
Jan Vilímek - Vilém Blodek HL.jpg
Základní informace
Rodné jméno Vilém František Plodek
Narození 3. října 1834
Praha
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 1. května 1874 (ve věku 39 let)
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Žánry symfonie
Povolání hudební skladatel, dirigent, hudební pedagog
Nástroje flétna a klavír
Podpis Podpis
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obsah

ŽivotEditovat

Pocházel z chudého prostředí, v devatenácti letech absolvoval na Pražské konzervatoři studium komponování (Jana Friedricha Kittla), hry na flétnu a klavír. Poté působil v dva roky Haliči jako soukromý učitel hudby. V roce 1855 se vrátil do Prahy, kde působil jako sbormistr, klavírista a soukromý učitel hudby. V roce 1860 se stal profesorem hry na flétnu na Pražské konzervatoři. Coby hudební skladatel působil prakticky již od svého dětství. Oženil se[2] roku 1865 se šlechtičnou Marií Alžbětou, svobodnou paní Daudlebskou ze Sternecku (*1841), která byla dcerou pražského advokáta Jakuba Daudlebského ze Sternecku a Marie rozené Kalinové z Jäthensteinu. Měli syna Viléma (*1866) a dvě dcery[3]. Poslední čtyři roky života Blodek strávil v ústavu pro choromyslné v pražských Kateřinkách, kde také předčasně ve 39 letech zemřel. Je pohřben na Olšanských hřbitovech (část 04, odd. 13, hrob č. 33).

Dílo, výběrEditovat

OperníEditovat

Děj Zítka se odvíjí od historicky doloženého únosu českého krále Václava IV. českými pány. V tomto hudebně-dramatickém díle Blodek opustil tradici číslované opery a jednotlivé výstupy na sebe bezprostředně navazují s cílem nepřerušit hudební proud. V této opeře mizí symetričnost jednotlivých částí, která byla zpravidla ABA nebo AB.

PísněEditovat

  • Die Kapelle (píseň, text Ludwig Uhland, 1851, hud. příloha časopisu Erinnerungen roč. 31)
  • Dreizehn Lieder für Alt mit Pianoforte
  • Dvě písně ve snadném slohu (vydal František Augustin Urbánek)
  • Písně milostné (1860)
    1. Hoře (Wehmut, Text: Josef Karl Benedikt von Eichendorff)
    2. Předsevzetí (Vorsatz, Text: Robert Eduard Prutz)
    3. Květy lotosu (Die Lotosblume, Text: Heinrich Heine)
    4. Jen Ty! (Nur Du, Text: Ludwig Uhland)
    5. Kdybych byl ptáčetem (Wann i a Vögerl wär, Text: J. Körnlein)
    6. Sladce spi! (Gute Nacht, Text: Robert Reinick)
    7. Návrat pocestného (Wanderers Heimkehr, Text: Anonym)
    8. Znám jednu perlu krásnou (Ich kenne eine Perle, Text: Eduard Maria Öttinger)
    9. Ty v dálce dlíš (Du bist fern, Text: Emanuel von Geibel)
    10. Ptáčku můj poslíčku (Vöglein mein Bote, Text: Johann Gabriel Seidl)
    11. Loučení (Abschied vom Walde, Text: Josef Karl Benedikt von Eichendorff)
    12. Krádež (Diebstahl, Text: Robert Reinick)
    13. Nocturno (Nachtgedanken, Text: Anonym))

Tištěné verze Liebeslieder/Písní milostných byly vydány z pozůstalosti v roce 1909 díky nakladateli Mojmíru Urbánkovi. K vydání došlo více než 30 let po skladatelově smrti. Cyklus vyšel ve dvou samostatných verzích v německé a české. Autorem českého překladu byl Karel Hašler. Celý cyklus oplývá lidovostí melodie propojenou s jednoduchým klavírním doprovodem.

OstatníEditovat

  • 1847 Dechový sextet
  • 1862 Koncert D-dur pro flétnu a orchestr
  • 1864 Hudba k živým obrazům
  • 1866 Symfonie d-moll

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnost při kostele sv. Apolináře na Novém Městě pražském
  2. Matriční záznam o sňatku Viléma Blodka s Marií Daudlebskou von Sterneck farnosti při kostele sv.Jiljí na Starém Městě pražském
  3. AhMP, konskripce obyvatel
  4. http://archiv.narodni-divadlo.cz/default.aspx?jz=cs&dk=Inscenace.aspx&sz=0&ic=776&abc=S&pn=356affcc-f301-3000-85ff-c11223344aaa

Bibliografie (výběr)Editovat

  • BUDIŠ, R. Vilém Blodek. Praha : Státní hudební vydavatelství, 1964. 39 s.
  • BUCHNER, Alexander. Opera v Praze. Praha: PANTON, 1985, str. 23–4, 33–4, 44–5, 54, 56, 177, 199, 209, 219
  • BÖHMOVÁ-ZAHRADNÍČKOVÁ, Z. Slavní čeští klavíristé a klavírní pedagogové. 1. vyd. Praha : Supraphon, 1986. 172 s.
  • VÁLEK J. Vilém Blodek, Hudební rozhledy, 1954, roč. VII, č. 8, s. 341–342
  • HUTTER, Josef, CHALABALA, Zdeněk. České umění dramatické, Část II. – zpěvohra. Praha: Šolc a Šimáček, 1941, str. 159–165
  • VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 5. sešit : Bi-Bog. Praha: Libri, 2006. 478-585 s. ISBN 80-7277-309-7. S. 566-567. 

Externí odkazyEditovat