Vilém Mrštík

český spisovatel

Vilém Mrštík (14. května 1863 Jimramov[2]2. března 1912 Diváky[3]) byl moravský učitel, spisovatel, dramatik, překladatel a literární kritik. Část díla napsal se svým bratrem Aloisem Mrštíkem, a jsou proto známi jako autorská dvojice bratři Mrštíkové.

Vilém Mrštík
Vilém Mrštík (1910)
Vilém Mrštík (1910)
Rodné jménoWilhelm Frank Mrschtik
Narození14. května 1863
Jimramov, Morava
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí2. března 1912 (ve věku 48 let)
Diváky
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Příčina úmrtívykrvácení
Místo pohřbeníDiváky
Národnostmoravská
Povoláníučitel, spisovatel
ChoťBožena Mrštíková-Pacasová
PříbuzníAlois Mrštík, František Mrštík[1] a Norbert Mrštík[1] (sourozenci)
PodpisVilém Mrštík – podpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Diváky, hrob bratří Mrštíků

ŽivotEditovat

Původ, sourozenci a sňatekEditovat

Vilém Mrštík se narodil v Jimramově na Českomoravské vrchovině jako druhý ze sourozenecké čtveřice synů ševce Aloise (1834–1918) a švadleny Františky rozené Elisové. Už roku 1869 se s rodiči a bratry Aloisem (1861–1925), Františkem[4] (1865–1909) a Norbertem[5] (1867–1905) odstěhoval do Ostrovačic a záhy (1875) pak do Brna. Vystudoval gymnázium v Brně a v Praze na Malé Straně. Po maturitě se v Praze pokusil o studia práv, ale pro umělecké zájmy je nedokončil. Po několika letech pražského života, při němž se věnoval literární a společenské činnosti, se pro zhoršující se psychické problémy odstěhoval zpět na Moravu k bratrovi Aloisovi do Diváků. Roku 1904 se tam oženil s literárně nadanou Boženou, rozenou Pacasovou z Hejčína u Olomouce (napsali spolu divadelní hru Anežka).

TvorbaEditovat

Od roku 1895 patřil Vilém k signatářům Manifestu České moderny. Zařadil se k překladatelům a propagátorům ruského realismu, hlavně Dostojevského, Turgeněva, Gogola a Tolstého, podobnou pozornost věnoval i francouzským realistům. Zabýval se i literární kritikou, kde obhajoval syrovost a pravdivost francouzského realismu, především Émila Zoly a Guy de Maupassanta. Vilém Mrštík kromě své knižní tvorby přispíval do Zory, Ruchu, České revue a později i do Lumíru.

Část Vilémova literárního díla vznikla ve spolupráci s bratrem Aloisem. Nejdůležitějším výsledkem této spolupráce bylo drama Maryša, které bývá označováno za vrchol české realistické dramatické tvorby. Vilém také zčásti přispěl k původně devítisvazkové vesnické kronice Aloise Mrštíka Rok na vsi. Nadčasovou hodnotu si zachovala polemická brožura Bestia triumphans z roku 1897, ve které se věnoval otázkám ochrany pražských památek (obálku nakreslila Zdenka Braunerová, s níž poutal Viléma hluboký vztah). Lyrickou notu si Vilém vyzkoušel v Pohádce máje. Příběh lehkomyslného studenta Ríši a jeho milované Helenky se stal klasickým dílem, které vzbudilo velký ohlas v široké veřejnosti. Vedle mnoha knižních vydání bylo dvakrát zfilmováno (1926 – němý film režiséra K. Antona a 1940 film O. Vávry), dvakrát zdramatizováno (1942 B. Stejskal a B. Vrbský a 1955 L. Pleva) a J. Kvapil Pohádku máje zpracoval jako operu (premiéra r. 1950 v Národním divadle). Prvky naturalismu má Vilémova Santa Lucia. Poslední a nedokončené dílo Zumři jako by předznamenalo tragický konec Vilémova života.

Vášeň pro včelařeníEditovat

Vilém, ale také jeho bratr Alois, byli vášnivými včelaři[6]. Včelín, který Vilém vlastnil, čítal až devadesát včelstev[7]. Byl rovněž autorem některých technických inovací[8]. Maketa jeho vylepšeného úlu je k vidění v památníku Viléma Mrštíka v Helenčině údolí mezi Diváky a Boleradicemi[9]. Po Vilémově tragickém úmrtí se o jeho včelín starali jeho otec a bratr Alois.

Poslední létaEditovat

Poslední léta prožil Vilém Mrštík už jen v Divákách, kde byl jeho bratr Alois správcem obecné školy. Spolu s ním pak v letech 1907 až 1910 redigoval Moravsko-slezskou revui. Vilém Mrštík se už dříve necítil dobře psychicky ani fyzicky, prožíval zklamání v tvorbě, vnímal se jako málo uznávaný, především v pražských literárních kruzích, a svůj autobiografický román Zumři, na němž si zakládal, psal už jen s velkými obtížemi. Trpěl představou, že těžce onemocní a bál se dlouhého umírání, míval pocit, že ho lidé v obci neustále sledují. Tento stihomam ještě více prohloubil jeho dlouhodobou chorobnou psychickou krizi. Záchvaty melancholie a těžké deprese byly stále častější. V předjaří roku 1912 si v těžkém duševním rozpoložení ve sklípku u svého včelína prořízl hrdlo a probodl srdce.

DíloEditovat

PrózaEditovat

  • Santa Lucia – román, příběh osamocení, sebeuvědomění, ztráty iluzí a smrti chudého brněnského studenta po jeho příchodu do Prahy. Vilém v něm vykreslil s impresionistickou senzualitou a s ostře viděnými detaily skeptický obraz reality. V knize vyznává autor svou lásku k Praze. Praha: Spolek pro vydávání laciných knih českých, 1893[10]
  • Stíny: sbírka belletristických prací Praha: Jan Otto, 1894
  • Obrázky: kniha cest – Praha: František Šimáček, 1894[11]
  • Bestia triumphans – Praha: Rozhledy, 1897[6]
  • Bavlnkovy ženy a jiné povídky – spolu s Aloisem Mrštíkem. Praha: J. Otto, 1897[12]
  • Pohádka májeimpresionistický román, jednoduchý příběh mladistvé milostné citovosti a romantické senzitivitě, ústící v útěk před všedním měšťáctvím do přírody. Kniha pojednává o vztahu měšťáckého a pohodlného Ríši k poctivé, milé a prosté venkovské dívce Helence. Praha: J. Otto, 1897[13]
  • O významu boje za Prahu pro náš kulturní život – Praha: s. n., 1899
  • Osvětou k svobodě: předneseno v Klubu přátel umění v Brně dne 18. března r. 1900 – akademickému čtenářskému spolku Zoře v Brně věnuje Vilém Mrštík. Brno: KPU, 1900
  • Moje sny: Pia Desideria: epištoly, úvahy, essaye, studie, články, kritiky, polemiky i s pamflety – Praha: Máj, 1901
  • Babetta, Verunka a drobné povídky – Praha: Máj, 1902
  • Rok na vsi – rozsáhlá kronika moravské dědiny, jejímž autorem je Alois Mrštík, ale na němž se Vilém zčásti podílel. Praha: Máj, 1904[14]
  • Dojmy z cest po Šumavě, Krkonoších
  • Kniha cest – povídky, lyrické prozy a črty, okouzlení jihomoravskou a českou přírodou, malířské vidění bezprostředně zachycující smyslové podněty, dojmy. Realisticky laděné příběhy z moravského venkova a pražského prostředí. Praha: Máj, 1904
  • Zlatá nit – tematicky nesourodý soubor přírodních i rodinných obrázků, bezprostředních nápadů, črt, úvah a epigramů, dílo je výrazem tvůrčí krize. Praha: J. Otto, 1907
  • A. F. Pisemskij – Praha: J. Otto, 1908
  • Hospodářské vztahy k umění: přednáška – s Aloisem. Brno: Vesna, 1909
  • Povídky: výběr z moravských autorů. Díl I. – uspořádal Miloslav Hýsek; [Povídka na Moravě – Miloslav Hýsek; HelvítkaJan Herben; Parlament – Alois Mrštík; NávratVilém Mrštík; Kdyby tu šel mistr z NazaretaJosef Uher]. Moravská Ostrava: Družstvo Moravsko-slezské revue, 1911
  • Monakonovela; In: 1000 nejkrásnějších novel č. 2. Praha: J. R. Vilímek, 1911
  • Zumři – rozsáhlý román, na kterém Mrštík pracoval od poloviny 90. let, vycházel po částech časopisecky. Praha: J. Otto, 1912
  • Výbor z belletrie – s úvodem od Jaroslava Kampra; druhé vydání. Praha: František Topič, 1922
  • Krásná země – Břeclav: 1935
  • Cesta do Ruska: listy z Nižního Novgorodu: 1896 – podle autorova rukopisu k vydání připravil a doslovem opatřil Jan Vladislav. Praha: Arkýř, 1992

Divadelní hryEditovat

  • Maryša (1. vyd. a premiéra v Národním divadle r. 1894) – Tato hra patří k vrcholům českého realistického dramatu konce 19. století. Pozoruhodným způsobem zasáhla do příštího vývoje české dramatické tvorby. Stavba hry je prostá, je to syrové drama dívky provdané za bohatého vdovce. Její nešťastný život vyústí v revoltující akt, vraždu manžela jedem. Hra vznikla z podnětu, který Alois původně zamýšlel a rozpracoval jako román, ale Vilém ho přemluvil k dramatu – zřejmě měl rozhodující podíl i na konečné podobě hry. Dodnes je Maryša součástí klasického repertoáru českých divadel. Byla uváděna i v cizině.[15]
  • Paní Urbanová (1. vyd. 1889, premiéra v Divadle bratří Mrštíků v Brně r. 1955) – naturalistické drama o manželské nevěře[16]
  • Anežka (1. vyd. a premiéra v Národním divadle r. 1912) – drama v pěti jednáních, jehož původní verzi sepsala Vilémova manželka Božena Mrštíková. Tragický milostný vztah, souboj rozumu s citem. Umělec, který touží uskutečnit svůj tvůrčí sen, obětuje lásku i život milující dívky

PřekladyEditovat

  • Strž: román o pěti částech. – I. A. Gončarov. Praha: Jan Otto, 1861–1862
  • Zlatem a mlatem: román – Alexej Ivanovič Michajlov – Praha: František Šimáček, 1887
  • Uražení a ponížení: román – F. M. Dostojevský. Praha: F. Šimáček, 1888
  • Kousek chleba: povídka – Arkadij Jakovlevič Lejkin. Praha: J. R. Vilímek, 1888
  • Silhuetky – Catulle Mendes; z francouzštiny. Třebíč: J. F. Kubeš, 1888
  • Vojna a mírL. N. Tolstoj. Praha: F. Šimáček, 1888–1889
  • Tři povídkyI. S. Turgeněv. Praha: Alois Hynek, 1888
  • Pokušení: povídka – Vsevolod Vladimirovič Krestovský. Praha: F. Šimáček, 1892
  • Láska: román – Ignatij Nikolajevič Potapenko. Praha: F. Šimáček, 1893
  • Červený květ a jiné novelyV. M. Garšin. Praha: F. Šimáček, 1894
  • Rozbouřené moře: román – Aleksej Feofilaktovič Pisemskij. Praha: J. Otto, 1894
  • Piková dáma a jiné novelyA. S. Puškin. Praha: F. Šimáček, 1894
  • Oblomovština: kritický rozbor románu "Oblomov" od J. A. Gončarova – N. A. Dobroljubov. Praha: Rozhledy, 1896
  • Povídky – V. M. Garšin. Praha: Edvard Grégr, 1896
  • Povídky Gustava Flauberta – V. M. Garšin. Praha: E. Grégr, 1896
  • Humoresky – J. A. Lejkin. Praha: J. Otto, 1896
  • Hňup; Bojarština – A. F. Pisemskij. Praha: J. Otto, 1898
  • Vláda tmy, čili, Jen drápek uváz’, a ztracen je celý ptáček: drama o pěti dějstvích – L. N. Tolstoj. Praha: J. Otto, 1900
  • Řada belletristických prací Gleba Uspenského – Praha: E. Grégr, 1901
  • Oblomov: román ve čtyřech dílech – I. A. Gončarov; rediguje Pavel Papáček. Praha: J. Otto, 1902–1903
  • Tisíc duší: roman o čtyřech částech – A. F. Pisemskij; rediguje Pavel Papáček. Praha: J. Otto, 1905
  • Sluhové starého věku: román – I. A. Gončarov. Praha: J. Otto, 1906

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b Dostupné online.
  2. Matriky – ACTA PUBLICA. www.mza.cz [online]. [cit. 2022-11-09]. Dostupné online. 
  3. Matriky – ACTA PUBLICA. www.mza.cz [online]. [cit. 2022-11-09]. Dostupné online. 
  4. Matriky – ACTA PUBLICA. www.mza.cz [online]. [cit. 2022-11-09]. Dostupné online. 
  5. Matriky – ACTA PUBLICA. www.mza.cz [online]. [cit. 2022-11-09]. Dostupné online. 
  6. a b VESELÝ, Josef. 1193. schůzka: Včely jsou zajímavá kniha. Otevři ji a uvidíš, co všechno se ti postupně bude objevovat. dvojka.rozhlas.cz [online]. Český rozhlas, 2018-05-06 [cit. 2020-02-03]. Dostupné online. 
  7. SEKEREŠ, Jiří. Úly bratří Mrštíků – stručná historie a zpráva o konzervátorském zásahu [online]. Regionální muzeum v Mikulově, 2015 [cit. 2020-02-03]. Dostupné online. 
  8. MRŠTÍKOVÁ, Božena. Mrštíkovy včely. Praha: Katolický literární klub, 1943. 
  9. HORÁK, Jan. Otevřeli památník [online]. Městys Boleradice, 2013-05-28 [cit. 2020-02-03]. Dostupné online. 
  10. MRŠTÍK, Vilém. Santa Lucia [online]. Praha: J. Otto, 1921 [cit. 2021-08-17]. Dostupné online. 
  11. MRŠTÍK, Vilém. Obrázky [online]. Praha: J. Otto, 1922 [cit. 2021-08-17]. Dostupné online. 
  12. MRŠTÍK, Alois. Bavlnkovy ženy a jiné povídky [online]. Praha: J. Otto, 1923 [cit. 2021-08-17]. Dostupné online. 
  13. MRŠTÍK, Vilém. Pohádka máje [online]. Praha: J. Otto, 1930 [cit. 2021-08-17]. Dostupné online. 
  14. MRŠTÍK, Vilém. Rok na vsi [online]. Praha: Praha, 1940 [cit. 2021-08-17]. Dostupné online. 
  15. MRŠTÍK, Vilém. Maryša [online]. Praha: Divadelní nakladatelství a knihkupectví Otakar Růžička, 1943 [cit. 2021-08-17]. Dostupné online. 
  16. MRŠTÍK, Vilém. Paní Urbanová [online]. Praha: Vilém Mrštík, 1889 [cit. 2021-08-17]. Dostupné online. 

LiteraturaEditovat

  • Za Vilémem MrštíkemJosef Karásek. Brno: Moravská Orlice, 1912
  • Památce Viléma Mrštíka: sborník – [Max. Kurt, Josef Kalus, Metoděj Jahn, Čeněk Kramoliš, František Novák, Karel V. Prokop, Stanislav Cyliak, Adolf Veselý]. Brno: Moravská knihovna, 1912
  • Jak Vilém Mrštík včelařil: několik vzpomínek – Božena Mrštíková. Olomouc: B. Mrštíková; Praha: J. Otto, 1923
  • Kolem Pohádky máje a prvního jejího vydáníZdenka Braunerová. Praha: J. Otto, 1930
  • NOVÁK, Arne. Zvony domova a Myšlenky a spisovatelé. Praha: Novina, 1940. – kapitola Vilém Mrštík a jeho "Zumři", s. 159–166. 
  • Bratří Mrštíkové a jejich citový vztah k Leoši Janáčkovi a Vítězslavu Novákovi: hrst vzpomínek a dopisů – Jan Racek. Brno: Moravské kolo spisovatelů, 1940
  • O Josefu Holečkovi; O bratrech Mrštících: dva proslovy – Miloslav Hýsek. Praha: Národní rada česká, 1941
  • Mrštíkové: vzpomínky – Božena Mrštíková. Praha: F. Borový, 1942
  • DRÁBEK, Jan. Z hovorů s paní Boženou Mrštíkovou: 1942–1945. Loštice: Společenská knihtiskárna, 1945. 
  • I princezny mají děti: o Vilému Mrštíkovi a jeho Pohádce máje – Emanuel Havelka. Praha: J. Otto, 1947
  • Mladý Vilém Mrštík a ruská revolučně demokratická kritika [rukopis] – Zdeněk Smejkal; diplomová práce. Brno: Masarykova univerzita (MU), 1952
  • Kritické projevy 7. 1908–1909 – František Xaver Šalda; [Josef Kajetán Tyl; Otokar Březina; Růžena Svobodová; Vilém Mrštík]; redakce Květa Homolová; k vydání připravil Karel Dvořák. Praha: Československý spisovatel, 1953
  • Vilém Mrštík a Nikolaj Dobroljubov (1887–1898): upravená kapitola z chystané práce Vilém Mrštík a ruský realism – Radegast Parolek. Praha: SPN, 1955
  • Přehled dějin české a slovenské literatury: od obrození do roku 1918 – Ludvík Páleníček, Praha: SPN, 1958
  • Dějiny české literatury. 3., Literatura druhé poloviny devatenáctého století – redaktor svazku Miloš Pohorský. 1. vyd. Praha: Československá akademie věd, 1961. 631 s. S. 585–586. 
  • Rozbor nářečí v Roku na vsi – Zdenka Šemorová; diplomová práce. Brno: MU, 1961
  • JUSTL, Vladimír. Bratři Mrštíkové. Praha: Divadelní ústav, 1963. 85 s.
  • Kraj Pohádky máje: vlastivědný kroužek Mrštíkovy Pohádky máje, závodního klubu Královopolské strojírny v Brně – Bohumír Popelář; k vydání připravil Jan Hošek. Brno: Královopolská strojírna, 1965
  • Literární archív: sborník Památníku národního písemnictví – [Vilém Mrštík – od realismu k moderně 45]. Praha: Orbis, 1966–
  • Bratři Mrštíkové a Diváky – redakční rada E. Hachler. Mikulov: Okresní vlastivědné muzeum; Okresní archiv; Břeclav: ONV, 1966
  • Vilém Mrštík (1863–1912) a Alois Mrštík (1861–1925): literární pozůstalost 483 a 484 – Hellmuth, Vladimír Brauner. Praha: PNP, 1968
  • Julius Zeyer a Vilém Mrštík, dvě možnosti české moderní prózy – Milena Honzíková. Praha: Univerzita Karlova, 1971
  • Důvěrný pohled na Viléma Mrštíka – Bedřich Slavík; ilustrace Ota Holas. Opava: Sdružení umělců slezských, 1971
  • ŠŤASTNÝ Radko. Čeští spisovatelé deseti století: Slovník českých spisovatelů od nejstarších dob do počátku 20. století. Praha: SPN, 1974. 296 s. S. 149–150.
  • Nedosněné sny: korespondence bratří Mrštíků – vybrali a uspořádali Rudolf Havel a Ladislav Kuncíř; edičně připravil, úvody k jednotlivým oddílům, ediční poznámku a vysvětlivky napsal, rejstříky opatřil a obrazovou přílohu uspořádal Rudolf Havel; předmluva Jaroslava Janáčková. Praha: Odeon, 1978
  • Vilém Mrštík: bibliografie k 115. výroční narození autora – Ostrava: Knihovna města Ostravy, 1978
  • Čeští spisovatelé 19. a počátku 20. století. 3. vyd. Praha: Československý spisovatel, 1982. 371 s. S. 181–184. 
  • Deset z Národního: slavné premiéry českých her na scénách Národního divadla – vybral, uspořádal, k vydání připravil, slovní i obrazovou dokumentaci doprovodil, úvod a ediční poznámku napsal Vladimír Kovářík. Praha: Albatros, 1983
  • HRABÁK, Josef; JEŘÁBEK, Dušan; TICHÁ, Zdeňka. Průvodce po dějinách české literatury. 3. vyd. Praha: Panorama, 1984. 521 s. S. 381, 385, 393–395.
  • Vilém Mrštík: personální bibliografie ke 125. výročí narození a 75. výročí úmrtí spisovatele – Milada Holánková. Břeclav: Okresní knihovna, 1987
  • Vilém Mrštík beletrista: personální bibliografie – Jarmila Šteflíčková; grafická úprava Ivana Šišmová. Brno: KJM, 1987
  • Diváky: z dějin Habrůvky bratří Mrštíků – František Čapka ...; předmluva František Bínek; ilustrace, obálka, vazba a grafická úprava Augustin Šik. Brno: MVS; Diváky: MNV, 1987
  • PYTLÍK, Radko. Vilém Mrštík osud talentu v Čechách. Praha: Melantrich, 1989. 333 s. ISBN 80-7023-035-5.
  • Der Naturalismus in der tschechischen Literatur – Wolfgang Hobland [Matěj Anastasia Šimáček, Vilém Mrštík, Josef Karel Šlejhar, Karel Matěj Čapek Chod]. München: Otto Sagner, 1991
  • Padesát příběhů a dva navíc pro zábavu i poučení: katalog her českých autorů: činohra. 1. díl – Jarmila Černíková-Drobná; předmluva Milan Strotzer. Praha: Informační a poradenské středisko, 1994
  • "Mám rád obě Orlice, tichou i tu divou--": věnováno památce Viléma Mrštíka – Jiří Merganc; použité ilustrace Karel Liebscher. Hradec Králové: Jiří Merganc, 1996
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století: II. díl: K–P. Praha; Litomyšl: Paseka; Petr Meissner, 1999. 649 s. ISBN 80-7185-246-5. S. 411. 
  • OPELÍK, Jiří, a kol. Lexikon české literatury: osobnosti, díla, instituce. 3/I. M–O. Praha: Academia, 2000. 728 s. ISBN 80-200-0708-3. S. 348–354. 
  • PYTLÍK, Radko. Záhady literárního světa. Praha: XYZ, 2009. 268 s. ISBN 978-80-7388-119-1.
  • Divoká bolest Viléma Mrštíka – Zdeněk Grmolec. Jihlava: Listen, 2010
  • Duše a dílo – František Xaver Šalda. Praha: Městská knihovna, 2013

Online dostupná dílaEditovat

  • MRŠTÍK, Alois; MRŠTÍK, Vilém. Maryša: drama v pěti jednáních s proměnou. Praha: Otakar Růžička, 1940. Dostupné online. 
  • MRŠTÍK, Vilém. Bestia triumphans. Praha: Rozhledy, 1897. Dostupné online. Proslulý manifest protestující proti plánované asanaci v historickém centru Prahy, esej na obranu starobylého historického rázu města proti modernímu vandalismu, proti nekulturním zásahům tehdejšího pražského magistrátu a ničení stavebních památek. 
  • MRŠTÍK, Vilém. Paní Urbanová. Praha: nákladem vlastním, 1889. Dostupné online. Děj dramatu Viléma Mrštíka se odehrává v okresním městě a jeho hlavní postavou je žena obchodníka Urbana. 
  • MRŠTÍK, Vilém. Pohádka máje. Praha: Vyšehrad, 1949. Dostupné online. 
  • MRŠTÍK, Vilém. Santa Lucia. Praha: J. Otto, 1921. Dostupné online. 
  • MRŠTÍK, Alois; MRŠTÍK, Vilém. Bavlnkovy ženy a jiné povídky. Praha: J. Otto, 1923. Dostupné online. 
  • Rok na vsi – rozsáhlá kronika moravské dědiny, jejímž autorem je Alois Mrštík, ale na němž se Vilém zčásti podílel
  • Obrázky – kniha cest

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat