Wikipedie

Bestia triumphans

manifest

Bestia triumphans (lat. „vítězící obluda“) je manifest z roku 1897, který Vilém Mrštík napsal v rámci odborné i literární polemiky ohledně bourání v historickém centru v zájmu asanace Prahy, která se rozběhla roku 1896. Ve své eseji brání historický ráz Prahy a zejména Malé Strany proti kulturnímu vandalismu. Kritizuje a zesměšňuje metody Městské rady a obecních starších, lobbistické mechanismy, ignorování stanovisek odborníků a nesmyslné ničení historických památek.[1]

Bestia triumphans
Obálka od Zdenky Braunerové
AutorVilém Mrštík
Jazykčeština
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sousloví bestia triumphans se pak vžilo jako hodnotící označení případů, kdy cenná historická zástavba musí ustoupit jiným zájmům. Byla tak také nazvána anticena udělována za přínos k ničení hmotného kulturního dědictví ČR.

Plán Pražské asanace (Václav Houfek)

Obsah

editovat
 
Václav Jansa – Karmelitská před průlomem

Vilém Mrštík v eseji Bestia triumphans kritizuje postupy a machinace při asanaci Malé Strany. Ironizuje snahu představitelů města cíleně likvidovat památky jako připomínku středověké historie Prahy, ve které spatřují její zaostalost. Zesměšňuje praxi měnění názvů ulic a náměstí, které připomínají trhy se zemědělskými produkty (Senovážné náměstí - Havlíčkovo náměstí) nebo jiné středověké termíny (Ostruhová ulice – Nerudova). Podobně ironizuje cílené používání středověkého názvu Menší město pražské místo Malá Strana. Význam historických památek a tradice demonstruje na bytostném spojení Malé Strany a tvorby a osobnosti Jana Nerudy. Na případu výstavby paláce Malostranské záložny na Malostranském náměstí ozřejmuje klientelistické metody asanace. Kritizuje též nerespektování názorů odborníků, které demonstruje na ignorování názorů architekta Osvalda Polívky na schůzi zastupitelstva, který se kriticky vyslovoval k radikálním demolicím památek v centru Prahy. Vilém Mrštík jej ve svém manifestu Bestia triumphans za to oceňuje a Polívkovo stanovisko doslovně cituje:"...Na místech rozhodujících nenalézá ideální snažení o zachování starobylého rázu Prahy vždy patřičného ohlasu, ba ani porozumění....- Nicméně " pravil dále "musí se učinit vše možné, aby Praha byla zachráněna před zhyzděním svých nádherných krás, aby se nečinilo násilí jejímu panoramu ." [2] Esej uzavírá požadavky na odborné posuzování postupu asanace. Rozhodování městské rady, jednání investorů a lobbistických skupin ovládá a řídí Bestia triumphans (Vítězná bestie) jako symbol kulturního vandalismu a bezduchého ničení kulturních hodnot.[1] Mrštík termín Bestia triumhans pregnantně vysvětluje:

„Aby nikdo nemyslil, že nadáváme, jsme dlužni vysvětliti, co svým názvem "Bestia triumphans" rozumíme. Nepochází od nás, naposled jsme se ho dočetli k Nietzscheově knize "Morgenröthe". Rozumíme pod tím slovem tu míru či nemíru nevzdělanosti, to summum hrubých vlastností ať v člověku, ať v korporaci nebo v celé společnosti a v celém národě, pokud rozhodující převahy nabývají a nabýti smějí nad vlastnostmi a zásadami, jimiž se řídí a k nimž se povznesl každý opravdový vzdělanec. - Je to tedy filosofický termín, označující onu demarkační čáru, kde intelligence přestává a špatné, vzděláním nezušlechtěné síly nad dobrými nejen vítězí, ale daleko je převyšují. Čím nižší svědomí, - tím slepěji zuří neřest, - čím chatrnější vzdělání, - tím slavnější hody sobě strojí úhlavní jeho nepřítel - bestia triumphans. Tak se tomu má nejen u jednotlivce, ale u celých společností, národů i celého lidstva. Větší nebo menší úspěchy této vítězné bestie, výkaz, v jakém počtu se úspěchy tyto vyskytují, - přehled, kde jmenovitě, nejvíce a nejokázaleji a beztrestně vystupují - podává zároveň obraz - až k jakému stupni niveau vzdělanosti člověk, korporace nebo celý národ buď se povznesl - nebo klesl. V našem smyslu tedy bestia trimphans není než rubem humanity a humanismu se vším všudy, co pod slovem humanismus a humanita rozumíme - bestia triumphans je jejím opakem. - Termín tedy kritický. - Označuje určitý stav člověka nebo celé společnosti a užívá se ho k vůli stručnosti. Je přirozeno, že bestie tato přibírá na sebe nejrůznější podoby a masky. Potkáte ji na každém kroku...“[3]

Pražská asanace

editovat
Podrobnější informace naleznete v článku Pražská asanace.
 
Rudolf Kříženecký: Bourání bloku domů v okolí kostela sv. Ducha a Španělské synagogy

Impulzem k napsání Bestia triumhans byl průběh a rozsah asanace historických částí Prahy,[4] probíhající od roku 1893 podle zákona o vyvlastňování k úpravě assanačního obvodu královského hlavního města Prahy.[5][6] Asanace se měla týkat především Josefova a části Starého Města a přilehlých oblastí Vltavského nábřeží Na Františku směrem ke Anežskému klášteru, ale asanační plán byl extenzívně rozšiřován na území Starého Města a Malé Strany.[7][8][9][10]Projekt Finis Ghetto byl velmi lukrativní pro stavební firmy a pro investory. Záměr nesmyslé likvidace historicky cenných domů na Starém Městě a Malé Straně mobilizoval odpůrce radikální asanace.[3] Proti bezduché likvidaci památek protestovali historici[11] i spisovatelé. [12]Kritika demolice památek se týkala většinou Starého Města a Malé Strany, nikoli Josefova.[13]V rámci polemik s intenzitou asanace a způsobu rozhodování městské rady vystoupil spisovatel Vilém Mrštík. Kromě eseje Bestia triumphans.[1] V letech 1896–1899 byla proti asanaci a metodám městské rady zorganizována protestní shromáždění a vydána prohlášení významných osobností. Opakovaně na obranu památek vystoupil spisovatel Vilém Mrštík s Manifestem českému lidu (1896), se svým proslulým manifestem Bestia triumphans v roce 1897,[1] na manifestační a protestní schůze pražského lidu, konané dne 16. dubna 1899 na Žofíně, Manifestem českému lidu (1896).[14]Mrštík název eseje zvolil tak vhodně a nadčasově, že se stal v dalším století synonymem pro podobné metody pro likvidaci památek v zájmu lobbistických stavebních a investičních skupin. (Např. o nahrazení vyhořelého křídla Průmyslového paláce na Výstavišti plastovou dekorací: ...Levé křídlo vyhořelo 16. října 2008 a bylo nahrazeno umělohmotnou karikaturou. Velkorysý Wiehlův prostor zavalen obludnou umělohmotnou boudou. Bestia triumphans.)[15]

Akvarely Václava Jansy zachycující zbořené domy

editovat
  •  
    Václav Jansa – Karmelitská u staré újezdské brány (domy vpravo byly zbořeny)
  •  
    Václav Jansa – Kostel svatého Jindřicha
  •  
    Václav Jansa – Maiselova ulice od severu, po demolici roku 1896 zhruba v těchto místech Pařížská
  •  
    Václav Jansa – Nádvoří Anežského kláštera od východu.
  •  
    Václav Jansa – Platnéřská ulice od východu
  •  
    Václav Jansa – Prašná brána po Mockerově rekonstrukci
  •  
    Václav Jansa – Staroměstské náměstí, severní strana (po prvním asanačním zásahu, 1896)

Odkazy

editovat

Reference

editovat
  1. ↑ a b c d MRŠTÍK, Vilém. Bestia triumphans. první. vyd. Praha: Nákladem Rozhledů (Josefa Pelcla), 1897 (1897 tisk). 27 s. Dostupné online. S. 1–27. 
  2. ↑ MRŠTÍK, Vilém. Bestia triumphans. první. vyd. Praha: Nákladem Rozhledů (Josefa Pelcla), 1897 (1897 tisk). 27 s. Dostupné online. S. 1. 
  3. ↑ a b MRŠTÍK, Vilém. Bestia triumphans. první. vyd. Praha: Nákladem Rozhledů (Josefa Pelcla), 1897 (1897 tisk). 27 s. Dostupné online. S. 3–4. 
  4. ↑ BEČKOVÁ, Kateřina; HRŮZA, Jiří; ET AL. Asanace - zatracovaný i obdivovaný projekt obce Pražské.In: Pražská asanace. K 100. výročí vydání asanačního zákona pro Prahu. první. vyd. Svazek 93. Praha: Muzeum hlavního města Prahy, 1993. 137 s. (Acta Musei Pragensis). Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-06. ISBN 80-85394-01-4. Kapitola Asanace - zatracovaný i obdivovaný projekt obce Pražské, s. 34–56. Résumé německy s. 135-136..  Archivováno 6. 3. 2016 na Wayback Machine.
  5. ↑ Asanace král. hlavního města Prahy : text zákona (...). Praha: Národní tiskárna a nakladatelstvo, 1893. Dostupné online. S výkladem a plánem asanačního obvodu. 
  6. ↑ WURZER, Rudolf; HRŮZA, Jiří; ET AL. Zákon, daný dne 11.2.1893, Čís. 22 ř.z., o vyvlastňování k úpravě assanačního obvodu královského hlavního města Prahy". - Jeho význam pro obnovu měst. první. vyd. Svazek 93. Praha: Muzeum hlavního města Prahy, 1993. 137 s. (Acta Musei Pragensis). Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-09. ISBN 80-85394-01-4. Kapitola Asanace - zatracovaný i obdivovaný projekt obce Pražské, s. 20–29. Résumé německy s. 126-134..  Archivováno 9. 3. 2016 na Wayback Machine.
  7. ↑ HERRMANN,, Ignát.; TEIGE, Karel; WINTR, Zikmund. Pražské ghetto : Společnou prací Ignáta Herrmanna, Dra Jos.Teige a Dra Z. Wintra. Redakce Dr JosefTeige a Dr. Zikmund Wintr; ilustrace Adolf Kašpar. první. vyd. Praha: Unie, 1902 (1902 tisk). 144 s. Dostupné online. Kapitola Konec ghetta., s. 144. Kulturně historický popis a črty ze života páté pražské čtvrti. Pamětihodnosti Josefova v topografické studii.. 
  8. ↑ VOLAVKOVÁ, ČERNOBÍLÝCH VYOBRAZENÍ., Hana. Zmizelá Praha : Židovské město pražské. první. vyd. Svazek III.. Praha - Litomyšl :: Paseka, 2002. 149 s. ISBN 80-7185-520-0. 73 černobílých vyobrazení. 
  9. ↑ VOLAVKOVÁ,, Hana. Židovské město pražské.. první. vyd. Praha: Sportovní a turistické nakladatelství, 1959. 51 s. 
  10. ↑ Finis Ghetto.. Zlatá Praha : Obrázkový časopis pro zábavu a poučení.. 22. dubna 1887, roč. IV, čís. 22, s. 350. Dostupné online [cit. 2015-10-13]. ISSN null. 
  11. ↑ TOMEK, Vratislav Václav. Pražské židovské pověsti a legendy : Sbírka staropražských historických pověstí a legend židovských od nejstarších dob pohanských v Čechách. Praha: Končel, 1932. Dostupné online. 
  12. ↑ HERRMANN,, Ignát; TEIGE, Josef; WINTR, Zikmund. 'Pražské ghetto : Společnou prací Ignáta Herrmanna, Dra Jos.Teige a Dra Z. Wintra. Redakce Dr JosefTeige a Dr. Zikmund Wintr; ilustrace Kašpar Adolf. první. vyd. Praha: Unie, 1902 (1902 tisk). 144 s. Dostupné online. Kulturně historický popis a črty ze života páté pražské čtvrti. Pamětihodnosti Josefova v topografické studii.. 
  13. ↑ BEČKOVÁ, Kateřina. Autenticita památky, architekti a podnikatelé: Modernizace a asanace v Praze. (Kateřina Bečková. Příspěvek pro 2. Sjezd historiků umění, Praha, 21.-22. 9.2006) [online]. Praha: Národní památkový ústav Praha, 27.9.2006 [cit. 2015-10-17]. Uměleckohistorická společnost, z.s. http://dejinyumeni.cz/?p=54 2. Sjezd historiků umění Praha, 21.-22. 9.2006. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-04-26. 
  14. ↑ O významu boje za Prahu pro náš kulturní život. Řeč spisovatele Viléma Mrštíka. In: Jednání manifestační a protestní schůze pražského lidu, konané dne 16. dubna 1899 na Žofíně. Praha: Kocourek, 1899. 30 s. Dostupné online. Kapitola Řeč spisovatele Viléma Mrštíka, s. 23–28. 
  15. ↑ CZUMALO, Vladimír. VÝSTAVIŠTĚ S OPRAVOU A OMLUVOU In: Czumalova nástěnka [online]. Praha: Vladimír Czumalo, 2013-11-13 [cit. 2015-10-17]. Dostupné online. 

Literatura

editovat
  • Asanace král. hlavního města Prahy : text zákona (...). Praha: Národní tiskárna a nakladatelstvo, 1893. Dostupné online. S výkladem a plánem asanačního obvodu. 
  • BEČKOVÁ, Kateřina; HRŮZA, Jiří; ET AL. Asanace - zatracovaný i obdivovaný projekt obce Pražské.In: Pražská asanace. K 100. výročí vydání asanačního zákona pro Prahu,. první. vyd. Svazek 93. Praha: Muzeum hlavního města Prahy, 1993. 137 s. (Acta Musei Pragensis). Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-06. ISBN 80-85394-01-4. Kapitola Asanace - zatracovaný i obdivovaný projekt obce Pražské, s. 34–56. Résumé německy s. 135-136..  Archivováno 6. 3. 2016 na Wayback Machine.
  • BEČKOVÁ, Kateřina. Autenticita památky, architekti a podnikatelé: Modernizace a asanace v Praze. (Kateřina Bečková. Příspěvek pro 2. Sjezd historiků umění, Praha, 21.-22. 9.2006) [online]. Praha: Národní památkový ústav Praha, 27.9.2006 [cit. 2015-10-17]. Uměleckohistorická společnost, z.s. http://dejinyumeni.cz/?p=54 2. Sjezd historiků umění Praha, 21.-22. 9.2006. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-04-26. 
  • FRIČ, Vojtěch. Řeč JUDra. Vojtěcha Friče proslovená v II. řádné schůzi slavného sboru obecních starších král. hlavního města Prahy 6 dne měsíce února 1899 v příčině bourání domů čp. 931, 932, 933-I. na Staroměstském náměstí v Praze. Praha: Chamonilla, 1899. Dostupné online. Obhajoba rozhodnutí městských radních nechat jako zdravotně závadné zbourat 5 domů na severní straně Staroměstského náměstí a na uvolněném místě umožnit vybudování nového paláce městské pojišťovny.. 
  • HERRMANN,, Ignát; TEIGE, Josef; WINTR, Zikmund. 'Pražské ghetto : Společnou prací Ignáta Herrmanna, Dra Jos.Teige a Dra Z. Wintra. Redakce Dr JosefTeige a Dr. Zikmund Wintr; ilustrace Kašpar Adolf. první. vyd. Praha: Unie, 1902 (1902 tisk). 144 s. Dostupné online. Kulturně historický popis a črty ze života páté pražské čtvrti. Pamětihodnosti Josefova v topografické studii.. 
  • HERMAN,, František. Dějiny "Komisse pro soupis stavebních, uměleckých a historických památek" král. hlav. města Prahy. In HERAIN, Jan, et al. Zprávy komisse pro soupis stavebních, uměleckých a historických památek král. hlav. města Prahy.. první. vyd. Svazek prvý. Praha : Tiskem "Politiky" závodu tiskařského a vydavatelského: nákladem vlastním, 1904. Dostupné online. S. 46–57. 
  • CHADRABA, Rudolf a kol. Dějiny českého výtvarného umění I/1. Praha: Academia 
  • Komise pro soupis stavebních, uměleckých a historických památek král. hlavního města Prahy. Zprávy komise pro soupis stavebních, uměleckých a historických památek král. hlavního města Prahy. Svazek pátý.. první. vyd. Praha: nákladem vlastním, 1913 (1913 tisk). 177 s. S. česky. 
  • LÍBAL, Dobroslav. Katalog gotické architektury v České republice do husitských válek. 1. vyd. Praha: Unicornis, 2001, 607 s. ISBN 80-901587-8-1.
  • JEŘÁBEK, Luboš. Boj proti starobylému rázu Prahy od století 18. až na naši dobu. Praha: Dílo, 1905. Dostupné online. 
  • JEŘÁBEK, Luboš; MRŠTÍK, Vilém; ŠTĚRBA, Bohumil. Jednání manifestační a protestní schůze pražského lidu, konané dne 16. dubna 1899 na Žofíně. Praha: Kocourek, 1899. Dostupné online. Texty tří proslovů a závěrečné rezoluce, v níž účastníci protestují proti jednání městských zastupitelů a nevhodné regulaci města.. 
  • JEŘÁBEK, Luboš. Zachování starobylého a krásného vzhledu Prahy hospodářským a finančním prospěchem pražského obyvatelstva. Praha: Spolek majitelů domů pro Nové Město Pražské a Vyšehrad, 1900. Dostupné online. 
  • Praha ve dne v noci. Příprava vydání Körber Pavel. Praha: Körber, 1904. Dostupné online. - kapitola K.L.Kukla : Konec Ghetta. 
  • MRŠTÍK, Vilém. Bestia triumphans. první. vyd. Praha: Nákladem Rozhledů (Josefa Pelcla), 1897 (1897 tisk). 27 s. Dostupné online. S. 1–27. 

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Bestia_triumphans&oldid=23819317“