Otevřít hlavní menu

Komise pro soupis stavebních, uměleckých a historických památek královského hlavního města Prahy

pražská komise

Komise pro soupis stavebních, uměleckých a historických památek královského hlavního města Prahy byla komise zřízená usnesením prezidia městské rady[1][2] královského hlavního města Prahy ze dne 13. 6. 1893 jako její poradní sbor k zajištění soupisu stavebních, uměleckých a historických památek v královském hlavním městě Praze. Prvním předsedou byl městský radní Vladimír Per. První informativní schůze této komise se konala 10. 6. 1893 za předsednictví architekta Antonína Wiehla, který patřil k významným iniciátorům jejího vzniku.[3]

Komise pro soupis stavebních, uměleckých a historických památek královského hlavního města Prahy
Václav Jansa – U Cisařských
Václav Jansa – U Cisařských
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Plán Pražské asanace (Václav Houfek)

Obsah

Historické, společenské a ekonomické příčiny vzniku KomiseEditovat

Národnostní a politické proměny a dynamický stavební vývoj PrahyEditovat

 
Krennův dům čp. 936 na Staroměstském náměstí před sv. Mikulášem. Zbořen 1902. (Foto: J. Eckert)

Poslední čtvrtina 19. století je dobou naplnění obrozeneckých cílů a tužeb českého národa. Dynamicky se rozvíjí české hospodářství, průmysl, věda, technika. Ve městech v tomto období rychle vznikají továrny, obchodní domy, tržnice, školy, divadla, nádraží, banky a záložny. Rozvoj průmyslu vytváří v Praze nové pracovní a podnikatelské příležitosti a vede ke koncentraci českého obyvatelstva. Tomu odpovídá intenzívní urbanistický a stavební vývoj Prahy jako historického správního centra Čech. Ekonomický potenciál a společenský význam českých podnikatelů usiluje o důstojnou reprezentaci v architektuře soukromých a zejména veřejných staveb. Rozvoj průmyslu, změny volební legislativy a početní převaha českých voličů se odrazily ve výsledcích voleb v roce 1861. Čeští zastupitelé zcela ovládli zastupitelské sbory v Praze. Rozhodování o veřejných věcech v Praze se stalo výlučnou záležitostí české střední vrstvy v duchu české nacionální politiky. Jedním z cílů pražských představitelů bylo vytvořit z Prahy moderní velkoměsto srovnatelné s velkoměsty Evropy.[4] Tento záměr se zákonitě začal projevovat i ve stavebním rozvoji Prahy. Jedním z významných faktorů pro výstavbu nových nájemních domů bylo zrušení pražského opevnění a zbourání městských hradeb a některých bran. Likvidace opevnění byla schválena již v roce 1866 po porážce Rakouska v prusko-rakouské válce, jejíž průběh a výsledek prokázal zastaralost a neúčinnost pražské fortifikace. Městské opevnění bylo postupně bouráno. Do konce 19. století proběhla likvidace hradeb (a bran) mezi Poříčskou branou a ulicí Na Florenci (1874) a novoměstských hradeb až dnešnímu náměstí I. P. Pavlova[5](1876) a dále směrem ke Karlovu.[6] Vznik velkého počtu stavebních parcel na okraji Prahy umožnil intenzivní výstavbu domů a vznik nových čtvrtí Prahy a samostatných měst. Představy o moderním městě na konci 19. století byla demonstrována zejména ve výstavbě Vinohrad (do roku 1922 samostatné město). Z Vinohrad se oddělil jako samostatné město Žižkov.[7] O stavebním ruchu v souvislosti s bouráním hradeb svědčí údaje o explozivním nárůstu obyvatel a domů na Žižkově: v roce 1843 měl 83 obyvatel, v 80. letech probíhá intenzívní výstavba po celé jeho nynější ploše a Žižkov se stává městem s 21.212 obyvateli. Při sčítání v roce 1890 již vykazuje 42 000 obyvatel a více než 750 domů.[8][9]

Erudovaní architekti, umělci a historici a vznikající vědecké instituceEditovat

Názoru české měšťanské společnosti o architektonické formě symbolizující tvůrčí potenciál českého národa odpovídá novorenesanční sloh uplatněný v návrzích měšťanských domů i veřejných staveb, především těch nejvýznamnějších a symbolických jako je Národní museum a Národní divadlo. Jeho představiteli jsou architekti Hlávka, Zítek Schulz a Wiehl. Národní divadlo jako symbol dalo jméno generaci architektů a uměleců, kteří v době vzniku divadla tvořili.[10] Architektura je v této generaci vnímána jako gesamtkunstwerk a stavby jsou realizovány ve spolupráci architektů s nejvýznamnějšími malíři a sochaři: Myslbekem, Pirnerem, Alšem, Schnirchem, Ženíškem, Suchardou, Mauderem, Poppem. Podobně se rozvíjí i další historizující architektonické sloh novogotika reprezentovaný zejména Josefem Mockerem. Historizující slohy vycházejí z tradic českých dějin. Hrdinové, bájesloví a významné události české historie se objevují jako témata výzdoby budov.[11] Výstavba nových nájemních domů a veřejných budov probíhá i v historickém centru Prahy. V důsledku toho jsou postupně odstraňovány historické domy, na jejichž místě vyrůstají novstavby. V devadesátých letech díky tomu existuje početná skupina českých vlastenecky orientovaných architektů a umělců respektovaných ve výstavbě nových budov, kteří mají i zkušenost a erudici na poli historických památek.[10] Ve své stavitelské praxi se setkávají s rizikem likvidace památek v důsledku stavebního rozvoje Prahy a dalších měst.[12] Tato jejich zkušenost sehrává významnou roli v počátcích organizované české památkové péče a je formulována v základním úkolu Komise „v poznání nebezpečí, kterým ohroženy bývají pražské památky stavební, umělecké a historické, a to regulací neb přestavbou, jakož i zanedbáváním, nevhodným umístěním, neb nesprávným opravováním.“[13] Vznik Komise pro soupis pražských památek inicioval mj. právě architekt Wiehl a angažují se v ní i další architekti (Koula, Mocker, Kříženecký, Münzberger, Zeyer) a další umělci (Schnirch). Zároveň v 80. a 90. letech vznikají další české vědecké instituce zaměřené na akvizici, dokumentaci a prezentaci českých historických a uměleckohistorických památek – Městské muzeum v Praze a Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze, jejichž ředitelé patří k nejvýznamnějším činitelům Komise.[14]

Pražská asanace – FINIS GHETTOEditovat

 
Židovské ghetto před asanací

Zásadním impulzem urychlujícím vznik Komise bylo rozhodnutí o asanaci historických částí Prahy,[15]pro kterou v roce 1893 (11.2.1893) vytvořil právní rámec zákon o vyvlastňování k úpravě asanačního obvodu královského hlavního města Prahy.[16][17] Asanace se měla dotknout zásadně židovského města Josefova a části Starého Města a přilehlých oblastí Vltavského nábřeží Na Františku směrem ke Anežskému klášteru. Kritici radikální asanace lapidárně popisují rozsah, zdůvodnění, finanční a právní mechanismy v knize Pražské ghetto v závěrečné kapitole s výstižným názvem Konec ghetta (tak zněl i český překlad vítězného projektu asanace) "...Týkalo se této čáry: od Vltavy Platnéřskou ulicí, Linhartským nám., za radnicí čp. 13 a 21-I., rovnou čarou rynkem, Dlouhou třídou, Rámovou a Haštalskou ulicí přes čp. 761 a 764-I. Eliščinou třídou k mostu...."[18][19] V. pražská čtvrť byla původně židovským ghettem.[20] Potřeba demolic a výstavby nových domů byla diskutována již po připojení Židovského Města k Praze v 1850. V souvislosti s připojením Josefova k Praze bylo Židům povoleno se z bývalého ghetta stěhovat do jiných pražských čtvrtí. V důsledku zrušení ghetta nastala migrace obyvatel a pátá čtvrť se postupně stala domovem chudiny křesťanské i židovské. To se odrazilo ve stále se zhoršujících technických a hygienických poměrech Josefova.[21][22] Právě Josefov měl být připravovanou asanací postižen nejvýrazněji.[23] Asanace vyvolala na veřejnosti rozporné reakce od radikálních zastánců po stejně radikální odpůrce. Vítězný projekt Finis Ghetto byl samozřejmě velmi lukrativní pro stavební firmy a pro investory. Bylo zřejmé, že asanace má své určité opodstatnění z hlediska sociálního, hygienického a zejména dopravní infrastruktury Prahy.[24] Obavy o likvidaci historické části Prahy aktivizovaly odpůrce radikální asanace mezi laickou i odbornou veřejností. Jednou z iniciativ proti radikální asanaci bylo 28. ledna 1900 založení Klubu Za starou Prahu,[25] v jehož vedení byli i členové Komise (Jan Koula, později Zdeněk Wirth).[26][27] Kauza Josefov vzbudila v Praze zájem o historické památky a svérázný genius loci starého židovského ghetta a uliček kolem Anežského kláštera. Studie a črty z každodenního života v uličkách bývalého židovského ghetta publikovali nejen historici,[28] ale i spisovatelé.[29] Platformou pro odborné diskuse o asanaci se stal Spolek architektů a inženýrů v království Českém [30] V letech 1896–1899 byla proti asanaci a metodám městské rady zorganizována protestní shromáždění a vydána prohlášení významných osobností. Opakovaně na obranu památek vystoupil spisovatel Vilém Mrštík s Manifestem českému lidu (1896), se svým proslulým manifestem Bestia triumphans v roce 1897 (ve kterém je zároveň velmi kritický ke členům Komise Janu Koulovi, Josefu Mockerovi, Bedřichu Münzbergerovi i když je hodnotí podle aktivt v Umělecké komisi magistrátu; Mrštík naopak oceňuje člena komise Quido Bělského ).[31] na protestním shromáždění v Karolínu a na manifestační a protestní schůze pražského lidu, konané dne 16. dubna 1899 na Žofíně.[32] Na tomto shromáždění vystoupili ještě architekt Bohumil Štěrba s řečí O stavebním vývoji a programu veleobce Pražské[33] a s výkladem O novém stavebním řádu JUDr. Luboš Jeřábek.[34] Proti živelné asanaci se vyslovovali i mladší významní architekti, například Osvald Polívka na schůzi zastupitelstva, který se kriticky vyslovoval k radikálním demolicím památek v centru Prahy. Vilém Mrštík jej ve svém manifestu Bestia triumphans za to oceňoval a Polívkovo stanovisko doslovně cituje:"...Na místech rozhodujících nenalézá idealní snažení o zachování starobylého rázu Prahy vždy patřičného ohlasu, ba ani porozumění....- Nicméně " pravil dále "musí se učinit vše možné, aby Praha byla zachráněna před zhyzděním svých nádherných krás, aby se nečinilo násilí jejímu panoramu ." [35] Asanace Josefova a zejména Starého Města a Malé Strany tedy výrazně urychlila vznik Komise, která je ustavena půl roku po přijetí asanačního zákona.[36] S necitlivými zásahy prováděnými v rámci asanace polemizoval i člen komise architekt Jan Zeyer, jak ilustruje jeho odpověď vývodům Dra. A. Steina, daná v týdenní schůzi Spolku architektů a inženýrů v království Českém, konané dne 25. ledna 1901. Tato jeho ostrá polemika názory magistrátního sekretáře dr. Augustina Steina, představeného asanační kanceláře, jež připravila podrobný plán realizace sanačních prací byla též publikována.[30]

Vznik komise a její iniciátořiEditovat

Komise pro soupis stavebních, uměleckých a historických památek královského hlavního města Prahy byla komise zřízená usnesením prezidia Městské rady ze dne 13. 6. 1893. Jejím posláním se mělo stát zajištění soupisu stavebních, uměleckých a historických památek v Praze. Členy byli konzervátoři památkové péče v Praze, zástupci vědeckých a uměleckých ústavů a odborníci. Iniciátorem vzniku komise byl městský radní Vladimír Per, který zpracoval návrh a předložil jej radě. Zdůvodnění kromě soupisu památek akcentovalo praktickou ochranu památek a prevenci jejich likvidace nebo poškození v souvislosti s dynamickým stavebním vývojem Prahy. Proto bylo navrženo ustavení sboru znalců, který by zpracoval úplný inventář pražských stavebních, uměleckých a historických památek. Komise měla následně jako odborný poradní orgán rady dohlížet na ochranu inventarizovaných památek.[13]

Přínos Antonína WiehlaEditovat

 
Antonín Wiehl
 
Vilém Mrštík se výrazně angažoval proti asanaci Malé Strany

Významný podíl na vzniku a koncepci činnosti Komise měl architekt Antonín Wiehl, který se kromě své práce architekta a stavitele aktivně věnoval památkové péči, muzeologii a archeologii, o které měl mimořádný zájem od svých studií. Byl členem České akademie věd a umění, kde od počátku členství zasedal v Archeologické komisi. V letech 1892 a 1897 byl jmenován pražským konzervátorem památkové péče pro levý břeh Vltavy a okresy Dubá, Mladá Boleslav a Mělník. V roce 1907 se stal konzervátorem památkové péče pro VI. – VIII. čtvrť Prahy a okresy Karlín, Český Brod a Mladá Boleslav.[37]Od roku 1882 byl členem zakládajícího komitétu Městského muzea a v tomto muzeu aktivně působil až do své smrti jako jeho jednatel. Proto také předsedal její první informační schůzi Komise dne 10. 6. 1893,[3] byl náměstkem jejího předsedy (do roku 1896) a jejím členem od roku 1899 do roku 1910. Podílel se na zpracování katastru pražských památek, pro který vyplňoval soupisné listy a doplňoval je kresbami.[38]

Komise v letech 1893–96Editovat

Řád (Statut) komiseEditovat

Po ustavující schůzi se komise zaměřila na zpracování svého pracovního Řádu (statutu). Uskutečnila v užším složení (užší výbor) poradní schůze 29. 7. a 24. 11. 1893, na kterých základní dokument pro svou činnost koncipovala a diskutovala. Následně pak 27. 1. 1894 tento statut projednala a doporučila městské radě jeho schválení. Městská rada pak Statut na své schůzi 20. 2. 1894 schválila a publikovala jej ve svém Věstníku 4/1894.[39]

Složení komise 1894–96Editovat

Na schůzi Komise dne 29. 3. 1894 bylo schváleno její složení. Podle schváleného Řádu tvořilo komisi 16 členů. Dva zástupce měla Městská rada. Zároveň byly schváleny umělecké a vědecké korporace zastoupené v Komisi a počty jejich zástupců: „... Sbor obecních starších král. hlav. Města Prahy (tři), Městské muzeum, zemské muzeum, Umělecká Beseda, Společnost přátel starožitností českých, České akademie věd a umění, Křesťanská akademie, Umělecko-průmyslové museum, Spolek architektů a inženýrů, městský archiv, stavební referát a stavební úřad (po jednom)....“[13]

Městští radní:

Konzervátoři

Zástupci institucí

Odborníci

 
Václav Jansa (1859–1913) je autorem akvarelů zaniklých částí Prahy

Prezidium komise Komise do svého čela zvolila předsednictvo (prezidium)

Redakční (užší) výbor

 
Rudolf Kříženecký:Bourání bloku domů v okolí kostela sv. Ducha a Španělské synagogy.

Na schůzi byli zvoleni členové užšího výboru, označovaného jako redakční výbor, ve kterém byli členové prezidia a další odborníci z komise i mimo ni. (Jeho název se v průběhu dalších let měnil a měnily se i jeho kompetence. Na počátku činnosti Komise měl redakční výbor zajišťovat soupis památek. Po zpracování soupisných archů v listopadu roku 1899 se redakční výbor změnil na výbor užší s posláním projednávat podrobně otázky, k jejichž projednání nebyl v plénu komise prostor a čas. V dalším období od roku 1902 fungoval užší výbor i redakční výbor souběžně. Redakční výbor se specializoval na přípravu zpráv o činnosti komise.)[50]V období 1897–1898 se objevuje též označení 'redakční odbor'[49]

  • Předseda: Vladimír Per – městský radní
  • Náměstek předsedy: Antonín Wiehl – stavební rada, architekt
  • Jednatel: Břetislav Jelínek – c. a k. konzervátor, ředitel Městského muzea v Praze

Členové:

Činnost komise 1894–1896Editovat

 
Václav Jansa sever Staroměstského náměsti

Redakční výbor zpracoval popisné archy pro soupis památek podle oborů

Agenda komise byla rozdělena podle zaměření na památky nemovité památky a movité památky.

Z hlediska teritoriální působnosti komise byla Praha rozdělena na 10 obvodů pokrývající území města[53]>ve vzdálenosti přibližně 7 km od jejího tehdejšího středu:

Výbor stanovil podmínky protokolace zpracovaných soupisných listů a další agendy soupisné komise. Zapojeným korporacím, obcím, farám, příznivcům památek a dalším zájemcům byly distribuovány soupisné archy a v průběhu roku 1894 jich bylo zpracováno 242. S městskou radou bylo domluveno zastoupení komise při jednáních o demolicích domů s možností zaprotokolovat stanovisko komise k záchraně památky.[54] Komise zahájila fyzickou inventarizaci památek a soupis architektonických a výtvarných prvků demolovaných domů pro jejich záchranu. (Výčet agendy uveden v části Činnosti komise 1897–1898).[55]

Komise v letech 1897 a 1898Editovat

Složení komise v letech 1897 a 1898Editovat

Městští radní a obecní starší:

Konzervátoři

Zástupci institucí

Odborníci

Prezidium komise Komise do svého čela zvolila předsednictvo (prezidium)

Redakční odbor[49] Členové:

Činnost komise 1897–1898Editovat

 
Kostel sv. Václava komise před demolicí zachránila

Komise v částečně obměněném složení pokračovala ve své práci těmito činnostmi:

  • intervence v zájmu záchrany některých památek určených k demolici: bezvýsledná byla intervence za záchranu kláštera u sv. Mikuláše na Staroměstském náměstí. Komise však byla úspěšná v případě kostela svatého Václava[56] Na Zderaze, kde se bouraly domy pro dnešní Resslovu ulici. Kostel se podařilo z demoličního plánu vyjmout a byla navržena jeho oprava. Ve věci záchrany a opravy kostela se angažovali zejména členové komise architekti Josef Mocker, Antonín Wiehl, Bedřich Münzberger a Jan Zeyer, který 28. 3. 1898 formuloval návrh Městské radě na zachování kostela.[57]
  • úsilí o dílčí změnu hranice asanace:
  • dokumentace objektů určených k demolici (soupisné archy, fotografie, kresby a malby): s družstvem fotografů byla domluvena spolupráce při fotodokumentaci památek. Člen komise, významný fotograf Jindřich Eckert pořídil v době svého členství v komisi (1894–1898) 40 nových snímků a zapůjčil 500 fotografií z předchozích dvaceti let své tvorby. Spolek výtvarných umělců Mánes inicioval pořízení akvarelových maleb vybraných partií města, především v asanačním pásmu. Malíř Václav Jansa namaloval 150 barevných akvarelů dokumentujících zaniklé části Prahy, které se staly součástí sbírek Městského Muzea.bylo uloženo v Městském muzeu.[58] Městská rada akceptovala návrh Komise a na svůj náklad pořídila fotodokumentaci vybraných památek určených k demolici: kostel sv. Václava u bývalé trestnice, hradby na Petříně u bývalé brány na Újezdě, Novoměstské masné krámy u sv. Trojice a podrobné plány bývalých kostelů sv. Jana na Zábradlí sv. Lazara a sv. Martina. Zpráva Komise po volbě nového vedení uvádí další fotodokumentaci pořízenou architektem Kříženeckým, který spolu s Janem Herainem provádí "dům od domu" popis památných domů a s výjimkou kostelů tak zpracovali 3/4 památek – 467 domů, které též barevně vyznačují do mapy a do lístkového katalogu.
  • záchrana cenných prvků budov určených k demolici a jejich deponování v muzeu (mramorové sloupy, dřevěné stropy, zábradlí, mříže, konzole, plastiky apod., domovní znamení, portály.): Zpráva komise podrobně podle čísel popisných a historických názvů dle domovních znamení uvádí části výtvarné výzdoby a konstrukční prvky domů, které byly před demolicí deponovány většinou v Městském muzeu (např. dřevěné stropy z domu U Císařských 832-II, domovní znamení, štíty a znaky např. z domů u zlaté hvězdy 271-I., u zlatého bažanta 10-I., u bílého lva 89-I., u bílé růže 260-I. a další[59]
  • zveřejňování výsledků pasportizace a dokumentace: kromě Zpráv komise a článků byly fotografie, malby a zachráněné prvky z demolovaných domů ukládány v muzeu, komise se zabývala i návrhem na vytvoření lapidária pod širým nebem před budovou Městského muzea.
  • osvětová činnost (přednášky).

Výsledky práce Komise významně obohatily sbírky nově založeného muzea. Aktivní sbírkotvorná činnost byla mj. zásluhou členství ředitele muzea Břetislava Jelínka, jednatele muzea Antonína Wiehla a mecenáše muzea Josefa Vincence Nováka.

Ediční činnost komiseEditovat

Zprávy KomiseEditovat

Komise každoročně sestavovala zprávu o své činnosti, kterou předkládala Městské radě a zveřejňovala. Zprávy byly zveřejňovány v Almanachu Královského hlavního města Prahy[60] a v samostatných edicích, ve kterých byly publikovány i studie a stati členů komise k dílčím tématům jejich práce v komisi.[61][62] Pro finanční náročnost nebyl akceptován návrh na "monumentální vydání" soupisu památek. Proto se komise rozhodla, že získanou subvenci 3000 zlatých použije na zhotovení 30 kopií (imitací) Vyšehradského kodexu, které připravoval člen komise Ferdinand Josef Lehner.[36]

Galerie komiseEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. TEIGE, Josef. Městská rada, In: Almanach královského hlavního města Prahy na rok 1899. Ročník 2 [online]. první. vyd. Praha: Důchody obce královského hlavního města Prahy, 1899 [cit. 2015-10-12]. Kapitola Městská rada, s. 4 - 5. Dostupné online. (čeština) 
  2. HERMAN,, František. Dějiny "Komisse pro soupis stavebních, uměleckých a historických památek" král. hlav. města Prahy. In HERAIN, Jan, et al. Zprávy komisse pro soupis stavebních, uměleckých a historických památek král. hlav. města Prahy.. první. vyd. Svazek prvý. Praha : Tiskem "Politiky" závodu tiskařského a vydavatelského: nákladem vlastním, 1904. S. 46 - 57. (česky) 
  3. a b WUNSCH, Hugo; TEIGE, Josef. Zpráva o činnosti Komise pro soupis stavebních, uměleckých a historických památek král. hl. města Prahy. In:Almanach královského hlavního města Prahy na rok 1899. Ročník 2. Redakce Lešer Václav. první. vyd. Praha: Důchody obce královského hlavního města Prahy, 1899. 469 s. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-06-10. Kapitola Zpráva o činnosti Komise pro soupis stavebních, uměleckých a historických památek král. hl. města Prahy., s. 249-265. (česky) 
  4. Za Prahu zdravější. Modernizace města a politická moc (kolem roku 1900).. Dějiny a současnost. Kulturně historická revue. [online]. [cit. 2015-10-13]. Roč. 2005, čís. 11, s. 21 - 23. Dostupné online. ISSN 0418-5129. (česky) 
  5. Bývalé brány pražské. [s.l.]: [s.n.], před r. 1928. Dostupné online. Černobílé snímky zachycují každou bránu z čelní i zadní strany. Fotografie doplňuje pouze název brány a orientace pohledu na stavbu.. 
  6. KUPKA:, Vladimír. 'Pražská opevnění. první. vyd. Praha: Libri, Vladimír Kupka: Pražská opevnění, Libri, Praha, 2008, ISBN 978-80-7277-126-4. 471 s. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-05. ISBN 978-80-7277-126-4. S. 555 - 581. (česky) Viii s. barev. obr. příl. : il., portréty, plány, faksim. 
  7. SRB, Adolf; HOUBA, Josef. Město Žižkov. Žižkov: vl.n., 1910. Dostupné online. 
  8. KORBELÁŘ, Karel; ZAHRADNICKÝ, Josef. Schematismus města Žižkova. Praha: České ústřední knihkupectví, 1892. Dostupné online. 
  9. ŠESTÁK:, Zdeněk. Jak se ze Žižkova stalo velké město. Praha: Academia, 2008. 492 s. ISBN 978-80-200-1599-0. (česky) [8] s. barev. obr. příl. : il., portréty, faksim. 
  10. a b ŽÁKOVEC, František. Chrám znovuzrození. první. vyd. Praha: Jan Štenc, 1918 (1918 tisk). S. 101. (česky) 
  11. PELC, Vít. Výzdoba pražských nájemních domů v poslední třetině 19. století a na počátku. Praha, 2007 [cit. 2015-08-24]. 117 s. Diplomová práce. Filozofická fakulta (FF) Univerzity Karlovy, Ústav pro dějiny umění. Vedoucí práce prof. PhDr. Roman Prahl, CSc.. s. 26-30. Dostupné online.
  12. WIRTH, Zdeněk. Antonín Wiehl a česká renesance. první. vyd. Praha: Jan Štenc, 1921 (1921 tisk). 27 s. S. 8 - 10, 21 - 25. (česky) Zvláštní otisk ze sborníku Umění. 
  13. a b c HERMAN,, František. Dějiny "Komisse pro soupis stavebních, uměleckých a historických památek" král. hlav. města Prahy. In HERAIN, Jan, et al. Zprávy komisse pro soupis stavebních, uměleckých a historických památek král. hlav. města Prahy.. první. vyd. Svazek prvý. Praha : Tiskem "Politiky" závodu tiskařského a vydavatelského: nákladem vlastním, 1904. S. 46. (česky) 
  14. a b c UHLÍKOVÁ, Kristína. CHYTIL, Karel, in: Biografický slovník památkové péče [online]. Praha: Národní památkový ústav Valdštejnské náměstí 3, 11801 Praha 1, 2013-10-20 [cit. 2015-10-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-12-20. (česky) 
  15. BEČKOVÁ, Kateřina; HRŮZA, Jiří; ET AL. Asanace - zatracovaný i obdivovaný projekt obce Pražské.In: Pražská asanace. K 100. výročí vydání asanačního zákona pro Prahu ,. první. vyd. Svazek 93. Praha: Muzeum hlavního města Prahy, 1993. 137 s. (Acta Musei Pragensis). Dostupné online. ISBN 80-85394-01-4. Kapitola Asanace - zatracovaný i obdivovaný projekt obce Pražské, s. 34-56. (česky) Résumé německy s. 135-136.. 
  16. Asanace král. hlavního města Prahy : text zákona (...). Praha: Národní tiskárna a nakladatelstvo, 1893. Dostupné online. S výkladem a plánem asanačního obvodu. 
  17. WURZER, Rudolf; HRŮZA, Jiří; ET AL. Zákon, daný dne 11.2.1893, Čís. 22 ř.z., o vyvlastňování k úpravě assanačního obvodu královského hlavního města Prahy". - Jeho význam pro obnovu měst. první. vyd. Svazek 93. Praha: Muzeum hlavního města Prahy, 1993. 137 s. (Acta Musei Pragensis). Dostupné online. ISBN 80-85394-01-4. Kapitola Asanace - zatracovaný i obdivovaný projekt obce Pražské, s. 20-29. (česky) Résumé německy s. 126-134.. 
  18. HERRMANN,, Ignát.; TEIGE, Karel; WINTR, Zikmund. Pražské ghetto : Společnou prací Ignáta Herrmanna, Dra Jos.Teige a Dra Z. Wintra. Redakce Dr JosefTeige a Dr. Zikmund Wintr; ilustrace Adolf Kašpar. první. vyd. Praha: Unie, 1902 (1902 tisk). 144 s. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-05. Kapitola Konec ghetta., s. 144. (česky) Kulturně historický popis a črty ze života páté pražské čtvrti. Pamětihodnosti Josefova v topografické studii.. 
  19. KOLEKTIV AUTORŮ ZA VEDENÍ PAVLA VLČKA. Umělecké památky Prahy. Staré Město, Josefov. 1. vyd. Svazek 1. Praha: Academia, 1996. 639 s. (Umělecké památky Prahy). ISBN 80-200-0563-3. Jmenný, názvový a místní rejstřík. 
  20. PĚKNÝ, Tomáš. Historie Židů v Čechách a na Moravě. 2. vyd. Praha: Sefer, 2001. ISBN 80-85924-33-1. 
  21. VOLAVKOVÁ, Hana. Zmizelá Praha : Židovské město pražské. první. vyd. Svazek III.. Praha - Litomyšl :: Paseka, 2002. 149 s. ISBN 80-7185-520-0. (česky) 73 černobílých vyobrazení. 
  22. VOLAVKOVÁ,, Hana. Židovské město pražské.. první. vyd. Praha: Sportovní a turistické nakladatelství, 1959. 51 s. (česky) 
  23. Finis Ghetto.. Zlatá Praha : Obrázkový časopis pro zábavu a poučení.. 22. dubna 1887, roč. IV, čís. 22, s. 350. [W: <http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/6185218 Dostupné online] [cit. 2015-10-13]. ISSN null. (česky) 
  24. GIUSTINO, Cathleen M. Za Prahu zdravější. Modernizace města a politická moc (kolem roku 1900). Dějiny a současnost Kulturně historická revue [online]. [cit. 2015-10-13]. Roč. 2005, čís. 11, s. 21 - 23. Dostupné online. ISSN 0418-5129. (česky) 
  25. http://www.zastarouprahu.cz/historie/prvni-leta. In: Klub Za Starou Prahu [online]. Praha: Klub Za Starou Prahu [cit. 2015-10-17]. Dostupné online. (česky) 
  26. Sto let Klubu Za starou Prahu 1900-2000. Jubilejní sborník. Praha: Klub Za starou Prahu, Schola ludus - pragensia, 2000. 279 s. ISBN 80-902505-0-5. 
  27. SVOJSÍKOVÁ, Tereza. Klub Za starou Prahu a okolnosti vedoucí k jeho vzniku (1893-1900). Praha, 2010 [cit. 2015-10-13]. 79 + přílohy 1 strana FINIS GHETTO s. Bakalářská. Univerzita Karlovy, Pedagogická fakulta, Katedra. Vedoucí práce doc. PhDr. Jirí Pokorný, CSc.. s. 9 - 65. Dostupné online.
  28. TOMEK, Vratislav Václav. Pražské židovské pověsti a legendy : Sbírka staropražských historických pověstí a legend židovských od nejstarších dob pohanských v Čechách. Praha: Končel, 1932. Dostupné online. 
  29. HERRMANN,, Ignát; TEIGE, Josef; WINTR, Zikmund. 'Pražské ghetto : Společnou prací Ignáta Herrmanna, Dra Jos.Teige a Dra Z. Wintra. Redakce Dr JosefTeige a Dr. Zikmund Wintr; ilustrace Kašpar Adolf. první. vyd. Praha: Unie, 1902 (1902 tisk). 144 s. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. (česky) Kulturně historický popis a črty ze života páté pražské čtvrti. Pamětihodnosti Josefova v topografické studii.. 
  30. a b ZEYER, Jan. O assanaci.Odpověď architekta Jana Zeyera k vývodům Dra. A. Steina, daná v týdenní schůzi Spolku architektů a inženýrů v království Českém, konané dne 25. ledna 1901. první. vyd. Praha: Alétheia, 1901 (1901 tisk). 14 s. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-03. (česky) 
  31. MRŠTÍK, Vilém. Bestia triumphans. první. vyd. Praha: Nákladem Rozhledů (Josefa Pelcla), 1897 (1897 tisk). 27 s. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-11-17. S. 6,25, 26. (česky) 
  32. O významu boje za Prahu pro náš kulturní život.Řeč spisovatele Viléma Mrštíka. In:Jednání manifestační a protestní schůze pražského lidu, konané dne 16. dubna 1899 na Žofíně. Praha: Kocourek, 1899. 30 s. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. Kapitola Řeč spisovatele Viléma Mrštíka, s. 23-28. (česky) 
  33. BOHUMIL, Štěrba. O stavebním vývoji a programu veleobce Pražské In: Jednání manifestační a protestní schůze pražského lidu, konané dne 16. dubna 1899 na Žofíně. Praha: Kocourek, 1899. 30 s. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-05. S. 3 - 10. (Praha) 
  34. JEŘÁBEK, Luboš. O novém stavebním řádu.In: Jednání manifestační a protestní schůze pražského lidu, konané dne 16. dubna 1899 na Žofíně. Praha: Kocourek, 1899. 30 s. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. S. 11 - 22. (Praha) 
  35. MRŠTÍK, Vilém. Bestia triumphans. první. vyd. Praha: Nákladem Rozhledů (Josefa Pelcla), 1897 (1897 tisk). 27 s. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-11-17. S. 1, 8-9. (česky) 
  36. a b WUNSCH, Hugo; TEIGE, Josef. Zpráva o činnosti Komise pro soupis stavebních, uměleckých a historických památek král. hl. města Prahy. In:Almanach královského hlavního města Prahy na rok 1899. Ročník 2. Redakce Lešer Václav. první. vyd. Praha: Důchody obce královského hlavního města Prahy, 1899. 469 s. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-06-10. Kapitola Zpráva o činnosti Komise pro soupis stavebních, uměleckých a historických památek král. hl. města Prahy., s. 264- 265. (česky) 
  37. BOJAROVÁ, Martina. Hrobka rodu Daubků od Antonína Wiehla v Litni na Berounsku.. Památky středních Čech. Roč. 18, čís. 2, s. 26. Dostupné online [cit. 2014-11-30]. 
  38. WIRTH, Zdeněk. Antonín Wiehl a česká renesance. první. vyd. Praha: Jan Štenc, 1921 (1921 tisk). 27 s. S. 9. (česky) Zvláštní otisk ze sborníku Umění. 
  39. Komise pro soupis stavebních, uměleckých a historických památek královského hlavního města Prahy In:Věstník obecní Královského hlavního města Prahy. Věstník obecní Královského hlavního města Prahy. 24.2.1894, roč. 1894, čís. 4, s. 56 - 62. Dostupné online [cit. 2015-10-12]. ISSN null. (česky) 
  40. a b UHLÍKOVÁ, Kristína. HERAIN, Jan, in: Biografický slovník památkové péče [online]. Praha: Národní památkový ústav Valdštejnské náměstí 3, 11801 Praha 1, 2013-10-20 [cit. 2015-10-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-12-20. (česky) 
  41. a b Herain Jan [online]. Praha: Informační systém abART, 2011-11-12 [cit. 2015-10-13]. Dostupné online. (česky) 
  42. a b Muzeum hlavního města Prahy. Břetislav Jelínek. In:Muzeum hlavního města Prahy [online]. Praha: Muzeum hlavního města Prahy [cit. 2015-10-13]. Dostupné online. (česky) 
  43. a b Soupis památek historických a uměleckých v království českém In: Depositum Katolické teologické fakulty v Praze. Praha: „Archaeologická kommisse“ při České akademii císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1897–1918. Dostupné online. (česky) Od roku 1918 vydávala Archaeologická kommisse při České akademii věd a umění (1921–1937). V knihovně Depositum Katolické teologické fakulty jsou dostupné jednotlivé digitalizované svazky podle politických okresů.. 
  44. a b ŽENATÝ, Emil. Šedesát let Spolku československých inženýrů 1865-1925. Praha: Spolek československých inženýrů, 1925. S. 195, 31. 
  45. WIRTH, Zdeněk. Antonín Wiehl a česká renesance. první. vyd. Praha: Jan Štenc, 1921 (1921 tisk). 27 s. (česky) Zvláštní otisk ze sborníku Umění. 
  46. VLČEK, (ED.), P. Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách. Praha: [s.n.], 2004. S. 728 – 729. 
  47. LÍBAL, Patrik; ŽID, Jiří; ET AL. Jan Zeyer [online]. Praha: arch-pavouk [cit. 2015-11-11]. Dostupné online. (česky) 
  48. WUNSCH, Hugo; TEIGE, Josef. Zpráva o činnosti Komise pro soupis stavebních, uměleckých a historických památek král. hl. města Prahy. In:Almanach královského hlavního města Prahy na rok 1899. Ročník 2. Redakce Lešer Václav. první. vyd. Praha: Důchody obce královského hlavního města Prahy, 1899. 469 s. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-06-10. Kapitola Zpráva o činnosti Komise pro soupis stavebních, uměleckých a historických památek král. hl. města Prahy., s. 249-250. (česky) 
  49. a b c d e WUNSCH, Hugo; TEIGE, Josef. Zpráva o činnosti Komise pro soupis stavebních, uměleckých a historických památek král. hl. města Prahy. In:Almanach královského hlavního města Prahy na rok 1899. Ročník 2. Redakce Lešer Václav. první. vyd. Praha: Důchody obce královského hlavního města Prahy, 1899. 469 s. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-06-10. Kapitola Zpráva o činnosti Komise pro soupis stavebních, uměleckých a historických památek král. hl. města Prahy., s. 254. (česky) 
  50. HERMAN,, František. Dějiny "Komisse pro soupis stavebních, uměleckých a historických památek" král. hlav. města Prahy. In HERAIN, Jan, et al. Zprávy komisse pro soupis stavebních, uměleckých a historických památek král. hlav. města Prahy.. první. vyd. Svazek prvý. Praha : Tiskem "Politiky" závodu tiskařského a vydavatelského: nákladem vlastním, 1904. S. 47. (česky) 
  51. a b MRŠTÍK, Vilém. Bestia triumphans. první. vyd. Praha: Nákladem Rozhledů (Josefa Pelcla), 1897 (1897 tisk). 27 s. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-11-17. S. 3 - 4. (česky) 
  52. WUNSCH, Hugo; TEIGE, Josef. Zpráva o činnosti Komise pro soupis stavebních, uměleckých a historických památek král. hl. města Prahy. In:Almanach královského hlavního města Prahy na rok 1899. Ročník 2. Redakce Lešer Václav. první. vyd. Praha: Důchody obce královského hlavního města Prahy, 1899. 469 s. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-06-10. Kapitola Zpráva o činnosti Komise pro soupis stavebních, uměleckých a historických památek král. hl. města Prahy., s. 249-250. (česky) 
  53. HERMAN,, František. Dějiny "Komisse pro soupis stavebních, uměleckých a historických památek" král. hlav. města Prahy. In HERAIN, Jan, et al. Zprávy komisse pro soupis stavebních, uměleckých a historických památek král. hlav. města Prahy.. první. vyd. Svazek prvý. Praha : Tiskem "Politiky" závodu tiskařského a vydavatelského: nákladem vlastním, 1904. S. 50. (česky) 
  54. WUNSCH, Hugo; TEIGE, Josef. Zpráva o činnosti Komise pro soupis stavebních, uměleckých a historických památek král. hl. města Prahy. In:Almanach královského hlavního města Prahy na rok 1899. Ročník 2. Redakce Lešer Václav. první. vyd. Praha: Důchody obce královského hlavního města Prahy, 1899. 469 s. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-06-10. Kapitola Zpráva o činnosti Komise pro soupis stavebních, uměleckých a historických památek král. hl. města Prahy., s. 251-252. (česky) 
  55. WUNSCH, Hugo; TEIGE, Josef. Zpráva o činnosti Komise pro soupis stavebních, uměleckých a historických památek král. hl. města Prahy. In:Almanach královského hlavního města Prahy na rok 1899. Ročník 2. Redakce Lešer Václav. první. vyd. Praha: Důchody obce královského hlavního města Prahy, 1899. 469 s. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-06-10. Kapitola Zpráva o činnosti Komise pro soupis stavebních, uměleckých a historických památek král. hl. města Prahy., s. 252-265. (česky) 
  56. SEDLÁČKOVÁ, Ema. Kostel svatého Václava na Zderaze. Praha: Výtvarný Odbor Umělecké Besedy, 1946. 24 s. 
  57. HERMAN,, František. Dějiny "Komisse pro soupis stavebních, uměleckých a historických památek" král. hlav. města Prahy. In HERAIN, Jan, et al. Zprávy komisse pro soupis stavebních, uměleckých a historických památek král. hlav. města Prahy.. první. vyd. Svazek prvý. Praha : Tiskem "Politiky" závodu tiskařského a vydavatelského: nákladem vlastním, 1904. S. 256 - 258. (česky) 
  58. HERMAN,, František. Dějiny "Komisse pro soupis stavebních, uměleckých a historických památek" král. hlav. města Prahy. In HERAIN, Jan, et al. Zprávy komisse pro soupis stavebních, uměleckých a historických památek král. hlav. města Prahy.. první. vyd. Svazek prvý. Praha : Tiskem "Politiky" závodu tiskařského a vydavatelského: nákladem vlastním, 1904. S. 51. (česky) 
  59. WUNSCH, Hugo; TEIGE, Josef. Zpráva o činnosti Komise pro soupis stavebních, uměleckých a historických památek král. hl. města Prahy. In:Almanach královského hlavního města Prahy na rok 1899. Ročník 2. Redakce Lešer Václav. první. vyd. Praha: Důchody obce královského hlavního města Prahy, 1899. 469 s. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-06-10. Kapitola Zpráva o činnosti Komise pro soupis stavebních, uměleckých a historických památek král. hl. města Prahy., s. 252 - 253. (česky) 
  60. WUNSCH, Hugo; TEIGE, Josef. Zpráva o činnosti Komise pro soupis stavebních, uměleckých a historických památek král. hl. města Prahy. In:Almanach královského hlavního města Prahy na rok 1899. Ročník 2. Redakce Lešer Václav. první. vyd. Praha: Důchody obce královského hlavního města Prahy, 1899. 469 s. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-06-10. Kapitola Zpráva o činnosti Komise pro soupis stavebních, uměleckých a historických památek král. hl. města Prahy., s. 249. (česky) 
  61. Komise pro soupis stavebních, uměleckých a historických památek král. hlavního města Prahy. Zprávy komise pro soupis stavebních, uměleckých a historických památek král. hlavního města Prahy. Svazek pátý.. první. vyd. Praha: nákladem vlastním, 1913 (1913 tisk). 177 s. S. česky. (česky) 
  62. HERMAN,, František. Dějiny "Komisse pro soupis stavebních, uměleckých a historických památek" král. hlav. města Prahy. In HERAIN, Jan, et al. Zprávy komisse pro soupis stavebních, uměleckých a historických památek král. hlav. města Prahy.. první. vyd. Svazek prvý. Praha : Tiskem "Politiky" závodu tiskařského a vydavatelského: nákladem vlastním, 1904. S. 46. (česky) 

LiteraturaEditovat

  • Asanace král. hlavního města Prahy : text zákona (...). Praha: Národní tiskárna a nakladatelstvo, 1893. Dostupné online. S výkladem a plánem asanačního obvodu. 
  • BAŤKOVÁ, Růžena a kol. Umělecké památky Prahy Nové Město - Vyšehrad - Vinohrady. Praha: Academia, 1998. 839 s. ISBN 8020005382. 
  • BEČKOVÁ, Kateřina; HRŮZA, Jiří; ET AL. Asanace - zatracovaný i obdivovaný projekt obce Pražské.In: Pražská asanace. K 100. výročí vydání asanačního zákona pro Prahu ,. první. vyd. Svazek 93. Praha: Muzeum hlavního města Prahy, 1993. 137 s. (Acta Musei Pragensis). Dostupné online. ISBN 80-85394-01-4. Kapitola Asanace - zatracovaný i obdivovaný projekt obce Pražské, s. 34-56. (česky) Résumé německy s. 135-136.. 
  • BOJAROVÁ, Martina. Hrobka rodu Daubků od Antonína Wiehla v Litni na Berounsku.. Památky středních Čech. Roč. 18, čís. 2, s. 22-27. Dostupné online [cit. 2014-11-30]. 
  • BUKAČOVÁ, Irena. Antonín Wiehl. sborník příspěvků přednesených na konferenci pořádané ke 100. výročí úmrtí významného českého architekta v Plasích 23. září 2010.. Svazek 7. Plasy: Město Plasy, 2010 (2010 tisk). 45 s. (Tilia Plassensis). ISBN 978-80-254-9141-6 (v knize neuvedeno : brož.). Kapitola Pomníky, náhrobky, hřbitovy, s. nečíslováno. (česky) Obsahuje bibliografie a bibliografické odkazy. 
  • BUKAČOVÁ, Irena. Antonín Wiehl. První. vyd. Plasy: Město PLasy, 2010. 52 s. ISBN 978-80-254-8282-7. S. 1-52. (česky) 
  • Bývalé brány pražské. [s.l.]: [s.n.], před r. 1928. Dostupné online. Černobílé snímky zachycují každou bránu z čelní i zadní strany. Fotografie doplňuje pouze název brány a orientace pohledu na stavbu.. 
  • Za Prahu zdravější. Modernizace města a politická moc (kolem roku 1900).. Dějiny a současnost. Kulturně historická revue. [online]. [cit. 2015-10-13]. Roč. 2005, čís. 11, s. 21 - 23. Dostupné online. ISSN 0418-5129. (česky) 
  • DVOŘÁK, Kamil. Antonín Wiehl [online]. Brno: Archiweb, s.r.o., Vídeňská 23 Brno [cit. 2015-09-21]. Dostupné online. (česky) 
  • EKERT, František. Posvátná místa král. hl. města Prahy: dějiny a popsání chrámů, kaplí, posvátných soch, klášterů i jiných pomníků katolické víry a nábožnosti v hlavním městě království Českého. Svazek II. V Praze: Dědictví sv. Jana Nepomuckého, 1884. 539, xiii s., [1] s. obr. příl. Podíl údů na rok 1884 / Dědictví sv. Jana Nepomuckého; Čís. 71. S. 217–224. Dostupné online.
  • FRIČ, Vojtěch. Řeč JUDra. Vojtěcha Friče proslovená v II. řádné schůzi slavného sboru obecních starších král. hlavního města Prahy 6 dne měsíce února 1899 v příčině bourání domů čp. 931, 932, 933-I. na Staroměstském náměstí v Praze. Praha: Chamonilla, 1899. Dostupné online. Obhajoba rozhodnutí městských radní nechat jako zdravotně závadné zbourat 5 domů na severní straně Staroměstského náměstí a na uvolněném místě umožnit vybudování nového paláce městské pojišťovny.. [nedostupný zdroj]
  • HERRMANN,, Ignát; TEIGE, Josef; WINTR, Zikmund. 'Pražské ghetto : Společnou prací Ignáta Herrmanna, Dra Jos.Teige a Dra Z. Wintra. Redakce Dr JosefTeige a Dr. Zikmund Wintr; ilustrace Kašpar Adolf. první. vyd. Praha: Unie, 1902 (1902 tisk). 144 s. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. (česky) Kulturně historický popis a črty ze života páté pražské čtvrti. Pamětihodnosti Josefova v topografické studii..  HERRMANN, Ignát Pražské ghetto : Společnou prací Ignáta Herrmanna, Dra Jos.Teige a Dra Z. Wintra. Praha : Unie, 1902. Kulturně historický popis a črty ze života páté pražské čtvrti. Pamětihodnosti Josefova v topografické studii.
  • HERMAN,, František. Dějiny "Komisse pro soupis stavebních, uměleckých a historických památek" král. hlav. města Prahy. In HERAIN, Jan, et al. Zprávy komisse pro soupis stavebních, uměleckých a historických památek král. hlav. města Prahy.. první. vyd. Svazek prvý. Praha : Tiskem "Politiky" závodu tiskařského a vydavatelského: nákladem vlastním, 1904. S. 46 - 57. (česky) 
  • CHADRABA, Rudolf a kol. Dějiny českého výtvarného umění I/1. Praha: Academia 
  • Komise pro soupis stavebních, uměleckých a historických památek král. hlavního města Prahy. Zprávy komise pro soupis stavebních, uměleckých a historických památek král. hlavního města Prahy. Svazek pátý.. první. vyd. Praha: nákladem vlastním, 1913 (1913 tisk). 177 s. S. česky. (česky) 
  • LÍBAL, Dobroslav. Katalog gotické architektury v České republice do husitských válek. 1. vyd. Praha: Unicornis, 2001, 607 s. ISBN 80-901587-8-1.
  • JEŘÁBEK, Luboš. Boj proti starobylému rázu Prahy od století 18. až na naši dobu. Praha: Dílo, 1905. Dostupné online. 
  • JEŘÁBEK, Luboš; MRŠTÍK, Vilém; ŠTĚRBA, Bohumil. Jednání manifestační a protestní schůze pražského lidu, konané dne 16. dubna 1899 na Žofíně. Praha: Kocourek, 1899. Dostupné online. Texty tří proslovů a závěrečné rezoluce, v níž účastníci protestují proti jednání městských zastupitelů a nevhodné regulaci města.. 
  • JEŘÁBEK, Luboš. Zachování starobylého a krásného vzhledu Prahy hospodářským a finančním prospěchem pražského obyvatelstva. Praha: Spolek majitelů domů pro Nové Město Pražské a Vyšehrad, 1900. Dostupné online. 
  • KALINA, Pavel. Praha 1310–1419: kapitoly o vrcholné gotice. 1. vyd. Praha: Libri, 2004, 237 s. ISBN 80-7277-161-2.
  • KORBELÁŘ, Karel; ZAHRADNICKÝ, Josef. Schematismus města Žižkova. Praha: České ústřední knihkupectví, 1892. Dostupné online. 
  • KUDLÁČOVÁ, Markéta. Architekt souladu Antonín Wiehl a jeho cesta k české renesanci. Dějiny a současnost. Roč. 2006, čís. 12. Dostupné online [cit. 2014-11-30]. (česky) 
  • KUPKA:, Vladimír. 'Pražská opevnění. první. vyd. Praha: Libri, Vladimír Kupka: Pražská opevnění, Libri, Praha, 2008, ISBN 978-80-7277-126-4. 471 s. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-05. ISBN 978-80-7277-126-4. S. 555 - 581. (česky) Viii s. barev. obr. příl. : il., portréty, plány, faksim. 
  • MRŠTÍK, Vilém. Bestia triumphans. Praha: Rozhledy, 1897. Dostupné online. 
  • PĚKNÝ, Tomáš. Historie Židů v Čechách a na Moravě. 2. vyd. Praha: Sefer, 2001. ISBN 80-85924-33-1. 
  • PODLAHA, Antonín. Posvátná místa království Českého. Dějiny a popsání chrámů, kaplí, posvátných soch, klášterů a jiných pomníků katolické víry a nábožnosti v království Českém.Řada první: Arcidiecese Pražská, Díl II., Vikariáty: Berounský, Bystřický a Plzeňský. Sepsal Antonín Podlaha.. první. vyd. Praha: Nákladem Dědictví sv. Jana Nepomuckého, 1908 (1908 tisk). 230 s. (Knih "Dědictví Svatojanského" čís. 101.. Podíl údů "Dědictví Svatojanského" na rok 1908 čís. 3). Kapitola 6.Liteň, fara, s. 61 - 67. (česky) 
  • Poslední pokus o záchranu Staré kolkovny, někdejšího domu krále Václava IV., jehož osud má býti rozhodnut ve schůzi Sboru obecních starších král. hl. města Prahy dne 7. března 1904. Praha: Klub za Starou Prahu, 1905. Dostupné online. 
  • SEDLÁČKOVÁ, Ema. Kostel svatého Václava na Zderaze. Praha: Výtvarný Odbor Umělecké Besedy, 1946. 24 s. 
  • SOMMER, Jan. Loď kostela sv. Václava na Zderaz v Praze II. Památky a příroda. 1991, roč. 16, čís. 7, s. 403-407. ISSN 0139-9853. 
  • SVOJSÍKOVÁ, Tereza. Klub Za starou Prahu a okolnosti vedoucí k jeho vzniku (1893-1900). Praha, 2010 [cit. 2015-10-13]. 79 + přílohy 1 strana FINIS GHETTO s. Bakalářská. Univerzita Karlovy, Pedagogická fakulta, Katedra. Vedoucí práce doc. PhDr. Jirí Pokorný, CSc.. s. 9 - 65. Dostupné online.
  • SRB, Adolf; HOUBA, Josef. Město Žižkov. Žižkov: vl.n., 1910. Dostupné online. 
  • Stará Praha : 100 akvarelů Václava Jansy. Ilustrace Václav Jansa. Praha: Beaufort, 1938. Dostupné online. Barevné reprodukce akvarelů Václava Jansy doplněné stručným historickým a místopisným doprovodem.. 
  • ŠESTÁK:, Zdeněk. Jak se ze Žižkova stalo velké město. Praha: Academia, 2008. 492 s. ISBN 978-80-200-1599-0. (česky) [8] s. barev. obr. příl. : il., portréty, faksim. 
  • Štech, Wirth, Vojtíšek: Zmizelá Praha (I.), Staré a Nové město s Podskalím, ISBN 80-7185-497-2
  • TOMAN, Prokop. Nový slovník československých výtvarných umělců. 3. vyd. Svazek 2. Praha: Rudolf Ryšavý : Tvar, 1950. Heslo Schmoranz, František starší, s. 429. 
  • TOMEK, Vratislav Václav. Pražské židovské pověsti a legendy : Sbírka staropražských historických pověstí a legend židovských od nejstarších dob pohanských v Čechách. Praha: Končel, 1932. Dostupné online. 
  • Ústřední seznam nemovitých kulturních památek ČR. [online]. Praha: Národní památkový ústav v Praze [cit. 2015-09-22]. Dostupné online. (česky) 
  • KOLEKTIV AUTORŮ ZA VEDENÍ PAVLA VLČKA. Umělecké památky Prahy. Staré Město, Josefov. 1. vyd. Svazek 1. Praha: Academia, 1996. 639 s. (Umělecké památky Prahy). ISBN 80-200-0563-3. Jmenný, názvový a místní rejstřík. 
  • VOLAVKOVÁ, ČERNOBÍLÝCH VYOBRAZENÍ., Hana. Zmizelá Praha : Židovské město pražské. první. vyd. Svazek III.. Praha - Litomyšl :: Paseka, 2002. 149 s. ISBN 80-7185-520-0. (česky) 73 černobílých vyobrazení. 
  • VOLAVKOVÁ,, Hana. Židovské město pražské.. první. vyd. Praha: Sportovní a turistické nakladatelství, 1959. 51 s. (česky) 
  • WIRTH, Zdeněk. Architektura v českém národním dědictví. první. vyd. Praha: [s.n.], 1961 (1961 tisk). (česky) 
  • WIRTH, Zdeněk. Antonín Wiehl a česká renesance. první. vyd. Praha: Jan Štenc, 1921 (1921 tisk). 27 s. S. 20, 24. (česky) Zvláštní otisk ze sborníku Umění. 
  • WUNSCH, Hugo; TEIGE, Josef. Zpráva o činnosti Komise pro soupis stavebních, uměleckých a historických památek král. hl. města Prahy. In:Almanach královského hlavního města Prahy na rok 1899. Ročník 2. Redakce Lešer Václav. první. vyd. Praha: Důchody obce královského hlavního města Prahy, 1899. 469 s. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-06-10. Kapitola Zpráva o činnosti Komise pro soupis stavebních, uměleckých a historických památek král. hl. města Prahy., s. 249-265. (česky) 
  • WURZER, Rudolf; HRŮZA, Jiří; ET AL. Zákon, daný dne 11.2.1893, Čís. 22 ř.z., o vyvlastňování k úpravě assanačního obvodu královského hlavního města Prahy". - Jeho význam pro obnovu měst. první. vyd. Svazek 93. Praha: Muzeum hlavního města Prahy, 1993. 137 s. (Acta Musei Pragensis). Dostupné online. ISBN 80-85394-01-4. Kapitola Asanace - zatracovaný i obdivovaný projekt obce Pražské, s. 20-29. (česky) Résumé německy s. 126-134.. 
  • ZEYER, Jan. O assanaci.Odpověď architekta Jana Zeyera k vývodům Dra. A. Steina, daná v týdenní schůzi Spolku architektů a inženýrů v království Českém, konané dne 25. ledna 1901. první. vyd. Praha: Alétheia, 1901 (1901 tisk). 14 s. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-03. (česky) 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat