Malostranské náměstí

náměstí v Praze na Malé Straně

Malostranské náměstí tvoří centrum Malé StranyPraze, v městské části Praha 1. Fakticky jde spíše o dvojici náměstí, oddělených kostelem a s ním spojeným blokem domů.

Malostranské náměstí
pohled z věže mikulášského chrámu
pohled z věže mikulášského chrámu
Umístění
StátČeskoČesko Česko
MěstoPraha
Městská částPraha 1
Část obceMalá Strana
Poloha
Historie
Pojmenováno poMalá Strana
Starší názvyhorní část:
původně: Horní rynk,
pol. 16. – pol. 19. stol.: Vlašský plac
pol. 19. stol. – 1869: Štěpánské náměstí
dolní část:
do 1869: Dolní rynk
1869–1918 neoficiálně: náměstí Radeckého
obě části:
od 1869: Malostranské náměstí
Další údaje
Kód ulice455610
Map
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

editovat

V minulosti toto náměstí neslo různá jména (Rynk, Malostranský rynek, Štěpánské náměstí, též náměstí Maršála Radeckého či Radeckého náměstí, neboť zde v letech 1858–1919 stál pomník českého císařského vojevůdce maršála Josefa Václava Radeckého z Radče).

 
Náměstí na začátku 17. století.

V minulosti náměstí sloužilo jako tržní prostor i pro různé společenské události (bývala zde v minulosti například šibenice či pranýř). Horní části náměstí se také říkávalo Vlašský plac, to podle malostranských Vlachů (Italů), kteří zde nabízeli svoje výrobky a zboží. Od roku 1283 stál na rynku gotický farní kostel svatého Mikuláše.

2. června 1541 vypukl v domě „Na baště“, který stál v místech dnešního Šternberského paláce na severní straně dolní části dnešního náměstí, velký požár, který zničil dvě třetiny domů Malé Strany a severní část Pražského hradu. Obnova vtiskla Malé Straně rysy vlašské renesance.

Po roce 1620 byl kostel sv. Mikuláše včetně budovy fary předán jezuitůmmalostranská farnost přeložena k sousedícímu kostelu sv. Václava. Jezuité ve faře roku 1626 zřídili svůj profesní dům a roku 1628 otevřeli v blízkosti obecnou školu a nižší gymnázium. Skoupili větší množství domů, pozemků a zahrad v okolí, část starých budov včetně původního gotického kostela sv. Mikuláše i kostela svatého Václava, far i škol zbourali a roku 1673 položili základní kámen ke stavbě nového kostela a profesního domu. V rohu nového profesního domu byl vybudován nový kostel svatého Václava.

 
Dolní část náměstí s pomníkem Radeckého (začátek 20. stol.)

Stavba nového, barokního kostela svatého Mikuláše se však zdržela, započala až roku 1703 a postupně probíhala až do šedesátých let, kdy se končilo s výzdobou. Dům U tří labutí při severní straně náměstí, který jezuité koupili v roce 1629 a od roku 1654 používali jako školu, byl v letech 1711–1724 pod vedením Kryštofa Dientzenhofera přestavěn na vzdělávací komplex s učebnami, prostorami pro ubytování i stravování žáků, kaplí i divadelním sálem. V roce 1787 bylo dosavadní jezuitské gymnázium propojeno s budovou dvorské komory a přestavěno pro účely královského místodržitelství, později sloužilo zemskému úřadu, ministerstvu vnitra a dnes Poslanecké sněmovně.

13. listopadu 1858 zde byl za přítomnosti císaře Františka Josefa I. a jeho manželky Alžběty Bavorské odhalen pomník maršála Radeckého. (V květnu 1919 bylo z pomníku demontováno sousoší a v roce 1921 byl odstraněn i kamenný podstavec.) Na konci století přibyl nový dům Malostranské záložny na rohu Mostecké ulice a u Nerudovy dům s lékárnou U Černého orla rodiny Fragnerů, kteří založili dnešní Zentivu. Výrazné bylo zavedení tramvajové linky, která spojila levobřežní Holešovice a Smíchov, v té době se intenzivně rozvíjející. Kvůli trati bylo v letech 1896–1913 vybouráno a rozšířeno ústí Karmelitské ulice, tzv. průlom U Klíčů.

Při příležitosti 10. výročí vzniku Československa byl 27. října 1928 na náměstí odhalen pomník Ernesta Denise. Odstraněn byl v noci z 20. na 21. dubna 1940.

Uspořádání a stavby

editovat

Náměstí je tvořeno dvěma částmi, horní (západní) a dolní (východní), které jsou odděleny budovou barokního kostela sv. Mikuláše, která je jednou z dominant Malé Strany a Jezuitským profesním domem, dnes budova matematicko-fyzikální fakulty, na jehož severní straně se nachází restaurace Profesní dům. K východnímu závěru kostela přiléhá ještě špalíček budov.

Horní náměstí

editovat
 
Vlevo Lichtenštejnský palác, vpravo morový sloup, za ním dům s lékárnou U Černého orla, kolébka Zentivy. V pozadí věže katedrály sv. Víta na Hradě, v popředí parkoviště
 
Horní náměstí: kostel svatého Mikuláše a jezuitský Profesní dům

Na severozápadním rohu náměstí navazuje Nerudova ulice stoupající západně k Hradčanům, severně ulice Zámecká (na ni navazují Zámecké schody), na jihu vede průchod do ulice Tržiště.

Kromě Profesního domu a chrámu sv. Mikuláše (s pozůstatky základů rotundy sv. Václava) na východní straně je tato část náměstí ohraničena budovou Hudební fakulty Akademie múzických uměníLichtenštejnském a Hartigovském paláci na západní straně. V budově sídlí i divadlo Inspirace a restaurace. Hlavní část zaujímá budova bývalého jezuitského gymnázia (čp. 1), dnes součást poslanecké sněmovny.

Na ploše náměstí stojí morový sloup Nejsvětější Trojice se sochami Panny Marie a českých světců od sochařů Jana Oldřicha Mayera a F. Geigera podle návrhu Giovanniho Battisty Alliprandiho z roku 1717 na paměť vymizení morové epidemie v roce 1713. Po hladomoru v roce 1772 byl sloup doplněn o plastiky Ignáce Františka Platzera. Zbývající plocha je z velké části využívána především jako vyhrazená parkovací plocha.

Dolní náměstí

editovat
 
Severovýchodní kout dolní části náměstí. Vlevo Šternberský palác, vpravo Malostranská beseda, uprostřed vyústění Tomášské a Letenské ulice a věž kostela sv. Tomáše
 
Dolní Malostranské náměstí s Grömlingovským palácem a kostelem svatého Mikuláše

Severním směrem vedou ulice Sněmovní a Tomášská, východně Letenská a Mostecká ulice směrem ke Karlovu mostu (trasa Královské cesty), na Jih ulice Karmelitská.

Na západní straně je špalíček domů, z nich nejdále zasahuje Grömlingovský palác (dům U kamenného stolu), kde bývala Malostranská kavárna navštěvována předními osobnostmi české kultury, od roku 2008 zde sídlí kavárna amerického řetězce Starbucks. Na severní straně Palác Smiřických, Šternberský palácVelikovský dům patří ke komplexu poslanecké sněmovny. Na východní straně se nachází Kaiserštejnský palác (čp. 37, čp. 23), ve kterém v letech 19081914 žila operní pěvkyně Ema Destinnová. Ve stejném bloku se nachází i budova Malostranské besedy (bývalá malostranská radnice, čp. 21). Na jižní straně se nachází několik restaurací (U Glaubiců, Česká hospoda ad.) a hudební klub, Studio Rubín.

Část náměstí mezi tramvajovou tratí a Profesním domem zaplňuje volná plocha bývalého parkoviště zrušeného k 1. červenci 2016. V místech tramvajové zastávky stávalo od roku 1858 monumentální bronzové sousoší maršála Radeckého neseného na štítu vojáky, od JosefaEmanuela Maxových, které však bylo kvůli protirakouským náladám i naléhání italské vlády roku 1919 rozebráno a uloženo v Lapidáriu. Již od založení pražského spolku Radecký se začalo uvažovat o umístění jeho kopie na náměstí, tato myšlenka má i své odpůrce, například legionářskou obec. Na původním místě sousoší vede tramvajová trať, a proto podle architektonické studie ing arch. Hájka z roku 2019 může být pomník nově umístěn na plochu bývalého parkoviště.[1]. Navrhované místo je na severním nároží proti Malostranské besedě, zatímco v jižním koutě náměstí stál v letech 19281940 pomník francouzského historika a bohemisty Ernsta Denise, který byl zničen nacisty.[2] Od roku 2003 ho připomínaná pamětní deska s bustou na přilehlém domě. Iniciativu na jeho obnovení [3] nepodpořila odborná veřejnost pro jeho nezdařilé sochařské provedení.

Revitalizace

editovat

V roce 2014 vyhlásil Magistrát hl. m. Prahy ve spolupráci s Institutem plánování a rozvoje mezinárodní urbanisticko-architektonickou soutěž na ideové řešení prostoru Malostranského náměstí. Soutěž vyhrál návrh architektů Martina Hájka, Václava Hájka a Petra Horského.[4] Od června 2016 bylo v dolní části náměstí zrušeno parkoviště[5] a Praha zde zajišťovala dočasné kulturní akce, např. Prastánek Františka Skály.[6] Zrušení parkoviště kritizovali především poslanci sídlící v nedaleké Poslanecké sněmovně, rozruch vzbudil např. poslanec Roman Váňa slovy: „S auty je to náměstí hezčí, smysluplnější, živější, prázdné bez aut mi to přijde podle návrhů, co jsem viděl, ošklivější, nelidské.“[7] Na samotné rekonstrukci, která měla omezit tranzitní dopravu Malou Stranou a zpříjemnit prostor pro chodce, uživatele MHD nebo cyklisty, se v gesci radní Kolínské pokračuje s architekty, kteří vyhráli soutěž. Hotová dokumentace pro stavební povolení byla na stavební úřad podána v roce 2018, k realizaci by mělo dojít v roce 2019.[8]

Doprava

editovat

V létě 1883 byla na náměstí přivedena Mosteckou ulicí trať koněspřežné tramvaje od Národního divadla, v roce 1905 byla elektrifikována a roku 1908 zrušena. V letech 1908–1909 vedla přes Malostranské náměstí první pražská a zřejmě i česká autobusová linka. Od 22. prosince 1900 byla na Malostranské náměstí přivedena tramvajová trať z Újezda, budovaná již jako elektrická, ale zpočátku na ní provizorně jezdila koňka. Od 24. června 1901 na tuto trať navázala dvojice jednokolejných tratí ke Klárovu, v roce 1926 však byla kolej v ulicí Tomášské a Valdštejnské ulici zrušena a trať Letenskou ulicí zobousměrněna.

V současnosti náměstí slouží především městské turistice, ale je i významným dopravním centrem Malé Strany, protože úzké a svažité uličky Malé Strany nejsou obslouženy veřejnou dopravou. 13. ledna 2010 byla zavedena elektrobusová linka 292, která zastavuje na obou částech náměstí (na horní části má zastávku Nerudova) a spojuje jej s nemocnicí Pod Petřínem.

Tramvajová trať sledující levý břeh Vltavy je vedena od Letenské ulice, která je do náměstí zaústěna dvojicí úzkých průjezdů, z nichž severnějším prochází kolejová splítka tramvajové trati. Trať vede přes dolní část náměstí, kterou opouští jižním směrem po Karmelitské ulici. Na severní i jižní straně náměstí je doprava řízena světelnou signalizací.

Reference

editovat
  1. Architektionická studie ing. arch. Hájka
  2. DUŠEK, Zdeněk. Rehabilitace zmizelých pomníků. Věstník Klubu Za starou Prahu. Roč. 2002, čís. 2. Dostupné online. 
  3. Konec nevděku českého - Ernest Denis má v Praze opět pamětní desku na radio.cz
  4. Malostranské náměstí - urbanisticko-architektonická soutěž. www.iprpraha.cz [online]. [cit. 2018-01-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-01-31. 
  5. Parkoviště na Malostranském náměstí ve čtvrtek o půlnoci končí. Za porušení zákazu hrozí odtah. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2016-06-28 [cit. 2018-01-31]. Dostupné online. 
  6. Detail novinky - Národní galerie v Praze. www.ngprague.cz [online]. [cit. 2018-01-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-02-01. 
  7. Bez aut je to ošklivé a nelidské, říká poslanec Váňa ke zrušení parkoviště na Malostranském náměstí | Domov. Lidovky.cz [online]. 2016-02-16 [cit. 2018-01-31]. Dostupné online. 
  8. Přeměna Malostranského náměstí má být hotova do roku 2020 - Artalk.cz. Artalk.cz. 2018-01-08. Dostupné online [cit. 2018-01-31]. 

Literatura

editovat
  • EDERER, Antonín. Náměstí, trhy a plácky staré Prahy. Praha: Milpo, 2002. 160 s. ISBN 80-86098-24-9. S. 29–32. 
  • LAŠŤOVKA, Marek, a kol. Pražský uličník: encyklopedie názvů pražských veřejných prostranství, 1. díl (A-N). Praha: Libri, 1997. ISBN 80-85983-24-9. S. 433–434. 
  • RUTH, František. Kronika královské Prahy a obcí sousedních. Praha: Pavel Körber, 1903–1904. 1246 s. Dostupné online. Kapitola Malostranské náměstí, s. 685–708. 

Externí odkazy

editovat