František Skála (1956)
František Skála (* 7. února 1956 v Praze) je český sochař, malíř, ilustrátor dětských knih, hudebník a tanečník.
Mgr. František Skála | |
---|---|
František Skála (2023) | |
Narození | 7. února 1956 (68 let) Praha Československo |
Alma mater | Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze |
Povolání | sochař, malíř, performer, ilustrátor, hudebník, grafik, řezbář, výtvarník, spisovatel a tanečník |
Rodiče | František Skála a Alena Skálová |
Manžel(ka) | Eva Skálová |
Děti | Alžběta Skálová František A. Skála |
Ocenění | Cena ministerstva kultury za přínos v oblasti výtvarného umění (2010) Cena Jindřicha Chalupeckého |
multimediální obsah na Commons | |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kariéra
editovatVystudoval řezbářství na střední uměleckoprůmyslové škole v Praze (1971–1975), pak televizní a filmovou grafiku na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze (1976–1982). Člen divadla Sklep, zakládající člen skupiny Tvrdohlaví, člen tajné skupiny B. K. S. (Bude Konec Světa), komtur Řádu zelené berušky, člen několika hudebních těles (Malý Taneční Orchestr Universal Praha, Finský Barock, Tros Sketos). Nositel Ceny Jindřicha Chalupeckého (1991).
Pochází z umělecké rodiny. Jeho otec František Skála byl významný český výtvarník, matka Alena Skálová vedla soubor Chorea Bohemica. Manželka Eva Skálová vystudovala UMPRUM a je ilustrátorkou, stejně jako obě jejich děti Alžběta a František Antonín Skálovi.
Gejzír tvořivosti, k sochařské tvorbě používá nalezených předmětů i přírodnin. „Do roku 63 jsem vyrůstal v Karlíně. Nejstarší vzpomínka: objíždím na tříkolce park kostela Cyrila a Metoděje a nacházím předměty.“ Ze šmelcu dává dohromady mj. roztodivné kytary, z mořských řas kelp vymodeloval sérii hlav, vytvořil interiér pražského Paláce Akropolis, knižně vydal své ručně ilustrované deníky z cest.
Svým způsobem se proslavil na MFF v Karlových Varech jako člen skupiny Tros Sketos (František Skála, Jaroslav Róna, Aleš Najbrt – součást divadla Sklep) ve festivalových znělkách.
František Skála je také autorem komiksu, jenž vyšel v nakladatelství Albatros v roce 1989,[1] nazvaného Velké putování Vlase a Brady.[2] Seriál byl v roce 2009 v anketě webu Komiksárium vyhlášen šestým nejlepším českým komiksem všech dob.[3] Z komiksu také vznikla loutková inscenace v divadle Minor (2007).[4]
Ukázky z jeho volné básnické tvorby otiskla revue Babylon v roce 2024, číslo 1.[5]
Politika
editovatV březnu 2017 oznámil, že chce kandidovat ve volbách prezidenta České republiky v následujícím roce.[6] Což později v rozhovoru s Danielou Drtinovou označil za nápad okamžiku a popřel, že by se kandidovat skutečně chystal.[7]
Ocenění
editovatV roce 2010 obdržel cenu Ministerstva kultury za přínos v oblasti výtvarného umění.
Dílo
editovatVýstavy
editovat- 2004 Skála v Rudolfinu, Galerie Rudolfinum, Praha, 14. 10. 2004 – 2. 1. 2005, kurátor: Petr Nedoma[8]
- 2010 František Skála: Zájmová činnost, Galerie Navrátil, Praha 8, 4. březen – 25. červen 2010
- 2015 Tribal, Fait Gallery, 6. 6. 2015 – 17. 9. 2015[9]
- 2017 František Skála, Národní galerie Praha, Valdštejnská jízdárna, Praha, 10. 3. – 3. 9. 2017, kurátor: Tomas Pospiszyl[10]
- 2020 Dva roky prázdnin, Fait Gallery, Brno, 26. 2. – 25. 7. 2020, kurátor: Miroslav Ambroz[11]
- 2021 František Skála a jiné práce, kurátor: Zdeněk Freisleben, Galerie hlavního města Prahy, Dům U Kamenného zvonu, 4. 5. – 29. 8. 2021[12]
- 2023 František Skála - Obrazy, Galerie města Loun ve Vrchlického divadle, 16. listopad 2023 - 31. březen 2024.[13]
Knihy
editovat- Velké putování Vlase a Brady, 1989 – komiks
- František Skála, 2004
- Šark, 2004
- Praha - Venezia 1993, cestovní deníky, 2005, 2011
- Jak Cílek Lídu našel, 2006
- Skutečný příběh Cílka a Lídy, 2007
- Headlands / Země hlav, 2012
Hudební nahrávky
editovatOdkazy
editovatReference
editovat- ↑ Velké putování Vlase a Brady [online]. Národní knihovna [cit. 2022-12-06]. Dostupné online.
- ↑ recenze komiksu Velké putování Vlase a Brady na www.komiks.cz
- ↑ Nejlepší český komiks nakreslil Kája Saudek, určili odborníci. iDNES.cz [online]. 2009-09-05 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
- ↑ loutková inscenace komiksu Velké putování Vlase a Brady. www.minor.cz [online]. [cit. 2010-05-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-11-18.
- ↑ SKÁLA, František. Frajeři. Ukázka z tvorby Františka Skály. Babylon. Studentský list pro seniory. 2024-04-15, roč. XXXIII, čís. 1, s. III. Literární a výtvarná příloha. ISSN 1211-4532.
- ↑ Noví kandidáti na prezidenta? Do boje jdou bývalý šéf Rusnokovy kanceláře Štogl i výtvarník Skála. Český rozhlas [online]. 2017-03-13 [cit. 2017-03-15]. Dostupné online.
- ↑ Prezidentem se stát nechci, o popularitu nestojím, za Zemana se stydím, říká Skála. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2017-03-22 [cit. 2022-12-06]. Dostupné online.
- ↑ Skála v Rudolfinu [online]. Galerie Rudolfinum [cit. 2017-03-14]. Dostupné online.
- ↑ František Skála / TRIBAL - FAIT GALLERY (CZ). www.faitgallery.com [online]. [cit. 2020-11-02]. Dostupné online.
- ↑ František Skála Jízdárna [online]. Národní galerie v Praze [cit. 2017-03-14]. Dostupné online.
- ↑ František Skála. www.faitgallery.com [online]. FAIT GALLERY [cit. 2020-10-29]. Dostupné online.
- ↑ František Skála a jiné práce [online]. Galerie hlavního města Prahy [cit. 2022-05-26]. Dostupné online.
- ↑ Galerie města Loun - Probíhající výstava. www.gaml.cz [online]. [cit. 2024-03-17]. Dostupné online.
- ↑ a b SLÍVOVÁ, Hana; CIHLÁŘ, Ondřej. František Skála: Když se k dechovce dají správné texty, dojde k surrealistickému třesku, který žánr refreshuje. Vltava [online]. Český rozhlas, 2021-03-25 [cit. 2021-03-29]. Dostupné online.
Související články
editovatExterní odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu František Skála na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je František Skála (1956)
- Osobní stránky Františka Skály
- Tvrdohlaví – František Skála – životopis na stránce skupiny Tvrdohlaví]
- Interview s Františkem Skálou v TV (19. 4. 2010)
- František Skála na PechaKucha Night Plzeň #11
- František Skála v informačním systému abART