Otevřít hlavní menu

Kryštof Dientzenhofer

český architekt a stavitel německého původu

Kryštof Dientzenhofer (7. července 1655 St. Margarethen, Bavorsko20. června 1722 Praha) byl český stavitel, architekt a představitel vrcholného baroka německého původu.

Kryštof Dientzenhofer
Narození 7. července 1655
St. Margarethen (Brannenburg)
Úmrtí 20. června 1722 (ve věku 66 let)
Praha
Místo pohřbení Malostranský hřbitov
Povolání stavitel, architekt
Děti Kilián Ignác Dientzenhofer
Hnutí baroko
Významná díla Kostel Všech svatých
Kostel svatého Michaela archanděla
klášter klarisek (Cheb)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Bývá mu připisována skupina staveb dynamického baroka, ke kterým patří kaple Zjevení Páně ve Smiřicích, kostel svatého Mikuláše v Praze na Malé Straně, kostel svaté Markéty v břevnovském klášteře, kostel svaté Kláry v Chebu a barokní areál SkalkaMníšku pod Brdy. Působil jako klášterní stavitel břevnovsko-broumovského kláštera a také jako pevnostní stavitel v Chebu a v Praze. Spolupracoval na mnoha dalších stavbách v Čechách. Jeho synem byl slavný barokní architekt a stavitel Kilián Ignác Dientzenhofer.

ŽivotEditovat

Pocházel z hornobavorské stavitelské rodiny. Byl prostředním z pěti bratří, kteří se všichni stali významnými staviteli. Byl synem Georga Dinzenhofera, který se narodil nedaleko obce Bad Feilnbach. Vyučil se zedníkem a roku 1677 se přestěhoval do Čech, kde se živil jako polír u mistra. Roku 1685 se oženil s Annou, vdovou po staviteli Janovi Jiřím Aichbauerovi. V roce 1689 dostal povolení provozovat stavitelskou činnost, v této době už pracoval společně s Abrahamem Leuthnerem na stavbě zámku v Ostrově u Karlových Varů. Roku 1698 začal působit v Chebu, později stavěl dvůr zámečku v Hamrníkách nebo kostel svaté Kláry v Chebu. O dvacet let později začal samostatně stavět i v Praze.

DíloEditovat

Je spolehlivě doložen pouze jako stavitel.[1] Autorství níže uvedených staveb je výsledkem bádání různých historiků architektury, ale tvůrčí vklad architekta není spolehlivě doložen a v řadě případů je podloženě zpochybňován.

Stavby v PrazeEditovat

Stavby mimo PrahuEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b c d e f g h i j k Nová encyklopedie českého výtvarného umění. Praha: Academia, 1995. 1103 s. ISBN 80-200-0536-6. S. 137. 
  2. Umělecké památky Prahy. Malá Strana. Příprava vydání Pavel Vlček. Praha: Academia, 1999. 686 s. ISBN 80-200-0771-7. S. 91. 

LiteraturaEditovat

Externí odkazyEditovat