Smiřice
Smiřice (německy Smierschitz) jsou město v okrese Hradec Králové. Žije zde přibližně 3 100[1] obyvatel. Obcí protéká řeka Labe.
| Smiřice | |
|---|---|
 Kaple Zjevení Páně | |
 | |
| znak | |
| Lokalita | |
| Status | město |
| Pověřená obec | Smiřice |
| Obec s rozšířenou působností | Hradec Králové (správní obvod) |
| Okres | Hradec Králové |
| Kraj | Královéhradecký |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°17′59″ s. š., 15°51′55″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 3 121 (2024)[1] |
| Rozloha | 10,68 km²[2] |
| Nadmořská výška | 240 m n. m. |
| PSČ | 503 03 |
| Počet domů | 654 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 3 |
| Počet k. ú. | 2 |
| Počet ZSJ | 3 |
| Kontakt | |
| Adresa městského úřadu | Palackého 106 503 03 Smiřice podatelna@smirice.cz |
| Starosta | Bc. Luboš Tuzar |
| Oficiální web: www | |
  Smiřice | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 570877 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Název
editovatNázev města je odvozen ze jména Smíra ve významu obec lidí Smírových. V historických pramenech se jméno objevuje ve tvarech: Smyrzicz (1380), Smirzicz (1392), „Janem Smiřickým ze Smiřic“ (1462), Hašek Smiřický (1491), Smiřice a „v Smiřiciech“ (1495), na Smiřicích (1525), Smirzicze (1533) a Smiržicze (1654).[4]
Historie
editovatÚzemí bylo osídleno od mladší doby kamenné. K významným archeologickým nálezům patří monoxyl z 11. až 12. století,[5] vystavený v muzeu v Josefově.
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1361, kdy je uváděna Eliška ze Smiřic. Ze zdejší tvrze pochází šlechtický rod Smiřických ze Smiřic, který vymřel v první polovině 17. století smrtí Jana Albrechta ze Smiřic. V roce 1659 byly Smiřice povýšeny na město. Po první světové válce byl u města na Labi postaven smiřický jez.
Lihovar
editovatJiž před rokem 1755 si M. Mautner pronajal místnosti zámku a pivovaru a založil závod Malburg a syn. Závod se neustále rozrůstal až na velikost 60 000 m². Po městě byla vystavěna vlečka, hlavně kvůli problémům s dovozem melasy po silnicích – neustále kapala ze sudů a byly jí plné ulice. Za druhé světové války byl závod zkonfiskován Němci a částečně předělán na výrobu výbušnin. Po druhé světové válce se několik firem pokoušelo obnovit tradici, ale všechny pokusy se setkaly s nezdarem. Dnes v prostorech lihovaru sídlí chemička.
Obecní správa
editovatČásti města
editovatZnak
editovatTři jetelové lístky na stříbrném pozadí v horní polovině symbolizují úrodnost, bohatost a pastviny. Zlatý most na modrém pozadí pak symbolizuje mokřady kolem města a občasné velké záplavy, kdy byly ulice pod vodou a lidé chodili po lávkách.
Doprava a služby
editovatV obci se nachází základní škola, mateřská škola, Kulturní dům Dvorana, Dům dětí a mládeže, pobočka České pošty, chemička, pila a sklárny. Dále se zde nachází vlakové nádraží na trati Hradec Králové – Jaroměř (– Liberec). Odbočná lokální trať do Hněvčevsi je už pouze sporadicky užívána pro nákladní dopravu.
Pamětihodnosti
editovatKaple Zjevení Páně
editovatBarokní kaple Zjevení Páně byla postavena mezi lety 1699 a 1711. Autorem většiny maleb je Petr Brandl. Na hlavním oltáři je jedna z jeho nejvýznamnějších olejomaleb, Klanění tří králů. V roce 1971 byla kaple odsvěcena. Konají se zde koncerty (např. Smiřické svátky hudby), či jiné akce. Kaple je národní kulturní památkou.
Zámek Smiřice
editovat
.jpg)
Předchůdcem smiřického zámku byla vodní tvrz ze 14. století. V 16. století byla přestavěna na renesanční zámek a ten byl okolo roku 1700 upraven v barokním slohu. Na zámeckém dvoře byl provozován pivovar.
Ostatní pamětihodnosti
editovatK památkově chráněným objektům ve městě patří také budova spořitelny v Palackého ulici (čp. 106), pamětní deska Anežky Malé na domě čp. 284 v ulici A. Malé a pomník odboje a obětem druhé světové války u zámku v Palackého ulici.
Nádraží
editovatLiberecký podnikatel Johann Liebieg nesouhlasil s původním návrhem budovy místního nádraží na Pardubicko-liberecké dráze a nabídl, že postaví budovu podle svých představ a na svůj náklad. Díky tomu je smiřické nádraží jediné v Česku, které je postaveno ve stylu loveckého zámečku včetně tzv. „zvířecího příkopu“. Dostalo zvláštní ocenění v anketě Nejkrásnější nádraží ČR roku 2007.
Smiřická Obora
editovatSmiřická Obora je registrovaným lokálním významným krajinným prvkem (VKP), který je součástí územního systému ekologické stability (ÚSES), vlastníkem je město Smiřice. Jedná se o rekultivovaný těžební prostor štěrkopískovny , která zde byla provozována v letech 1995–1999. Cílem ne zcela povedené rekultivace bylo vybudovani biotopu, který nahrazuje původní říční krajinu meandrujici řeky Labe. Při povodní v roce 2002 zde došlo k částečnému zatopení celého areálu, následnému smytí části povrchové ornice a lokalita tak získala zajímavější charakter a potenciál budoucích uprav, než jak bylo původně při rekultivacích míněno. Obora je rozdělena na dvě části, ekologickou a rekreační zónu, oddělené dřevěnou lávkou. Nejdůležitějším prvkem ekologické části je strmý severovýchodní břeh určený pro hnízdění břehulí. Ten je a byl v průběhu let 2017-2023 pravidelně obnovován, tak tomu je i v případě celého pobřeží piskovny. Pozorování dokazují, že má tato aktivita smysl. V uplynulých hnízdních sezónách lokalitu pravidelně obsazuje ledňáček říční, břehule říční a v roce 2024 zde prokazatelně úspěšně vyhnizdil pár hus velkých. Jedná se také o významnou lokalitu v období jarního a podzimního tahu ptáků. Obora je také významným lokálním biotopem skokana skřehotavého , slepýše křehkého a užovky obojkové. Kolísající vodní hladina vytváří vzácný biotop obnažených den, které obývá celá řada rostlinných druhů uvedených v červeném seznamu. Zejména šáchor, hnědý nebo zeměžluč spanilá. Z vzácnějších vodních makrofyt zde roste řezan pilolistý či plavín štítnatý. K Oboře přiléhají i další zajímavé lokality, zejména naučná stezka Na Plivatkách, mokřad v nivách Smržovského potoka a liniové krajinné prvky, které tvoří ovocné aleje a polní cesty.
Osobnosti
editovat- Jan Smiřický ze Smiřic († 7. září 1453 Staré Město pražské), byl jedním z husitských hejtmanů pražského svazu a patřil ke konzervativním kališníkům).
- Adolf Ignaz Mautner von Markhof (1801 Smiřice – 1889 Vídeň) byl významný rakouský průmyslník a filantrop židovského původu. Zakládal pivovary, zlepšil technologie pivovarnictví. Kapitál vložil mj. do přestavby rodného domu ve Smiřicích na opatrovnu pro chudé a sirotky a do stavby dětské nemocnice ve Vídni. Jeho dědicové rozšířili podnikání v potravinářství na společnosti Mautner Markhof AG.
- Eduard Karel (1861 Smiřice – 1950 Turnov), byl český rytec, grafik, malíř a pedagog na UMPRUM v Praze.
Partnerská města
editovat
Reference
editovat- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ PROFOUS, Antonín; SVOBODA, Jan. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek IV. S–Ž. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1957. 868 s. Heslo Smiřice, s. 115.
- ↑ http://www.smirice.eu/historie/archeolog/vykopavky.htm
Externí odkazy
editovat
Galerie Smiřice na Wikimedia Commons- Obrázky, zvuky či videa k tématu Smiřice na Wikimedia Commons
Encyklopedické heslo Smiřice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Oficiální stránky
- Smiřice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
