Otevřít hlavní menu

Johann Liebieg

český poslanec Českého zemského sněmu a textilní průmyslník

Johann Carl Ignaz Liebieg, uváděn též jako Liebig (7. června 1802 Broumov[1]16. července 1870 Smiřice), byl rakouský a český textilní průmyslník a politik německé národnosti z rodiny Liebiegů, v 60. letech 19. století poslanec Českého zemského sněmu a Říšské rady.

Johann Liebieg
Johann Liebieg
Johann Liebieg

Poslanec Českého zemského sněmu
Ve funkci:
1861 – 1864

Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1861 – 1865

Narození 7. června 1802
Broumov
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí 16. července 1870 (ve věku 68 let)
Smiřice
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Commons Kategorie Johann Liebieg
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Příbuzenstvo
otec Adam Liebieg
manželka Maria Theresia Münzberg
manželka Maria Luisa Jungnikl
bratr Franz Liebieg
syn Johann Liebieg mladší
syn Heinrich Liebieg
synovec Franz Liebieg mladší
vnuk Theodor von Liebieg

Obsah

ŽivotEditovat

Narodil se v Broumově jako prvorozený syn soukenického mistra Adama Liebiega. Pocházel z vlivné severočeské rodiny Liebiegů. Jeho bratr Franz Liebieg (1799–1878) byl rovněž významným podnikatelem, stejně jako jeho syn Heinrich Liebieg nebo synovec Franz Liebieg mladší.[2]

Johann Liebieg získal jen nezbytné základní vzdělání a pak se vyučil soukeníkem. Na praxi pobýval v soukenických dílnách v Brně, Jihlavě, Praze a Liberci[2], kam přišel roku 1818, kde si společně se svým bratrem Franzem Liebiegem otevřeli malý obchod s plátěným zbožím v pronajatém sále hospody na Vídeňské ulici, do nějž Johann dovážel zboží z Lipska, přičemž byl obviněn z podloudnictví. Roku 1825 odjíždí Johann Liebieg na „špionážní“ cestu do Anglie, a po svém návratu domů aplikoval tamější technologické postupy ve svých libereckých továrnách. Látky vyráběné v Liberci tak dosahovaly přibližně stejné kvality jako anglické, které platily za nejlepší na světě.

Roku 1826 Johann kupuje do své první přádelny 12 mechanických stavů a o dva roky později kupuje od hraběte Christiana Christofa Clam-Gallase přádelnu v Josefově Dole a kupuje do ní nejmodernější anglické tkalcovské stroje.

Roku 1833 (podle jiného zdroje roku 1828[2]) vzniká z jeho přádelen firma Johann Liebieg et Comp. Johann se zasloužil nejen o rozvoj textilního průmyslu v severních a východních Čechách. Nechal například postavit plynárnu, roku 1845 založil slavnou přádelnu a tkalcovnu bavlny a vlny ve Svárově, k níž byla v letech 18521854 přistavěna přádelna v Haraticích. Roku 1851 také kupuje tkalcovnu a přádelnu vlny v Mildenavě a o deset let později započal se stavbou velké přádelny bavlny v Železném Brodě. Nedaleko Svárova vlastnil také mlýn s parní pekárnou, u Bratříkova mlýn s pekařstvím a hostincem, v Hořením Hamru sklad mouky, dále pak břidlicové a vápencové lomy se třemi vápennými pecemi, sklárny, a dokonce v Mödlingu u Vídně závod na apretování a barvení látek a zároveň otevřel ve Vídni vlastní bankovní dům. Podílel se také na rozvoji železniční dopravy, neboť díky němu byla postavena železnice z Pardubic do Liberce, tedy první železniční spojení severu Čech se zbytkem monarchie a zároveň jedna z prvních železničních tratí v Čechách.

Díky svým zásluhám se stal roku 1851 Johann Liebieg prezidentem liberecké obchodní komory.[2] Po obnovení ústavního života se počátkem 60. let 19. století zapojil i do zemské a celostátní politiky. V zemských volbách roku 1861 byl zvolen v městské kurii (obvod Liberec) do Českého zemského sněmu.[3] Rezignoval v květnu 1864.[4]

Zasedal také v Říšské radě (celostátní zákonodárný sbor), kam ho vyslal zemský sněm roku 1861 (tehdy ještě Říšská rada nevolena přímo, ale tvořena delegáty jednotlivých zemských sněmů).[5] Na poslanecké křeslo v Říšské radě rezignoval v říjnu 1862.[6]

V doplňovacích volbách v listopadu 1866 nastoupil na Český zemský sněm jiný Liebieg Johann Liebieg mladší, za kurii obchodních a živnostenských komor v Liberci.[7] Johann Liebieg v této kurii mandát obhájil i v zemských volbách v lednu 1867[8] a v krátce poté vypsaných volbách v březnu 1867.[9]

V srpnu 1832 se Johanovou manželkou stala Marie Theresie Münzberg (1810 – 1848), dcera továrníka a starosty Jiříkova Antona Münzberga. Johann měl s Marií Theresií Münzberg 11 dětí, avšak při porodu posledních dvojčat roku 1848 Marie umírá ,a tak se Johann žení znovu, a to 6. června 1853 s Marií Luisou Jungnikl, s níž měl 4 děti.

V roce 1863 kupuje Johann ve veřejné aukci smiřický velkostatek[2] i se zámkem, a to za 2 600 000 zlatých. V 70. letech 19. století přichází do těch dob nevídaná událost – světová hospodářská krize – během níž většina podniků zkrachovala, ovšem firma Johann Liebieg & Comp. dokonce rozšiřovala svou výrobu. Během světové výstavy v Paříži roku 1867 byl Johann Liebieg vyznamenán zlatou medailí pro své nejlepší a nejdokonalejší zboží, díky čemuž byl ještě téhož roku Jeho c.k. apoštolským Veličenstvem císařem Františkem Josefem I. obdarován rytířským řádem železné koruny, a tudíž mu byl udělen dědičně titul svobodného pána.

Dne 23. ledna 1868 kolem poledne, při zjištění, že Johannův zeť v Paříži ohlásil bankrot, ho postihla mozková příhoda a ochrnul na pravou půlku celého těla, a tak firmu pomalu předává svým jediným třem žijícím synům (prvorozený syn Ludwig Anton Alois Johann se narodil a zemřel roku 1833) z prvního manželství a svému zeti – Johann Josef Moritz, Heinrich Carl Julius, Theodor Franz Emil a José von Mallmann. O dva roky později propukla v závodech firmy Johann Liebieg & Comp. tzv. svárovská stávka, která byla potlačena střelbou a znamenala smrt sedmi lidí. Ačkoliv byl na jednu stranu systém v těchto továrnách vykořisťující, tak se Liebiegům nemůže upřít, že byli jedněmi z prvních, kteří pro své dělníky stavěli byty.

Celou firmu pak bratři společně se švagrem spravují od 16. července 1870, kdy Johann Carl Ignaz Liebieg umírá. Heinrich Liebieg vedl továrny ve Svárově, Haraticích a Železném brodě, Theodor Liebieg řídil velkoobchod a bankovní dům ve Vídni a Johann Liebieg mladší se postavil do vedení firmy a spravoval továrny na Liberecku.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. a b c d e Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 5. Wien: [s.n.], 2003-2011. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-3213-4. Kapitola Liebieg, Johann Frh. von (1802-1870), Großindustrieller, s. 199. (německy) 
  3. Národní listy 21. 3. 1861, http://kramerius.nkp.cz/kramerius/PShowPageDoc.do?id=6086915&picp=&it=&s=djvu
  4. Fremden-Blatt, 7. 5. 1864, s. 3.
  5. Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  6. Fremden-Blatt, 27. 10. 1862, s. 1.
  7. Das Vaterland 18. 11. 1866, s. 2.
  8. http://www.psp.cz/eknih/1870skc/1/stenprot/002schuz/s002001.htm
  9. http://www.psp.cz/eknih/1867_69skc/1/stenprot/001schuz/s001003.htm

LiteraturaEditovat

  • ANSCHIRINGER, Anton. Johann Liebieg : ein Arbeiterleben geschildert von einem Zeitgenossen. Leipzig: Otto Spamer, 1871. 210 s. (německy) 

Externí odkazyEditovat