Otevřít hlavní menu

Pomník maršála Radeckého v Praze

pomník v Praze

Pomník maršála Radeckého na Malostranském náměstí v Praze byl odhalen 13. listopadu 1858 jako vůbec první pomník tohoto českého vojevůdce. Na svém místě stál necelých 63 let do května 1921, kdy byl rozebrán a uložen do Lapidária Národního muzea. V posledních letech probíhá veřejná diskuse o přehodnocení historického obrazu Josefa Václava Radeckého z Radče a obnovení jeho pražského pomníku.

Pomník maršála Radeckého v Praze
Radeckého pomník na Radeckého náměstí (dnešní Malostranské náměstí) v Praze kolem roku 1900
Radeckého pomník na Radeckého náměstí (dnešní Malostranské náměstí) v Praze kolem roku 1900
Základní údaje
Autor Emanuel Max (socha maršála)
Josef Max (sochy vojáků)
Bernhard Grueber (podstavec a urbanistické řešení)
Rok vzniku 1858
Umístění
Umístění Dolní Malostranské náměstí, Malá Strana, Praha 1, ČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

Zbudování pomníku maršála Radeckého v Praze bylo iniciováno krátce po bitvě u Novary roku 1849, kdy Radecký porazil početně silnější sardinské vojsko, což vedlo k vítězství Rakouska ve válce a abdikaci sardinského krále Karla Alberta.

Návrh pomníku byl nejprve naskicován na zeď Akademie malířem prof. Christianem Rubenem roku 1851. Sochařskou podobu mu vtiskli sochaři bratři Emanuel Max (socha maršála) a Josef Max (sochy vojáků). Autorem architektonického řešení, tedy podstavce včetně urbanistického začlenění pomníku do náměstí, byl architekt Bernhard Grueber. Pomník odlili (údajně z kovu ukořistěných děl sardinské armády) Jakob Daniel Burgschmiet a Christoph Lenz v Norimberku. Stavebníkem pomníku byla Krasoumná jednota, která byla součástí Společnosti vlasteneckých přátel umění, předchůdce dnešní Národní galerie.

Přestože přípravy pomníku se rozběhly už za maršálova života, jeho odhalení se už Radecký nedočkal, neboť zemřel v lednu 1858. Pomník byl odhalen 13. listopadu 1858 za účasti císaře Františka Josefa I. a jeho choti Alžběty.

OdstraněníEditovat

Po osamostatnění Československa byl pomník v letech 19191920 zakryt a následně v květnu 1921 rozebrán. Odpůrci pomníku udávají jako důvod odstranění pomníku intervenci italského velvyslanectví v Praze, sídlícího v nedalekém Thunovském (Kolovratském) paláciNerudově ulici, které údajně protestovalo proti Radeckému jako nepříteli sjednocení Itálie.[1] Zastánci obnovení pomníku to však odmítají jako účelově vymyšlenou legendu, neboť italské velvyslanectví to prý v českém tisku té doby výslovně popřelo jako nepravdivou novinářskou informaci.[2]

Kamenný podstavec byl zničen, bronzová sochařská část byla rozebrána a přenesena do Lapidária Národního muzea v Praze 7 na Pražském výstavišti, kde je vystavena dodnes společně s modelem ze dřeva a z papírmašé.

Snahy o obnovuEditovat

Od přelomu tisíciletí se objevují úvahy o navrácení pomníku maršála Radeckého na Malostranské náměstí.[3] V Lapidáriu Národního muzea na pražském Výstavišti v Holešovicích se u Radeckého pomníku od roku 2005 pořádá každoročně ve výroční den odhalení Radeckého pomníku dne 13. listopadu pietní slavnost, která od roku 2009 začala probíhat ve spolupráci s Rakouským kulturním fórem jako společná česko-rakouská slavnost.[4] Od roku 2012 jejím pořadatelem je Spolek Radecký Praha. Shromáždění na podporu obnovy pomníku maršála Radeckého na Malostranském náměstí pořádá v posledních 10 letech každoročně politická strana Koruna Česká.

V roce 2008 se v rámci předpokládané rekonstrukce Malostranského náměstí uvažovalo o zhotovení kopie pomníku a jeho umístění v blízkosti původního místa.[5] V roce 2014 vyhlásil pražský magistrát mezinárodní architektonicko-urbanistickou soutěž o revitalizaci Malostranského náměstí. V soutěži zvítězili architekti Martin Hájek, Václav Hájek a Petr Horský s návrhem, jehož součástí byl obnovený pomník maršála Radeckého na původním místě.[6] Při projednávání vítězného návrhu na pražském magistrátu v roce 2017 ale úředníci hlavního města rozhodli vypustit pomník z projektové dokumentace (návrh však stále počítá s vyhrazením místa pro případné budoucí obnovení pomníku).[7]

Spolek Radecký PrahaEditovat

V roce 2011 vzniklo občanské sdružení "Radecký 1766–2016", později přejmenované na "Spolek Radecký Praha", jehož cílem je obnova pomníku. Jeho předsedou a zakladatelem je architekt Jan Bárta. Spolku se podařilo pro svůj záměr získat podporu mnoha významných osobností kulturní, církevní i akademické oblasti, mezi jeho patrony se zařadili např. arcibiskup pražský Dominik Duka, malíř Adolf Born, historik Jiří Rak, předsedkyně Klubu Za starou Prahu Kateřina Bečková nebo ředitel Národního technického muzea v Praze Karel Ksandr.[8] Předseda spolku Jan Bárta zdůvodnil úsilí o obnovu pomníku slovy: „Některé slavné osobnosti ze zemí Koruny české se nacionalistům podařilo v učebnicích dějepisu zdeformovat, respektive zatajit skutečnou podobu doby, v níž žili a pracovali. Vznikl tak neblahý český mýtus, který je dodnes hlavní ideologickou silou, jež brání objektivnímu pohledu na naše vlastní dějiny.“[9]

Spolek v roce 2012 zpracoval ideovou studii zkoumající možnosti návratu pomníku na Malostranské náměstí.[10] V roce 2016, k 250. výročí narození maršála Radeckého, vydal spolek jubilejní sborník Maršál Radecký: od vojevůdce k pomníku.[11] V listopadu toho roku také zorganizoval spolek velké oslavy v Sedlčanech (Radeckého rodišti) a v Praze.[12][13] Na podzim 2017 pak začal připravovat uspořádání veřejné sbírky na obnovení pomníku.[9] V rámci sporu o obnovu pomníku byla také zviditelněna snaha o obnovu Pomníku Ernesta Denise.

Popis pomníkuEditovat

Pomník stál v letech 18581921 na dolním Malostranském náměstí v Praze v místech dnešního tramvajového ostrůvku proti tehdejší kavárně Caffé Radetzky (Grömlingovský palác); po zboření brány v Karmelitské ulici a zavedení koňské dráhy se musel asi o pět metrů přesunout.[zdroj?]

Pomník byl tvořen kamenným podstavcem z leštěné žuly se čtyřmi bronzovými tabulkami se jmény bitev (Verona, Vicenza, Custozza, Novara) a bronzové sochařské části o výšce 676 centimetrů a váze přes 10 tun.

Maršál Radecký je představován jako prostovlasý vojevůdce, rozkročený jako vítěz na kruhovém vypuklém štítu, s maršálskou holí v pravici a s vítězným praporem z válek o Lombardii. Kruhový štít po způsobu vojáků antického Říma nese sedm představitelů vojsk a národů rakouské monarchie: myslivec, dělostřelec (ztotožňovaný s Čechem), dobrovolník z Tyrol, husar, námořník, hulán a jihoslovanský serežan.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. http://www.ceskatelevize.cz/ct24/kultura/1164802-obnova-pomniku-marsala-radeckeho-vyvolala-protesty
  2. Naše reakce na dopis M. Soukupa v Lidových novinách. www.radecky.org [online]. Spolek Radecký Praha [cit. 2018-04-03]. Dostupné online. (česky) 
  3. KOŤÁTKO, Jiří. Pomník maršála Radeckého. Listy Prahy 1. Čís. květen 2003. 
  4. http://www.radecky.eu/docs/oslava-radeckeho-2011.pdf[nedostupný zdroj]
  5. KUCHYŇOVÁ, Zdeňka. Pomník maršála Radeckého se možná vrátí na Malostranské náměstí v Praze | Radio Praha. Radio Praha. 2008-05-15. Dostupné online [cit. 2018-04-03]. (česky) 
  6. Jak bude vypadat Malostranské náměstí? Architektonická soutěž zná vítěze. www.iprpraha.cz [online]. [cit. 2018-04-03]. Dostupné online. (česky) 
  7. Maršál Radecký zatím na Malostranském náměstí nebude, místo má však vyhrazené. iDNES.cz [online]. 2018-03-12 [cit. 2018-04-03]. Dostupné online. 
  8. Patronát - Spolek Radecký Praha. www.radecky.org [online]. [cit. 2018-04-03]. Dostupné online. (česky) 
  9. a b Spolek hledá peníze a termín pro návrat Radeckého na Malostranské náměstí. iDNES.cz [online]. 2017-11-15 [cit. 2018-04-03]. Dostupné online. 
  10. Ideová studie – Návrat pomníku polního maršála Josefa Václava hraběte Radeckého z Radče. www.radecky.org [online]. [cit. 2018-04-03]. Dostupné online. (česky) 
  11. Maršál Radecký - Jan Bárta | Databáze knih. www.databazeknih.cz [online]. [cit. 2018-04-03]. Dostupné online. 
  12. Okolí kostela a muzea připomínalo období rakouského mocnářství. Příbramský deník. 2016-11-08. Dostupné online [cit. 2018-04-03]. (česky) 
  13. Prahou prošel průvod na počest maršála Radeckého. Narodil se před 250 lety. iDNES.cz [online]. 2016-11-13 [cit. 2018-04-03]. Dostupné online. 

LiteraturaEditovat

  • Maršál Radecký : od vojevůdce k pomníku : jubilejní sborník k 250. výročí narození. Praha: Spolek Radecký 135, [37] str. s. Dostupné online. ISBN 8088073146. 

Externí odkazyEditovat