Wikipedie

Jan Bárta (architekt)

český architekt

Jan Bárta (* 9. srpna 1942 Praha) je český architekt a památkář. Napsal několik knih o památkové péči a specializuje se na oblast fasád a omítek na historických budovách.[1] Je znám především jako zastánce obnovení pomníku maršála Radeckého na Malostranském náměstí v Praze, který byl odstraněn v roce 1921.

Ing. arch. Jan Bárta
Jan Bárta v roce 2011
Jan Bárta v roce 2011
Předseda Spolku Radecký Praha
Úřadující
Ve funkci od:
2014
Český zemský hejtman Koruny České
Ve funkci:
2016 – 2018
Člen předsednictva Koruny České
Ve funkci:
2014 – 2016 a 2018
Stranická příslušnost
ČlenstvíMonarchiste.cz
Narození9. srpna 1942 (81 let)
Praha
Protektorát Čechy a MoravaProtektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
ChoťZora Bártová
SídloPraha
Profesearchitekt, inženýr, památkář a Předseda Spolku Radecký Praha
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Životopis editovat

Narodil se v roce 1942 v Praze do rodiny pocházející z advokátů, lékárníků a měšťanů v Písku a v Českých Budějovicích.[2] Vystudoval architekturu Fakultě architektury ČVUT a po ukončení studia pracoval nejdříve v OPBH Praha 1, kde měl na starosti opravy domů na Starém Městě a Malé Straně, což ho přivedlo k zájmu o památky. Následně pracoval pro pražský památkový ústav, od roku 1969 jako projektant v družstvu umělecké výroby Štuko a pak v letech 1980–1989 ve Státních restaurátorských atelierech Ministerstva kultury. V roce 1991 Jan Bárta spolu s chemikem Jiřím Rathouským založili firmu Aqua na výrobu fasádních barev, hydrofobních nátěrů a dalších chemikálií zaměřených na restaurování historických budov.[3] Tato firma je výhradním dodavatelem fasádních barev pro historické budovy Pražského hradu a různé další památky v Česku i jinde.[4]

V roce 2011 Jan Bárta založil Spolek Radecký Praha, jehož cílem je oživení památky polního maršála Josefa Václava Radeckého z Radče a obnovení jeho pomníku na Malostranském náměstí v Praze. Toto úsilí podpořilo mnoho historiků.[5] Bárta zdůrazňuje, že Radecký byl velkou českou historickou osobností ze starého českého šlechtického rodu a jeho pražský památník byl krásným uměleckým dílem.[6] V rozhovoru pro iDNES.cz Bárta uvedl, že „Některé slavné osobnosti ze zemí Koruny české se nacionalistům podařilo v učebnicích dějepisu zdeformovat, respektive zatajit skutečnou podobu doby, v níž žili a pracovali. Vznikl tak neblahý český mýtus, který je dodnes hlavní ideologickou silou, jež brání objektivnímu pohledu na naše vlastní dějiny,“ s tím, že cílem jeho spolku je alespoň v případě Josefa Václava Radeckého toto zkreslení napravit.[7] Ve svém textu Několik poznámek k obrazoborectví a pomníkům vůbec vysvětluje, že absence některých zbořených pomníků vymazává část historické paměti a likviduje kořeny, z nichž pocházíme.[8] V únoru 2013 uspořádal Bárta společně s poslanci Gabrielou Peckovou a Danielem Kortem seminář Radecký - dědictví v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky.[9] V roce 2016 uspořádalo sdružení velké oslavy 250 let od narození Radeckého v jeho rodných Sedlčanech (pod záštitou tamní radnice) a v Praze. V Sedlčanech byla při té příležitosti odhalena Radeckého pamětní deska.[10] Jan Bárta byl také jedním z editorů jubilejní sborníku Maršál Radecký: od vojevůdce k pomníku, který spolek vydal u příležitosti tohoto výročí.[11][12]

Od roku 2013 je místopředsedou Klubu za starou Prahu, významné organizace zabývající se ochranou historických památek v Praze. [13]

V květnu 2013 obdržel na Audienci u císaře Karla I. v Brandýse nad Labem z rukou arcivévody Karla Habsbursko-Lotrinského pamětní medaili k dvousetletému výročí setkání tří panovníků.[14]

Bárta je monarchista, od roku 2001 je členem Koruny České (monarchistické strany Čech, Moravy a Slezska), v letech 2014–2018 byl zemským hejtmanem strany pro Čechy.[2] Za Korunu Českou vystoupil několikrát v České televizi, například v pořadu Politické spektrum na téma „Kam kráčí pravice?“.[15]

Publikace editovat

  • BÁRTA, Jan. Sanace vlhkého zdiva II. [Praha]: Česká stavební společnost, Vědeckotechnická společnost pro sanace staveb a péči o památky (WTA CZ), 2006. ISBN 80-02-01802-8.
  • BÁRTA, Jan, Zdeněk HOJDA, Jarmila ŠTOGROVÁ, ed. Maršál Radecký: od vojevůdce k pomníku : jubilejní sborník k 250. výročí narození. Praha: Spolek Radecký, 2016. ISBN 978-80-88073-14-7.

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jan Bárta (architect) na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Jan Bárta: Sametová revoluce přišla pozdě - Euro.cz. Euro.cz. 2006-02-20. Dostupné online [cit. 2018-07-30]. 
  2. ↑ a b Ing. arch. Jan Bárta [online]. Koruna Česká (monarchistická strana Čech, Moravy a Slezska). Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-10-01. 
  3. ↑ BARTOŠKOVÁ, Renata. Jan Bárta: Sametová revoluce přišla pozdě. Euro.cz [online]. 2006-02-20 [cit. 2020-11-12]. Dostupné online. 
  4. ↑ Kandidátka TOP 09 v jižních Čechách. TOP 09. Dostupné online [cit. 2018-07-30]. 
  5. ↑ Fehlendes Monument: Radetzky-Denkmal soll zurück auf den Kleinseitner Ring | Radio Prag. Radio Praha. Dostupné online [cit. 2018-08-01]. (německy) 
  6. ↑ GRUBER, Rudolf. Österreich feiert den legendären Heerführer der Habsburger. RP Online [online]. 2016-11-01 [cit. 2020-11-12]. Dostupné online. 
  7. ↑ BOHATA, Jan. Spolek hledá peníze a termín pro návrat Radeckého na Malostranské náměstí. iDNES.cz [online]. 2017-11-15 [cit. 2020-11-12]. Dostupné online. 
  8. ↑ BÁRTA, Jan. Několik poznámek k obrazoborectví a pomníkům vůbec. Parlamentní listy [online]. [cit. 2020-11-12]. Dostupné online. 
  9. ↑ Zpráva ze semináře Radecký - dědictví. Koruna Česká [online]. [cit. 2020-11-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-05-25. 
  10. ↑ SCHNEIBERGOVÁ, Martina. Ehrung in der Heimat: Sedlčany enthüllt Gedenktafel für Josef Radetzky. Radio Prague International [online]. 2016-07-11 [cit. 2020-11-12]. Dostupné online. 
  11. ↑ Maršál Radecký - Jan Bárta | Databáze knih. www.databazeknih.cz [online]. [cit. 2018-04-03]. Dostupné online. 
  12. ↑ REDAKCE. Česká pošta orazítkuje v Sedlčanech pohlednice s portrétem Radeckého. Příbramský deník. 2016-10-24. Dostupné online [cit. 2020-11-12]. 
  13. ↑ Orgány Klubu [online]. Klub za starou Prahu [cit. 0200-11-12]. Dostupné online. 
  14. ↑ Vyznamenání pro ing. arch. Bártu. Koruna Česká [online]. [cit. 2020-11-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-09-29. 
  15. ↑ Politické spektrum: Kam kráčí pravice?. ČT24 [online]. 2015-10-17 [cit. 2020-11-13]. Dostupné online. 
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Jan_Bárta_(architekt)&oldid=23093495“