Karel Habsbursko-Lotrinský

rakouský politik, příslušník habsbursko-lotrinské dynastie

Karel Habsbursko-Lotrinský, nebo též Karel Habsburský (německá podoba jeho jména je Karl (von) Habsburg-Lothringen, panovnickým jménem arcivévoda Karel Rakouský,[1] * 11. ledna 1961, Starnberg, Bavorsko, Německo), je příslušník bývalé vládnoucí habsbursko-lotrinské dynastie, někdejší rakouský politik za Lidovou stranu Rakouska (Österreichische Volkspartei / ÖVP), mediální podnikatel od roku 1984 též původní profesí agronom a lesník.[2] [3]

Karel Habsbursko-Lotrinský
Karel Habsbursko-Lotrinský v diskusi o urbanistickém rozvoji Vídně
Karel Habsbursko-Lotrinský v diskusi o urbanistickém rozvoji Vídně
Narození 11. ledna 1961 (59 let)
Starnberg, Západní NěmeckoZápadní Německo Západní Německo
Ocenění rytíř Řádu zlatého rouna
Předchůdce Otto von Habsburg
Politická strana Rakouská lidová strana
Manžel(ka) Francesca von Thyssen-Bornemisza
Děti Ferdinand Zvonimír, Eleonora Jelena, Glorie Marie
Rodiče Otto von Habsburg a Regina Sasko-Meiningenská
Příbuzní Jiří Habsbursko-Lotrinský, Andrea Habsbursko-Lotrinská, Michaela Habsbursko-Lotrinská, Walburga Habsburg Douglas, Gabriela Habsbursko-Lotrinská a Monika Habsbursko-Lotrinská (sourozenci)
Funkce poslanec Evropského parlamentu (1996–1999)
Web www.karlvonhabsburg.at
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Od ledna 2002 do ledna 2003 byl generálním ředitelem Organizace nezastoupených národů a národů (UNPO). V rakouské armádě sloužil jako vojenský pilot, dosáhl hodnosti je kapitána.

V letech 2014 až 2020 byl ředsedou organizace na ochranu kulturních statků Blue Shield International a předtím v letech 2008 až 2014 předsedal Sdružení národních výborů ANCBS (Association of National Committees of the Blue Shield).

Život a činnostEditovat

 
Diskuse o urbanistickém rozvoji města Vídně. Zleva: Karel Habsbursko-Lotrinský, Kurt Luger, zcela vpravo prof. Friedrich Schipper. Srpen 2016

Narodil se jako prvorozený syn bývalého rakouského, českého a uherského korunního prince Oty a Reginy Sasko-Meiningenské a jako vnuk posledního rakouského císaře, uherského a českého krále Karla I. Byl pokřtěn celým jménem jako Karl Thomas Robert Maria Franziskus Georg Bahnam Habsburg-Lothringen, arcivévoda rakouský

Základní školu vychodil v bavorském Pöckingu a poté vystudoval jazykové gymnázium v Tutzingu. V roce 1981 nastoupil studium práv na univerzitě v Salcburku a od roku 1983 také španělštinu a politologii. Studium práv bez titulu dokončil v roce 1993 a začal individuální studium, které kombinovalo prvky starověké historie s právními aspekty.[4] V roce 2012 zakončil studium na IMADEC University s titulem Executive MBA. [5]

Vojenskou službu vykonával v ozbrojených silách, kde absolvoval pilotní výcvik jako roční dobrovolník a v současné době je kapitánem letectva v záloze.[6]

V květnu 1990 osobně vedl humanitární konvoj do Vilniusu s potravinami, léky a oděvy jako zástupce Paneuropské unie v reakci na blokádu uvalenou tehdy Sovětským svazem po neuznání nezávislosti Litvy v březnu 1990. Během občanské války v Jugoslávii v roce 1991 Karel Habsburský zorganizoval mezinárodní pomoc proti ničení kulturního dědictví v Dubrovníku a bývalé Jugoslávii. [7]

Od 1. ledna 2007 je Karel Habsbursko-Lotrinský hlavou habsbursko-lotrinského rodu. V letech 19961999 byl poslancem Evropského parlamentu za Rakouskou lidovou stranu.

Funkce a titulyEditovat

Karel Habsburský je od roku 1961 členem Řádu zlatého rouna, jehož je též od 30. listopadu 2000 (den sv. Ondřeje) velmistrem. Je nositelem velkokříže suverénního Řádu maltézských rytířů, členem rytířského Řádu sv. Šebestiána v Evropě a čestným členem Řádu německých rytířů. Dále je velmistrem Řádu sv. Jiří - evropského řádu Domu Habsbursko-Lotrinského.

Ve své vlasti nemá uznaný žádný platný šlechtický či panovnický titul, neboť ty byly v Rakousku zrušeny tzv. Habsburským zákonem, a tak zde smí užívat pouze své občanské jméno Karl Habsburg nebo Karl Habsburg-Lothringen. V roce 2011 jej přesto papež Benedikt XVI. ve veřejných prohlášeních opakovaně oslovil jako (Jeho císařskou Výsost) arcivévodu Karla Rakouského. Rovněž vídeňským arcibiskupem kardinálem Christophem Schönbornem a papežským nunciem v zemi je též zmiňován jako arcivévoda, stejně tak ze strany monarchistů je považován za následníka trůnu označován jako Karl II. Rakouský, Károly V. Maďarský (Uherský) nebo Karel IV. Český.

Od roku 1986 je předsedou Panevropského hnutí Rakouska. Kromě toho je zakladatelem a předsedou „Panevropského spolku Alpen-Adria“. Je také nejvyšším představitelem Akademického zemského spolku rakouských katolíků (K.Ö.L.), čestným předsedou (od roku 1998) Evropského společenství vojenského parašutismu, reg. sdružení Assiette d'Honneur en Etain, des Brevet de Parachutisme Militaire Européen Honoraire (AEPM), od roku 2002 držitelem La Grande Medaille d'Or avec Ruban Merite Philanthropique a od roku 2003 nositelem La Croix de Commandeur Evropského společenství vojenského parašutismu. Předsedá Mezinárodnímu výboru Modré štíty, což je jakýsi kulturní ekvivalent červeného kříže pro záchranu památek a kulturního dědictví. Od roku 2002 je generálním ředitelem Organizace nezastoupených států a národů (UNPO).

Vedle své činnosti coby blízký spolupracovník salcburského zemského hejtmana Haslauera, byl v letech 19961999, po velice úspěšné předvolební kampani, poslancem Evropského parlamentu za Rakouskou lidovou stranu (ÖVP), kde se zasadil zejména za práva menšin. Karel vzbudil též pozornost svým neobvykle konzervativním prohlášením, např. svým přirovnáním abortivního prostředku Mifegyne k trestu smrti. Jeho politická kariéra skončila v souvislosti s tzv. „dárcovským skandálem World Vision“. Jednalo se o převod darovaných prostředků od World Vision na Panevropského hnutí, tehdejším generálním tajemníkem rakouské pobočky Panevropské unie, Wolfgangem Kronesem. Ten byl následně odsouzen. Karel Habsburský byl v této souvislosti některými novináři nařčen z nedostatečného dohledu nad svým generálním tajemníkem.

Soukromý životEditovat

 
Villa SwobodaAnifu, bydliště Karla Habsbursko-Lotrinského

Příbuzenstvo
otec Ota Habsbursko-Lotrinský
matka Regina Sasko-Meiningenská
manželka Francesca von Thyssen-Bornemisza
syn Ferdinand Zvonimír Habsbursko-Lotrinský
dcera Eleonore Habsbursko-Lotrinská
dcera Gloria Habsbursko-Lotrinská

Od roku 1981 žil v Salcburku a v 90. letech se přestěhoval do městečka Anifu poblíž Salcburku, do domu Casa Austria (dříve Villa Swoboda).[8]

Dne 31. ledna 1993 se v Mariazellu oženil s Francescou Thyssen-Bornemisza (* 7. června 1958 Lausanne), dcerou Hanse Heinricha Thyssen-Bornemisza de Kászon, mají tři děti:

Jeho syn Ferdinand je úspěšným automobilovým závodníkem za Rakousko.

V roce 2013 byl Karel se svými dcerami hostem pravidelné akce s názvem Audience u císaře Karla I. pořádané každoročně na zámkuBrandýse nad Labem.

Podle rozsudku Zemského správního soudu ve Vídni z roku 2019 měl Karel Habsbursko-Lotrinský porušit tzv. Šlechtický zákon v Rakousku, když své internetové stránky pojmenoval karlvonhabsburg.at. Od trestu však muselo být upuštěno, neboť vyměřená pokuta 20 000 rakouských korun je irelevantní. Je tudíž z právního hlediska nejasné, zda má být použit přepočtový kurz rakouských korun, aby mohla být uložena pokuta.[9]

Dne 10. března 2020 zveřejnil český server Seznam Zprávy informaci, že se Karel Habsbursko-Lotrinský nakazil nemocí covid-19, zřejmě na kongresu ve Švýcarsku.[10] Dne 26. března t.r. Habsburg na svých internterových stránkách zveřejnil zprávu o zrušení povinné karantény na základě lékařské zprávy po negativním testu na přítomnost koronaviru.[11]

Vyjádření k tzv. "Habsburskému zákonu" a Zákonu o zrušení šlechtyEditovat

V prosinci 2013 v rozhovoru pro český deník Mladá fronta Dnes Karel Habsburský přirovnal tzv. Habsburský zákon k Benešovým dekretům:

Es gibt aber noch bestimmte rechtliche Beschränkungen. Die Habsburg-Gesetze sind genauso wie die Beneš-Dekrete ein völliger Unsinn. Sie sind völlig überholt. Stále ovšem existují určitá právní omezení. Habsburské zákony, stejně jako Benešovy dekrety, jsou naprostý nesmysl. Jsou již zcela překonané.
— , Mladá fronta Dnes [12]

SpisyEditovat

  • Das Europa-Service-Buch. Programme-Adressen - Förderungen - Institutionen der EU (2001), ISBN 3-7020-0838-1
  • Die Kapuzinergruft bei den PP Kapuzinern zu Wien (2001 - Vorwort), ISBN 3-9500584-3-5

Vývod z předkůEditovat

 
 
 
 
 
Karel Ludvík Rakousko-Uherský
 
 
Ota František Josef
 
 
 
 
 
 
Marie Annunziata Neapolsko-Sicilská
 
 
Karel I.
 
 
 
 
 
 
Jiří I. Saský
 
 
Marie Josefa Saská
 
 
 
 
 
 
Marie Anna Portugalská
 
 
Otto von Habsburg
 
 
 
 
 
 
Karel III. Parmský
 
 
Robert I. Parmský
 
 
 
 
 
 
Luisa Marie Terezie z Artois
 
 
Zita Bourbonsko-Parmská
 
 
 
 
 
 
Michal I. Portugalský
 
 
Marie Antonie Portugalská
 
 
 
 
 
 
Adelaida Löwenstein-Wertheim-Rosenberg
 
'Karel Habsbursko-Lotrinský'
 
 
 
 
 
Jiří II. Sasko-Meiningenský
 
 
Bedřich Jan Sasko-Meiningenský
 
 
 
 
 
 
Feodora z Hohenlohe-Langenburgu
 
 
Jiří Sasko-Meiningenský
 
 
 
 
 
 
Arnošt z Lippe-Biesterfeldu
 
 
Adléta z Lippe-Biesterfeldu
 
 
 
 
 
 
Karolina z Wartenslebenu
 
 
Regina Sasko-Meiningenská
 
 
 
 
 
 
Maximilian Friedrich von Korff
 
 
Alfréd von Korff
 
 
 
 
 
 
Gabrielle von Mirbach-Kosmanos
 
 
Klára Marie von Korff
 
 
 
 
 
 
Richard von Hilgers
 
 
Helena von Hilgers
 
 
 
 
 
 
Agnes Zernentsch
 

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Další příklady užití jména s titulem najedeme v Burke's Guide to the Royal Family, editovanou H. Montgomery-Massingberdem, vydanou Burke's Peerage, Londýn, 1973, p. 240. ISBN 0-220-66222-3; od Nicolase Enachea La Descendance de Marie-Therese de Habsburg, publikovanou nakladatelstvím ICC, Paříž, 1996. str. 44, 50; Chantal de Badts de Cugnac and Guy Coutant de Saisseval's Le Petit Gotha, publikovanou Nouvelle Imprimerie Laballery, Paříž 2002, str. 201-202. ISBN 2-9507974-3-1; Genealogisches Handbuch des Adels, Fürstliche Häuser, Band XVI, publikovanou nakladatelstvím C. A. Starke Verlag, 2001, str. 87-90. ISBN 3-7980-0824-8; a Richard Kay (27. března 2002) "Charles, Camilla and a concert date with the Queen", Daily Mail str. 11.
  2. Hans Haider: Kulturgüterschutz: Karl Habsburg-Lothringen. In: Wiener Zeitung, 29. Juni 2012, abgerufen am 9. Februar 2020: Šablona:"
  3. „Am Krieg war niemand schuld.“ Renata Schmidtkunz spricht mit Karl Habsburg-Lothringen, Land- und Forstwirt. In: Sendereihe Im Gespräch. Radio Ö1, 26. Juni 2014, abgerufen am 9. Februar 2020.
  4. Bummelstudent Karl Habsburg 1171/AB XX. GP –Anfragebeantwortung vom 14. Oktober 1996 durch den Bundesminister für Wissenschaft, Verkehr und Kunst: Šablona:"
  5. IMADEC University (uploader): Interview – Josefina Vázquez Mota – Karl von Habsburg – IMADEC Graduation Ceremony 2012 na YouTube
  6. Karl von Habsburg. In: Website von T.W. Schwarzer, abgerufen am 15. Juli 2011.
  7. Hans Haider: Kulturgüterschutz: Karl Habsburg-Lothringen. In: Wiener Zeitung, 29. Juni 2012, abgerufen am 9. Februar 2020: Šablona:"
  8. "Villa Swoboda", SalzburgWiki.
  9. "karlvonhabsburg.at" verstößt gegen AdelsaufhebungsgesetzSalzburger Nachrichten ze 14. března 2019, aktualizováno 15. března 2019
  10. Vnuk posledního českého krále se nakazil koronavirem - Seznam Zprávy. www.seznamzpravy.cz [online]. [cit. 2020-03-10]. Dostupné online. 
  11. Karl von Habsburg: Aktuelles. www.karlvonhabsburg.at [online]. [cit. 2020-03-27]. Dostupné online. 
  12. Kaiser-Enkel vergleicht Habsburg-Gesetze mit Benes-Dekreten. In: ORF.at, 23. Dezember 2013, abgerufen am 9. Februar 2020.

Externí odkazyEditovat

Předchůdce:
Otto von Habsburg
  Hlava dynastie
od 2007
  Nástupce:
dosud ve funkci