František Ringhoffer II.

český poslanec Českého zemského sněmu a podnikatel

František Ringhoffer II.,[1] v německojazyčných pramenech Franz Ringhoffer (28. dubna 1817 Praha[2]23. března 1873 Smíchov[3])[4][5], byl český a rakouský podnikatel a politik z rodiny Ringhofferů, v 60. letech 19. století starosta Smíchova a poslanec Českého zemského sněmu.

František Ringhoffer II.
František Ringhoffer s Řádem železné koruny
František Ringhoffer s Řádem železné koruny

Poslanec Českého zemského sněmu
Ve funkci:
1861 – 1867
Ve funkci:
1872 – 1873

Starosta Smíchova
Ve funkci:
1861 – 1865
Předchůdce Josef Barth
Nástupce František Kink
Stranická příslušnost
Členství Ústavní strana

Narození 28. dubna 1817
Praha
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 23. března 1873 (ve věku 55 let)
Smíchov
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbení Malostranský hřbitov
Rodiče Josef Ringhoffer
Děti František Ringhoffer III.
Příbuzní Hanuš Ringhoffer, Franz Freiherr von Ringhoffer a Alfred von Ringhoffer (vnoučata)
Ocenění Řád Františka Josefa
Commons František Ringhoffer II.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

BiografieEditovat

Jeho otcem byl Josef Ringhoffer, majitel kovárny na měď, jež se specializovala na dodávky zařízení pro cukrovary a lihovary. Měl čtyři starší a jednu mladší sestru, byl nejstarší ze čtyř synů.[6] František Ringhoffer vystudoval gymnázium a technickou školu a pak nastoupil do firmy svého otce v Kamenici, kterou po jeho smrti roku 1847 zcela převzal.[5] Hamr, zděděný po otci, přestavěl na válcovnu, v niž vyráběl plechové pláty.

21. února 1852 koupil pozemky na Smíchově mezi dnešními ulicemi Štefánikova, Plzeňská a Kartouzská a zbudoval zde nový areál továrny na železniční vagony. Od roku 1854 produkoval nákladní vagony (první výrobky opustily tovární halu 20. dubna 1854). V následujících letech firma expandovala a rozšířila se o slévárnu a kotlárnu. Od roku 1863 přibyla i výroba osobních vagonů. Z Ringhofferova podniku se stala největší vagónka v Rakousku. Dodávala i salonní vozy pro císařovnu Alžbětu. V závodě Ringhoffer zaváděl moderní technologie, jako první v monarchii například prováděl válcování bezešvých trubek.[4] V roce 1854 založil podnikovou nemocenskou pokladnu a od roku 1870 poskytoval svým zaměstnancům možnost penzijního fondu.[5]

Kromě strojírenství podnikal i v pivovarnickém průmyslu (pivovar ve Velkých Popovicích). Poté, co byly v okolí nalezeny vydatné prameny vody, rozhodl se Ringhoffer v roce 1871 pro výstavbu zcela nového pivovarského areálu, který byl dokončen roku 1874 a o rok později již dosáhl pivovar výstavu 18 000 hektolitrů.[4]

Po obnovení ústavního života v Rakouském císařství počátkem 60. let 19. století se zapojil i do politiky. V roce 1861 se stal starostou Smíchova.[5] Na funkci rezignoval v roce 1864, ale byl opět zvolen.[7] V zemských volbách v Čechách v roce 1861 byl také zvolen v městské kurii (volební obvod Smíchov) do Českého zemského sněmu jako nezávislý kandidát.[8] Kromě toho byl do sněmu zvolen i ve velkostatkářské kurii za nesvěřenecké velkostatky.[9] Politicky byl napojen na takzvanou Ústavní stranu (liberální německá formace podporující centralistický model rakouského státu).[5][10] Opětovně do sněmu pronikl v zemských volbách roku 1872 (velkostatkářská kurie, nesvěřenecké velkostatky).[11]

Zemřel nečekaně po krátké nemoci 23. března 1873.[10][4] Podnikání převzal již za jeho života nejstarší syn František Ringhoffer III. (1844–1909).[12][5]

Rodinný životEditovat

František Ringhoffer II. byl ženat, s manželkou Josefou Schallowetzovou (1822–??) měl tři syny a dceru.[12][13]

OceněníEditovat

  • Byl mu propůjčen Řád železné koruny 2. třídy.[10]
  • Roku 1872 se stal baronem.[5][14]
  • U příležitosti 200. let od narození Františka II. Ringhoffera proběhla na Smíchově v galerii Portheimka výstava nazvaná Ringhofferové. Historik Pavel Fabini, autor výstavy, zde zachytil vývoj rodového podnikání Ringhofferů a jejich politické a kulturní aktivity.

Pamětní deskaEditovat

 
Pamětní deska v Praze na Smíchově (nohoře celkový pohled, dole detail)

V pátek 27. dubna 2018 v 11.00 hodin byla slavnostně odhalena pamětní deska barona Františka II. Ringhoffera na adrese Plzeňská 233/10 (na fasádě obchodního centra Nový Smíchov, přesněji na fasádě někdejší hlavní budovy bývalé tovární haly Ringhofferových závodů na výrobu železničních vagonů – „Tatrovky“[15]).[16][17] Pamětní desku iniciovala a financovala pátá městská část.[15] Pamětní deska má podobu vlakových nárazníků (tzv. „narážecího ústrojí“) mezi nimiž je umístěn text[15] a je z dílny sochaře a restaurátora MgA. Jakuba Grece.[16][17] Desku slavnostně odhalil starosta Prahy 5 Pavel Richter (TOP 09), jeho zástupce Lukáš Herold (ODS) a ředitel obchodního centra David Pažitka.[16][17]

ReferenceEditovat

  1. Někdy bývá označován jako F. Ringhoffer II. jeho syn (1844–1909), http://www.mmspektrum.com/clanek/osobnosti-ceskeho-prumyslu-frantisek-ringhoffer.html
  2. Matriční záznam o narození a křtu farnost při kostele sv.Františka na Starém Městě pražském
  3. Matriční záznam o úmrtí a pohřbu
  4. a b c d Osobnosti českého průmyslu: František Ringhoffer [online]. mmspektrum.com [cit. 2013-08-07]. Dostupné online. (česky) 
  5. a b c d e f g Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 9. Wien: [s.n.], 2003-2011. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-3213-4. Kapitola Ringhoffer, Franz Frh. von (1817-1873), Großindustrieller, s. 169. (německy) 
  6. Národní archiv, Policejní ředitelství I, konskripce, karton 513, obraz 618, Ringhoffer Josef, 1785
  7. FABINI, Pavel. Smíchov v éře Ringhofferů. www.ipetka.cz [online]. [cit. 27.4.2018]. Dostupné online. 
  8. Národní listy 21. 3. 1861, http://kramerius.nkp.cz/kramerius/PShowPageDoc.do?id=6086915&picp=&it=&s=djvu
  9. Národní listy 27. 3. 1861, http://kramerius.nkp.cz/kramerius/PShowPageDoc.do?id=6086937&picp=&it=&s=djvu
  10. a b c Sterbfall. Bohemia. Březen 1873, roč. 46, čís. 71, s. 3. Dostupné online. 
  11. http://www.psp.cz/eknih/1872skc/1/stenprot/004schuz/s004001.htm
  12. a b Frant. Ringhoffer starší +. Pražský denník. 25. 3. 1873, s. 2-3. Dostupné online. 
  13. Soupis pražských obyvatel: Ringhoffer Franz, 1817
  14. http://www.novanobilitas.eu/rod/ringhoffer-1873
  15. a b c Jedinečná Ringhoferova deska sklízí úspěchy. „Pražská pětka“, časopis (měsíčník) radnice MČ Praha 5, únor 2019, strana 28 až 29 [online]. 2018-02-01 [cit. 2019-02-01]. 
  16. a b c František II. Ringhoffer má pamětní desku [online]. [cit. 2018-06-01]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  17. a b c MLADĚJOVSKÝ, Tomáš. Ringhoffer se dočkal pamětní desky [online]. 2018-04-30 [cit. 2018-06-01]. Dostupné online. 

Externí odkazyEditovat