Wikipedie

Plzeňská (Praha)

ulice v Praze

Plzeňská je radiální ulice v Praze, směřující ze Smíchova západním směrem na Plzeň. S délkou dosahující téměř osmi kilometrů je nejdelší obydlenou ulicí v Praze.[1] Kvůli negativnímu působení dopravy dlouhodobě patří k nejhůře hlukově a výfukovými plyny znečištěným ulicím v Praze.[2][3][4][5]

Plzeňská
Plzeňská ulice od zastávky MHD U Zvonu k Andělu
Plzeňská ulice od zastávky MHD U Zvonu k Andělu
Umístění
StátČeskoČesko Česko
MěstoPraha
ObvodPraha 5, Praha 6
Městská částPraha 5, Praha 13, Praha 17
ČtvrťSmíchov, Motol, Stodůlky, Řepy
Poloha50°4′8,4″ s. š., 14°21′21,6″ v. d.
Začíná naAnděl
50°4′19″ s. š., 14°24′15″ v. d.
Končí naNa Radosti
50°3′39″ s. š., 14°18′14″ v. d.
Historie
Pojmenováno poPlzeň
Další údaje
Kód ulice464287
Map
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Směr ulice editovat

Ulice vede východo-západním směrem, začíná na křižovatce Anděl, prochází Smíchovem, Košířemi, Motolem, po hranici Řep a Stodůlek a končí za železničním přejezdem před Zličínem (dále pokračuje ulice Na Radosti). Plzeňská patří k velmi důležitým tepnám ve městě; v úseku od křižovatky s Kartouzskou a Mozartovou (krátce za mostem Městského okruhu) až na Kavalírku je jednosměrná (s obousměrným provozem tramvají). Spolu s opačnou jednosměrnou ulicí Vrchlického je hlavním tahem spojujícím centrum města a jeho vnitřní okruh s dálnicí D5 a Plzní. Celá její trasa má minimálně dva jízdní pruhy po jeden směr; výjimku tvoří krátký úsek u křižovatky Anděl, kde je pěší zóna. Těsně za tímto úsekem křižuje mimoúrovňově ulici spojka mezi Strahovským tunelem a Tunelem Mrázovka.

Před převedením většiny silnic I. a II. třídy na území Prahy do systému místních komunikací byla tato ulice součástí silnice I/5, která byla postupně nahrazena dálnicí D5.

Okolní zástavba editovat

V okolí ulice je zástavba velmi různorodá. V oblasti Smíchova převažují novostavby ze začátku 21. století, na Betramce jsou pak hustě koncentrované činžovní domy ze století devatenáctého. V Košířích se objevují domy z přelomu 19. a 20. století; při rozšiřování komunikace však musela jejich část ustoupit. Oblast mezi Košířemi a Motolem je zastavěna řídce, objevují se budovy venkovského charakteru a panelové domy z druhé poloviny 20. století. Na konci ulice, mezi Řepy a Motolem pak zástavbu tvoří většinou vily a panelové domy z 80. let 20. století.

Znečištění editovat

Ulice je vlivem dopravy dlouhodobě zatížena hlukovým znečištěním[2][3] i výfukovými plyny.[1] Řešení hlukového znečištění Plzeňské je zahrnuto v návrhu Akčního plán snižování hluku aglomerace Praha 2019.[6] Dle výsledků měření znečištění ovzduší v Praze z roku 2023 byly v ulici naměřeny vysoké hodnoty, které překračují povolené limity Evropské unie i doporučení Světové zdravotnické organizace.[4] Dle výzkumu neziskové organizace Senzor vzduchu, při kterém bylo měřeno znečištění pražského ovzduší oxidem dusičitým, vyšla Plzeňská ulice jako vůbec nejhůř znečištěná ulice v Praze.[5]

Doprava editovat

Z hlediska veřejné dopravy nemá ani tak velký význam v dopravě autobusové, jako v té tramvajové. Již od roku 1897 tu vede tramvajová trať (postupně rozšiřovaná z Anděla až do Řep) a s ulicí sousedí i tramvajová vozovna (Vozovna Motol). Vzhledem k vozovně má trať i strategický význam. Některé autobusové linky tu slouží přímo jako napaječe tramvají a zajišťují tak obsluhu vzdálenějších čtvrtí či sídlišť.

 
Plzeňská ulice zde prochází zleva doprava a vede přes ni most, spojující oba tunely

Fotogalerie editovat

  •  
    Pohled na Plzeňskou ulici od Strahovského tunelu
  •  
    Pohled na Plzeňskou od Křížku v Motolské kalvárii
  •  
    Plzeňská ulice na historické fotografii
  •  
    Pošta v Plzeňské
  •  
    Plzeňská ulice u Klamovky

Významné stavby či náměstí v její blízkosti (směrem od centra) editovat

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. ↑ a b ŠEVELA, Vladimír. Plzeňská se málem stala první pražskou "vyloučenou lokalitou". Druhá nejdelší ulice české metropole je pro mnohé stále nepřátelská, jiní tu ale hledají své štěstí [online]. vikend.hn.cz, 2018-11-15 [cit. 2023-09-07]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b Podívejte se, kde v Praze je největší hluk [online]. idnes.cz, 2008-07-15 [cit. 2023-09-07]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b Pražany trápí hluk, kriticky je na tom 50 ulic [online]. prazsky.denik.cz, 2013-05-10 [cit. 2023-09-07]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b KOUDELOVÁ, Tereza. Znečištění vzduchu v Praze překračuje na mnoha místech limity. Nízkoemisní zóny jsou ale zatím v nedohlednu [online]. ekonews.cz, 2023-05-05 [cit. 2023-09-07]. Dostupné online. 
  5. ↑ a b HEJDUK, Adam. Prahu stále dusí zplodiny z automobilů, nejhůř je na tom Plzeňská ulice [online]. idnes.cz, 2023-03-23 [cit. 2023-09-07]. Dostupné online. 
  6. ↑ Akční plán snižování hluku aglomerace Praha 2019 [online]. portalzp.praha.eu, červen 2019. Dostupné online. 

Literatura editovat

  • RUTH, František. Kronika královské Prahy a obcí sousedních. Praha: Pavel Körber, 1903-1904. 1246 s. Dostupné online. Kapitola Plzeňská, s. 847–850. 

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Plzeňská_(Praha)&oldid=23133377“