Tunel Mrázovka

silniční tunel v Praze

Tunel Mrázovka je silniční tunel pod stejnojmenným vrchem v Praze na Smíchově. Je dlouhý 1260 m a byl otevřen 26. srpna 2004. Na severní straně mostem přes Plzeňskou ulici navazuje na Strahovský tunel a mimoúrovňovou křižovatkou je propojen s ulicemi Plzeňská a Vrchlického.

Tunel Mrázovka
Vjezd do tunelu Mrázovka z Radlické ulice
Vjezd do tunelu Mrázovka z Radlické ulice
Základní údaje
StátČeskoČesko Česko
MístoPraha
SilniceMěstský okruh
Překonávaná překážkaMrázovka
Zeměpisné souřadnice
1. portálPlzeňská
2. portálRadlická a Dobříšská
Provozní délka1260 m
Délka tubusu1260 m
Délka tubusu1260 m
Počet dopr. tubusů2
Výstavba
Zahájení stavby1999
Dokončení2004
Otevření2004
Náklady7,15 miliard[1]
1. tubus
Zahájení stavby 1. tubusu1999
Dokončení 1. tubusu2004
Otevření 1. tubusu2004
2. tubus
Zahájení stavby 2. tubusu1999
Dokončení 2. tubusu2004
Otevření 2. tubusu2004
Další informace
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jízdní směry jsou umístěny v samostatných troubách. Od severu má tunel v každém směru tři jízdní pruhy. Pod kopcem se tunel větví, jeden jízdní pruh ve směru od severu odbočuje samostatným tunelem k vyústění do Radlické ulice, z Radlické ulice vede druhá tunelová trouba s jedním jízdním pruhem, která se připojuje k hlavnímu tunelu ve směru k severu. Tato podzemní mimoúrovňová křižovatka umožňuje propojení Radlic a Jihozápadního Města s centrem Smíchova a s oblastí Břevnova. Obě trouby hlavního tunelu, mající již jen dva jízdní pruhy v každém směru, podjíždějí ulici Radlickou a vyúsťují rozpletem do Dobříšské ulice směrem ke Zlíchovu. Další větve rozpletu tvoří nájezd a sjezd k ulici Radlické, nadzemní část této mimoúrovňové křižovatky.

Tunel Mrázovka je společně se Strahovským a Zlíchovským tunelem součástí západní části Městského okruhu. Německý automotoklub ADAC jej v dubnu 2007 zařadil mezi nejbezpečnější v Evropě, v žebříčku 51 tunelů obsadil třetí příčku.[2]

Výstavba

editovat

Tunel Mrázovka byl od 80. let 20. století plánován jako součást vnitřního okruhu Prahou v rámci tzv. systému ZÁKOS. Byl ražen v letech 19992004 novou rakouskou tunelovací metodou[3] (především z důvodů složitosti vedení jednotlivých trub)[4], u výjezdu z jižní i severní strany jsou krátké úseky hloubené. Ražbou tunelu bylo ovlivněno přes 70 budov různých typů a konstrukcí, které byly staré 70 až 110 let. Aby nedošlo k jejich poškození, bylo podloží pod nimi zpevněno injektáží.

Tunel měl původně stát 4,3 miliardy Kč. Náklady nakonec činily, včetně stavby Zlíchovského tunelu, 7 miliard Kč.[5]

Fotogalerie

editovat

Panorama

editovat
Pohled na severní vyústění tunelu Mrázovka z místa nad Strahovským tunelem

Reference

editovat
  1. iDNES.cz. Bém otevřel Mrázovku, Klaus nepřišel. iDNES.cz [online]. 26. srpna 2004 [cit. 27.září 2014]. Dostupné online. 
  2. Článek na estav.cz. www.estav.cz [online]. [cit. 2007-09-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-06-26. 
  3. Článek o technologických podrobnostech tunelu. www.hornictvi.info [online]. [cit. 2007-09-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-09-27. 
  4. Článek o tunelu Mrázovka, část publikace vydané o tunelu. www.stavlisty.cz [online]. [cit. 2007-09-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-09-28. 
  5. POKORNÝ, Marek. Česká záhada: Proč jsou silnice tak drahé?. Hospodářské noviny [online]. 2009-10-02 [cit. 2018-07-19]. Dostupné online. 

Literatura

editovat

Externí odkazy

editovat