Tunel

podzemní stavba
Tento článek je o dopravní stavbě. O lince istanbulského metra pojednává článek Tünel.

Tunel je dopravní stavba, která vede pod zemí skrz krajinnou vyvýšeninu, pod mořem, říčním tokem či městem. Obvykle slouží pro silniční, kolejovou nebo pěší dopravu. Vodní tunely vybudované k přivádění nebo odvádění vody se někdy označují též jako štoly. Železniční i silniční tunely i prostory metra ve válečných dobách mohou posloužit též jako protiletecké kryty pro obyvatelstvo nebo pro válečnou výrobu. Výstavba tunelu se nazývá tunelování. Metaforicky přenesený význam slova tunelování se stal označením pro druh hospodářského podvodu.

Tunel metra

Nejdelším tunelem světa je železniční Gotthardský úpatní tunel ve Švýcarsku, který má délku 57 km.

V České republice je v roce 2009 nejdelším silničním tunelem tunel Panenská (2115 metrů) a z budovaných silničních tunelů tunel Blanka (5502 metrů), z železničních tunelů je nejdelší Ejpovický tunel (4150 metrů), zamýšlený Berounský tunel na vysokorychlostní trati Praha – Beroun by měl měřit asi 19 km. Celkovou délkou je však předčí tunely pražského metra nebo pražské kolektorové sítě. (Podrobněji v článku Tunely v Česku.)

Historie tunelů editovat

Nejstarší tunely se stavěly pravděpodobně pro účely zavlažování. Římané tunely využívali ke spojeni akvaduktů přivádějících vodu. První významný tunel pro přepravu nákladů byl postaven až roku 1670, kdy byl proražen 158 metrů dlouhý tunel srze skalnatý kopec blízko Béziers ve Francii. Stavbu tunelů urychlil vývoj železnice v 19. století. Tuto činnost významně usnadnil Marc Brunel, který roku 1818 vynalezl razicí štít během ražení tunelu pod Temží. Tento vynález významně ulehčil stavbu tunelů. První železniční tunely vznikly mnohdy metodou, při které byl vyhlouben velký výkop a ten se pak překryl. Pod vodou se tunel může stavět z prefabrikovaných betonových sekcí, které se upevní a spojí. Voda a kal je následně odčerpána. Existuje však více metod. Moderní způsob „automatického“ hloubení tunelů, využívá hydraulicky poháněnou frézovací hlavu s řeznými zuby z karbidu wolframu.

Nejdelší tunely světa editovat

Seznam obsahuje všechny tunely dlouhé nejméně 16 km. Nezahrnuje tunelové vodovodní přivaděče, kolektory ani tunely metra.

Název Stát Délka v m
Zahájení provozu
Využití Trasa
Gotthardský úpatní tunel Švýcarsko 57 072 2016 železniční CurychLugano
Seikan Japonsko 53 841 1988 železniční[1] AomoriHakodate
Eurotunel FrancieSpojené království 50 450 1994 železniční CalaisFolkestone
Nový Lötschberský tunel Švýcarsko 34 577 2007 železniční BernBrig
Nový Tunel Guanjiao Čína 32 605 2014 železniční Si-ningGolmud
Tunel Guadarrama Španělsko 28 377 2007 železniční AVE MadridValladolid
Tchajchangský tunel Čína 27 848 2009 železniční CRH Š’-ťia-čuangTchaj-jüan
Tunel Hakkóda Japonsko 26 455 2010 železniční Šinkansen HačinoheAomori
Tunel Iwate-ičinohe Japonsko 25 810 2002 železniční Šinkansen MoriokaHačinohe
Lærdalský tunel Norsko 24 510 2000 silniční LærdalAurland
Tunel Lainzer/Wienerwald Rakousko 23 844 2012 železniční VídeňLinec
Tunel Daišimizu Japonsko 22 221 1982 železniční Šinkansen NiigataTokio
Tunel Qingyunshan Čína 22 175 2013 železniční Nan-čchang - Pchu-tchien
Tunel Lüliangshan Čína 20 785 2011 železniční Tchaj-jüan - Jin-čchuan
Tunel Geumjeong Jižní Korea 20 323 2010 železniční KTX DaeguPusan
Tunel Wushaoling Čína 20 050 2006 železniční Lien-jün-kangUrumči
Simplonský tunel II Itálie – Švýcarsko 19 824 1922 železniční Brig – Milano
Simplonský tunel I Itálie – Švýcarsko 19 803 1906 železniční Brig – Milano
Tunel Vereina Švýcarsko 19 058 1999 železniční[2] KlostersSaglians
Tunel Šin-kanmon Japonsko 18 713 1975 železniční Šinkansen KitakjúšúŠimonoseki
Tunel Vaglia Itálie 18 561 2009 železniční TAV BolognaFlorencie
Tunel Appennino Itálie 18 507 1934 železniční BolognaFlorencie
Tunel Čchin-ling Čína 18 457 2002 železniční Si-anAn-kchang
Tunel Zhongnanšan Čína 18 040 2007 silniční[3] Si-anAn-kchang
Tunel Xuefengshan Čína 17 892 2013 železniční Nan-čchang - Pchu-tchien
Tunel Gaoganshan Čína 17 612 2013 železniční Nan-čchang - Pchu-tchien
Tunel Yongshouliang Čína 17 161 2013 železniční Si-an - Pching-liang
Gotthardský silniční tunel Švýcarsko 16 918 1980 silniční LucernLugano
Tunel Rokkô Japonsko 16 250 1972 železniční Šinkansen ÓsakaKóbe
Tunel Solan Jižní Korea 16 240 2012 železniční TaebaekSamcheok
Mnoho kratších tunelů

Ve stavbě editovat

Tento seznam nezahrnuje tunely v projekční fázi ani ve fázi ražení průzkumné štoly.

Název Stát Délka v m
Plánované zahájení
provozu
Využití Trasa
Brennerský úpatní tunel Rakousko - Itálie 55 000 2028 železniční Innsbruck-Bolzano
Tunel Gaoligongshan Čína 34 531 2016 železniční Ta-li - Rui-li
Koralmský tunel Rakousko 32 893 2023 železniční Koralmská dráha
Tunel Ping'an Čína 28 398 2017 železniční Čcheng-tu - Lan-čou
Západní tunel Qinling Čína 28 236 2015 železniční Železniční trať Golmud–Lhasa
Semmerinský úpatní tunel Rakousko 27 300 2025 železniční Vídeň - Bruck an der Mur
Tunel Musil Jižní Korea 25 080 2018 železniční Wondžu - Čečchon
Tunel Minshan Čína 25 047 2017 železniční Čcheng-tu - Lan-čou
Tunel Pajares Španělsko 24 667 2023 železniční AVE ValladolidGijón
Tunel Iijama Japonsko 22 225 2015 železniční Šinkansen NaganoKanazawa

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. úzkorozchodná železnice, rozšíření na normální rozchod možné
  2. Úzkorozchodná železnice
  3. dálniční, dva dvoupruhové tubusy

Související články editovat

Externí odkazy editovat