Štola

převážně horizontální podzemní důl
Další významy jsou uvedeny na stránce Štola (rozcestník).

Štola (německy der Stollen) je horizontální dovrchní (vzestupné) nebo úpadní (sestupné) ražené důlní dílo s jedním vyústěním na povrch; tím se liší od tunelu, který má východy dva, a od chodby, která ústí do svislé těžební jámy. V hlubinných dolech nejsou štoly, ale překopy, směrné chodby a vozové chodby.[1]

Vstup do Poličanské (Denemarské) štoly v údolí říčky Vrchlice jižně od Kutné Hory

Hornictví

editovat

Účel štol

editovat

V minulosti byly štoly rozlišovány podle svého účelu:[2]

  • Kutná štola (německy Schürfstollen, Schürfbaustollen) sloužila k dobývání ložisek v menší hloubce, proto byla zvána vrchní (denní) štola, (německy Oberstollen, Tagstrecke)
  • Spodní (hluboká) štola (německy tiefe Stollen) sloužila k otevření hlubších ložisek -
  • Revírní štola (německy Revierstollen) je dlouhá štola sloužící několika dolům
  • Pomocná štola (německy Hilfsstollen) se zřizuje, když hlavní štola (německy Hauptstollen), neplní některou z požadovaných funkcí
  • Vodní štola (německy Wasserstollen) slouží k odvádění vody
  • Splavná štola (německy navigabler Stollen, Navigationsstollen) slouží jako splavný kanál k odvážení dobytých nerostů v malých loďkách
  • Větrní štola (německy Wetterstollen) slouží k přivádění větrů
  • Vozná štola (německy Förderstollen) slouží pro odvážení dobytých nerostů ve vozících
  • Odbočná štola (německy Flügelstollen, Flügelort) V hlubinných dolech se štoly vyskytují jen velmi zřídka, protože účinně nedosahují velkých hloubek a rozfárávka štolou, například do hloubky 400 m, by byla velmi drahá. Proto jsou hlubinné doly rozfárávány jámou (šachtou). Chodby

Historie

editovat

Štoly byly nenahraditelné po tisíciletí jako důlní dílo, které kromě vyjmenovaných funkcí umožňovalo vniknout do horského masívu a sledovat rudnou žílu. S postupem času význam štol ustupoval z těchto příčin:

  • instalované parní, později elektrické stroje převzaly dopravu horniny na povrch svislými štolami
  • parní, později elektrické stroje poháněly zařízení k čerpání vody a větrání dolů
  • těžba se dostávala do větších hloubek, jejichž dosažení by vyžadovalo neúměrně dlouhou nebo příliš strmou štolu
  • začalo dominovat uhelné hornictví, které dobývalo uhlí často v rovinatých pánvích

Přesto se budování štol prosadilo i v druhé polovině 20. stoleti - Důl Dukla v Šardicích.

 
Štola Josef v zlatorudném revíru Psí hory u Mokrska

Dědičná štola

editovat

Dědičná štola sloužila pro odvodňování těžebního území, a proto se musela nacházet na co nejnižší nadmořské výšce. Obvykle ústila do blízkého údolí, kam odváděla podzemní vodu z důlních děl. Budována byla společně všemi majiteli, kteří měli práva na těžbu v tomto území, a následně byla děděna z generace na generaci (odtud název).[3]

Stavebnictví

editovat

Ve stavebnictví a vodohospodářství se slovo užívá v širším smyslu pro technickou podzemní chodbu nebo prostor určený například pro kanalizační či vodovodní stoku, jako specializované vodohospodářské stavby, kupř. vodní přivaděče. Někdy se štoly budují i jako odvodňovací či větrací chodby, kupř. systém štol pod pražským Petřínem, který odvádí nadbytečnou podzemní vodu do Vltavy a zabraňuje tak nežádoucím sesuvům půdy.

Štoly také představují moderní způsob rozvodu inženýrských sítí v kolektorech.

Jiná využití

editovat

Ve válečných dobách mohou sloužit také jako protiletecké úkryty a podzemní továrny. Bývají také hnízdišti některých vzácných živočichů, např. netopýrů.

Předštola

editovat

Štoly se také používají při výstavbě velkých silničních či železničních tunelů jako pomocné a technické chodby. Někdy je zde v první fázi výstavby vyražena tzv. předštola která slouží :

  • pro průzkum geologického profilu celé stavby
  • v další fázi pak slouží též jako technologické vodítko pro pohyb (obvykle značně velkého, těžkého a složitého) razícího zařízení, např. razícího štítu.

Příroda ve štolách

editovat

Štoly slouží také jako zimoviště zvířat např. netopýrů, plazů aj.

</>

Reference

editovat
  1. [1] Archivováno 14. 8. 2014 na Wayback Machine., str. 52.
  2. HOŘOVSKÝ, Eduard. O spůsobech dobývání kamenného uhlí. Praha: Eduard Hořovský, 1876. 109 s. S. 80. 
  3. HALLA, Pavel. Dědičná štola nad Novými Hamry ukrývá smutný lidský příběh [online]. Rozhlas.cz, 2016-08-31 [cit. 2018-01-08]. Dostupné online. 

Literatura

editovat
  • Ottův slovník naučný nové doby, heslo Štola. Sv. 12, str. 877

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat