Otevřít hlavní menu

Portheimka nebo také Dienzenhoferův palác či Bukvojka je barokní letohrádek nacházející se v pražské čtvrti Smíchov. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.[1] V současnosti je Portheimka využívána jako galerie. Adresa je Štefánikova 68/12, Praha 5-Smíchov. K letohrádku přísluší zahrada Portheimka.

Portheimka
Pohled na bývalé zahradní průčelí Portheimky
Pohled na bývalé zahradní průčelí Portheimky
Základní informace
Sloh Baroko
Architekt Kilián Ignác Dientzenhofer
Výstavba 18. století
Stavebník Kilián Ignác Dientzenhofer
Současný majitel městská část Praha 5
Další majitelé Porgesové z Portheimu
Poloha
Adresa Štefánikova č.p. 12, Praha 5, ČeskoČesko Česko
Ulice Matoušova
Souřadnice
Další informace
Rejstříkové číslo památky 40345/1-1388 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikimedia Commons galerie na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

 
Letohrádek Portheimka od východu
 
Expozice skla v letohrádku Portheimka
 
Museum skla - logo

Letohrádek postavil Kilián Ignác Dienzenhofer v roce 1728 pro sebe a svou rodinu. Sochařskou výzdobu s pískovce vytesal Antonín Braun: jsou to poprsí římských imperátorů (na atice) a dvojice alegorických ženských bust "Den" a "Noc". Originály byly v 70.letech přemístěny do Národní galerie v Praze a na fasádu umístěny kopie). Malířskou výzdobu vytvořil Václav Vavřinec Reiner roku 1729. Dochovala se z ní nástropní malba Bakchanálie v oválném poli klenby ústředního sálu), ostatní malby podlehly v roce 1872 požáru. Součástí letohrádku byla i barokní zahrada. Směrem k řece po obou stranách dnešních ulic V botanice a Zborovská s touto zahradou sousedila Slavatovská zahrada s letohrádkem, tehdy již v držení jezuitů, kterým Dientzenhofer v zahradě postavil pavilon.

Po Dienzenhoferově smrti letohrádek roku 1856 koupil František Ferdinand Buquoy, který upravil zahradu v rokokovém stylu a vystavěl zde skleníky pro exotické rostliny, zejména módní oranžérie a fíkovny. Patrně koncem 18. století byla k letohrádku přistavěna dvě boční křídlaklasicistním slohu. Od roku 1804 stavba sloužila jako Delormeova továrna na cikorku.

Roku 1815 zakoupili objekt podnikatelé, bratři Moses Porges von Portheim (1782-1870) a Leopold Porges von Portheim (1785-1869). Ti si dali roku 1830 na polovině zahrady postavit továrnu na výrobu kartounu. Velkou zkázu na letohrádku napáchal rozsáhlý požár v roce 1872. V souvislosti se stavbou kostela sv. Václava dále došlo k parcelaci další části zahrady a ke zboření jižního křídla letohrádku (v roce 1884).

Letohrádek byl zestátněn v roce 1945. V roce 1963 se zde usídlil Svaz českých výtvarných umělců a jeho galerie současného výtvarného umění byla na počest stavitele Portheimky nazvána "Galerie D“. Chátrající objekt v devadesátých letech převzala do své správy městská část Praha 5 a dala rekonstruovat pod vedením Tomáše Zetka. Pokračovala dramaturgie galerie současného umění, zejména knižních ilustrací. Vysílala odtud rozhlasová stanice Classic FM.

SoučasnostEditovat

V současné době Portheimka patří městské části Praha 5. V roce 2016 proběhla výměna střešní krytiny, oprava historického krovu a obnova fasády. Galerii a reprezentační prostory v 1. patře má v letech 2017-2020 pronajaty Museum Kampa - Nadace Jana a Medy Mládkových, které zde na základě koncesní smlouvy s Prahou 5 a ve spolupráci s Uměleckoprůmyslovým muzeem v Praze provozuje expozici skla.

Samostatným bočním vchodem je přístupná část bývalé "Galerie D", kterou městská část využívá pro pořádání krátkodobých výstav umělců, spjatých s Prahou 5. V přízemí objektu se nachází kavárna "Českavárna Portheimka".

ReferenceEditovat

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-07-06]. Identifikátor záznamu 152405 : letohrádek Portheimka. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 

LiteraturaEditovat

  • ASSMANN, Jan Nepomuk: Dientzenhoferův letohrádek na Smíchově, Portheimka (1.,2.,3). In: Res Musei Pragensis. Měsíčník Muzea hlavního města Prahy. Roč 9, č. 9,10,11, 1999, s. 1-9.
  • KREJČÍ, Marek: Smíchovská Portheimka. In: Res Musei Pragensis. Měsíčník Muzea hlavního města Prahy. Roč. 5, č. 4, 1995, s. 13 - 16.
  • LAŠŤOVKOVÁ, Barbora: Pražské usedlosti. 1. vyd. Praha: Libri, 2001. 359 s. ISBN 80-7277-057-8. S. 234 - 236.

Externí odkazyEditovat