Skleník s amazonskou květenou, Sankt Petěrburg
Skleník v Saint Paul, Minnesota (USA)

Skleník je stavba sloužící pro pěstování rostlin, které vyžadují specifické klimatické podmínky (především vyšší teplotu než má okolí a vlhkost vzduchu). Tvoří jej nosná konstrukce opatřená průhlednými deskami (nejčastěji sklo, případně plast – dutinkový polykarbonát). Desky bývají upevněny v okenních rámech z důvodu možnosti větrání. Vnitřek skleníku se ohřívá působením slunečního záření, které prochází pláštěm skleníku, ten naopak znemožňuje tepelné ztráty (skleníkový efekt). V drsnějších klimatických oblastech nebo v případě celoročního využívání bývají skleníky opatřeny vytápěním pro udržení vyšší teploty v zimních měsících.

Skleníky nemusejí být skleněné celé. Důležité je především prosklení z jihu (v případě severní polokoule); naopak ze severu (v případě severní polokoule) nemá prosklení význam. Skleníky jsou proto budovány často jako přístavby u domů, řídčeji mohou stát i samostatně, s jednou či dvěma stěnami zděnými – neprůhlednými.

Aby se interiér skleníků nepřehříval, bývají skleníky vybaveny jednak větráním (mnohdy automatickým) a krom toho také zastíněním střechy či jiných exponovaných ploch. Nejčastěji se používá zavápnění skel nebo stínění rohožemi. Možné jsou i další formy stínění, např. zelenou střechou, která zároveň snižuje tepelné ztráty přes zimu.

Skleníky mají obvykle hliněnou zem (záhony pro větší rostliny), ale některé skleníky, např. skleníky určené pro pikýrování, pro růst sadby či jiné specializované skleníky mají betonové základy, pevnou podlahu a pracovní stoly. Skleníky mohou být vybaveny i policemi a regály.[1]

V České republice je skleník u rodinných domů a staveb pro rodinnou rekreaci do 40 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky umístěný v odstupové vzdálenosti nejméně 2 m od hranice pozemku stavbou, která nevyžaduje žádné povolení.[2]

Světové skleníkyEditovat

  • Skleník královského zámku ve Versailles (založen po roce 1684)
  • Skleník s amazonskými rostlinami v botanické zahradě v Sankt Petěrburgu (založeno roku 1714)
  • Glaspalast ve staré botanické zahradě v Mnichově, založen roku 1854
  • Podobu gigantického skleníku měly nezachované Křišťálové paláce, zbudované pro světové průmyslové výstavy v Londýně (1851) a v New Yorku (1853).

Speciální skleníky

K největším ve střední Evropě patří čtyři rekonstruované skleníky v areálu saského zámku Pillnitz na Labi v blízkosti Drážďan.

České skleníkyEditovat

Nejstarší dochované skleníky

Největší skleníky

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. PETER., Himmelhuber,. Skleníky a pařeniště. 1. vyd. vyd. Praha: Grada 96 s. s. ISBN 8024706199, ISBN 9788024706191. OCLC 53262748 
  2. INFO@AION.CZ, AION CS-. 183/2006 Sb. Stavební zákon. Zákony pro lidi [online]. [cit. 2020-04-02]. Dostupné online. (česky) 
  3. https://www.zamek-lednice.com/cs/fotogalerie/5124-sklenik

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat