Wikipedie

Anna Degenová

Narozena 1848 v Praze, zemřela 1851 v Praze. Osobnost malé dívky. A na základě jejího krátkého života a nejspíše tragické smrti vznikla později legenda, která byla literárně zpracována. Náhrobek tzv. svaté holčičky se nachází na Mal

Anna Degenová (1848, Praha – 1851, Praha) byla dcerou c. k. strážmistra Augustina Degena a jeho manželky Anny povoláním nádenice, ale o jejím životě toho není známo mnoho.[1] Kolem jejího krátkého života a nejspíše tragické smrti vznikla legenda, kterou zachytil a umělecky zpracoval v době protektorátního útlaku Čechů a Moravanů v pohádkovém příběhu Svatá holčička: dětská legenda spisovatel František Kožík. Jediná hmatatelná památka na Annu Degenovou se nachází na Malostranském hřbitově v podobě známého a veřejností hojně navštěvovaného náhrobku od českoněmeckého sochaře Josefa Maxe.

Anna Degenová
Jiná jménaAninka Rubínová
Narození1848
Praha, Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí1851 (ve věku 2–3 let)
Praha, Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbeníMalostranský hřbitov
Bydlištěnedaleko Újezdské brány na Malé Straně
Povolánícelebrita
Domovské městoPraha
Známá jakosvatá holčička
RodičeAugustin Degen; Anna Degenová
Příbuznísestra: Kateřina Degenová
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
Nová Újezdská brána kolem roku 1890 (postavena 1862, zbořena 1891)
Děti u hrobu svaté holčičky Anny Degenové na Malostranském hřbitově v Praze

Pověst editovat

Do novorozeného děvčátka, které se právě chystalo přijít na svět ženě chudého muzikanta se omylem na nebesích vtělila duše nebeského anděla strážného.[2] Příchod novorozené Anny na zem byl provázen zvláštními okolnostmi[1] (září nebeské hvězdy, hudbou a náhle rozkvetlými stromy).[2] Děti z okolí Újezdské brány byly sice vesměs všechny chudé, ale Anna byla jiná.[2] Byla velice hodné dítě, nezlobila, neplakala, o svoje hračky se dělila s ostatními a nelhala.[3][1] Ptactvo nebeské i ostatní živí tvorové ji milovali.[3] Údajně rozuměla řeči zvířat a rostlin (znala účinky bylin), a protože všem kolem nezištně pomáhala, byla i značně oblíbena.[2] Hrabě z paláce na Velkopřevorském náměstí na Malé Straně se s Annou setkal poprvé na Májové slavnosti na Malostranském hřbitově, oblíbil si ji a dokonce ji chtěl adoptoval, ale Anna to odmítla.[3] Holčička navštěvovala nemocné děti a od ostatních lidí pak pro tyto děti vždy dostala jako zázrakem to, co v dané chvíli nejvíce potřebovaly (mouku, ovoce, teplejší houni, peřinku pod hlavu).[3] Pod vlivem její nezištnosti začal v době epidemie v Praze pomáhat chudým a nemocným i zmíněný hrabě, který daroval vše, co holčička potřebovala, dokonce i léky.[2] Za svoji obětavost si Anna vysloužila přezdívku svatá holčička.[3]

Anna podarovávala (k nelibosti svých nebohatých rodičů) žebráky i zloděje vším, co doma našla aby naplnila touhu pomáhat, kterou měla v srdci.[2] Rodiče se právem obávali, že s narůstajícím věkem bude Aniččinu dobrou zneužívat více a více lidé. Už v takto nízkém věku lidé dobrotu jejího srdce často zneužívali a tak si Bůh nakonec její andělskou duši povolal zpět k sobě.[2]

Jednoho dne si děvčátko hrálo se svou jedinou hadrovou panenkou u okna (ještě než ji předá chudé dívce ze sousedství). Schylovalo se k bouřce a náhle zavanul vítr, jenž se opřel do panenky.[3] Hračka jí vyklouzla z ruky a jak se pro ni Anna vyklonila (ve snaze ji zachytit) ztratila rovnováhu a zřítila do ulice, kde dopadla na dlažbu a byla na místě mrtva.[2][3] Osvobozený andělíček se tak mohl vrátit zpět do nebe, kam patřil.[p. 1]

Po smrti přísného hraběte z paláce na Velkopřevorském náměstí objevil jeho vnuk v závěti odkaz, na jehož základě pak nechal dívence vytesat náhrobek a děti z okolí k němu chodily s prosbami o pomoc, svatými obrázky nebo modlitbičkami,[3] které psaly na lístečky a pokládaly na náhrobek. Matka Anny dlouho truchlila nad ztrátou své dcerky, až narození další holčičky Kateřiny ukončilo její trápení.[2]

Traduje se, že i po své smrti „svatá holčička“ zachránila život několika sirotků a řádových sester ze sirotčince pod Petřínem.[1] Jedna z chráněnek sirotčince v noci tajně opustila ústav, aby se na Malostranském hřbitově (u hrobu svaté holčičky) pomodlila za svoje uzdravení.[1] Když byl její útěk prozrazen, vydaly se ji řádové sestry (spolu s dalšími dívkami) hledat právě v té době, co do budovy ústavu udeřil blesk a sirotčinec zachvátil mohutný požár v němž by pravděpodobně všechny sestry a jejich schovanky zahynuly.[1]

Hrob editovat

Hrob svaté holčičky se nachází na Malostranském hřbitově za pomníkem biskupa a českého šlechtice Leopolda Leonarda z Thun-Hohensteina na pravé straně od hlavní (centrální) hřbitovní cesty.[2] V roce 1851 pro něj zhotovil působivý romantický náhrobek s plastikou dítěte českoněmecký sochař Josef Max.[2] Plastika znázorňuje usmívající se ležící holčičku s rukama složenýma na prsou. Dívenka je oděna do dlouhého rubáše a pod hlavou má polštářek s ozdobnými střapci.[4] Náhrobek je opatřen nepříliš dobře čitelným nápisem: „Anna Degenová (1848–1851) dcera c. k. strážmistra a nádenice“.[2] Rodiče Anny Degenové jsou pochováni rovněž na Malostranském hřbitově v nedalekém hrobě s číslem 231.[2][p. 2] Náhrobek na Malostranském hřbitově je jen věrná kopie, dívenka je pod ním ale skutečně pohřbena. Originál náhrobku je umístěn v lapidáriu svatého Václava na pražském Vinohradském hřbitově.

Odrazy v literatuře editovat

Lidová legenda inspirovaná náhrobkem našla svůj odraz v roce 1873 v romanetu Sivooký démon spisovatele a novináře Jakuba Arbesa.[2] O cca 70 let později (v roce 1942) tato lidová legenda (vztahující se k dětskému náhrobku) byla spisovatelem a autorem historických a biografických románů Františkem Kožíkem přetavena[1] do podoby pohádkového příběhu nazvaného Svatá holčička.[2][3] (Knížku vydalo Nakladatelství Rudolfa Kmocha v Praze.[3])[p. 3] V Kožíkově příběhu se dívka jmenuje Aninka Rubínová a narodila se do rodiny nemajetného hudebníka Rubína, který žil v chudém domku[4] (příbytku) za Újezdskou branou na konci Malé Strany (v místech dnešní Karmelitské ulice)[3][4]


Galerie editovat

  • Náhrobek Anny Degenové na Malostranském hřbitově
  •  
  •  
  •  
  •  
    Detail plastiky

Odkazy editovat

Poznámky editovat

  1. ↑ Existují celkem tři verze okolností jejího úmrtí:[3]
    • Při hraní s panenkou na okně ji hračka upadla a jak se po ní dívenka natahovala, ztratila rovnováhu a z okna vypadla;
    • vypadla z okna v momentě, když chtěla běžet naproti svému otci, kterého viděla přicházet z práce;
    • Anna byla dcerou malíře Kristiána Rubena, která zemřela v nejranějším věku 3 nebo 4 let.[1]
  2. ↑ Na základě poznámky u zdroje[2] existuje potomek, jehož je Anna Degenová (1848–1851) součástí rodokmenu. Je jím RNDr. Zdeněk Degen (* 1954).[5] RNDr. Zdeněk Degen (* 1954) je předsedou Poradního výboru Programu certifikace ekonomického rozvoje obcí (PCERO).[5] Absolvoval obor geografie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. V letech 1991 až 1992 studoval problematiku regionálního a místního ekonomického rozvoje na Massachusetts Institute of Technology v USA, od roku 1992 je poradcem ministra hospodářství.[5]
  3. ↑ KOŽÍK, František. Svatá holčička: dětská legenda. Vydání I. V Praze: Rudolf Kmoch, 1943, (v tiráži) 1944. 95 + [2] strany.

Reference editovat

  1. ↑ a b c d e f g h Svatá holčička na Malostranském hřbitově [online]. web: Malostranský hřbitov cz [cit. 2021-12-20]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p KUNCOVÁ, Monika. Na malostranském hřbitově leží svatá holčička [online]. web: Praha levně cz [cit. 2021-12-20]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b c d e f g h i j k l Malostranský hřbitov; Svatá holčička Anna Degenová (1848-1851) [online]. web: Pohřebiště cz [cit. 2021-12-20]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b c Malostranský hřbitov v Praze – obnova areálu (historie místa) [online]. web: GEMA ART GROUP a.s., 2015-03, rev. 2016 [cit. 2021-12-21]. Dostupné online. 
  5. ↑ a b c DEGEN, Zdeněk. „Czech Made“ pro obce [online]. Moderní obec (měsíčník pro komunální politiku a regionální rozvoj); ročník 1995; číslo 8; strana 10 [cit. 2021-12-20]. Dostupné online. 

Literatura editovat

  • MUDROVÁ, Ivana. Prahou s otevřenýma očima. (I až V) Vydání první. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2005–2015. 5 svazků. (Strana 35 až 39) ISBN 80-7106-737-7.
  • KOŽÍK, František. Svatá holčička: dětská legenda. Vydání I. V Praze: Rudolf Kmoch, 1943, (v tiráži) 1944. 95 + 2 strany

Související články editovat

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Anna_Degenová&oldid=23138150“