Líšnice (okres Praha-západ)

obec v okrese Praha-západ ve Středočeském kraji

Líšnice (německy Lischnitz) je obec v okrese Praha-západ ve Středočeském kraji, asi 21 km jižně od Prahy. Žije zde 797[1] obyvatel.

Líšnice
Spálený mlýn a Bojovský potok
Spálený mlýn a Bojovský potok
Znak obce LíšniceVlajka obce Líšnice
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecMníšek pod Brdy
Obec s rozšířenou působnostíČernošice
(správní obvod)
OkresPraha-západ
KrajStředočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel797 (2024)[1]
Rozloha7,40 km²[2]
Katastrální územíLíšnice u Prahy
Nadmořská výška359 m n. m.
PSČ252 03
Počet domů243 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ3
Kontakt
Adresa obecního úřaduLíšnice č. evid. 175
252 10 Mníšek pod Brdy
urad@obeclisnice.eu
StarostkaHana Navrátilová
Oficiální web: www.obeclisnice.eu
Líšnice na mapě
Líšnice
Líšnice
Další údaje
Kód obce539457
Kód části obce85057
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

editovat

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1337, kdy král Jan Lucemburský zastavil Petrovi z Rožmberka zdejší rýžoviště zlata (aurifodinas in Lesstnyczie). Tehdy byla ještě Líšnice nepatrnou osadou (skládající se ze čtyř usedlostí) uprostřed lesů, patřících zbraslavskému klášteru; k zásadnímu rozšíření a oficiálnímu založení vsi zakládací listinou došlo roku 1345, kdy byla vyměřena prostorná náves a zřízeny dvě desítky nových usedlostí. Severní řada usedlostí nesla název Velká Strana, jižní řada Malá Strana. V téže době byl zřejmě založen i kostel Všech svatých, zmiňovaný k roku 1369. Za třicetileté války byla zdevastována horní část vesnice.

Obecní správa

editovat

Části obce

editovat
  • Líšnice (k. ú. Líšnice u Prahy)

Součástí obce jsou také základní sídelní jednotky Vandrlice a Varadov[4] (Jiráskova Čtvrť). K obci patří také Čtvrť Svatopluka Čecha a Spálený Mlýn.

Sousedními obcemi sídla jsou Hvozdnice, Mníšek pod Brdy, Čisovice, Davle, Černolice, Klínec, Řitka a Jíloviště.

Územněsprávní začlenění

editovat

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Praha, politický okres Smíchov, soudní okres Zbraslav[5]
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Zbraslav
  • 1868 země česká, politický okres Smíchov, soudní okres Zbraslav
  • 1927 země česká, politický okres Praha-venkov, soudní okres Zbraslav[6]
  • 1939 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Praha-venkov, soudní okres Zbraslav[7]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Praha-venkov-jih, soudní okres Zbraslav[8]
  • 1945 země česká, správní okres Praha-venkov-jih, soudní okres Zbraslav[9]
  • 1949 Pražský kraj, okres Praha-jih[10]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Praha-západ
  • 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Černošice

Společnost

editovat

Rok 1932

editovat

V obci Líšnice (355 obyvatel, katol. kostel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[11] 3 hostince, kolář, krejčí, mlýn, obuvník, 2 řezníci, 3 obchody se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek pro Líšnici, 2 trafiky.

Pamětihodnosti

editovat
  • Kostel Všech svatých, barokní, původně dřevěná gotická stavba, založena současně se vsí; poprvé je zmíněna k roku 1369. Kolem roku 1730 byl původní dřevěný kostel nahrazen renesančním kamenným. Po požáru roku 1883 byla původní cibulovitá báň nahrazena jehlancovitě prolamovanou střechou.
  • Hostinec U Křížů – jeho minolost sahá k počátkům vsi ve 14. století. Hostinec byl a je i centrem kulturního života obce, slouží jako kulturní sál a koncem 19. století, kdy se děti nevešly do školní budovy, zde probíhalo i školní vyučování.
  • Spálený mlýn – v severní části čtvrti Svatopluka Čecha, na soutoku Bojovského a Líšnického potoka; Spálený mlýn byl založen se vsí. Z roku 1698, po třicetileté válce, se dochoval záznam, podle nějž mlýn zmiňovaný jako pustý pod názvem Spálený prodal zbraslavský opat Matěji Dvorskému. Podle pověstí měli ve mlýně útočiště a modlitebnu Čeští bratři. Ve druhé polovině 20. století mlýn opět zpustl, v 90. letech jej zakoupil Vladimír Mertlík a přebudoval v penzion.[12]
  • Škola – datum založení není známo, funkce kantora se ve farních matrikách objevuje od roku 1696. Zpočátku se vyučovalo v domcích, první školní budova (č. p. 24) pochází z období mezi lety 1780 a 1790. Nová jednotřídní škola, v místech dnešní školy, byla pak postavena začátkem 19. století, v letech 1863–1864 rozšířena o druhou třídu. Od roku 1876 byla třetí třída zřízena v hostinci U Křížů. V roce 1888 byla původní školní třída přepážkou rozdělena na dvě. Přístavba roku 1902 školu přiblížila dnešní podobě. Malotřídní školu se podařilo uchovat dodnes. Zdejší škola ze zasloužila o vybudování naučné stezky Líšnice a podílí se na kulturním životě obce.

Severně od obce Líšnice, v místě zvaném v minulosti Korýtka, byl kolem roku 1930 vybudován golfový areál. Počátkem 60. let byl obnoven a doplněn o další vybavení pod hlavičkou Správy služeb diplomatickému sboru. Dnes působí opět jako golfový klub, který nabízí svůj areál i veřejnosti.

Svůj dům si zde nechal postavit český tenista Tomáš Berdych.[13]

Doprava

editovat

Dopravní síť

editovat

Do obce vedou silnice III. třídy. Územím obce vede dálnice D4. Železniční trať ani stanice či zastávka na území obce nejsou.

Autobusová doprava 2024

editovat

Autobusovou dopravu v obci Líšnice zajišťuje společnost Martin Uher. Obec je součástí Pražské integrované dopravy (PID). V obci se nachází zastávka Líšnice. Na dálnici D4, u odpočívky Líšnice, se nachází zastávka Líšnice,Hl.sil. a poblíž Spáleného Mlýna, na silnici mezi Bojovem a Klíncem, se nachází zastávka Líšnice,Spálený Mlýn. Zastávku v obci a u Spáleného Mlýna obsluhuje autobusová linka 449 a zastávku na dálnici D4 obsluhují linky 317, 318 a 320. Autobusová linka 317 vede z Prahy ze Smíchovského nádraží a pokračuje po dálnici kolem Jíloviště, Klínce, Líšnice a Řitky, poté vede přes Mníšek pod Brdy a končí na náměstí v Dobříši. Linka 318 zajišťuje spojení mezi Smíchovským nádražím, Malou Chuchlí, Lahovičkami, Lahovicemi, Zbraslaví, Jílovištěm, Trnovou, Klíncem, Líšnicí a Řitkou. Linka 320 opět vede z Prahy ze Smíchovského nádraží a pokračuje po dálnici kolem Jíloviště, Klínce, Líšnice a Řitky, poté vede přes Mníšek pod Brdy a končí buď ve Stříbrné Lhotě nebo v Rymani. Linka 449 spojuje Mníšek pod Brdy s Bratřínovem, Čisovicemi, Bojovem, Klíncem a Jílovištěm a na druhou stranu s Řitkou a Líšnicí.

Turistika

editovat

Vzhledem k blízkosti hlavního města Prahy a dobrému přímému dopravnímu spojení s ní je oblast hojně navštěvovaná pěšími turisty i cyklisty. Rekreační ráz dodávají území obce i obě chatové oblasti.

Z Řitky přes Líšnici ke Spálenému mlýnu prochází modře značený nečíslovaný cyklistický okruh regionu Mníšecko. Částečně souběžně s ním vede žlutě značená pěší trasa k železniční zastávce Bojov, u níž navazuje mimo jiné i pěší zeleně značená trasa ke Spálenému mlýnu. Přes Jiráskovu čtvrť prochází červeně značený cyklistický okruh regionu Mníšecko. V údolí Bojovského potoka na hranici obce navazují na modře značený cyklistický okruh cyklotrasa č. 8130 směrem k Mníšku pod Brdy a červený nečíslovaný okruh směrem ke Klínci.

Reference

editovat
  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. WWW.PROFESIONALITA.CZ, Galileo Corporation s.r.o. -. www.obeclisnice.eu [online]. www.obeclisnice.eu [cit. 2016-01-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-02-05. 
  5. Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  6. Vládní nařízení č. 222/1926 Sb.
  7. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  8. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  9. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28. 
  10. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22. 
  11. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 740. (česky a německy)
  12. Spálený mlýn, zastavení č. 7 naučné stezky Líšnice, datováno květen 1998, on line
  13. HERRMANNOVÁ, Nela. Tomáš Berdych a Ester Sátorová se v Austrálii zasnoubili. iDNES.cz [online]. 2015-01-20 [cit. 2015-01-20]. Dostupné online. 

Externí odkazy

editovat