Flag of the Czech Republic.svg Vlajka České republiky
Flag of Europe.svg Vlajka Evropské unie

Fricův mlýnEditovat

Fricův mlýn
[[Soubor:Obraz_Josefa_Kachlíka,_Kresba_Fricova_mlýna_v_Dědicích_(polovina_20._století).jpg Fricův mlýn: (Josef Kachlík, kolem 1950). Mlýn je v podobě, jakou mu dala rekonstrukce v letech 1930-1931, s mansardovou střechou. Stavidlo jalového odpadu u lamfeštu je posunuto do dnešního trvajícího stavu. Stromy před jižní stranou mlýna jsou již vzrostlé. Nalevo je zachycena část bednárny (postavena na začátku 40. let 20. století) a pila (postavena na konci 20. let 20. století). Za nimi je zřejmě vidět mladý ořech stojící vedle mostu přes náhon u mlýna (definitivně uschlý a odstraněný v polovině prvního desetiletí 3. tisíciletí), anebo je to jiný strom rostoucí vedle rybníčku, kde v minulosti stály i topoly. Za rybníčkem malíř zachytil tehdejší rozsah kamenné zdi vedle silnice (v menší délce stojící až do 80. let 20. století). Obraz ukazuje tehdejší šířku na prostranství před mlýnem navazující polní cesty jdoucí vedle pily a bednárny a výškové poměry terénu, oproti dnešku výrazně užší. Zvláště při srovnání s lamfeštem je vidět více jak metrový rozdíl oproti dnešnímu stavu vzniklému ve 2. polovině 20. století při různých rekonstrukcích zřízené asfaltové silnice navezením další hmoty a položením koberce. Napravo obrazu je zachycena na východní straně mlýna až do začátku 70. let 20. století stojící strojovna se záložním plynosacím motorem. Ve sbírce Muzea Vyškovska se nachází další dvě práce Josefa Kachlíka nakreslené v Dědicích nazvané Ulička u starého mlýna. Obě namaloval v roce 1944.|250px|]]
Základní informace
Výstavbarekonstrukce: 1930-1931
Poloha
AdresaU Mlýna č.p. 114/15, Vyškov - Dědice, Česká republika, Morava  Morava
Souřadnice
Další informace
  multimediální obsah na Commons

Fricův mlýn je vodní mlýn v bývalém městysi Dědicích, dnes části Vyškova, který stojí u řeky Hané.[1][2] Řeka Haná vzniká spojením Velké Hané a Malé Hané v Dědicích nad Fricovým mlýnem.

S mlýnem souvisí dnešní název ulice U Mlýna, před změnou pravopisných pravidel psaný U mlýna (dříve ulice Kopřivova).[3]

Ve 40. letech bylo v místě, resp. jeho okolí, prováděno archeologické bádání.[4]

HistorieEditovat

 
Fricův mlýn 9. července 1932, silniční most přes náhon postavený Josefem Fricem na začátku 20. let 20. století

První z osmi doložených mlynářů Friců, Johann Frietz, se narodil 21. června 1691 a působil jako mlynář v Moravské Chrastové. Franz Frietz působil v Zářečí, Ignatz Fritz v Březové, Valentin Fritz v Boskovicích a Emanuel Fritz v Drnovicích. Vodní mlýn v Dědicích nesl na štítě letopočet 1600 a původně patřil k arcibiskupskému panství.[2] V roce 1858 mlýn od mlynáře Kummera[5] koupil Emanuel Fritz.[6] V rodině Friců mlýn zůstal až do znárodnění provedeného k 1. červenci 1959 zpětně 1. ledna 1953.[7][8][9] Florian Fritz, který se na začátku 80. let 19. století stal nástupcem Emanuela Fritze,[10] k mlýnu roku 1898 od olomouckého arcibiskupství přikoupil vedle stojící pilu.[11][12]

V roce 1911 Florián a Amálie Fricovi mlýn prodali svému synovi Josefu Fricovi[13][14][15] a jeho manželce Filoméně Fricové.[16][17]

20. léta 20. stoletíEditovat

Hlavně během prvních let po skončení 1. světové války panovaly příznivé podmínky pro rozvoj mlynářského odvětví. Byly rozšiřovány stávající provozy a byla prováděna i výstavba nových mlýnů. Poté následovalo určité pozastavení tohoto vývoje, protože trh byl v polovině 20. let nasycen.[18] Také ve Fricově mlýně došlo k provádění modernizace.[19][20][21][22][23]

Provoz mlýna a pily v roce 1922: semleto 1600 q, šrotováno 800 q, řezáno 80 m3 dřeva. V roce 1923 bylo semleto 800 q, šrotováno 500 q, řezáno 60 m3 námezdního dřeva.[24]

Nový jezEditovat

Na řece Hané byl v roce 1919 postaven nový jez, jenž byl schválen až dodatečně v roce 1922 společně s v témže roce postavenými turbínami.[25][26][27][28]

TurbínyEditovat

Původní čtyři kola na vrchní vodu nahradily dvě horizontální Francisovy turbíny postavené v místě bývalé lednice (množství vody 0,265 a 0,200 m3/s, spád 4,8 m, normální výkon vodního díla 12,7 a 9,6 KS).[29][30][31]

Turbíny byly vyrobeny s ruční regulací s vodorovnou hřídelí a vestavěny do nové betonové komory. Průměr vnějšího kola menší turbíny je 350 mm, rozváděcí kolo má 10 pohyblivých lopatek. Turbína je dimenzována na maximum 200 l za sekundu, což při spádu 480 cm dávalo výkonnost 9,7 KS. Oběžné kolo větší turbíny má průměr 350 mm. V rozváděcím kole je 10 rozváděných lopatek. Zaručený účinek při plném otevření turbíny je 260 l za sekundu. To při spádu 480 cm dává výkonnost 13 KS. Oběma plně otevřenými turbínami procházelo maximální množství 465 litrů za sekundu, což odpovídalo schopnostem dřívějších čtyř vpustních stavidel na vodní kola.[32]

Hamy a mostEditovat

Byla zřízena hamovní značka (dvě výškové pevné značky) a vedle mlýna byl přes náhon v 1. polovině 20. let postaven železobetonový most.[33][34] První značka sloužící k zajištění výškové polohy zdýmacího zařízení byla zřízena u jezu na pravém břehu Hané ve vzdálenosti 7 m od vnitřní stěny pravostranného jezového křídla. U mlýna byla zřízena druhá značka sloužící k zjištění výškové polohy napouštěcího zařízení na vodní motory. Tento ham byl zřízen na levém břehu mlýnského náhonu u rohu hlavní mlýnské budovy 1 m od náhonu a 1 m ode zdi mlýnice.

PilaEditovat

Na konci 20. let 20. století získal areál po požáru staré pily 5. srpna 1927[35][36] novou pilu.[37][38][39][40] Po 2. světové válce byla v roce 1948 na firmu Josef Fric pila a obchod dřevem zavedena národní správa a o něco později okolo poloviny 20. století pila zanikla.[41][42]

30. léta 20. stoletíEditovat

Rekonstrukce mlýnaEditovat

 
Rybníček před mlýnem, bez data (30. -40. léta 20. století)

Od 1. ledna 1925 byl mlýn po celou druhou polovinu 20. let pronajímán. Prvním nájemcem byl František Pavlíček,[43] druhým známým nájemcem byl Jan Pírek.[44] 21. března 1930 mlýn vyhořel a prošel rekonstrukcí.[p 1] Žádost o povolení přestavby vyhořelého mlýna podal Josef Fric, člen Společenstva mlynářů politického okresu Vyškov,[46] 2. května 1930.[47] Původní půdorys základu zůstal zachován. Novostavba měla mít dvě patra.[48][49][50][51][52][53][54] Kolaudace mlýna po jejím dokončení proběhla v roce 1931.[55][56]

Povodeň v roce 1931Editovat

Dědice téhož roku v březnu postihla velká povodeň. Mezi škodami způsobenými ve dnech 22. a 23. března 1931 byla i odplavená opěrná zeď při jezu Josefa Frice. Došlo k poškození jezu a protržení mlýnského náhonu na několika místech.[57][58][59][60]

Rozsah vodního oprávněníEditovat

 
Dobový snímek zachycující výřez z plakátu se záběrem mlecí podlahy Fricova mlýna vydaným po jeho rekonstrukci[61]

V roce 1932 byla provedena revize vodního díla.[62][63][64] Byl stanoven rozsah vodního oprávnění a proveden zápis do vodní knihy Dědic. Mlýny Josefa Frice v Dědicích, Anežky Tomáškové v Dědicích a Jaromíra Součka ve Vyškově mezi sebou navzájem souvisely, takže vzdutá voda u Součkova jezu zasahovala do podkolí mlýna Tomáškové a voda od mlýna Tomáškové do podkolí Fricova mlýna. Mlýny mezi sebou byly spojeny průběžnou nivelací.[65][66][67]

Zápis mlýna do mlynářského rejstříkuEditovat

Mlynářské výrobní odvětví měl ve 30. letech stabilizovat státní dohled nad mlynářskou výrobou. Josef Fric,[68] který byl členem Společenstva mlynářů politického okresu Vyškov, se v srpnu 1935 stal členem Mlynářského družstva pro nákup a prodej při Jednotách mlynářů v republice Československé. Sbor pro záležitosti mlynářské výroby při ministerstvu průmyslu, obchodu a živností v Praze, skupina mlýnů obchodních mlýnu 23. září 1935 ověřil prozatímní roční kontingent obchodního mletí. Základní množství obchodního mletí bylo ověřeno ve výši 410 q. Československá obilní společnost v lednu roku 1936 vydala potvrzení o odběru a semílací povolení.[69] V roce 1939 byl mlýn zapsán do mlynářského rejstříku.[70][71][72][73] Výsadní obilní společnost v listopadu 1939 mlýnu stanovila prozatímní přidělovací číslo 410 q žita.[74]

40. léta 20. stoletíEditovat

V únoru 1940 Výsadní obilní společnost vyzvala k volbě námezdního kontingentu pro výrobní období 1939/1940.[75] Námezdní kontingent pšenice a žita v roce 1940 činil 740 q.[76]

V roce 1941 mlynářskou živnost po Josefu Fricovi převzal Jaroslav Fric.[77][78] Ten ve mlýně v letech 1932–1935 pracoval jako učeň,[79] a potom jako tovaryš.[80][81][82][83][84] Ve dnech 9. až 20. června 1941 absolvoval odborný kurz pro mlynáře, který byl pořádán Zemským úřadem na zvelebování živností v Brně.[85] a v roce 1941 složil mistrovskou zkoušku.[86][87][88]

V září 1941 byl zřízen učební poměr Mojmíra Dvořáka z Nosálovic u Jaroslava Frice.[89]

Přidělovací číslo pro nájemce mlýna Jaroslava Frice v roce 1941 bylo 410 q žita.[90]

BednárnaEditovat

Začátkem 40. let 20. století byla vedle pily postavena bednárna.[91][92][93]

Pila a mlýnEditovat

V roce 1943 přešel mlýn odstupní smlouvou z Josefa Frice na Jaroslava Frice.[94] Správcem pily se v roce 1943 stal manžel Filomeny Fricové, dcery Josefa Frice, Adolf Verner.[95] Téhož roku byl provoz mlýna úředně zastaven a výroba zde byla obnovena až po skončení války.[96][97][98]

Od února do května 1944 byl Jaroslav Fric vězněn na Cejlu v Brně. Od konce června do začátku prosince 1944 pracoval jako mlynářský tovaryš ve mlýně Viléma Klevety v Nemojanech. Poté byl až do začátku dubna 1945 zaměstnán v Dědicích u Josefa Frice jako pilařský dělník.[97]

50. léta 20. stoletíEditovat

Od 30. června 1951 zde pracoval Jaroslav Fric jako vedoucí u Hospodářského družstva ve Vyškově.[99][100][101][p 2][102]

V roce 1953 převzal areál Mlýnský podnik.[103][104][105][106] Vodní oprávnění pro mlýn Vyškov-Dědice č. 114 bylo v roce 1955 přihlášeno u odboru pro vodní hospodářství rady Krajského národního výboru v Brně a přezkoušeno v roce 1956.[107]

V roce 1957 byla na žádost Floriána Slezáčka, člena místního jednotného zemědělského družstva, za účelem přístupu kačen k vodě mlýnského náhonu sjednána na jeden rok dohoda mezi JZD Dědice a majitelem mlýna a vodního díla Jaroslavem Fricem a uživatelem Středomoravskými mlýny, národním podnikem Brno.[108]

Mlynářským pomocníkem v 50. letech 20. století, kdy mlýn spadal pod Středomoravské mlýny a pekárny, n. p., Brno,[109] byl Jan Urbanec.[110][111]

60. léta 20. stoletíEditovat

V 60. letech je mlýn ve správě národního podniku Mlýny a těstárny, závod Kyjov.[112] V Dědicích v té době proběhla regulace řeky Hané, při níž byla přesunuta část koryta Malé Hané v Dědicích a tím posunuto místo jejich stoku o něco výše.[113] Existence mlynářské výroby v Dědicích dále pokračovala pod správou Jihomoravských mlýnů a pekáren, a následně pod Mlýny a těstárnami Pardubice.

80. léta 20. stoletíEditovat

Mlýn byl v chodu v roce 1980 a i na začátku 80. let. Potom zde byla ještě v jejich druhé polovině prováděna výměna mouky za obilí. V 80. letech až do roku 1991 mlýn spravoval státní podnik Mlýnský průmysl Kyjov.[114]

90. léta 20. stoletíEditovat

Restituce mlýna proběhla v roce 1991.[115][116]

10. léta 21. stoletíEditovat

V roce 2014 byl na ulici Revoluční v místě, kde mlýnský potok ulici přetíná (poblíž tzv. Rodného domku Klementa Gottwalda), zřízen na místě mostku přes náhon propustek (dva husí krky).[117]

PopisEditovat

Mlýn je zděný, vícepodlažní. Stavba vedle stojícího domu byla dokončena v roce 1924.[118] Voda k mlýnu jde náhonem, který začíná na řece v místech jezu se dvěma stavidly, a vede vantroky do turbínové kašny. Poté se voda odtokovým kanálem vrací zpět do řeky.[2]

Transmise a turbinovnaEditovat

Hlavní transmise je uložena v místnosti pod válcovou podlahou. Vedle ní se při jižní straně nachází turbinová komora o rozměrech 3,50 x 3,80 m, vysoká 2 m.[70]

Skladování obilíEditovat

Obilí se skladovalo v přízemí mlýna na ploše asi 100 m2 na válcové podlaze. V podstřeší bylo možno uskladnit obilí na ploše asi 40 m2. Nepytlovaná mouka se dala uskladnit v 7 rezervátech s obsahem asi 300 q. Na manipulační podlaze mohlo být v pytlech složeno 250 q mouky na ploše asi 40 m2. Otrub mohlo být uloženo ve 3 rezervátech asi 100 q. Celkem bylo možné uložit 650 q mlýnských výrobků.[70]

Vodní právoEditovat

Vodní právo k pohonu mlýna bylo uznáno okresním úřadem ve Vyškově výměrem z 30. září 1932. Normální výška vody před stavidlem (měřeno od prahu stavidla) byla 100 cm. Normální spád byl 480 cm, poklesem vody v náhonu a stoupnutím spodní hladiny se spád snižoval až na 450 cm.[70]

Hlavní a záložní pohonEditovat

K pohonu sloužily dvě Francisovy turbíny v otevřené kašně od firmy J. Kohout, Praha-Smíchov, s nejvyšším výkonem 13 a 9,70 KS a plynosací motor (dřevoplyn) od firmy Körting z Vídně používající jako palivo dřevo s nejvyšším výkonem 30 KS.[70]

Čištění a mletí obilíEditovat

Ve mlýně byly na čištění obilí tarár s koukolníkem od Ferdinanda Tesaříka z Křižanovic, loupačka Elka od Leopolda Kašpara ze Šternberka na loupání obilí, tarár, špicový vysévač, magnet (výkon celé čistírny za 24 hodin činil 168 q obilí), 1 dvouválcová stolice od firmy ČKD k mletí žita, od téže firmy 1 dvouválcová stolice na domílání, 1 dvouválcová stolice na šrotování pšenic, a jedna dvouválcová stolice k mletí krupice, smirkové kameny od firmy Heller ze Žandova k šrotování obilí pro krmné účely, 2 rovinné vysévače na vysévání mouky od Ferdinanda Tesaříka z Křižanovic, od téže firmy 1 jednoduchá reforma na čištění krupice a dunstu (připojený filtr: autokap) a sací filtr s větřákem a šnekem, od firmy Tesařík a Palacký ze Slavkova 1 válcová míchačka k míchání pšeničné mouky, 1 válcová míchačka k míchání režné mouky a 1 válcová míchačka k míchání otrub. Výrobní schopnost k 31. říjnu 1938 za 24 hodin činila 20 q pšenice (za celý rok 7000) a 20 q žita (za celý rok 7000), a 100 q ječmene za celý rok, 40 q (za celý rok 10 000) pro šrotování.[70][119][120][121]

Připojená provozovnaEditovat

Připojenou provozovnou byla bedničkárna (bednárna), jejíž 4 okružní pily na výrobu bednových přířezů spotřebovaly asi 8 KS.[70]

Mlýn byl zařízen tak, že bylo možné mlít současně pšenici i žito, při současném čistění a loupání obilí, a bylo též možné současně šrotovat obilí pro krmné účely.[70][71][99]

OdkazyEditovat

PoznámkyEditovat

  1. Ve štítu starého Fricova mlýna v Dědicích byl až do požáru v roce 1930 umístěn erb olomouckého biskupa Karla II. hraběte z Lichtenštejna-Kastelkornu. Reliéfní kartuše z pískovce z let 1664-1695 se nachází v depozitáři Muzea Vyškovska, jemuž ji věnoval Jaroslav Fric.[45]
  2. Nad vchodem do mlýnice v 1. polovině 40. let 20. století vyškovský malíř Rudolf Hlaváček podle kresby Karla Liebschera namaloval Mlýn v zimě.

ReferenceEditovat

  1. Vodní arch vodního práva nemovitosti č. 114 v Dědicích [online]. [cit. 2021-08-12]. Dostupné online. 
  2. a b c Fricův mlýn. Vodní mlýny (vodnimlyny.cz). 2012–2017, Rudolf Šimek, Fric, 3.1.2013. [cit. 2021-07-31]. Dostupné online.
  3. Ulice U mlýna s náměstíčkem, prostor před mlýnem, rybníček, přívod vody na turbíny, prostor před česlicemi, stavidly, lamfeštem [online]. [cit. 2021-08-24]. Dostupné online. 
  4. Svolení k vykopávkám pro profesora Vojtěcha Procházku [online]. [cit. 2021-08-24]. Dostupné online. 
  5. Zachycení mlýna na indikační skice [online]. [cit. 2021-08-11]. Dostupné online. 
  6. Emanuel Fritz [online]. [cit. 2021-08-11]. Dostupné online. 
  7. Návrh na znárodnění mlýna č. p. 114 v Dědicích [online]. [cit. 2021-08-11]. Dostupné online. 
  8. Znárodnění mlýna č. p. 114 ve Vyškově-Dědicích [online]. [cit. 2021-08-11]. Dostupné online. 
  9. Stanovení rozsahu znárodnění mlýna č. p. 114 ve Vyškově-Dědicích [online]. [cit. 2021-08-11]. Dostupné online. 
  10. Florian Fritz [online]. [cit. 2021-08-13]. Dostupné online. 
  11. Smlouva trhová na pilu [online]. [cit. 2021-08-12]. Dostupné online. 
  12. Koupě pily [online]. [cit. 2021-08-11]. Dostupné online. 
  13. Pracovní knížka Josefa Frice z roku 1905 [online]. [cit. 2021-08-23]. Dostupné online. 
  14. Josef Fric [online]. [cit. 2021-08-13]. Dostupné online. 
  15. Domovský list Josefa Frice [online]. [cit. 2021-08-24]. Dostupné online. 
  16. Kupní smlouva na mlýn z roku 1911 a doplnění o výměnu v roce 1915 [online]. [cit. 2021-08-12]. Dostupné online. 
  17. Seznam majetku nemovitého a práv s nemovitostmi spojených v roce 1919 [online]. [cit. 2021-08-12]. Dostupné online. 
  18. Mlynářské noviny. 1948. 
  19. Plán mlýna ovšem bez data [online]. [cit. 2021-08-12]. Dostupné online. 
  20. Plány jezu [online]. [cit. 2021-08-12]. Dostupné online. 
  21. Plán na postavení strojovny mlýna Josefa Frice v Dědicích z konce roku 1916 [online]. [cit. 2021-08-12]. Dostupné online. 
  22. Návrh na úpravu strojovny a uspořádání základu parní lokomobily [online]. [cit. 2021-08-12]. Dostupné online. 
  23. Motor na nasávaný plyn [online]. [cit. 2021-08-12]. Dostupné online. 
  24. Příjmy a vydání Josefa Frice v letech 1922 až 1923, žádost o snížení daní [online]. [cit. 2021-08-24]. Dostupné online. 
  25. Vodoprávní projednání postavení dvou turbín a vodního jezu [online]. [cit. 2021-08-23]. Dostupné online. 
  26. Postavení dvou turbín a vodního jezu [online]. [cit. 2021-08-11]. Dostupné online. 
  27. Ohledání jezu Josefa Frice mlynáře v Dědicích č. 114 [online]. [cit. 2021-08-12]. Dostupné online. 
  28. Vodoprávní projednání postavení turbín a jezu [online]. [cit. 2021-08-12]. Dostupné online. 
  29. Postavení dvou Francisových turbín namísto původních mlýnských kol [online]. [cit. 2021-08-12]. Dostupné online. 
  30. Seznam a mapa vodních děl Republiky československé: Sešit 13. Okresní finanční ředitelství Brno; stav koncem roku 1930. Praha: Ministerstvo veřejných prací: Státní nakladatelsví, 1932. 
  31. Plán turbín z roku 1940 [online]. [cit. 2021-08-12]. Dostupné online. 
  32. Předpisy pro obsluhu turbín [online]. [cit. 2021-08-19]. Dostupné online. 
  33. Mostek přes náhon u mlýna [online]. [cit. 2021-08-12]. Dostupné online. 
  34. Zahamování vodního díla [online]. [cit. 2021-08-12]. Dostupné online. 
  35. Žádost o zastavení exekuční dražby kvůli dlužným daním a o odpuštění daní [online]. [cit. 2021-08-24]. Dostupné online. 
  36. Plánování rozšíření staré pilnice na začátku dvacátých let 20. století [online]. [cit. 2021-08-11]. Dostupné online. 
  37. Žádost o povolení ke stavbě pily [online]. [cit. 2021-08-11]. Dostupné online. 
  38. Povolení stavby pily [online]. [cit. 2021-08-11]. Dostupné online. 
  39. Fotografie prostoru pily a pohled na mlýn [online]. [cit. 2021-08-11]. Dostupné online. 
  40. Fricova pila a její okolí [online]. [cit. 2021-08-11]. Dostupné online. 
  41. Zavedení národní správy Fricovy pily - jmenování prozatimním vedoucím závodu, směrnice [online]. [cit. 2021-08-17]. Dostupné online. 
  42. Josef Fric, pila a obchod dřevem, Vyškov-Dědice. Zápis o převzetí závodu pod národní správu [online]. [cit. 2021-08-11]. Dostupné online. 
  43. Příjmy a vydání Josefa Frice v letech 1924 až 1929, žádost o snížení daní [online]. [cit. 2021-08-24]. Dostupné online. 
  44. Cena za modernizaci, půjčky a dluhy a splácení [online]. [cit. 2021-08-13]. Dostupné online. 
  45. Biskupský erb jako součást štítu starého Fricova mlýna [online]. [cit. 2021-08-23]. Dostupné online. 
  46. Společenstvo mlynářů politického okresu Vyškov - členská průkazka, placení příspěvků [online]. [cit. 2021-08-24]. Dostupné online. 
  47. Žádost o povolení přestavby vyhořelého mlýna [online]. [cit. 2021-08-12]. Dostupné online. 
  48. Návrh na postavení mlýna p. J. Frice v Dědicích u Vyškova [online]. [cit. 2021-08-12]. Dostupné online. 
  49. Nákres na znovupostavení shořelého mlýna p.t. manž. Josefa a Filomeny Fricových čís. 114 v Dědicích z dubna 1930 [online]. [cit. 2021-08-12]. Dostupné online. 
  50. Výpis dřeva na znovuzřízení mlýna p. Josefa Frice v Dědicích [online]. [cit. 2021-08-24]. Dostupné online. 
  51. Náklady na rekonstrukci a přestavbu mlýna v letech 1930-1931 [online]. [cit. 2021-08-12]. Dostupné online. 
  52. Elektroměr [online]. [cit. 2021-08-24]. Dostupné online. 
  53. Fotografie zachycující stav rekonstrukce Fricova mlýna na začátku 30. let 20. století [online]. [cit. 2021-08-12]. Dostupné online. 
  54. Několik zajímavých fotografií Fricova mlýna a okolí [online]. [cit. 2021-08-12]. Dostupné online. 
  55. Kolaudace nového mlýna [online]. [cit. 2021-08-12]. Dostupné online. 
  56. Vítám vás a pokyny pro zajištění ochrany zdraví a bezpečnosti práce, požární ochrany aj. z [30. (?) až max. 70. let] 20. století [online]. [cit. 2021-08-24]. Dostupné online. 
  57. Poškození vodních staveb a děl povodněmi na Hané na začátku 30. let 20. století [online]. [cit. 2021-08-13]. Dostupné online. 
  58. Živelní pohromy v roce 1930 a 1931 [online]. [cit. 2021-08-13]. Dostupné online. 
  59. Fricův jez na Hané v Dědicích po povodni z 22. na 23. března 1931 [online]. [cit. 2021-08-13]. Dostupné online. 
  60. Fotografie jezů a řeky při povodni [online]. [cit. 2021-08-13]. Dostupné online. 
  61. Reklama na mletí v rekonstruovaném Fricově mlýně a na výrobky pily - reklamní leták z roku 1934 [online]. [cit. 2021-08-23]. Dostupné online. 
  62. Plán vodního díla z roku 1930 [online]. [cit. 2021-08-11]. Dostupné online. 
  63. Revize vodního díla čís. 114 [online]. [cit. 2021-08-11]. Dostupné online. 
  64. Daň z vodní síly [online]. [cit. 2021-08-12]. Dostupné online. 
  65. Stanovení rozsahu vodního oprávnění mlýna čís. 114 [online]. [cit. 2021-08-12]. Dostupné online. 
  66. Technická zpráva, seznam služebností a výkaz majitelů pozemků s vodním dílem sousedících [online]. [cit. 2021-08-12]. Dostupné online. 
  67. Vložka č. 103 vodní knihy Dědice, zápis č. 2 z 28. 2. 1933 [online]. [cit. 2021-08-12]. Dostupné online. 
  68. Vizitky Josefa Frice [online]. [cit. 2021-08-23]. Dostupné online. 
  69. Dohoda sjednaná podle vládního nařízení o úpravě obchodu s obilím, moukou a mlýnskými výrobky a některými krmivy [online]. [cit. 2021-08-24]. Dostupné online. 
  70. a b c d e f g h Vyplněný dotazník pro mlynářský rejstřík [online]. [cit. 2021-08-12]. Dostupné online. 
  71. a b Zápis mlýna do mlynářského rejstříku podle vládního nařízení č. 363/1938 Sb. n. a z., a rozvržení nákladů [online]. [cit. 2021-08-12]. Dostupné online. 
  72. Pronájem Fricova mlýna s číslem ve mlynářském rejstříku 5364-96 [online]. [cit. 2021-08-12]. Dostupné online. 
  73. Nejvyšší denní výkonnost mlýna v roce 1940 [online]. [cit. 2021-08-12]. Dostupné online. 
  74. Prozatímní přidělovací číslo - rok 1939 [online]. [cit. 2021-08-23]. Dostupné online. 
  75. Výzva k volbě námezdního kontingentu pro výrobní období 1939/40 [online]. [cit. 2021-08-23]. Dostupné online. 
  76. Námezdní kontingent pšenice a žita v roce 1940 [online]. [cit. 2021-08-23]. Dostupné online. 
  77. Výměr ze 4. dubna 1941 k opovědi mlynářské živnosti Jaroslavem Fricem [online]. [cit. 2021-08-19]. Dostupné online. 
  78. Živnostenský list Jaroslava Frice z 15. května 1941 [online]. [cit. 2021-08-23]. Dostupné online. 
  79. Učební smlouva Jaroslava Frice z roku 1932 a Všeobecná živnostenská škola pokračovací [online]. [cit. 2021-08-24]. Dostupné online. 
  80. Jaroslav Fric - Běh života od vstupu do zaměstnání [online]. [cit. 2021-08-19]. Dostupné online. 
  81. Řád pro zkoušky tovaryšské pro společenstvo mlynářů ve Vyškově [online]. [cit. 2021-08-24]. Dostupné online. 
  82. Vysvědčení o výsledku tovaryšské zkoušky Jaroslava Frice [online]. [cit. 2021-08-24]. Dostupné online. 
  83. Tovaryšský list [online]. [cit. 2021-08-19]. Dostupné online. 
  84. Tovaryšský list Jaroslava Frice z 9. září 1935 vystavený po složení tovaryšské zkoušky [online]. [cit. 2021-08-24]. Dostupné online. 
  85. Vysvědčení Jaroslava Frice z odborného kurzu pro mlynáře z 20. června 1941 [online]. [cit. 2021-08-23]. Dostupné online. 
  86. Pracovní vysvědčení od Josefa Frice pro Jaroslava Frice z 31. ledna 1941 [online]. [cit. 2021-08-19]. Dostupné online. 
  87. Žádost o připuštění k mistrovské zkoušce z řemesla mlynářského [online]. [cit. 2021-08-19]. Dostupné online. 
  88. Vysvědčení o mistrovské zkoušce Jaroslava Frice z mlynářství 2. července 1941 [online]. [cit. 2021-08-19]. Dostupné online. 
  89. Učební smlouva Mojmíra Dvořáka u Jaroslava Frice z 15. září 1941 [online]. [cit. 2021-08-24]. Dostupné online. 
  90. Přidělovací číslo pro nájemce mlýna Jaroslava Frice v roce 1941 [online]. [cit. 2021-08-23]. Dostupné online. 
  91. Přístavba v pile - bednárna a motor [online]. [cit. 2021-08-11]. Dostupné online. 
  92. Tovární výroba beden se stanovištěm v Dědicích č. 114 - potvrzení žádosti o živnostenské oprávnění [online]. [cit. 2021-08-12]. Dostupné online. 
  93. Letecké snímkování z roku 1947 - pohled na okolí mlýna: rybníček, mlýn, pila, bednárna, zahradnictví [online]. [cit. 2021-08-11]. Dostupné online. 
  94. Odstupní smlouva uzavřená mezi Josefem Fricem a Jaroslavem Fricem [online]. [cit. 2021-08-12]. Dostupné online. 
  95. Obchodní rejstřík - Úřední list Protektorátu Čechy a Morava [online]. [cit. 2021-08-12]. Dostupné online. 
  96. Dočasná změna určeného námezdního mlýna v dubnu 1943 [online]. [cit. 2021-08-12]. Dostupné online. 
  97. a b Zastavení provozu mlýna z 18. října 1943, situace Jaroslava Frice v letech 1943 až 1945 [online]. [cit. 2021-08-23]. Dostupné online. 
  98. Prozatímní průkaz z roku 1946 opravňující Jaroslava Frice k výkupu žita [online]. [cit. 2021-08-23]. Dostupné online. 
  99. a b Nájemní smlouva o pronájmu mlýna [online]. [cit. 2021-08-12]. Dostupné online. 
  100. Soupis strojů a mlýnského zařízení ve mlýně Jaroslava Frice v Dědicích [online]. [cit. 2021-08-25]. Dostupné online. 
  101. Soupis drobného inventáře mlýna [online]. [cit. 2021-08-25]. Dostupné online. 
  102. Malba starého mlýna nad vstupem do mlýnice [online]. [cit. 2021-08-12]. Dostupné online. 
  103. Zápis o převzetí námezdního mlýna v Dědicích k 1. lednu 1953 [online]. [cit. 2021-08-12]. Dostupné online. 
  104. Nájemné za mlýn v Dědicích č. 114 [online]. [cit. 2021-08-17]. Dostupné online. 
  105. Dokladová revize za období od ledna 1953 do července 1955 [online]. [cit. 2021-08-17]. Dostupné online. 
  106. Dokladová revize za období od srpna do října 1956 [online]. [cit. 2021-08-17]. Dostupné online. 
  107. Přezkoušení vodního oprávnění podle § 35 odst. 1 zákona o vodním hospodářství č. 11/1955 Sb. [online]. [cit. 2021-08-23]. Dostupné online. 
  108. JZD Dědice, přístup kačenám k vodě náhonu [online]. [cit. 2021-08-17]. Dostupné online. 
  109. Nájemní smlouva z roku 1958 [online]. [cit. 2021-08-12]. Dostupné online. 
  110. Čištění mlýna a dovolená v roce 1956 [online]. [cit. 2021-08-12]. Dostupné online. 
  111. Čištění mlýna a dovolená v roce 1957 [online]. [cit. 2021-08-12]. Dostupné online. 
  112. Vyslání vodohospodáře na mlýnský náhon, který poškozuje hráz a podemílá plot, narušuje hranice [online]. [cit. 2021-08-17]. Dostupné online. 
  113. Vyčištění náhonu a nádrže na řece Hané v Dědicích [online]. [cit. 2021-08-17]. Dostupné online. 
  114. Dohoda o vydání věci z 29. 4. 1991 [online]. [cit. 2021-08-12]. Dostupné online. 
  115. Příprava regulace řeky Hané v Dědicích [online]. [cit. 2021-08-23]. Dostupné online. 
  116. Systém S-1952, mapa z roku 1959 [online]. [cit. 2021-08-23]. Dostupné online. 
  117. Fotografie ze stavby propustku u tzv. Rodného domku Klementa Gottwalda [online]. [cit. 2021-08-23]. Dostupné online. 
  118. Nákres na postavení jednopatrového stavení při mlýně č. 114 pana Josefa frice, mlynáře v Dědicích [online]. [cit. 2021-08-11]. Dostupné online. 
  119. Inventář mlýna sepsaný dle stavu 31. prosince 1940 [online]. [cit. 2021-08-25]. Dostupné online. 
  120. Soupis strojního zařízení ve mlýně Dědice č. p. 114 pořízený dne 13. 6. 1958 [online]. [cit. 2021-08-25]. Dostupné online. 
  121. Vnitřní zařízení mlýna - vybavení mlýnskými stroji [online]. [cit. 2021-08-25]. Dostupné online. 

LiteraturaEditovat

  • KLEVETA, Alois. Mlynářský sborník Bučovicka, Slavkovska a Vyškovska. [s.l.]: Kleveta Alois - ALKA, 2021. ISBN 978-80-906674-5-7. 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat

Kategorie:Vodní mlýny v okrese Vyškov Kategorie:Povodí Hané

MoravaEditovat

Morava je historická země na východě území České republiky. Od roku 1348 do roku 1918 byla (Moravské markrabství) zemí Koruny české (Koruna království českého). Po vzniku Československa byla od roku 1918 do roku 1928 jednou z jeho zemí (země Moravská). V letech 1928-1948 byla Morava spojena s Českým Slezskem do země Moravskoslezské.[1][2][3][4]

Zemským znakem Moravy a jejích obyvatel Moravanů je Moravská orlice (stříbrno-červeně šachovaná orlice se zlatou korunou a zlatou zbrojí v modrém poli).

Moravská vlajka (vexilologická), na rozdíl od moravského znaku, není dána zákonem, neboť Moravě (vexilologická) vlajka během 19. a 20. století zákonně nebyla udělena. Existuje několik doložených variant moravské vlajky užívaných v historii. Dodnes platná heraldická vlajka Moravy, která tvoří podstatnou část heraldických krajských vlajek, pochází z poloviny 13. století.[5][6][7][8]

ZeměpisEditovat

Zeměpisné společnostiEditovat

Zeměpisná společnost byla založena v roce 1953 jako pionýrská skupina. V roce 1971 se původní společnost rozdělila na samostatné organizace. Po cestách vlasti působí dodnes v Brně pod Sdružením volného času v Lužánkách. Obzor již zanikl. Morava se z Brna, kde její činnost ustala, v roce 2015 přesunula do Brtnice. Dětská turisticko-vlastivědná organizace Zeměpisná společnost Morava má v současnosti dva oddíly s 35 členy.[9]

ČechyEditovat

Čechy jsou historickou zemí na západě území České republiky. Od roku 1348 do roku 1918 byly (České království) zemí Koruny české (Koruna království českého). Po vzniku Československa byly jednou z jeho zemí (země Česká).[2][3][4]

Zákonem daná podoba české vlajky, na rozdíl od českého znaku, neexistuje, neboť Čechám (vexilologická) vlajka nikdy zákonně nebyla udělena. Existuje několik doložených variant české vlajky užívaných v historii. Dodnes platná heraldická vlajka Čech, která tvoří podstatnou část heraldických krajských vlajek, pochází z poloviny 13. století.[5][6][7]

SlezskoEditovat

Slezsko je historickou zemí na severovýchodě území České republiky.[2][3][4] V podstatě se jedná o část historického Slezska patřící od roku 1918 (resp. 1920 či 1923) Československu a od roku 1993 České republice. Hraničí na severu a východě s Polskem (kde navazuje Polské Slezsko), na jihozápadě s Moravou a na jihovýchodě krátce se Slovenskem (region Kysuce). Má rozlohu 4 459 km² a zhruba 1 milion obyvatel. Ve východní části je velmi hustě zalidněno, v západní naopak málo. Historickým hlavním městem Moravského českého Slezska je Opava.

Zákonem daná podoba slezské vlajky, na rozdíl od slezského znaku, neexistuje, neboť Slezsku (vexilologická) vlajka nikdy zákonně nebyla udělena. Existuje několik doložených variant slezské vlajky užívaných v historii. Dodnes je platná heraldická vlajka Slezska, která tvoří podstatnou část heraldické krajské vlajky Moravskoslezského kraje.[7]

V letech 19181992 bylo označované též jako Československé Slezsko, v době po Mnichovu (19381945), kdy kvůli tradiční převaze německého obyvatelstva připadlo (kromě Frýdecka) nacistickému Německu, také Sudetské Slezsko. V letech 19181928 tvořilo České Slezsko/Moravské Slezsko coby země Slezská jednu ze zemí Československé republiky, pak bylo spojeno s Moravou do země Moravskoslezské, ale na úrovni okresů byla hranice vůči Moravě ještě zachována. Po druhé světové válce bylo České Slezsko jako zvláštní jednotka reformami státní správy zcela zrušeno, roku 1949 bylo rozděleno mezi Ostravský a Olomoucký kraj a roku 1960 se celé stalo součástí Severomoravského kraje.

Z větší části je totožné s územím bývalého Rakouského Slezska a obvykle jsou do něj zahrnovány i moravské enklávy ve Slezsku. Hlavní odlišností od Rakouského Slezska je, že k Českému Slezsku již nepatří východní Těšínsko (patřící Polsku) a naopak je jeho součástí Hlučínsko.

Pokud termínem České Slezsko či Moravské Slezsko označujeme veškerý český/moravský podíl historického Slezska, tak k němu musíme počítat i drobná území v Krkonoších a Jizerských horách v Královéhradeckém a Libereckém kraji, která získalo Československo roku 1959 od Polska a jsou jedinými částmi bývalého slezského Javorského knížectví na území dnešní České republiky. Jde o nepatrné území severovýchodně od Luční boudy v Krkonoších (patří k městu Pec pod Sněžkou v okrese Trutnov), osadu Mýtiny (součást města Harrachova v okrese Semily) a ty části území obce Kořenov v okrese Jablonec nad Nisou, které se rozkládají na levém břehu Jizery.

Moravská města a městyseEditovat

A

Adamov (Morava; Česká republika)

B

Blansko (Morava; Česká republika) Bobrová (Morava; Česká republika) Bojkovice (Morava; Česká republika) Boleradice (Morava; Česká republika) Boskovice (Morava; Česká republika) Brankovice (Morava; Česká republika) Brno (Morava; Česká republika) Brodek u Prostějova (Morava; Česká republika) Brtnice (Morava; Česká republika) Brumov-Bylnice (Morava; Česká republika) Brušperk (Morava; Česká republika) Břeclav (Morava; Česká republika) Březová nad Svitavou (Morava; Česká republika) (Čechy; Česká republika) Břidličná (Morava; Česká republika) Bučovice (Morava; Česká republika) Budišov (Morava; Česká republika) Budišov nad Budišovkou (Morava; Česká republika) (Slezsko; Česká republika); Slezsko (malá část - na území vodní nádrže Kružberk) Buchlovice (Morava; Česká republika) Bystřice nad Pernštejnem (Morava; Česká republika) Bystřice pod Hostýnem (Morava; Česká republika) Bzenec (Morava; Česká republika)

Č

Černá Hora (Morava; Česká republika)

D

Dačice (Morava; Česká republika) Dalešice (Morava; Česká republika) Deblín (Morava; Česká republika) Dolní Cerekev (Morava; Česká republika) (Čechy; Česká republika) Dolní Kounice (Morava; Česká republika) Doubravice nad Svitavou (Morava; Česká republika) Doubravník (Morava; Česká republika) Drahany (Morava; Česká republika) Drnholec (Morava; Česká republika) Dub nad Moravou (Morava; Česká republika) Dubňany (Morava; Česká republika)

F

Frenštát pod Radhoštěm (Morava; Česká republika) Frýdek-Místek (Morava; Česká republika) (Slezsko; Česká republika); Morava (Místek) a Slezsko (Frýdek) Frýdlant nad Ostravicí (Morava; Česká republika) (Slezsko; Česká republika) Fryšták (Morava; Česká republika) Fulnek (Morava; Česká republika) (Slezsko; Česká republika)

H

Hanušovice (Morava; Česká republika) Hluk (Morava; Česká republika) Hodonín (Morava; Česká republika) Holešov (Morava; Česká republika) Hranice (Morava; Česká republika) Hrotovice (Morava; Česká republika) Hrušovany nad Jevišovkou (Morava; Česká republika) Hulín (Morava; Česká republika) Hustopeče (Morava; Česká republika) Hustopeče nad Bečvou (Morava; Česká republika) Hvězdlice (Morava; Česká republika)

Ch

Chropyně (Morava; Česká republika)

I

Ivančice (Morava; Česká republika) Ivanovice na Hané (Morava; Česká republika)

J

Janov (Morava; Česká republika) Jaroměřice nad Rokytnou (Morava; Česká republika) Jemnice (Morava; Česká republika) Jevíčko (Morava; Česká republika) Jevišovice (Morava; Česká republika) Jihlava (Morava; Česká republika) (Čechy; Česká republika); Čechy (okraj města na severozápadě) Jimramov (Morava; Česká republika) (Čechy; Česká republika)

K

Karolinka (Morava; Česká republika) Kelč (Morava; Česká republika) Klobouky u Brna (Morava; Česká republika) Kojetín (Morava; Česká republika) Konice (Morava; Česká republika) Kopřivnice (Morava; Česká republika) Koryčany (Morava; Česká republika) Kostelec na Hané (Morava; Česká republika) Kroměříž (Morava; Česká republika) Křižanov (Morava; Česká republika) Křtiny (Morava; Česká republika) Kunovice (Morava; Česká republika) Kunštát (Morava; Česká republika) Kuřim (Morava; Česká republika) Kyjov (Morava; Česká republika)

L

Lanžhot (Morava; Česká republika) Letovice (Morava; Česká republika) Lipník nad Bečvou (Morava; Česká republika) Litovel (Morava; Česká republika) Lomnice (Morava; Česká republika) Loštice (Morava; Česká republika) Luhačovice (Morava; Česká republika) Luka nad Jihlavou (Morava; Česká republika)

M

Medlov (Morava; Česká republika) Měřín (Morava; Česká republika) Mikulov (Morava; Česká republika) Miroslav (Morava; Česká republika) Modřice (Morava; Česká republika) Mohelnice (Morava; Česká republika) Moravská Třebová (Morava; Česká republika) Moravské Budějovice (Morava; Česká republika) Moravský Beroun (Morava; Česká republika) Moravský Krumlov (Morava; Česká republika) Morkovice-Slížany (Morava; Česká republika)

N

Náměšť nad Oslavou (Morava; Česká republika) Napajedla (Morava; Česká republika) Nedvědice (Morava; Česká republika) Němčice nad Hanou (Morava; Česká republika) Nezamyslice (Morava; Česká republika) Nové Město na Moravě (Morava; Česká republika) Nové Veselí (Morava; Česká republika) Nový Hrozenkov (Morava; Česká republika) Nový Jičín (Morava; Česká republika)

O

Odry (Morava; Česká republika) (Slezsko; Česká republika) Olbramkostel (Morava; Česká republika) Olešnice (Morava; Česká republika) Olomouc (Morava; Česká republika) Opatov (Morava; Česká republika) Oslavany (Morava; Česká republika) Ostrava (Morava; Česká republika) (Slezsko; Česká republika) Ostrov nad Oslavou (Morava; Česká republika) Ostrov u Macochy (Morava; Česká republika) Ostrovačice (Morava; Česká republika) Otrokovice (Morava; Česká republika)

P

Plumlov (Morava; Česká republika) Počátky (Čechy; Česká republika) (Morava; Česká republika) Podivín (Morava; Česká republika) Pohořelice (Morava; Česká republika) Potštát (Morava; Česká republika) Pozořice (Morava; Česká republika) Prosiměřice (Morava; Česká republika) Prostějov (Morava; Česká republika) Protivanov (Morava; Česká republika) Přerov (Morava; Česká republika) Příbor (Morava; Česká republika)

R

Rájec-Jestřebí (Morava; Česká republika) Rajhrad (Morava; Česká republika) Rosice (Morava; Česká republika) Rousínov (Morava; Česká republika) Rožnov pod Radhoštěm (Morava; Česká republika) Rýmařov (Morava; Česká republika)

S

Slavičín (Morava; Česká republika) Slavkov u Brna (Morava; Česká republika) Slavonice (Morava; Česká republika) Slušovice (Morava; Česká republika) Spálov (Morava; Česká republika) Staré Město (Morava; Česká republika) Staré Město (Morava; Česká republika) Stonařov (Morava; Česká republika) Strážek (Morava; Česká republika) Strážnice (Morava; Česká republika) Strmilov (Čechy; Česká republika) (Morava; Česká republika) Studénka (Slezsko; Česká republika) (Morava; Česká republika) Suchdol nad Odrou (Morava; Česká republika) (Slezsko; Česká republika) Svitávka (Morava; Česká republika) Svitavy (Morava; Česká republika) Svratka (Čechy; Česká republika) (Morava; Česká republika)

Š

Šlapanice (Morava; Česká republika) Šternberk (Morava; Česká republika) Štěpánov (Morava; Česká republika) Štítary (Morava; Česká republika) Štíty (Morava; Česká republika) Štramberk (Morava; Česká republika) Šumperk (Morava; Česká republika)

T

Telč (Morava; Česká republika) Tišnov (Morava; Česká republika) Tovačov (Morava; Česká republika) Třebíč (Morava; Česká republika) Třešť (Morava; Česká republika)

U

Uherské Hradiště (Morava; Česká republika) Uherský Brod (Morava; Česká republika) Uherský Ostroh (Morava; Česká republika) Uničov (Morava; Česká republika)

Ú

Újezd u Brna (Morava; Česká republika) Úsov (Morava; Česká republika)

V

Valašské Klobouky (Morava; Česká republika) Valašské Meziříčí (Morava; Česká republika) Valtice (Morava; Česká republika) Velká Bíteš (Morava; Česká republika) Velká Bystřice (Morava; Česká republika) Velké Bílovice (Morava; Česká republika) Velké Meziříčí (Morava; Česká republika) Velké Němčice (Morava; Česká republika) Velké Opatovice (Morava; Česká republika) Velké Pavlovice (Morava; Česká republika) Vémyslice (Morava; Česká republika) Veselí nad Moravou (Morava; Česká republika) Veverská Bítýška (Morava; Česká republika) Vizovice (Morava; Česká republika) Vladislav (Morava; Česká republika) Vracov (Morava; Česká republika) Vranov nad Dyjí (Morava; Česká republika) Vsetín (Morava; Česká republika) Vyškov (Morava; Česká republika)

Z

Zábřeh (Morava; Česká republika) Zbýšov (Morava; Česká republika) Zlín (Morava; Česká republika) Znojmo (Morava; Česká republika) Zubří (Morava; Česká republika) Ždánice (Morava; Česká republika) Žďár nad Sázavou (Morava; Česká republika) (Čechy; Česká republika); Čechy (území na okraji)

Ž

Židlochovice (Morava; Česká republika)

Česká městaEditovat

A

Abertamy (Čechy; Česká republika) (Čechy; Česká republika)

B

Bakov nad Jizerou (Čechy; Česká republika) Bavorov (Čechy; Česká republika) Bečov nad Teplou (Čechy; Česká republika) Bechyně (Čechy; Česká republika) Bělá nad Radbuzou (Čechy; Česká republika) Bělá pod Bezdězem (Čechy; Česká republika) Bělčice (Čechy; Česká republika) Benátky nad Jizerou (Čechy; Česká republika) Benešov (Čechy; Česká republika) Benešov nad Ploučnicí (Čechy; Česká republika) Beroun (Čechy; Česká republika) Bezdružice (Čechy; Česká republika) Bílina (Čechy; Česká republika) Blatná (Čechy; Česká republika) Blovice (Čechy; Česká republika) Blšany (Čechy; Česká republika) Bohušovice nad Ohří (Čechy; Česká republika) Bochov (Čechy; Česká republika) Bor (Čechy; Česká republika) Borohrádek (Čechy; Česká republika) Borovany (Čechy; Česká republika) Boží Dar (Čechy; Česká republika) Brandýs nad Labem-Stará Boleslav (Čechy; Česká republika) Brandýs nad Orlicí (Čechy; Česká republika) Broumov (Čechy; Česká republika) Březnice (Čechy; Česká republika) Březová (Čechy; Česká republika) Březová nad Svitavou (Morava; Česká republika) (Čechy; Česká republika) Budyně nad Ohří (Čechy; Česká republika) Buštěhrad (Čechy; Česká republika) Bystré (Čechy; Česká republika) Bystřice (Čechy; Česká republika)

C

Cvikov (Čechy; Česká republika)

Č

Čáslav (Čechy; Česká republika) Čelákovice (Čechy; Česká republika) Černošice (Čechy; Česká republika) Černošín (Čechy; Česká republika) Černovice (Čechy; Česká republika) Červená Řečice (Čechy; Česká republika) Červený Kostelec (Čechy; Česká republika) Česká Kamenice (Čechy; Česká republika) Česká Lípa (Čechy; Česká republika) Česká Skalice (Čechy; Česká republika) Česká Třebová (Čechy; Česká republika) České Budějovice (Čechy; Česká republika) České Velenice (Čechy; Česká republika) Český Brod (Čechy; Česká republika) Český Dub (Čechy; Česká republika) Český Krumlov (Čechy; Česká republika)

D

Dašice (Čechy; Česká republika) Děčín (Čechy; Česká republika) Desná (Čechy; Česká republika) Deštná (Čechy; Česká republika) Dobrovice (Čechy; Česká republika) Dobruška (Čechy; Česká republika) Dobřany (Čechy; Česká republika) Dobřichovice (Čechy; Česká republika) Dobříš (Čechy; Česká republika) Doksy (Čechy; Česká republika) Dolní Bousov (Čechy; Česká republika) Dolní Poustevna (Čechy; Česká republika) Domažlice (Čechy; Česká republika) Dubá (Čechy; Česká republika) Dubí (Čechy; Česká republika) Duchcov (Čechy; Česká republika) Dvůr Králové nad Labem (Čechy; Česká republika)

F

Františkovy Lázně (Čechy; Česká republika) Frýdlant (Čechy; Česká republika)

G

Golčův Jeníkov (Čechy; Česká republika)

H

Habartov (Čechy; Česká republika) Habry (Čechy; Česká republika) Harrachov (Čechy; Česká republika) Hartmanice (Čechy; Česká republika) Havlíčkův Brod (Čechy; Česká republika) Hejnice (Čechy; Česká republika) Heřmanův Městec (Čechy; Česká republika) Hlinsko (Čechy; Česká republika) Hluboká nad Vltavou (Čechy; Česká republika) Hodkovice nad Mohelkou (Čechy; Česká republika) Holice (Čechy; Česká republika) Holýšov (Čechy; Česká republika) Hora Svaté Kateřiny (Čechy; Česká republika) Horažďovice (Čechy; Česká republika) Horní Blatná (Čechy; Česká republika) Horní Bříza (Čechy; Česká republika) Horní Cerekev (Čechy; Česká republika) Horní Jelení (Čechy; Česká republika) Horní Jiřetín (Čechy; Česká republika) Horní Planá (Čechy; Česká republika) Horní Slavkov (Čechy; Česká republika) Horšovský Týn (Čechy; Česká republika) Hořice (Čechy; Česká republika) Hořovice (Čechy; Česká republika) Hostinné (Čechy; Česká republika) Hostivice (Čechy; Česká republika) Hostomice (Čechy; Česká republika) Hostouň (Čechy; Česká republika) Hoštka (Čechy; Česká republika) Hradec Králové (Čechy; Česká republika) Hrádek (Čechy; Česká republika) Hrádek nad Nisou (Čechy; Česká republika) Hranice (Čechy; Česká republika) Hrob (Čechy; Česká republika) Hrochův Týnec (Čechy; Česká republika) Hronov (Čechy; Česká republika) Hroznětín (Čechy; Česká republika) Humpolec (Čechy; Česká republika) Husinec (Čechy; Česká republika)

Ch

Chabařovice (Čechy; Česká republika) Cheb (Čechy; Česká republika) Chlumec (Čechy; Česká republika) Chlumec nad Cidlinou (Čechy; Česká republika) Choceň (Čechy; Česká republika) Chodov (Čechy; Česká republika) Chomutov (Čechy; Česká republika) Chotěboř (Čechy; Česká republika) Chrast (Čechy; Česká republika) Chrastava (Čechy; Česká republika) Chrudim (Čechy; Česká republika) Chřibská (Čechy; Česká republika) Chvaletice (Čechy; Česká republika) Chýnov (Čechy; Česká republika) Chyše (Čechy; Česká republika)

J

Jablonec nad Jizerou (Čechy; Česká republika) Jablonec nad Nisou (Čechy; Česká republika) Jablonné nad Orlicí (Čechy; Česká republika) Jablonné v Podještědí (Čechy; Česká republika) Jáchymov (Čechy; Česká republika) Janovice nad Úhlavou (Čechy; Česká republika) Janské Lázně (Čechy; Česká republika) Jaroměř (Čechy; Česká republika) Jesenice (okres Rakovník) (Čechy; Česká republika) Jesenice (okres Praha-západ) (Čechy; Česká republika) Jičín (Čechy; Česká republika) Jilemnice (Čechy; Česká republika) Jílové (Čechy; Česká republika) Jílové u Prahy (Čechy; Česká republika) Jindřichův Hradec (Čechy; Česká republika) Jirkov (Čechy; Česká republika) Jiříkov (Čechy; Česká republika) Jistebnice (Čechy; Česká republika)

K

Kadaň (Čechy; Česká republika) Kamenice nad Lipou (Čechy; Česká republika) Kamenický Šenov (Čechy; Česká republika) Kaplice (Čechy; Česká republika) Kardašova Řečice (Čechy; Česká republika) Karlovy Vary (Čechy; Česká republika) Kasejovice (Čechy; Česká republika) Kašperské Hory (Čechy; Česká republika) Kaznějov (Čechy; Česká republika) Kdyně (Čechy; Česká republika) Kladno (Čechy; Česká republika) Kladruby (Čechy; Česká republika) Klášterec nad Ohří (Čechy; Česká republika) Klatovy (Čechy; Česká republika) Klecany (Čechy; Česká republika) Kolín (Čechy; Česká republika) Kopidlno (Čechy; Česká republika) Kosmonosy (Čechy; Česká republika) Kostelec nad Černými lesy (Čechy; Česká republika) Kostelec nad Labem (Čechy; Česká republika) Kostelec nad Orlicí (Čechy; Česká republika) Košťany (Čechy; Česká republika) Kouřim (Čechy; Česká republika) Kožlany (Čechy; Česká republika) Králíky (Čechy; Česká republika) Kralovice (Čechy; Česká republika) Kralupy nad Vltavou (Čechy; Česká republika) Králův Dvůr (Čechy; Česká republika) Kraslice (Čechy; Česká republika) Krásná Hora nad Vltavou (Čechy; Česká republika) Krásná Lípa (Čechy; Česká republika) Krásné Údolí (Čechy; Česká republika) Krásno (Čechy; Česká republika) Krupka (Čechy; Česká republika) Kryry (Čechy; Česká republika) Kutná Hora (Čechy; Česká republika) Kynšperk nad Ohří (Čechy; Česká republika)

L

Lanškroun (Čechy; Česká republika) Lázně Bělohrad (Čechy; Česká republika) Lázně Bohdaneč (Čechy; Česká republika) Lázně Kynžvart (Čechy; Česká republika) Ledeč nad Sázavou (Čechy; Česká republika) Ledvice (Čechy; Česká republika) Letohrad (Čechy; Česká republika) Libáň (Čechy; Česká republika) Libčice nad Vltavou (Čechy; Česká republika) Liběchov (Čechy; Česká republika) Liberec (Čechy; Česká republika) Libochovice (Čechy; Česká republika) Libušín (Čechy; Česká republika) Lipnice nad Sázavou (Čechy; Česká republika) Lišov (Čechy; Česká republika) Litoměřice (Čechy; Česká republika) Litomyšl (Čechy; Česká republika) Litvínov (Čechy; Česká republika) Loket (Čechy; Česká republika) Lom (Čechy; Česká republika) Lomnice nad Lužnicí (Čechy; Česká republika) Lomnice nad Popelkou (Čechy; Česká republika) Loučná pod Klínovcem (Čechy; Česká republika) Louny (Čechy; Česká republika) Lovosice (Čechy; Česká republika) Luby (Čechy; Česká republika) Lučany nad Nisou (Čechy; Česká republika) Luže (Čechy; Česká republika) Lysá nad Labem (Čechy; Česká republika)

M

Manětín (Čechy; Česká republika) Mariánské Lázně (Čechy; Česká republika) Mašťov (Čechy; Česká republika) Měčín (Čechy; Česká republika) Mělník (Čechy; Česká republika) Městec Králové (Čechy; Česká republika) Město Touškov (Čechy; Česká republika) Meziboří (Čechy; Česká republika) Meziměstí (Čechy; Česká republika) Mikulášovice (Čechy; Česká republika) Miletín (Čechy; Česká republika) Milevsko (Čechy; Česká republika) Milovice (Čechy; Česká republika) Mimoň (Čechy; Česká republika) Mirošov (Čechy; Česká republika) Mirotice (Čechy; Česká republika) Mirovice (Čechy; Česká republika) Mladá Boleslav (Čechy; Česká republika) Mladá Vožice (Čechy; Česká republika) Mnichovice (Čechy; Česká republika) Mnichovo Hradiště (Čechy; Česká republika) Mníšek pod Brdy (Čechy; Česká republika) Most (Čechy; Česká republika) Mšeno (Čechy; Česká republika) Mýto (Čechy; Česká republika)

N

Náchod (Čechy; Česká republika) Nalžovské Hory (Čechy; Česká republika) Nasavrky (Čechy; Česká republika) Nechanice (Čechy; Česká republika) Nejdek (Čechy; Česká republika) Nepomuk (Čechy; Česká republika) Neratovice (Čechy; Česká republika) Netolice (Čechy; Česká republika) Neveklov (Čechy; Česká republika) Nová Bystřice (Čechy; Česká republika) Nová Paka (Čechy; Česká republika) Nová Role (Čechy; Česká republika) Nová Včelnice (Čechy; Česká republika) Nové Hrady (Čechy; Česká republika) Nové Město nad Metují (Čechy; Česká republika) Nové Město pod Smrkem (Čechy; Česká republika) Nové Sedlo (Čechy; Česká republika) Nové Strašecí (Čechy; Česká republika) Nový Bor (Čechy; Česká republika) Nový Bydžov (Čechy; Česká republika) Nový Knín (Čechy; Česká republika) Nymburk (Čechy; Česká republika) Nýrsko (Čechy; Česká republika) Nýřany (Čechy; Česká republika)

O

Odolena Voda (Čechy; Česká republika) Oloví (Čechy; Česká republika) Opočno (Čechy; Česká republika) Osečná (Čechy; Česká republika) Osek (Čechy; Česká republika) Ostrov (Čechy; Česká republika)

P

Pacov (Čechy; Česká republika) Pardubice (Čechy; Česká republika) Pec pod Sněžkou (Čechy; Česká republika) Pečky (Čechy; Česká republika) Pelhřimov (Čechy; Česká republika) Pilníkov (Čechy; Česká republika) Písek (Čechy; Česká republika) Planá (Čechy; Česká republika) Planá nad Lužnicí (Čechy; Česká republika) Plánice (Čechy; Česká republika) Plasy (Čechy; Česká republika) Plesná (Čechy; Česká republika) Plzeň (Čechy; Česká republika) Poběžovice (Čechy; Česká republika) Podbořany (Čechy; Česká republika) Poděbrady (Čechy; Česká republika) Police nad Metují (Čechy; Česká republika) Polička (Čechy; Česká republika) Polná (Čechy; Česká republika) Postoloprty (Čechy; Česká republika) Praha (Čechy; Česká republika) Prachatice (Čechy; Česká republika) Proseč (Čechy; Česká republika) Protivín (Čechy; Česká republika) Přebuz (Čechy; Česká republika) Přelouč (Čechy; Česká republika) Přeštice (Čechy; Česká republika) Příbram (Čechy; Česká republika) Přibyslav (Čechy; Česká republika) Přimda (Čechy; Česká republika) Pyšely (Čechy; Česká republika)

R

Rabí (Čechy; Česká republika) Radnice (Čechy; Česká republika) Rakovník (Čechy; Česká republika) Ralsko (Čechy; Česká republika) Raspenava (Čechy; Česká republika) Rejštejn (Čechy; Česká republika) Rokycany (Čechy; Česká republika) Rokytnice nad Jizerou (Čechy; Česká republika) Rokytnice v Orlických horách (Čechy; Česká republika) Ronov nad Doubravou (Čechy; Česká republika) Rotava (Čechy; Česká republika) Roudnice nad Labem (Čechy; Česká republika) Rovensko pod Troskami (Čechy; Česká republika) Roztoky (Čechy; Česká republika) Rožmberk nad Vltavou (Čechy; Česká republika) Rožďalovice (Čechy; Česká republika) Rožmitál pod Třemšínem (Čechy; Česká republika) Rtyně v Podkrkonoší (Čechy; Česká republika) Rudná (Čechy; Česká republika) Rudolfov (Čechy; Česká republika) Rumburk (Čechy; Česká republika) Rychnov nad Kněžnou (Čechy; Česká republika) Rychnov u Jablonce nad Nisou (Čechy; Česká republika)

Ř

Řevnice (Čechy; Česká republika) Říčany (Čechy; Česká republika)

S

Sadská (Čechy; Česká republika) Sázava (Čechy; Česká republika) Seč (Čechy; Česká republika) Sedlčany (Čechy; Česká republika) Sedlec-Prčice (Čechy; Česká republika) Sedlice (Čechy; Česká republika) Semily (Čechy; Česká republika) Sezemice (Čechy; Česká republika) Sezimovo Ústí (Čechy; Česká republika) Skalná (Čechy; Česká republika) Skuteč (Čechy; Česká republika) Slaný (Čechy; Česká republika) Slatiňany (Čechy; Česká republika) Smečno (Čechy; Česká republika) Smiřice (Čechy; Česká republika) Smržovka (Čechy; Česká republika) Soběslav (Čechy; Česká republika) Sobotka (Čechy; Česká republika) Sokolov (Čechy; Česká republika) Solnice (Čechy; Česká republika) Spálené Poříčí (Čechy; Česká republika) Staňkov (Čechy; Česká republika) Stárkov (Čechy; Česká republika) Starý Plzenec (Čechy; Česká republika) Stod (Čechy; Česká republika) Stochov (Čechy; Česká republika) Strakonice (Čechy; Česká republika) Stráž nad Nežárkou (Čechy; Česká republika) Stráž pod Ralskem (Čechy; Česká republika) Strážov (Čechy; Česká republika) Stříbro (Čechy; Česká republika) Suchdol nad Lužnicí (Čechy; Česká republika) Sušice (Čechy; Česká republika) Světlá nad Sázavou (Čechy; Česká republika) Svoboda nad Úpou (Čechy; Česká republika)

Š

Šluknov (Čechy; Česká republika) Špindlerův Mlýn (Čechy; Česká republika) Štětí (Čechy; Česká republika) Švihov (Čechy; Česká republika)

T

Tábor (Čechy; Česká republika) Tachov (Čechy; Česká republika) Tanvald (Čechy; Česká republika) Teplá (Čechy; Česká republika) Teplice (Čechy; Česká republika) Teplice nad Metují (Čechy; Česká republika) Terezín (Čechy; Česká republika) Toužim (Čechy; Česká republika) Trhové Sviny (Čechy; Česká republika) Trhový Štěpánov (Čechy; Česká republika) Trmice (Čechy; Česká republika) Trutnov (Čechy; Česká republika) Třebechovice pod Orebem (Čechy; Česká republika) Třebenice (Čechy; Česká republika) Třeboň (Čechy; Česká republika) Třemošná (Čechy; Česká republika) Třemošnice (Čechy; Česká republika) Turnov (Čechy; Česká republika) Týn nad Vltavou (Čechy; Česká republika) Týnec nad Labem (Čechy; Česká republika) Týnec nad Sázavou (Čechy; Česká republika) Týniště nad Orlicí (Čechy; Česká republika)

U

Uhlířské Janovice (Čechy; Česká republika) Unhošť (Čechy; Česká republika)

Ú

Úpice (Čechy; Česká republika) Ústí nad Labem (Čechy; Česká republika) Ústí nad Orlicí (Čechy; Česká republika) Úštěk (Čechy; Česká republika) Úterý (Čechy; Česká republika) Úvaly (Čechy; Česká republika)

V

Vamberk (Čechy; Česká republika) Varnsdorf (Čechy; Česká republika) Vejprty (Čechy; Česká republika) Velešín (Čechy; Česká republika) Velké Hamry (Čechy; Česká republika) Velký Šenov (Čechy; Česká republika) Veltrusy (Čechy; Česká republika) Velvary (Čechy; Česká republika) Verneřice (Čechy; Česká republika) Veselí nad Lužnicí (Čechy; Česká republika) Větřní (Čechy; Česká republika) Vimperk (Čechy; Česká republika) Vlachovo Březí (Čechy; Česká republika) Vlašim (Čechy; Česká republika) Vodňany (Čechy; Česká republika) Volary (Čechy; Česká republika) Volyně (Čechy; Česká republika) Votice (Čechy; Česká republika) Vrchlabí (Čechy; Česká republika) Vroutek (Čechy; Česká republika) Všeruby (Čechy; Česká republika) Výsluní (Čechy; Česká republika) Vysoké Mýto (Čechy; Česká republika) Vysoké nad Jizerou (Čechy; Česká republika) Vysoké Veselí (Čechy; Česká republika) Vyšší Brod (Čechy; Česká republika)

Z

Zákupy (Čechy; Česká republika) Zásmuky (Čechy; Česká republika) Zbiroh (Čechy; Česká republika) Zdice (Čechy; Česká republika) Zliv (Čechy; Česká republika) Zruč nad Sázavou (Čechy; Česká republika)

Ž

Žacléř (Čechy; Česká republika) Žamberk (Čechy; Česká republika) Žandov (Čechy; Česká republika) Žatec (Čechy; Česká republika) Ždírec nad Doubravou (Čechy; Česká republika) Žebrák (Čechy; Česká republika) Železná Ruda (Čechy; Česká republika) Železnice (Čechy; Česká republika) Železný Brod (Čechy; Česká republika) Žirovnice (Čechy; Česká republika) Žlutice (Čechy; Česká republika)

Slezská městaEditovat

 
Slezská orlice

A

Andělská Hora (Slezsko; Česká republika)

B

Bílovec (Slezsko; Česká republika) (Morava; Česká republika) Bohumín (Slezsko; Česká republika) Bruntál (Slezsko; Česká republika) (Morava; Česká republika)

Č

Český Těšín (Slezsko; Česká republika)

D

Dolní Benešov (Slezsko; Česká republika)

F

Frýdek-Místek (Morava; Česká republika) (Slezsko; Česká republika)

H

Havířov (Slezsko; Česká republika) Hlučín (Slezsko; Česká republika) Horní Benešov (Slezsko; Česká republika) Hradec nad Moravicí (Slezsko; Česká republika)

J

Jablunkov (Slezsko; Česká republika) Javorník (Slezsko; Česká republika) Jeseník (Slezsko; Česká republika)

K

Karviná (Slezsko; Česká republika) Klimkovice (Slezsko; Česká republika) Kravaře (Slezsko; Česká republika) Krnov (Slezsko; Česká republika)

M

Město Albrechtice (Slezsko; Česká republika) (Morava; Česká republika)

O

Opava (Slezsko; Česká republika) (Morava; Česká republika) Ostrava (Morava; Česká republika) (Slezsko; Česká republika)

P

Paskov (Morava; Česká republika) (Slezsko; Česká republika) Petřvald (Slezsko; Česká republika)

R

Rychvald (Slezsko; Česká republika)

Š

Šenov (Slezsko; Česká republika)

T

Třinec (Slezsko; Česká republika)

V

Vidnava (Slezsko; Česká republika) Vítkov (Morava; Česká republika) (Slezsko; Česká republika) Vratimov (Morava; Česká republika) (Slezsko; Česká republika) Vrbno pod Pradědem (Slezsko; Česká republika)

Z

Zlaté Hory (Slezsko; Česká republika) (Morava; Česká republika)

Ž

Žulová (Slezsko; Česká republika)

Moravské řekyEditovat

Allah (Morava, Česká republika) Babídolský potok (Morava, Česká republika) Bařinský potok (Morava, Česká republika) Baštýřský potok (Morava, Česká republika) Bečva (Morava, Česká republika) Blatnice (Morava, Česká republika) Bobrava (Morava, Česká republika) Bobrůvka (Morava, Česká republika) Bohdalovský potok (Morava, Česká republika) Bohuslavický potok (Morava, Česká republika) Bolíkovský potok (Morava, Česká republika) Boršický potok (Morava, Česká republika) Branná (Morava, Česká republika) Brumovka (Morava, Česká republika) Březinka (Morava, Česká republika) Břízka (Morava, Česká republika) Budíškovický potok (Morava, Česká republika) Bukovanka (Morava, Česká republika) Časnýř (Morava, Česká republika) Čejčský potok (Morava, Česká republika) Čeladenka (Morava, Česká republika) Čeložnický potok (Morava, Česká republika) Černý potok (Morava, Česká republika) Daniž (Morava, Česká republika) Desná (Morava, Česká republika) Dešenský potok (Morava, Česká republika) Divácký potok (Morava, Česká republika) Drahonínský potok (Morava, Česká republika) Drážní potok (Morava, Česká republika) Drnůvka (Morava, Česká republika) Dřevnice (Morava, Česká republika) Dunávka (Morava, Česká republika) Dvorský potok (Morava, Česká republika) Dyje (Morava, Česká republika) Gručovka (Morava, Česká republika) Hadůvka (Morava, Česká republika) Hajanský potok (Morava, Česká republika) Halda (Morava, Česká republika) Hamerský potok (Morava, Česká republika) Haná (Morava, Česká republika) Haraska (Morava, Česká republika) Havlásek (Morava, Česká republika) Hlinenský potok (Morava, Česká republika) Hloušek (Morava, Česká republika) Hluboček (Morava, Česká republika) Hodonínka (Morava, Česká republika) Hornovský potok (Morava, Česká republika) Hovoranský potok (Morava, Česká republika) Hradecký járek (Morava, Česká republika) Hranečnický potok (Morava, Česká republika) Hraniční potok (přítok Jihlavy) (Morava, Česká republika) Hraniční potok (přítok Moravské Sázavy) (Morava, Česká republika) Hraniční potok (přítok Olšavy) (Morava, Česká republika) Hraniční potok (přítok Prudníku) (Morava, Česká republika) Hrozová (Morava, Česká republika) Hrubý potok (Morava, Česká republika) Hruškovice (Morava, Česká republika) Husí potok (Morava, Česká republika) Hvozdecký potok (Morava, Česká republika) Chylický potok (Morava, Česká republika) Chvojnice (Morava, Česká republika) Ivanovický potok (přítok Ponávky) (Morava, Česká republika) Ivanovický potok (přítok Svratky) (Morava, Česká republika) Jamenský potok (též Šlapanka) (Morava, Česká republika) Járkovec (Morava, Česká republika) Jarkovský potok (Morava, Česká republika) Jedlový potok (přítok Oslavy) (Morava, Česká republika) Jedlový potok (přítok Ponávky) (Morava, Česká republika) Jehnický potok (Morava, Česká republika) Jevíčka (Morava, Česká republika) Jevišovka (Morava, Česká republika) Jičínka (Morava, Česká republika) Jihlava (Morava, Česká republika) Jihlávka (Morava, Česká republika) Jordánek (Morava, Česká republika) Josefovský potok (Morava, Česká republika) Juhyně (Morava, Česká republika) Junácký potok (Morava, Česká republika) Karlínský potok (přítok Brtnice) (Morava, Česká republika) Karlínský potok (přítok Trkmanky) (Morava, Česká republika) Kašnice (Morava, Česká republika) Kaštinka (Morava, Česká republika) Klanečnice (Morava, Česká republika) Klaperův potok (Morava, Česká republika) Kloboučka (Morava, Česká republika) Kněhyně (Morava, Česká republika) Kobylský potok (přítok Polního potoka) (Morava, Česká republika) Kohoutovický potok (Morava, Česká republika) Kotvrdovický potok (Morava, Česká republika) Koválovický potok (Morava, Česká republika) Kozlí potok (Morava, Česká republika) Kozojídka (Morava, Česká republika) Krokovický potok (Morava, Česká republika) Křepický potok (Morava, Česká republika) Křeslický potok (Morava, Česká republika) Křetínka (Morava, Česká republika) Křivolanský potok (Morava, Česká republika) Křtinský potok (Morava, Česká republika) Kubelín (Morava, Česká republika) Kuní potok (Morava, Česká republika) Kuželovský potok (Morava, Česká republika) Kyjovka (Morava, Česká republika) Lánský potok (Morava, Česká republika) Lejtna (Morava, Česká republika) Leskava (Morava, Česká republika) Lhotský potok (Morava, Česká republika) Libochůvka zvaná též Libochovka (Morava, Česká republika) Lidéřovický potok (Morava, Česká republika) Lipinský potok (Morava, Česká republika) Liptaňský potok (Morava, Česká republika) Litava zvaná též Cézava (Morava, Česká republika) Lomský potok (Morava, Česká republika) Losinka (Morava, Česká republika) Loučka (přítok Morávky) (Morava, Česká republika) Loučka (přítok Svratky) (Morava, Česká republika) Lovčický potok (Morava, Česká republika) Lubina (Morava, Česká republika) Lubná (Morava, Česká republika) Luční potok (přítok Daníže) (Morava, Česká republika) Luční potok (přítok Moravské Dyje) (Morava, Česká republika) Luha (Morava, Česká republika) Lužná (Morava, Česká republika) Malá Haná (Morava, Česká republika) Malanský potok (Morava, Česká republika) Malšínka (Morava, Česká republika) Malužín (Morava, Česká republika) Mandát (Morava, Česká republika) Martálka (Morava, Česká republika) Mařížský potok (Morava, Česká republika) Melatín (Morava, Česká republika) Měšínský potok (Morava, Česká republika) Míkovický potok (Morava, Česká republika) Mikulovka (Morava, Česká republika) Mniší potok (Morava, Česká republika) Mokerský potok (Morava, Česká republika) Morava (Morava, Česká republika) Moravanský potok (Morava, Česká republika) Moravice (Morava, Česká republika) Morávka (Morava, Česká republika) Moravská Dyje (Morava, Česká republika) Moravská Sázava (Morava, Česká republika) Moštěnka (Morava, Česká republika) Mouřínovský potok (Morava, Česká republika) Moutnický potok (Morava, Česká republika) Mřenkový potok (Morava, Česká republika) Mutišovský potok (Morava, Česká republika) Nedašovka (Morava, Česká republika) Nechvalínský potok (Morava, Česká republika) Nevšovka též Říka (Morava, Česká republika) Nikolčický potok (Morava, Česká republika) Nivnička (Morava, Česká republika) Novoveský potok (Morava, Česká republika) Obřanský potok (Morava, Česká republika) Omický potok (Morava, Česká republika) Odra (Morava, Česká republika) Okluky (Morava, Česká republika) Olešná (přítok Ostravice) (Morava, Česká republika) Olešná (přítok Rokytné) (Morava, Česká republika) Olešnice (Morava, Česká republika) Olšava (Morava, Česká republika) Ondřejnice (Morava, Česká republika) Oskava (Morava, Česká republika) Oslava (přítok Jihlavy) (Morava, Česká republika) Oslava (přítok Oskavy) (Morava, Česká republika) Osoblaha (Morava, Česká republika) Ostravice (Morava, Česká republika) Pavlovický potok (přítok Hvězdličky) (Morava, Česká republika) Pavlovický potok (přítok Prudníku) (Morava, Česká republika) Peníkovský potok (Morava, Česká republika) Petříkovec (Morava, Česká republika) Petřínský potok (Morava, Česká republika) Podlučanský potok (Morava, Česká republika) Podolský potok (přítok Moravice) (Morava, Česká republika) Podolský potok (přítok Moštěnky) (Morava, Česká republika) Podomský potok (Morava, Česká republika) Pokran (Morava, Česká republika) Polanka (Morava, Česká republika) Polešovický potok (Morava, Česká republika) Polní potok (Morava, Česká republika) Ponávka (Morava, Česká republika) Pozořický potok (Morava, Česká republika) Pradlenka (Morava, Česká republika) Pramenní potok (Morava, Česká republika) Praskavice (Morava, Česká republika) Prokopka (Morava, Česká republika) Prušánka (Morava, Česká republika) Pstruhovec (Morava, Česká republika) Punkva (Morava, Česká republika) Pytlácký potok (přítok Brodečky) (Morava, Česká republika) Pytlácký potok (přítok Svitavy) (Morava, Česká republika) Radějovka (Morava, Česká republika) Radiměřský potok (Morava, Česká republika) Rakovec (přítok Litavy) (Morava, Česká republika) Rakovec (přítok Svratky) (Morava, Česká republika) Rakovec (přítok Malé Hané) (Morava, Česká republika) Rakovec (přítok Ponávky) (Morava, Česká republika) Rancířovský potok (Morava, Česká republika) Rejznarka (Morava, Česká republika) Remíz (Morava, Česká republika) Roketnice (Morava, Česká republika) Rokytná (Morava, Česká republika) Romže (Morava, Česká republika) Rožnovská Bečva (Morava, Česká republika) Rusava (Morava, Česká republika) Rybnický potok (přítok Teplice) (Morava, Česká republika) Řečice (Morava, Česká republika) Řeznovický potok (Morava, Česká republika) Říčka (Morava, Česká republika) Sázava (Morava, Česká republika) Sedlnice (Morava, Česká republika) Senetářovský potok (Morava, Česká republika) Slatina (Morava, Česká republika) Slavětínský potok (Morava, Česká republika) Slavonický potok (Morava, Česká republika) Slepice (Morava, Česká republika) Soběšický potok (Morava, Česká republika) Stálecký potok (Morava, Česká republika) Starovický potok (Morava, Česká republika) Strážovský potok (přítok Želetavky) (Morava, Česká republika) Strouhalův žleb (Morava, Česká republika) Střelický potok (Morava, Česká republika) Sudoměřický potok (přítok Radějovky) (Morava, Česká republika) Svinárský potok (Morava, Česká republika) Svinný potok (Morava, Česká republika) Svitava (Morava, Česká republika) Svodnice (potok na Valticku) (Morava, Česká republika) Svodnice (přítok Moravy) (Morava, Česká republika) Svratka (Morava, Česká republika) Syrovinka (Morava, Česká republika) Syrůvka (Morava, Česká republika) Šabrava (Morava, Česká republika) Šatava (Morava, Česká republika) Šebkovický potok (Morava, Česká republika) Šlapanka (Morava, Česká republika) Štěpánovický potok (Morava, Česká republika) Štinkovka (Morava, Česká republika) Švábenický potok (Morava, Česká republika) Švábský potok (Morava, Česká republika) Švamberská struha (Morava, Česká republika) Teplica (Morava, Česká republika) Tichávka (Morava, Česká republika) Topolovský potok (Morava, Česká republika) Trhonický potok (Morava, Česká republika) Trkmanka (Morava, Česká republika) Trnávka (Morava, Česká republika) Troubský potok (Morava, Česká republika) Třebůvka (Morava, Česká republika) Tulešický potok (Morava, Česká republika) Tuřanský potok (Morava, Česká republika) Tvaroženský potok (Morava, Česká republika) Úvalský odpad (Morava, Česká republika) Vacenovický potok (Morava, Česká republika) Valteřovický potok (Morava, Česká republika) Valtický potok (Morava, Česká republika) Vápovka (Morava, Česká republika) Vavříkovský potok (Morava, Česká republika) Včelínek (Morava, Česká republika) Velička (přítok Bečvy) (Morava, Česká republika) Velička (přítok Moravy) (Morava, Česká republika) Veverka (Morava, Česká republika) Vícovský potok (Morava, Česká republika) Vlára (Morava, Česká republika) Vlastkovecký potok (Morava, Česká republika) Vlčnovský potok (Morava, Česká republika) Vracovský potok (přítok Syrovinky) (Morava, Česká republika) Vratěnínský potok (Morava, Česká republika) Vrbecká (Morava, Česká republika) Vršský potok (Morava, Česká republika) Vsetínská Bečva (Morava, Česká republika) Zaječí potok (přítok Ponávky) (Morava, Česká republika) Zaječí potok (přítok Štinkovky) (Morava, Česká republika) Zášinský potok (Morava, Česká republika) Zlatý potok (Morava, Česká republika) Želetavka (Morava, Česká republika) Žilůvecký potok (Morava, Česká republika)

Deklarace geografů proti svévolnému prosazování názvu CzechiaEditovat

Adresát:

Prof. RNDr. Bohumír Janský, CSc.

Česká geografická společnost

Albertov 6, 128 43 Praha 2, Česká republika

Vážený pane profesore, vážený pane prezidente České geografické společnosti,

My, níže podepsaní vědečtí, pedagogičtí a odborní pracovníci v geografii a příbuzných oborech, nesouhlasíme a vymezujeme se proti současnému politicko-mediálnímu nátlakovému prosazování jednoslovného pojmenování našeho státu, České republiky, názvem Česko (Czechia), na kterém se významně podílí i reprezentanti České geografické společnosti.

Jsme si vědomi toho, že vláda České republiky svým usnesením č. 403 ze dne 2. 5. 2016 podpořila záměr používat v zahraničí pro označení České republiky překlady názvu Česko, v angličtině Czechia. Jednoslovný název nicméně nenahrazuje oficiální název Česká republika (Czech Republic), nýbrž je jen jeho kratší neúřední alternativou a záleží na daném subjektu, zda se rozhodne užívat delší nebo kratší verzi názvu státu.

Název Česko nelze ani po čtvrtstoletí existence našeho státu považovat za všeobecně přijímaný (a to ani v rámci české geografické obce), za přirozený a už vůbec ne za jediný správný či vhodný - jak bývá často jeho zastánci účelově argumentováno. Jeho propagátoři ve svém zaujetí zcela opomíjí geografické, historické, lingvistické i politické protiargumenty oponentů (viz např. Řehák, S. (2004). Česko? Chaos a skepse. Geografie, 109(4): 328-331). Svévolné prosazování názvu Česko lze chápat i jako posilování symbolické moci pouze jedné z historických zemí České republiky a to na úkor zemí ostatních. Pojem Czechia je pak v souvislosti s názvem státu ahistorickým produktem, který je v obecné angličtině prakticky neznámý s mizivou frekvencí výskytu.

Oficiální politické jméno Česká republika (Czech Republic) není sice rovněž ideální, nicméně reprezentuje náš stát a identitu jeho obyvatel relativně vhodněji a geograficky jednoznačněji.

Nepovažujeme za nutné prosazovat jakýkoliv jednoslovný název našeho státu už proto, že není nezbytný (obejdou se bez něj tak respektované státy jako Spojené království, Spojené státy americké, Nový Zéland). Měl-li by jednoslovný název vzniknout, pak jako výsledek dlouhodobého spontánního jazykového vývoje, který jako jediný může vyústit v situaci, kdy nebude takový název nikým vnímán negativně. To považujeme za zásadní už z toho důvodu, že jde o název naší vlasti, je tedy krajně nevhodné, aby část obyvatelstva měla její označení spojeno s nějakými negativními emocemi.

Respektujeme, že někteří geografové upřednostňují označení Česká republika (Czech Republic), jiní jednoslovný název Česko (Czechia). Snahy o předčasné „přeskočení“ přirozeného jazykového vývoje, svévolnou legalizaci a nátlakovou institucionalizaci pojmenování našeho státu názvem Czechia však odmítáme.

Argumenty zastánců i odpůrců využívání uvedených názvů respektujeme, ovšem pouze jako drobný příspěvek do rozpravy v oblasti politické či historické geografie. Úkol geografie v tomto směru vidíme spíše v roli pozorovatele této diskuse, nikoliv v roli jejího arbitra. Tím přirozeně nechceme nikomu upírat jeho právo používat název Česko (Czechia), nejde však o nic jiného, než o soukromé občanské aktivity, protože, podle našeho přesvědčení, žádný „vědecky správný“ nebo „jediný vhodný“ název neexistuje.

Zároveň si však dovolujeme upozornit, že společenské výzvy našeho oboru jsou v současné době vskutku poněkud jiné a ocenili bychom, kdyby již „boj o Česko“ nezasahoval do seriózní vědecké práce.

S úctou 22. června 2016

Autoři deklarace[1]

RNDr. Bohumil Frantál, Ph.D.

(Oddělení environmentální geografie, Ústav geoniky AV ČR, v.v.i., Brno)

RNDr. Miloš Fňukal, Ph.D.

(Katedra geografie, Přírodovědecké fakulta, Univerzita Palackého v Olomouci)

Mgr. Marek Havlíček, Ph.D.

(Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i., pobočka Brno)

Mgr. Pavel Klapka, Ph.D.

(Katedra geografie, Přírodovědecké fakulta, Univerzita Palackého v Olomouci)

Mgr. Petr Klusáček, Ph.D.

(Ústav regionálního rozvoje a veřejné správy, Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií, Mendelova univerzita v Brně)

Doc. RNDr. Stanislav Kraft, Ph.D.

(Katedra geografie, Pedagogická fakulta, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích)

Doc. RNDr. Josef Kunc, Ph.D.

(Katedra regionální ekonomie a správy, Ekonomicko-správní fakulta, Masarykova univerzita, Brno)

Mgr. Stanislav Martinát, Ph.D.

(Katedra ekonomie a veřejné správy, Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné, Slezská univerzita v Opavě)

RNDr. Robert Osman, Ph.D.

(Geografický ústav, Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita, Brno)

[1] Autoři a signatáři deklarace prezentují svůj osobní názor, nikoli oficiální postoj svých institucí

Názor Jana Blanického na Moravu a MoravanyEditovat

Svůj tehdejší názor na obyvatele Moravy zveřejnil v diskuzi pod deklarací o měsíc později Jan Blanický. Dnes na stránce v části se vzkazy překvapivě najdeme oznámení "Diskuze byla z důvodů většího množství nevhodných příspěvků zastavena.". Co dalšího tam kdo přidal, není známo, ale vzkaz Jana Blanického Moravě byl "výživný".

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. VÁLKA, Josef. Esej o Moravě: Morava je ideálním typem historické země [online]. Výzkumné středisko pro dějiny střední Evropy: prameny, země, kultura [cit. 2020-06-29]. Dostupné online. 
  2. a b c SVITÁK, Zbyněk. Úvod do historické topografie českých zemí: Územní vývoj českých zemí [online]. 1. vyd. Brno: 2014 [cit. 2020-06-29]. S. 75. Dostupné online. 
  3. a b c MLATEČEK, Karel; ČERNUŠÁK, Tomáš. Morava jako součást českého státu. Společný vývoj od středověku do 20. století. Události – jevy – osobnosti. Brno: Moravský zemský archiv v Brně, 2018. S. 5. 
  4. a b c MLEZIVA, Štěpán. Retrospektiva územních celků v českých zemích od roku 1850 do současnosti. 2. vyd. Praha: Academia, 2017. Dostupné online. S. 5, 7, 13, 15, 27, 43, 61, 158, 252, 254, 416, 742. 
  5. a b Zpravodaj Vexilologie č. 124 (VI/2002)
  6. a b Zpravodaj Vexilologie č. 127 (III/2003)
  7. a b c Zpravodaj Vexilologie č. 130 (XII/2003)
  8. Zpravodaj Vexilologie č. 133 (VI/2004)
  9. Zeměpisná společnost Morava [online]. Brtnice: [cit. 2021-01-29]. Dostupné online.