Seznam vědních disciplín

Seznam vědních disciplín obsahuje abecední soupis nauk, oborů a pomocných věd, které splňují definici vědy. Seznam není definitivní, protože vznikají nové vědy (často interdisciplinární) a starší vědy mohou být transformovány do nových (např. alchymie do chemie), či zavrhnuty po jejich kompromitaci (např. pseudovědy nebo vědy zatížené ideologií).

A

Akusticky mrtvá komora je jedním z nejdůležitějších nástrojů v akustice

Galaxie Sombrero je jedním z mnoha objektů, které zkoumá astronomie

• Adiktologie – nauka o závislostech.
• Aerologie – obor meteorologie, který se zabývá atmosférou v jejím vertikálním směru.
• Aerodynamika – obor fyziky zkoumající proudění plynů kolem tělesa.
• Aeronomie – nauka o horních vrstvách atmosféry.
• Agrobiologie – věda zkoumající zemědělství z pohledu biologických zákonů.
• Agroekologie – ekologický obor, který zkoumá zemědělské organismy z pohledu jejich vnějšího prostředí.
• Agrochemie – nauka o výživě rostlin v polních podmínkách.
• Agrologie – nauka o polním hospodářství.
• Agrometeorologie – obor studující meteorologické jevy z hlediska zemědělství.
• Agronomie – nauka zabývající se zemědělskou výrobou.
• Akmeologie – nauka o dospělosti.
• Akustika – vědní obor, zabývající se vznikem zvukového vlnění, jeho šířením prostorem a vnímáním zvuku lidskými smysly.
• Akologie – medicínský obor, který se zabývá léčebnými prostředky.
• Aktologie – viz antropomotorika.
• Aktuopaleontologie – vědní obor, který studuje fosilizaci současných organismů i celých biotopů.
• Algebra – odvětví matematiky zabývající se abstraktními strukturami a vztahy mezi nimi.
• Algeziologie – lékařská disciplína, která se zabývá bolestí a její léčbou.
• Algologie – věda studující sinice a řasy.
• Alergologie – medicínský obor zabývající se alergiemi.
• Anatomie – obor biologie, který se zabývá makroskopickou stavbou organismů.
• Andragogika – nauka o vzdělávání a výchově dospělých.
• Andrologie – lékařský obor, který se zabývá chorobami mužských reprodukčních orgánů.
• Anesteziologie – lékařský obor, který studuje anestézii a anestetika.
• Angiologie – medicínská nauka o krevních a mízních cévách.
• Anglistika – nauka o historii, kultuře a jazyku anglicky hovořících etnik.
• Antropologie – nauka o člověku, jeho kultuře a potažmo celém lidstvu.
• Antropomastika – nauka o osobních jménech.
• Antropomaximologie – disciplína zabývající se rezervami člověka při sportu.
• Antropomotorika – nauka o pohybech člověka. Též kinantropologie, antropokinetika nebo aktologie.
• Antroposociologie – odvětví sociologie, které zkoumá vztah mezi postavením jedince a jeho anatomickými znaky.
• Antropokinetika – viz antropomotorika.
• Apidologie – nauka o včelařství.
• Arabistika – věda zabývající se jazykem, kulturou a historií arabských národů.
• Arachnoentomologie – věda zkoumající hmyz (Insecta) a pavoukovce (Arachnida) ze zdravotnického a veterinárního hlediska.
• Arachnologie – biologická věda o pavoukovcích.
• Arboristika – zabývá se komplexní péčí o dřeviny a jejich porosty.
• Argotologie – nauka o argotu.
• Archeologie – věda studující lidské dějiny prostřednictvím zachovaných artefaktů.
• Architektura – obor na pomezí vědy a umění, který se zabývá stavitelstvím, urbanismem a designem.
• Aritmetika – disciplína matematiky zabývající se popisem vlastností elementárních matematických operací s čísly.
• Astroarcheologie – archeologické odvětví, které zkoumá astronomická zařízení.
• Astrobiologie – disciplína, která zkoumá možnosti vývoje a existence života ve vesmíru. Též Xenobiologie.
• Astrofyzika – obor astronomie, který studuje fyzikální děje probíhající ve vesmíru.
• Astrogeologie – obor astronomie studující geologii na různých vesmírných tělesech.
• Astrometrie – odvětví astronomie, které se zabývá přesnými měřeními a vysvětlováním pozice a pohybů nebeských těles.
• Astronomie – věda studující vesmír a jevy ve vesmíru.
• Asyriologie – nauka o Asýrii.
• Audiologie – odvětví medicíny, které se zabývá sluchem.
• Auditoriologie – multidisciplinární vědní obor, který se zabývá prostorami určenými pro přednes (divadelní, koncertní, přednáškové atd.)
• Autekologie – studuje ekologii jedinců jednoho biologického druhu.
• Auxologie – odvětví biomedicíny zkoumající růst a vývoj člověka.

B

Experiment ve forenzní balistice

• Bakteriologie – nauka o bakteriích.
• Balbutologie – obor zabývající se koktavostí.
• Balistika – věda o pohybech a účincích střel.
• Balneologie – věda, která se zabývá lázněmi.
• Batrachologie – nauka o obojživelnících (Amphibea).
• Behaviorální neurologie – odvětví neurologie, které zkoumá vztah mezi poruchami nervové soustavy a chováním člověka.
• Bibliografie – odvětví sociální informatiky, které se zabývá zkoumáním bibliografických informací ve společnosti.
• Bibliologie – nauka o knihách. Též knihověda.
• Bibliopsychologie – odvětví psychologie zkoumající vliv četby na člověka.
• Biofyzika – mezioborová disciplína zkoumající biologické objekty a problémy fyzikálními metodami.
• Biochemie – interdisciplinární věda zkoumající chemické pochody v živých organismech.
• Bioinformatika – disciplína zabývající se metodami shromažďování, analýzy a vizualizace rozsáhlých biologických dat
• Bioklimatologie – odvětví studující vliv prostředí na procesy v organismech.
• Biokybernetika – interdisciplinární věda aplikující kybernetiku při studiu biologických objektů.
• Biologická psychologie – věda, která se zabývá rolí biologických faktorů v psychických jevech.
• Biologie – vědní obor zabývající se organismy a vším, co s nimi souvisí.
• Biomatematika – viz Matematická biologie.
• Bionika – hraniční obor využívající znalost stavby a funkce organismů při vývoji nových technologií.
• Bionomie – věda zabývající se životem organismů z hlediska způsobu výživy, prostředí apod.
• Biospeleologie – odvětví zkoumající živé organismy v jeskyních.
• Biotechnologie – obor, který aplikuje biologické systémy při výrobě, přeměně nebo jinému specifickému použití.
• Bohemistika – věda zabývající se jazykem, kulturou a historií českého národa.
• Botanika – nauka o rostlinách.
• Bromatologie – vědní disciplína zabývající se jídlem.
• Bryologie – biologický obor zabývající se mechorosty.
• Byzantologie – věda zabývající se jazykem, kulturou a historií Byzantské říše.

C

• Cytogenetika – věda zkoumající genetické jevy na buněčné úrovni, zejména vzhledem k funkci a stavbě chromozomů.
• Cytologie – věda komplexně studující buňku a její struktury a životní pochody.

D

Papilární linie na bříšku prstu jsou předmětem studia daktyloskopie

• Daktyloskopie – nauka o kožních lištách na prstech rukou, nohou, na dlaních a ploskách chodidel. Též dermatoglyfika.
• Defektologie – obor zkoumající zdravotně postižené děti.
• Demografie – věda zabývající se procesem reprodukce lidských populací.
• Dendrologie – nauka o dřevinách.
• Derivologie – lingvistický obor zabývající se tvorbou slov.
• Dermatologie – obor lékařství zabývající se kůží a jejími deriváty (vlasy, nehty, potní žlázy, atd.).
• Dermatovenerologie – obor lékařství kombinující dermatologii (onemocnění kůže) a venerologii (pohlavní choroby).
• Deskriptivní geometrie – odvětví geometrie, které se zabývá zobrazením prostorových útvarů do roviny.
• Diabetologie – lékařský obor zabývající se cukrovkou.
• Dialektologie – odvětví lingvistiky, které se zabývá studiem nářečí.
• Dietologie – obor medicíny, který se zabývá výživou.
• Diplomatika – pomocná historická věda zabývající se studiem úředních písemností.
• Dipterologie – nauka o dvoukřídlém hmyzu.
• Dolorologie – odvětví medicíny zabývající se bolestí.
• Dozimetrie – fyzikálně-medicínský obor zabývající se měřením vlastností ionizujícího záření.
• Dynamika – obor mechaniky zkoumající pohyb hmotných objektů.

E

Za zakladatele evoluční biologie je považován Charles Darwin

• Edukativní psychologie – viz pedagogická psychologie.
• Egyptologie – věda zabývající se jazykem, kulturou a historií Egypta.
• Ekofyziologie – přírodovědný obor zkoumající vlivy vnějšího prostředí na organizmy, též ekotysiologie.
• Ekologie – obor biologie studující vztahy mezi organismy a prostředím.
• Ekonometrie – disciplína ekonomie zabývající se aplikací metod statistiky na ekonomická data.
• Ekonomie – věda studující nakládání se zdroji (ekonomiku).
• Ekotysiologie – viz ekofyziologie.
• Elektroakustika – věda, která se zabývá zvukem, jeho šířením, záznamem a reprodukcí za použití elektroniky.
• Elektrodynamika – obor fyziky, který zkoumá proměnná (dynamická) elektromagnetická pole.
• Elektrofyziologie – 1. biologický obor studující elektrické projevy živých organismů. 2. lékařský obor zabývající se vyšetřováním elektricky vzrušivých tkání.
• Elektrochemie – obor chemie, který zkoumá procesy při proměně chemické energie na elektrickou a naopak.
• Elektromagnetismus – fyzikální odvětví, které se zabývá vzájemným působením magnetických a elektrických jevů.
• Elektrostatika – obor fyziky, který zkoumá neměnná (statická) elektromagnetická pole.
• Elektrotechnika – obor, který se zabývá využitím elektrické energie.
• Elektrotechnologie – pomocný elektrotechnický obor, který se zabývá výrobními postupy elektrických zařízení.
• Embryologie – biologický obor studující časný individuální vývoj organismu.
• Endokrinologie – biologický a lékařský obor studující systém žláz s vnitřní sekrecí.
• Enologie – věda zkoumající víno a vinařství.
• Entomologie – biologický obor, který studuje hmyz.
• Environmentalistika – interdisciplinární obor zkoumající vzájemné působení člověka a ekosystémů.
• Epidemiologie – lékařský obor studující zákonitosti vzniku a šíření chorob v lidské populaci.
• Epigrafika – pomocná věda historická zkoumající nápisy.
• Epileptologie – lékařská obor zabývající se epilepsií.
• Epizootologie – obor veterinárního lékařství studující zákonitosti vzniku a šíření infekčních chorob mezi zvířaty.
• Erotologie – nauka o erotice.
• Esteziologie – nauka o smyslových ústrojích.
• Etiologie – medicínský obor zkoumající příčiny vzniku nemocí.
• Etnobiologie – věda studující vztahy etnických skupin k živým organismům.
• Etnografie – věda studující zvyky a tradice jednotlivých kultur.
• Etnologie – obor zabývající se srovnávacím studiem kultur a společností.
• Etnometodologie – sociologický obor, který se zabývá obvyklými lidskými činnostmi a jejich organizací.
• Etologie – biologický obor studující chování živočichů.
• Etymologie – lingvistický obor studující původ slov.
• Evoluční biologie – obor biologie studující proces evoluce.
• Exobiologie – viz astrobiologie.

F

Řád Bílého lva je nejvyšším státním vyznamenáním České republiky. Studiem řádů a vyznamenání se zabývá faleristika

• Faleristika – pomocná historická věda studující řády a vyznamenání.
• Farmacie – obor zabývající se přípravou a distribucí léčiv.
• Farmakologie – lékařský obor zabývající se mechanismy účinku léčiv.
• Farmakopsychologie – odvětví psychologie, které zkoumá vliv léčiv a chemických látek na člověka.
• Farologie – technický obor zabývající se stavbou a provozem majáků.
• Felinologie – biologický obor, který zkoumá kočky.
• Fenologie – nauka o časovém průběhu základních životních projevů v závislosti na změnách počasí, střídání ročních období a prostředí.
• Filematologie – nauka o líbání.
• Filologie – nauka studující jazyk a kulturu s ním spojenou.
• Flebologie – lékařský obor zabývající žílami.
• Floristika – botanický obor zkoumající flóru určitého území.
• Fonetika – přírodní věda studující vznik hlasu.
• Foniatrie – medicínský obor zabývající se chorobami hlasu a sluchu.
• Fonologie – lingvistická disciplína zabývající se zvukovou stránkou jazyka. Též fonémika.
• Fotometrie je část optiky zkoumající viditelné světlo z hlediska intenzity jeho zrakového vnímání.
• Fotonika – fyzikální a technická disciplína navazující na optiku.
• Frazeologie – je nauka o ustálených slovních spojeních.
• Ftizeologie – lékařský obor zabývající se tuberkulózou.
• Futurologie – věda o budoucnosti.
• Fykologie – obor, který studuje řasy.
• Fylogenetika – obor systematické biologie hledající evoluční vztahy mezi organismy.
• Fytocenologie – dříve geobotanika, biologický obor studující rostlinná společenstva.
• Fytogeografie – obor studující rozšíření rostlin na Zemi.
• Fytopatologie – obor studující choroby rostlin.
• Fyzika – obor zkoumající základní vlastnosti dějů v přírodě.
• Fyziologie – biologický obor studující funkci organismů.

G

Octomilka obecná (Drosophila melanogaster) je poměrně často využívaným modelovým organismem v genetických experimentech

• Gastroenterologie – medicínský obor, který se zabývá trávicím ústrojím.
• Gastronomie – nauka o vztahu kultury a potravy.
• Gelotologie – nauka o smíchu.
• Gemelilogie – věda zkoumající genetiku dvojčat. Též gemelologie.
• Gemologie – věda, která se zabývá drahými kameny.
• Genealogie – pomocná věda historická studující rodokmeny.
• Genetika – biologická věda studující dědičnost.
• Genologie – obor literární vědy studující literární žánry.
• Geodézie – obor studující geometrické vlastnosti Země.
• Geografie – věda studující prostorové rozšíření jevů na Zemi.
• Geochemie – věda studující chemické složení Země.
• Geochronologie – nauka o určování stáří hornin, usazenin, zkamenělin a dalších geologických objektů.
• Geologie – studuje složení, stavbu a historický vývoj Země.
• Geometrie – obor matematiky studující tvar, velikost, proporce a pozici objektů.
• Geomorfologie – obor studující tvar zemského povrchu.
• Geomytologie – zabývá se zkoumáním geologických a paleontologických jevů, zobrazených v lidské mytologii.
• Geonika – sleduje dopady činností člověka a jím vyvolaných aktivit na přírodní prostředí a interakci přírodního a antropogenního prostředí.,
• Geriatrie – lékařský obor zabývající se zvláštnostmi onemocnění a jejich terapie ve stáří.
• Germanistika – věda zabývající se jazykem, kulturou a historií germánských národů.
• Gerontologie – věda o stáří.
• Gerontopsychologie – odvětví psychologie, které se zabývá stářím a stárnutím.
• Glaciologie – nauka o ledovcích.
• Globalistika – zkoumá základní otázky existence a vývoje světové společnosti jako celku.
• Gnotobiologie – vědní obor, který zkoumá bezmikrobní živočichy.
• Gradologie – obor zkoumající přemnožování škůdců.
• Grafémika – nauka o písemné stránce jazyka.
• Grafognozie – viz písmoznalectví.
• Graminologie – nauka o travách.
• Gynekologie – medicínský obor, který se zabývá ženskými pohlavními orgány.

H

Caenorhabditis elegans je jedním z organismů, jejichž biologii studuje helmintologie

• Hebraistika – věda zabývající se jazykem, kulturou a historií židovského národa i moderního státu Izraele.
• Helmintologie – biologický obor studující červy a chorobami, které způsobují.
• Hematologie – lékařský obor zabývající se onemocněními krve a krvetvorné tkáně.
• Hepatologie – lékařský obor zabývající se chorobami jater.
• Heraldika – pomocná věda historická studující erby.
• Herbologie – obor zabývající se plevely.
• Herniologie – lékařský obor zabývající se kýlami.
• Herpetologie – biologický obor studující plazy, v širším pojetí i obojživelníky
• Hipologie – nauka o koních.
• Histologie – biologická disciplína studující soubory buněk stejného druhu – tkáně živočichů a pletiva rostlin a hub.
• Historie – věda, jejímž cílem je reflexe historických událostí.
• Historiografie – též dějepisectví, obor zabývající se systematickým zaznamenáváním historických událostí.
• Horologie – věda zabývající se měřením času.
• Hortologie – nauka známá spíše jako zahradnictví.
• Humánní etologie – obor etologie studující chování člověka.
• Hungaristika – věda zabývající se jazykem, kulturou a historií maďarského národa.
• Hydrobiologie – obor biologie studující životní procesy ve vodním prostředí.
• Hydrodynamika – fyzikální obor zabývající se prouděním kapalin.
• Hydroenergetika – odvětví techniky, které se zabývá využitím vodní síly pro získávání energie.
• Hydrogeologie – obor zabývající se podzemními vodami.
• Hydrografie – geografický obor, který se zabývá časoprostorovým rozmístěním vody v krajině. Též vodopis.
• Hydrologie – geografická disciplína, která studuje pohyb a rozložení vody na Zemi.
• Hydromechanika – věda zabývající se kapalinami a působením sil na ně.
• Hydrometeorologie – obor studující koloběh vody mezi zemským povrchem a atmosférou.
• Hydrostatika – fyzikální obor zabývající kapalinami, které jsou v klidovém stavu.
• Hydrotechnika – obor, které se zabývají využitím vody a ochranou před jejími nežádoucími účinky.
• Hygrologie – věda zabývající se vlhkostí.
• Hypnologie – nauka o spánku a hypnóze.
• Hypnopatologie – lékařský obor zabývající se poruchami spánku.

Ch

Zkumavka, zde s nilskou modří při různém pH, je neoficiálním symbolem chemie

• Chemie – věda zabývající se vlastnostmi, složením, přípravou a strukturou anorganických a organických látek a jejich vzájemnými interakcemi.
• Chetitologie – věda zabývající se jazykem, kulturou a historií Chetitů.
• Chiropterologie – biologická disciplína studující letouny (řád Chiroptera).
• Chirurgie – lékařský obor, který léčí nemoci a úrazy především pomocí manuálních a operačních výkonů.
• Chorologie (biologie) – biologická disciplína zabývající se distribucí organismů v areálech.
• Chorologie (geografie) – geografická nauka o případných vztazích mezi geografickými entitami, které se vyskytují v konkrétních areálech.
• Chronobiologie – vědní disciplína zabývající se periodickými fenomény v živých organismech.
• Chronologie – pomocná historická věda, jejímž předmětem je měření času a způsoby a prostředky k tomu užívané, stejně tak jako určování časového pořadí.

I

Analýza obrazu svaté Terezie od Ježíše od Alonsa del Arca (1635–1704) je oblastí zájmu ikonografie

• Iatrologie – prakticky nepoužívané synonymum pro lékařskou vědu.
• Iberoamerikanistika – věda zabývající se jazykem, kulturou a historií španělsky či portugalsky hovořících zemí Střední a Jižní Ameriky.
• Ichnologie – nauka o zkamenělých stopách živočichů.
• Ichtyologie – obor zoologie, který se zabývá studiem rybovitých obratlovců.
• Ikonografie – obor zabývající se náměty ve výtvarném umění.
• Ikonologie – nauka o významech, vzniku a proměnách výtvarných děl.
• Imunologie – věda zabývající se zkoumáním imunitního systému.
• Indologie – věda zabývající se jazykem, kulturou a historií etnik indického subkontinentu.
• Industriální sociologie – sociologická disciplína zbývající se sociálními hledisky průmyslové výroby.
• Infektologie – lékařský obor zabývající se infekčními onemocněními.
• Informační věda – interdisciplinární věda zabývající se informacemi.
• Informatika – počítačová věda studující výpočetní a informační procesy z hlediska hardware i software.
• Infračervená astronomie – oborem astronomie, který zkoumá objekty viditelné v infračerveném záření.
• Inženýrská psychologie – obor psychologie zkoumající vztah člověka a strojního zařízení.
• Íránistika – věda zabývající se jazykem, kulturou a historií íránských národů.
• Islamistika – vědní obor, který se zabývá studiem islámu, islámských zemí, islámské společnosti a kultury.

J

• Jaderná fyzika – odvětví fyziky, které zkoumá atomové jádro.
• Jaderná chemie – viz radiochemie.
• Jaderná technika – obor zabývající se využitím jaderné energie a ochranou před ionizujícím zářením.
• Japanologie – věda zabývající se jazykem, kulturou a historií Japonska. Též japanistika.
• Jidistika – věda zabývající se jazykem, kulturou a historií národů, kteří používají jidiš.
• Jurisprudence – věda zkoumající právo.
• Juventologie – sociologický obor zabývající se mládeží.

K

Mapa a popis světa Tabula Rogeriana byla vytvořena Al-Idrísím roku 1154 pro Rogera II. Sicilského. Je považována za jedno z nejvýznamnější děl arabské kartografie.

• Kalilogie – nauka o přednesu.
• Kampanologie – věda o zvonech.
• Kardiologie – lékařský obor zabývající se chorobami srdce.
• Kariologie – lékařský obor zabývající se zubním kazem.
• Karpobiologie – viz karpologie.
• Karpologie – nauka o semenech a plodech rostlin.
• Karsologie – věda zkoumající vápencový kras.
• Kartografie – věda zabývající se mapami.
• Karyologie – odvětví biologie, které zkoumá buněčná jádra.
• Kastelologie – nauka o opevněných sídlech.
• Kašubistika – věda zabývající se jazykem, kulturou a historií Kašubů.
• Keltologie – věda zabývající se jazykem, kulturou a historií Keltů.
• Kinantropologie – multidisciplinární věda o pohybu člověka.
• Kinematika – odvětví mechaniky zabývající se pohybem bez zkoumání jeho příčin.
• Kineziologie – věda o mechanických zákonitostech pohybového ústrojí živočichů.
• Klimatologie – nauka o podnebí.
• Kodikologie – věda o rukopisech.
• Kognitivní neurologie – odvětví neurobiologie zkoumající kognitivní procesy a jejich neuronální podstatu. Tvoří jednu část kognitivní a behaviorální neurologie.
• Kognitivní archeologie – odvětví archeologie zabývající se poznáváním lidí v minulosti s důrazem na studium historických způsobů myšlení a symboliky.
• Kognitivní psychologie – psychologické odvětví, které se zabývá poznávacími procesy.
• Kognitivní věda – mezioborová věda studující mysl a procesy v ní probíhající.
• Koleopterologie – odvětví entomologie studující brouky.
• Kolorimetrie – odvětví optiky, zabývající se popisem a kvantifikací barev světla a jejich vnímání.
• Kombinatorika – obor matematiky zkoumající konečné množiny a jejich vnitřní strukturu.
• Komeniologie – věda zabývající se studiem života a díla Jana Amose Komenského.
• Konchologie – nauka o schránkách měkkýšů.
• Koprologie – 1. věda zkoumající výkaly. 2. lékařský obor zabývající se diagnostickým vyšetřováním výkalů.
• Kosmetologie – nauka o kosmetice.
• Kosmologie – věda zkoumající vesmír jako celek.
• Kosmonautika – odvětví vědy a techniky, která se zabývá cestováním mimo zemskou atmosféru.
• Kraniologie – podobor antropologie zabývající se studiem lebek.
• Krenologie – nauka o zřídlech. Též zřídelnictví.
• Kriminalistická odorologie – kriminalistická disciplína zabývající se pachovými stopami
• Kriminalistika – věda zabývající se odhalováním, vyšetřováním a předcházením trestné činnosti.
• Kriminologie – nauka o trestných činech, pachatelích, obětích a kontrole kriminality.
• Kryobiologie – biologické odvětví, které zkoumá účinek nízkých teplot na organismy.
• Kryogenika – obor fyziky zabývající se nízkými teplotami.
• Kryochirurgie – odvětví medicíny, které se zabývá aplikací nízkých teplot při chirurgických zákrocích.
• Kryologie – nauka o kryosféře.
• Kryotechnika – obor zabývající se technickým zařízením, nutným pro dosažení nízkých teplot.
• Kryptogamologie – odvětví biologie zabývající se tajnosnubnými rostlinami (Cryptogamae).
• Kryptoanalýza – nauka o dešifrování.
• Kryptografie – nauka o šifrování.
• Kryptologie – věda zabývající se šiframi.
• Krystalografie – věda zabývající se krystaly.
• Kulturní a sociální antropologie, zkráceně kulturologie – nauka o kultuře.
• Kybernetika – věda, která se zabývá obecnými principy řízení a přenosu informací.
• Kynologie – nauka o psech.

L

Antický filozof Aristotelés ze Stageiry je považován za zakladatele logiky

• Laktologie – nauka o mlékařství.
• Laryngologie – lékařský obor zaměřený na hrtan. V České republice je nedílnou součástí otorhinolaryngologie.
• Lepidopterologie – nauka o motýlech.
• Lesnická typologie – obor zabývající se tříděním lesů.
• Lexikografie – disciplína jazykovědy, která se zabývá shromažďováním a zpracováváním slovní zásoby.
• Lexikologie – odvětví jazykovědy zabývající se slovní zásobou.
• Lichenologie – věda o lišejnících.
• Limnobiologie – podobor limnologie zabývající se sladkovodní biologií.
• Limnologie – věda o sladkých vodách.
• Lingvistická geografie – věda zabývající se územním rozšířením jazyků.
• Lingvistika – věda zkoumající přirozený jazyk. Též jazykověda.
• Literární historie – podobor literární vědy zabývající se dějinami literatury.
• Literární interpretace – podobor literární vědy, který se zabývá výkladem literárních děl.
• Literární teorie – podobor literární vědy zkoumající zákonitosti literatury.
• Literární věda – humanitní disciplína, která zkoumá literaturu.
• Litologie – geologická věda zkoumající usazeniny. Též sedimentologie.
• Logika – formální věda zkoumající způsob vyvozování závěrů.
• Logopedie – mezioborová věda zabývající se poruchami řečí.
• Lukařství – vědní obor, který zkoumá společenství luk.
• Lymfologie – nauka o mízní soustavě.

M

Miskový anemometr je přístroj, pomocí kterého se v meteorologii měří rychlost větru

• Makroekonomie – odvětví ekonomie, které se zabývá zkoumáním ekonomického systému jako celku.
• Makrosociologie – odvětví sociologie zabývající se velkými sociálními útvary.
• Malakologie – nauka měkkýších. Též malakozoologie.
• Mammalogie – nauka o savcích. Též teriologie nebo mammaliologie.
• Matematika – formální věda zabývající kvalifikací a kvantifikací abstraktních entit a vyhledáváním zákonitostmi mezi nimi.
• Matrimoniologie – odvětví psychologie, které se zabývá manželstvím.
• Matrimoniopatologie – věda, která se zabývá poruchami manželství.
• Medicína – věda o zdraví člověka. Též lékařství.
• Mechanika – odvětví fyziky zkoumající změny vzájemné polohy a tvaru těles a příčiny těchto změn.
• Metalografie – nauka o struktuře kovů a jejich slitin.
• Metalurgie – nauka o získávání a zpracování kovů. Týmž slovem se označuje také výrobní odvětví.
• Meteorologie – věda, která se zabývá atmosférou.
• Metodologie – nauka o metodách.
• Metrologie – nauka o měření fyzikálních a technických veličin, mírách a vahách.
• Mikrobiologie – biologický obor zkoumající mikroorganismy.
• Mikroekonomie – odvětví ekonomické, které zkoumá rozhodování jednotlivých tržních subjektů.
• Mikrosociologie – odvětví sociologie zabývající se interakcemi malých skupin.
• Mineralogie – nauka o nerostech.
• Molekulární biologie – obor biologie studující životní procesy na molekulární úrovni.
• Molekulární elektronika – věda, jež zkoumá využití molekul a atomů pro použití v obvodových a systémových funkcí v elektronice. Též molektronika.
• Molekulární paleontologie – obor paleontologie, který se zabývá zkoumáním fosilních organických látek (chemofosilií).
• Molekulová fyzika – odvětví fyziky látek, jež se zabývá zkoumáním kolektivního chování atomů, resp. molekul.
• Monasteriologie – věda o klášterech.
• Morfologie – součást mnoha věd, která se zabývá tvary (jak abstraktními, tak konkrétními).
• Morfonologie – lingvistický obor, který se zabývá fonologickou stavbou morfémů, čili morfonémů.
• Motologie – věda zabývající se lidskou motorikou.
• Muzeologie – nauka o muzejnictví.
• Muzikologie – věda zkoumající hudbu.
• Mykologie – obor, který se zabývá zkoumáním hub.
• Mykoparazitologie – nauka o parazitických houbách.
• Myologie – lékařský obor, který se zabývá svaly.
• Myrmekologie – nauka o mravencích.
• Mytologie – věda zabývající se studiem mýtů.

N

Neurologické kladívko je jedním ze základních vyšetřovacích nástrojů používaných v neurologii

• Nanotechnologie – technický obor zabývající se výrobou a využitím technologií založených na cílených manipulacích v nanometrové škále.
• Naratologie – odvětví literární vědy, které zkoumá fabule.
• Nefrologie – obor medicíny, který se zabývá chorobami ledvin.
• Neologie – odvětví lingvistiky, které zkoumá novotvary.
• Neonatologie – obor medicíny, který se zabývá novorozenci.
• Neurobiologie – obor studující biologické vlastnosti nervové tkáně.
• Neuroekonomie – interdisciplinární obor, který zkoumá lidské rozhodování z pohledu mozkových funkcí.
• Neuroendokrinologie – věda zkoumající vztahy mezi hormonální sekrecí a nervovou soustavou.
• Neurochemie – chemický obor, který se zabývá neuroaktivními látkami.
• Neurochirurgie – odvětví chirurgie zaměřené na nervovou soustavu.
• Neurologie – lékařský obor zabývající se onemocněními nervové soustavy. Někdy je chybně používáno i ve smyslu neurověda.
• Neuropsychologie – psychologický obor, který zkoumá strukturu a funkci mozku v souvislosti s psychologickými procesy.
• Neuroradiologie – obor radiologie zabývající se nervovou soustavou.
• Neurověda (neuroscience) – obor na pomezí řady tradičních oborů zabývající se komplexním studiem činnosti nervového systému, integruje poznatky všech dílčích oborů studujících nervový systém.
• Nozologie – nauka zabývající se kategorizací nemocí.
• Numismatika – nauka o platebních prostředcích.

O

Prof. ThDr. Alois Musil (Músa ar Rueili) byl jedním z nejznámějších českých orientalistů

• Obezitologie – věda zabývající se nadváhou.
• Oceánografie – vědní obor zabývající se oceány a moři. Též oceánologie.
• Odontologie – viz stomatologie.
• Odorologie – kriminalistický obor, který se zabývá identifikací na základě pachu.
• Oftalmologie – obor medicíny zabývající se zrakovými drahami.
• Oneirologie – nauka o snech.
• Onkologie – medicínský obor, který se zabývá nádorovými onemocněními.
• Onomastika – nauka o vlastních jménech. Též onomatologie.
• Onomaziologie – lingvistická nauka o pojmenování jevů, věcí atd. jazykovými znaky.
• Ontogenetická psychologie – obor psychologie, které se zabývá psychickým vývojem jedince.
• Oologie – věda, zabývající se studiem vajec.
• Optika – odvětví fyziky, které se zabývá světlem a jeho interakcí s látkami.
• Orientalistika – věda zabývající se jazykem, kulturou a historií etnik Orientu.
• Organologie – nauka o hudebních nástrojích; specificky též nauka o varhanách.
• Ornitologie – nauka o ptácích.
• Ortoepie – nauka o správné výslovnosti.
• Ortografie – nauka o pravopise.
• Osteologie – nauka o kostech.
• Otologie – ušní lékařství, též otiatrie.
• Otorhinolaryngologie – ušních, nosních a krčních lékařství.

P

Trilobiti jsou jednou z nejznámějších skupin fosilních organismů. Studiem fosílií se zabývá paleontologie.

• Paleogeografie – geografická disciplína zbývající se geografickými poměry v jednotlivých geologických obdobích.
• Paleografie – pomocná historická věda studující vývoji písma a grafických znaků.
• Paleografika – pomocná historická věda studující písemné památky.
• Paleoklimatologie – obor zbývající se klimatickými poměry v jednotlivých geologických obdobích.
• Paleontologie – věda o životě v minulých geologických obdobích.
• Paleopatologie – pomocná věda historická studující patologické změny na historickém a archeologickém materiálu.
• Palinologie – nauka o pylech.
• Papyrologie – věda zabývající se písemnými památkami psanými na papyru.
• Parazitologie – obor biologie zabývající se studiem parazitů vč. studia průběhu a léčby parazitárních onemocnění.
• Parodontologie – oboro zubního lékařství, který se zabývá měkkými ústními tkáněmi.
• Patologická anatomie – lékařský obor studující změny ve stavbě těla způsobené chorobami.
• Patologická fyziologie – lékařský obor studující funkční změny organismu způsobené chorobnými procesy. Též patofyziologie.
• Patologie – obecně věda studující onemocnění, často je používán ve smyslu konkrétního oboru.
• Patopsychologie – psychologická nauka o chorobných stavech a úchylkách průběhu duševních pochodů.
• Pedagogická psychologie – odvětví psychologie, které se zabývá vzděláváním a s ním souvisejícími procesy a změnami v lidské psychice.
• Pedagogika – obor studující výchovu a vzdělávání.
• Pedeutologie – nauka o pedagogických profesích.
• Pediatrie – lékařský obor zabývající se chorobami dětského věku.
• Pedobiologie – biologický obor, který zkoumá organizmy v půdě.
• Pedologie – věda o půdách, nebo též souhrnná věda o dětech.
• Pedopsychologie – nauka o psychologii dítěte.
• Penologie – součást právní vědy zabývající se tresty.
• Perinatologie – medicínský obor, který se zabývá perinatální péčí.
• Petrochemie – obor chemie zabývající se využitím ropy a zemního plynu.
• Petrologie – věda o horninách.
• Písmoznalectví – forenzní věda zabývající se zkoumáním a porovnáváním písemných projevů za účelem identifikace nebo naopak vyloučení pisatele.
• Planetologie – věda zkoumající planety.
• Pneumologie – lékařský obor zabývající se plicními onemocněními.
• Politologie – věda zabývající se popisem a hodnocením politických jevů.
• Polonistika – věda zabývající se jazykem, kulturou a historií polského národa.
• Pomologie – odvětví botaniky, které se zabývá popisem a podrobnějším studiem odrůd ovoce.
• Posturologie – psychologická disciplína zabývající se postoji a uspořádáním těla v prostoru.
• Potamologie – odvětví hydrologie, které zkoumá povrchově tekoucí vody.
• Proktologie – medicínský obor, který se zabývá řitním otvorem, konečníkem a esovitou kličkou.
• Psefologie – sociologická nauka o voličích a volebních postojích.
• Pragmatika – obor lingvistiky zabývající se řečovým aktem jako účelovým jednáním.
• Právní věda – viz jurisprudence.
• Primatologie – nauka o primátech.
• Protobiologie – věda zabývající se studiem vzniku života.
• Protozoologie – obor biologie zabývající se studiem prvoků.
• Psychiatrie – lékařský obor studující duševní poruchy a onemocnění.
• Psychofarmakologie – odvětví farmakologie, které zkoumá ovlivnitelnost psychiky pomocí chemických látek.
• Psychoimunologie – psychologické odvětví zaměřené na zkoumání vlivu psychiky na lidskou imunitu.
• Psychologie – věda studující chování a mentální procesy.
• Psychometrika – obor psychologie zabývající se kvantifikací a měřením psychických jevů. Též psychometrie.
• Psychoonkologie – interdisciplinární věda zabývající se psychologickými a sociálními aspekty rakovinných onemocnění.
• Psychopatologie – disciplína psychologie, která zkoumá duševní poruchy.
• Pteridologie – nauka o kapraďorostech.

R

Rentgenový snímek ruky Alberta von Koellikera pořízený Wilhelmem Conradem Röntgenem 23. ledna 1896 stál u zrodu lékařského oboru radiologie

• Radioastronomie – obor astronomie zabývající se výzkumem vesmíru prostřednictvím rádiových vln.
• Radiobiologie – obor studující biologické účinky ionizujícího záření.
• Radioekologie – nauka zkoumající vliv ionizujícího záření na životní prostředí.
• Radiochemie – odvětví chemie studující vlastnosti a aplikace radionuklidů a jejich sloučenin při studiu chemických a biochemických dějů. Též jaderná chemie.
• Radiologie – lékařský obor zabývající se diagnostikou pomocí rentgenového záření. V anglosaském prostředí obvykle zahrnuje veškeré využití ionizujícího záření v medicíně.
• Radiometrie – fyzikální obor, který se zabývá energetickými vlastnostmi elektromagnetického záření.
• Radioterapie – lékařský obor zabývající se využitím ionizujícího záření v terapii.
• Religionistika – věda zkoumající náboženství.
• Rentgenologie – archaické synonymum pro radiologii.
• Rentgenová astronomie – obor astronomie zkoumající zdroje rentgenového záření ve vesmíru.
• Reologie – nauka o obecném deformačním chování látek.
• Revmatologie – lékařský obor zabývající se revmatickými nemocemi.
• Rinologie – nosní lékařství.
• Romanistika – věda zabývající se jazykem, kulturou a historií národů, kteří hovoří nějakým z románských jazyků.
• Romistika – společenská věda, která studuje jazyk a kulturu Romů.
• Rusistika – věda zabývající se jazykem, kulturou a historií rusky hovořících národů.

S

• Saprobiologie – nauka o organizmech žijících v hnilobném prostředí.
• Seismologie – obor geofyziky, který se věnuje studiu zemětřesení a seismickým vlnám.
• Sémantika – nauka o významu slov, morfémů a jiných znaků.
• Sémasiologie – podobor sémantiky, který se zabývá pouze významem slov.
• Sémiotika – nauka o znakových systémech. Též sémiologie.
• Semitologie – věda zabývající se jazykem, kulturou a historií Semitů.
• Senologie – medicínský obor zabývající se chorobami prsou.
• Sérologie – odvětví imunologie, které zkoumá séra.
• Sexuologie – věda zabývající se pohlavním životem.
• Sfragistika – pomocná historická věda, která identifikuje a zkoumá pečetě.
• Sindefendologie – nauka o sebeobraně.
• Sinologie – věda zabývající se jazykem, kulturou a historií Číny.
• Slavistika – věda zabývající se jazykem, kulturou a historií Slovanů.
• Sociální psychologie – psychologické odvětví, které zkoumá sociální vlivy na psychiku a chování jedince.
• Sociobiologie – obor zkoumající společnost z pohledu biologie.
• Sociologie – společenská věda zkoumající sociální život jednotlivců, skupin a společností.
• Somatologie – nauka o lidském těle.
• Sonochemie – obor chemie, který využívá k iniciaci chemických reakcí ultrazvukové vlny.
• Sorabistika – věda zabývající se jazykem, kulturou a historií Lužických Srbů.
• Speleologie – obor zabývající se výzkumem jeskyní.
• Statika – odvětví mechaniky, která se zabývá tělesy nacházejícími se v klidu.
• Statistická fyzika – fyzikální obor, který zkoumá vlastnosti makroskopických těles jako souboru velkého počtu částic. Též statistická mechanika.
• Statistika – věda zabývající se kvantifikací empirických dat.
• Státověda – věda, která se zabývá vznikem, fungováním a znaky státu.
• Stereochemie – nauka o prostorovém uspořádání atomů v molekulách.
• Stereometrie – matematické odvětví, které zkoumá geometrii prostorových objektů.
• Stomatologie – zubní lékařství.
• Stylistika – jazykovědná nauka o stylu a slohu.
• Surdopedie – odvětví pedagogiky, které se zabývá sluchově postiženými.
• Sumerologie – věda zabývající se jazykem, kulturou a historií Babylónu a Sumeru.
• Symptomatologie – nauka o příznacích nemocí. Též symptomatika.
• Synekologie – věda zabývající se vztahy společenstev organismů a prostředí.
• Syntax – nauka o větách.
• Syžetologie – nauka o příbězích.

T

Mathieu Orfila je považován za zakladatele moderní vědecké toxikologie

• Teatrologie – nauka o divadlu.
• Technologie – odvětví techniky, které se zabývá výrobními postupy.
• Teologie – věda o náboženství a jeho obsahu, strukturách a dějinách, obvykle úžeji zaměřená na jedno náboženství (například křesťanství) na rozdíl od religionistiky.
• Teratologie – medicínský obor zkoumající vývojové vady.
• Teriologie – nauka o savcích. Též mammalogie.
• Termika – fyzikální obor zabývající se vztahem teplot a vlastností látek.
• Termodynamika – odvětví fyziky, které zkoumá přeměny tepla a energií u makroskopických soustav nezávisle na jejich mikrostruktuře.
• Terminologie – odvětví lexikologie zabývající se termíny.
• Thanatologie – interdisciplinární nauka o smrti a umírání.
• Thanatopsychologie – psychologické odvětví zabývající se smrtí a umíráním.
• Timbrologie – věda o poštovních známkách.
• Topografie – vědní disciplína studující povrchové útvary na povrchu vesmírných těles.
• Topologie – matematický obor, který zkoumá takové vlastnosti geometrických útvarů, které se nemění při oboustranně spojitých zobrazení.
• Topomastika – nauka o zeměpisných jménech.
• Toxikologie – multidisciplinární věda, která zkoumá negativní vliv chemických sloučenin na živé organismy.
• Translatologie – interdisciplinární věda zabývající se převodem z jednoho sémiotického systému do druhého.
• Trasologie – kriminalistický obor, který se zabývá zkoumáním stop (obuvi, pneumatik apod.).
• Traumatologie – lékařské odvětví, které se zabývá poraněními.
• Tribologie – obor zabývající se procesy tření, opotřebení a mazání.
• Turkologie – věda zabývající se jazykem, kulturou a historií Turecka.
• Tyflologie – věda, která se zabývá se zrakově postiženými.
• Typologie (lesnictví) – lesnické odvětví zabývající se tříděním lesních porostů.
• Typologie (polygrafie) – polygrafická nauka o tiskovém písmu.
• Typologie jazyků – lingvistický obor, který se zabývá porovnáváním jazyků.

U

• Urbanismus – nauka o stavbě sídelních útvarů.
• Urologie – lékařský obor zabývající se diagnostikou a terapií chorob vylučovací soustavy a mužských pohlavních orgánů.

V

V důsledku aktivity sopky Krakatoa v roce 1883 zahynulo více než 36 000 lidí. Studiem činnosti sopek se zabývá vulkanologie

• Vakcinologie – interdisciplinární obor zabývající se očkováním
• Venerologie – obor medicíny, který se zabývá pohlavními chorobami.
• Versologie – literární nauka, která zkoumá verše.
• Veterinární lékařství – obor, který se zabývá zdravotní problematikou zvířat.
• Vexilologie – pomocná historická věda zabývající se návrhem, historií a symbolikou vlajek, praporů a standart.
• Viktimologie – odvětví kriminologie, které se zabývá oběťmi trestných činů.
• Virologie – biologická věda, zabývající se studiem nebuněčných organismů (virů, viroidů a virusoidů).
• Vulkanologie – obor zaobírající se sopečnou činností.

X

• Xenobiochemie – podobor biochemie studující biochemické přeměny cizorodých látek v organismu.
• Xenobiologie – viz astrobiologie.
• Xylologie – obor dendrologie zkoumající struktury dřeva.

Z

Kniha Alfreda Brehma Brehmův život zvířat (Brehm Tierleben) je jednou z nejznámějších zoologických encyklopedií

• Zoohygiena – nauka o ochraně zdraví zvířat.
• Zoologie – biologická věda, zabývající se studiem organismů z říše živočichů.
• Zoogeografie – odvětví biogeografie a interdisciplinární obor zoologie zabývající se rozšířením živočichů.
• Zoopsychologie – věda o chování a psychice zvířat.
• Zymologie – chemický obor zkoumající kvašení.