Mikroorganismus

Mikroorganismus (mikrob) je jen mikroskopicky (popř. pouze elektronmikroskopicky) pozorovatelný organismus.

Mezi mikroorganismy se řadí převážně prokaryota (bakterie, archebakterie), patří k nim také např. plísně, kvasinky, prvoci, některé řasy a živočichové. Díky rozmanitosti metabolických drah, rychlosti rozmnožování a schopnosti dlouho přežívat nepříznivé podmínky se mikroorganismy vyskytují téměř všude. Mikroorganismy často tvoří kolonie, shluky, případně symbiotická společenstva s jinými organismy.

Některé druhy jsou původci lidských onemocnění. Zvláště nebezpečné jsou patogenní mikroorganismy ve formě mikrobiálních biofilmů.^[zdroj?]

Požadavky na kyslík

Dle požadavků na molekulární kyslík se mikroorganismy dělí do několika skupin:

obligatorně (či obligátně) aerobní – jsou aktivní pouze v prostředí s dostatečnou koncentrací kyslíku;
fakultativně aerobní – nejsou na koncentraci kyslíku přímo životně vázány;
mikroaerofilní – jsou schopny žít v prostředí s nízkou koncentrací kyslíku, případně bez kyslíku;
obligatorně (či obligátně) anaerobní – žijí pouze v prostředí bez kyslíku; při přechodu do aerobního prostředí umírají nebo inaktivují;
(fakultativně) anaerobní – ke svému životu a množení nepotřebují kyslík.

Půdní mikroorganismy

Mikroorganismy jsou např. stěžejní složkou edafonu (z hlediska hmotnosti i počtu).^[1] Tvoří tzv. mikroedafon (< 0,2 mm). Jsou to organismy autotrofní i heterotrofní:

fotoautotrofní mikroorganismy (organismy, které získávají energii z fotonů světla a uhlík z oxidu uhličitého; řasy, sinice, fotoautotrofní bičíkovci); jednobuněčné fotoautotrofní organismy a rozsivky mohou při nedostatku slunečního záření přejít na heterotrofní způsob obživy;
- chemoautotrofní mikroorganismy (bakterie; chemoautotrofie je způsob výživy, při němž bakterie získávají uhlík z oxidu uhličitého a energii oxidací anorganických látek);
půdní heterotrofní mikroorganismy
- houby (basidiomycety, kvasinky, plísně);
- bakterie – bez spor (tyčinky i koky) i se sporami (anaerobní i aerobní) – včetně kmenu grampozitivních bakterií aktinomycet.)^[2]

Mikroorganismy žijící v půdě se účastní většiny pochodů přeměny organické hmoty a při biologickém zvětrávání i přeměny složky minerální. Pochody probíhají uvnitř těla mikroorganismů nebo působením enzymů mimo jejich tělo.^[3]

Využití

Studiem mikroorganismů se zabývá mikrobiologie dělící se na mnoho dílčích disciplín. Studiem využívání mikroorganismů se zabývá i biotechnologie.

Mikroorganismy se využívají v potravinářství a lihovarnictví, dále při kompostování, výrobě bioplynu, mechanicko-biologické úpravě odpadů i jinde.

Na Zemi převažují nekultivované, tedy nepopsané mikroorganismy.^[4] Doklady o tom, že dosud nekultivované mikroorganismy představují převládající organismy ve většině prostředí na Zemi podpořily vývoj metagenomiky.

Odhaduje se, že jen 1–2 % mikroorganismů lze kultivovat, o většině buď vůbec nevíme, nebo je neumíme kultivovat v laboratorních podmínkách. Předpokládá se také, že z mořské vody se zatím kultivovalo 0,001–1 % přítomných mikroorganismů, ze sladké vody 0,25 %, z půdy 0,3 % a zřejmě nejvíce (1–15 %) z aktivovaného kalu.

Odkazy

Reference

↑ ŠIMEK, Miloslav; ELHOTTOVÁ, Dana a PIŽL, Václav. Živá půda. Praha: SSČ AV ČR, 2015, s. 14. Dostupné také z: http://www.bc.cas.cz/Cds/Download/?filename=5544_Strategie_Ziva_puda
↑ SCHLAGHAMERSKÝ, Jiří. Úvod do půdní biologie. Brno: Ústav botaniky a zoologie PřF MU, 2013, s. 42–43. Dostupné také z: http://www.ekologiauk.sk/wp-content/uploads/2018/05/SkriptumPedobiologie_1-1.pdf Archivováno 20. 10. 2018 na Wayback Machine.
↑ [Pavel.] Definice, význam a funkce půdy – pomůcka OPVK [online]. [Brno]: [CIT VFUS Brno], [2011], s. [3]. [07 2011] [cit. 15. 7. 2018]. Dostupné z: https://cit.vfu.cz/ivbp/wp-content/uploads/2011/07/Definice_vyznam_a_funkce_pudy.pdf
↑ Microbial dark matter dominates Earth's environments. In: Phys.org [online]. University of Tennessee at Knoxville, September 26, 2018 [cit. 30. 11. 2018]. Dostupné z: https://phys.org/news/2018-09-microbial-dark-dominates-earth-environments.html

Související články

chlamydie
mykoplasma
Rickettsia
Virus – vnitrobuněčný cizopasník na pomezí mezi živým a neživým. Viry jsou nebuněčné organismy mající schopnost rozmnožování pouze v hostitelských buňkách.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu mikroorganismus na Wikimedia Commons
Slovníkové heslo mikroorganizmus ve Wikislovníku
Slovníkové heslo mikrob ve Wikislovníku
Mikroorganismy (ppt)
Význam mikrofotografií prvoků a živočichů (buněk a tkání) při výuce přírodopisu (2009)
Mikroorganismy a prostředí
Vztahy mezi mikroorganismy

[1] ŠIMEK, Miloslav; ELHOTTOVÁ, Dana a PIŽL, Václav. Živá půda. Praha: SSČ AV ČR, 2015, s. 14. Dostupné také z: http://www.bc.cas.cz/Cds/Download/?filename=5544_Strategie_Ziva_puda

[Schl4243-2] SCHLAGHAMERSKÝ, Jiří. Úvod do půdní biologie. Brno: Ústav botaniky a zoologie PřF MU, 2013, s. 42–43. Dostupné také z: http://www.ekologiauk.sk/wp-content/uploads/2018/05/SkriptumPedobiologie_1-1.pdf Archivováno 20. 10. 2018 na Wayback Machine.

[Pav-3] [Pavel.] Definice, význam a funkce půdy – pomůcka OPVK [online]. [Brno]: [CIT VFUS Brno], [2011], s. [3]. [07 2011] [cit. 15. 7. 2018]. Dostupné z: https://cit.vfu.cz/ivbp/wp-content/uploads/2011/07/Definice_vyznam_a_funkce_pudy.pdf

[4] Microbial dark matter dominates Earth's environments. In: Phys.org [online]. University of Tennessee at Knoxville, September 26, 2018 [cit. 30. 11. 2018]. Dostupné z: https://phys.org/news/2018-09-microbial-dark-dominates-earth-environments.html

[1]

[2]

[3]

[4]