Plíseň
Plíseň je nesystematické označení pro skupinu hub, které pokrývají povrch jemným bílým nebo barevným myceliem.
Mezi plísně jsou zahrnuty fykomycety (pravé plísně) s rody Absidia, Mucor (plíseň hlavičková) a Rhizopus, vřeckaté houby (mj. s rody Bysochlamys a Neurospora) a Fungi imperfecti (houby nedokonalé) s rody Alternaria, Aspergillus, Botrytis, Cladosporium, Fusarium, Penicillium, Scopulariopsis, Sporotrichum, Stachobotrys a Trichothecium. Plísně jsou většinou saprofytické, mohou být užitečné (produkují-li antibiotika, organické kyseliny, příp. enzymy v průmyslovém měřítku) nebo škodlivé (působící mykózy lidí, zvířat i rostlin, tvořící mykotoxiny, rozkládající potraviny a krmivo, dřevo, kůži, papír, textilie aj.).
Využití plísní editovat
Různé druhy hub, které se nazývají plísněmi, mají využití ve farmaceutickém, chemickém i potravinářském průmyslu. Nejznámější je využití druhu Penicillium notatum, který produkuje známá antibiotika (látky, které zabíjejí živé mikroorganismy, zejména bakterie). Léky vyráběné z tohoto druhu plísně jsou známy pod názvem penicilin. Za objev penicilinu dostal roku 1945 Nobelovu cenu Alexander Fleming a spolu s ním i jeho spolupracovníci Chain a Florey. V potravinářství se používají např. k výrobě plísňových sýrů sýrové plísně Penicillium roqueforti či Penicillium camemberti.
Složení plísně editovat
Plísně jsou mnohobuněčné organizmy, tělo se skládá z podhoubí a výtrusnice. Plíseň je vlastně jiný druh hub.
Rozmnožování editovat
Ve výtrusnicích se tvoří výtrusy, které se následně šíří vzduchem.
Hubení plísně editovat
Plíseň lze likvidovat chemicky, nebo nechemicky. Chemickou cestou lze plíseň zahubit fungicidním přípravkem. V případě nechemické (biologické) likvidace se používá Pythium oligandrum, neboli chytrá houba, která se živí pouze buňkami jiných hub a po zkonzumování veškeré plísně přirozeně vymizí. Při trvalém odstranění plísně musí být odstraněny veškeré příčiny vzniku jako je teplo a vlhko.[1]
Zástupci editovat
- nedohub zlatovýtrusý (Hypomyces chrysospermus) – parazitická vřeckovýtrusná houba, která infikuje převážně hřibovité houby, zejména hřib žlutomasý (Boletus chrysenteron), dříve (dnes lidově) nazývaný „babka“;
- plíseň hlavičková (Mucor mucedo) – bílý povlak na potravinách;
- štětičkovec (Penicillium) – zelenošedý povlak na citrusových plodech; výroba penicilinu.
Odkazy editovat
Literatura editovat
- DOUHAN, Greg W. and RIZZO, David M. Host-parasite relationships among bolete infecting Hypomyces species. Mycological Research. 2003, vol. 107, iss. 11 (November 2003), s. 1342–1349. [Abstract available online 4 February 2008, https://doi.org/10.1017/S0953756203008542]
- PATOČKA, Jiří. Nedohub – houba, která nám kazí radost z houbaření. Vesmír. 2011, roč. 90, č. 3, s. 137. Dostupné také z: https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/2011/cislo-3/nedohub-houba-ktera-nam-kazi-radost-z-houbareni.html
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Plíseň na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo plíseň ve Wikislovníku
Encyklopedické heslo Plísně v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Galerie Plíseň na Wikimedia Commons
