Plíseň

(přesměrováno z Plísně)
Tento článek je o skupině hub se specifickým vzhledem. Další významy jsou uvedeny na stránce Plíseň (rozcestník).

Plíseň je nesystematické označení pro skupinu hub, které pokrývají povrch substrátu jemným bílým nebo barevným myceliem.

Plísní kompletně zarostlý hrnec
Plísní pokrytý krajíc chleba

Mezi plísně jsou zahrnuty fykomycety (pravé plísně) s rody Absidia, Mucor (plíseň hlavičková) a Rhizopus, vřeckaté houby (mj. s rody Bysochlamys a Neurospora) a Fungi imperfecti (houby nedokonalé) s rody Alternaria, Aspergillus, Botrytis, Cladosporium, Fusarium, Penicillium, Scopulariopsis, Sporotrichum, Stachobotrys a Trichothecium. Plísně jsou většinou saprofytické, mohou být užitečné (produkují-li antibiotika, organické kyseliny, příp. enzymy v průmyslovém měřítku) nebo škodlivé (působící mykózy lidí, zvířat i rostlin, tvořící mykotoxiny, rozkládající potraviny a krmivo, dřevo, kůži, papír, textilie aj.).

Využití plísníEditovat

Různé druhy hub, které se nazývají plísněmi, mají využití ve farmaceutickém, chemickém i potravinářském průmyslu. Nejznámější je využití druhu Penicillium notatum, který produkuje známá antibiotika (látky, které zabíjejí živé mikroorganismy, zejména bakterie). Léky, které se z tohoto druhu vyrábějí, jsou známy pod názvem penicilin. Za objev penicilinu dostal roku 1945 Nobelovu cenu Alexander Fleming a spolu s ním i jeho spolupracovníci Chain a Florey. V potravinářství se používají např. sýrové plísně Penicillium roqueforti či Penicillium camemberti.

Složení plísněEditovat

Plísně jsou mnohobuněčné organizmy, tělo se skládá z podhoubí a výtrusnice. Plíseň je vlastně jiný druh hub.

RozmnožováníEditovat

Ve výtrusnicích se tvoří výtrusy, které se následně šíří vzduchem.

Hubení plísněEditovat

Plíseň lze likvidovat chemicky, nebo nechemicky. Chemickou cestou lze plíseň zahubit fungicidním přípravkem. V případě nechemické (biologické) likvidace se používá Pythium oligandrum, neboli chytrá houba, která se živí pouze buňkami jiných hub a po zkonzumování veškeré plísně přirozeně vymyzí. Při trvalém odstranění plísně musí být odstraněny veškeré příčiny vzniku jako je teplo a vlhko.[1]

ZástupciEditovat

  • nedohub zlatovýtrusý (Hypomyces chrysospermus) – parazitická vřeckovýtrusná houba, která infikuje převážně hřibovité houby, zejména hřib žlutomasý (Boletus chrysenteron), dříve (dnes lidově) nazývaný „babka“;
  • plíseň hlavičková (Mucor mucedo) – bílý povlak na potravinách;
  • štětičkovec (Penicillium) – zelenošedý povlak na citrusových plodech; výroba penicilinu.

OdkazyEditovat

LiteraturaEditovat

Externí odkazyEditovat