Argot

vrstva slovní zásoby používaná spodinou společnosti

Argot je vrstva slovní zásoby, žargon užívaný společenskou spodinou (zloději, překupníky, narkomany apod.). Účelem tvoření zvláštních pojmenování je utajit obsah sdělení před nezasvěcenými posluchači.[1] Věda, která se argotem zabývá, se jmenuje argotologie.[2]

Některé výrazy z argotu mohou být prozrazeny, a tím přestanou být součástí argotu a stanou se součástí běžné slovní zásoby. Příkladem argotu je francouzský verlan, který používá k utajení prohazování slabik.

Inna Kalita charakterizuje argot jako tajný komunikativní prostředek, který je prostředkem omezeného společenství, jenž se vyvíjel v dichotomické opozici dozorce – odsouzený. Odsouzený vytváří u známých, již existujících lexémů známky sekundární sémantiky, které by neměly být srozumitelné dozorci, anebo odsouzený tvoří lexém úplně nový. Argot vzniká v teritoriálně omezeném prostoru, jeho vznik je podmíněn omezujícím (trestním) rámcem – omezením osobní svobody. Nositelé argotu se nesnaží vyčnívat ve svém prostředí, ale kladou si za cíl izolovat své prostředí od vnějšího.

Příklady slovní zásoby editovat

I v argotu se mohou uplatňovat morfologické a fonologické změny obecné češtiny, které následující seznam nereflektuje.

  • bahno – pivo
  • basa – vězení[3]
  • benga, fízl, chlupatý, švestky – policista/é, strážník/ci
  • bručet (v base) – sedět ve vězení[3]
  • čokl – pes
  • čorkařit, čórkařit – krást
  • čórnout, šlohnout – ukrást
  • dacan – vagabund, darebák, potvora
  • káča – kasa, trezor
  • kapr – milion (korun)
  • krochna, stříkačka – pistole
  • love, prachy, škvára – peníze
  • máčka – Marlbora, cigarety značky Marlboro
  • oddělat, sejmout – zabít
  • odprásknout – zastřelit
  • puma – vyšetřovací soudce
  • raky – hodinky
  • rychna – zápach (brn. hantec)
  • skéro, ganja, green – marihuana
  • udělat, vybílit – vykrást
  • velryba – manželka
  • odprejskni (původně: odprejskni, emaile[3]) – odejdi

Reference editovat

  1. HAUSER, Přemysl. Nauka o slovní zásobě. 1. vyd. Praha: SPN, 1980. Kapitola Vrstvy ve slovní zásobě, s. 27–28. 
  2. KOHOUTEK, Rudolf. ABZ slovník cizích slov [online]. [cit. 2012-07-16]. Heslo argotologie. Dostupné online. 
  3. a b c Naše řeč. 1925, roč. 9, čís. 3, s. 72–74. Dostupné online. 

Literatura editovat

  • Oberpfalcer F.: Slang a argot. In Jazykozpyt. JČF, Praha 1932.
  • Oberpfalcer F.: Argot a slangy. In Československá vlastivěda, díl III. Sfinx, Praha 1934.
  • Ouředník P.: Argot v odborné literatuře – Argot v beletrii. In Šmírbuch jazyka českého, Paseka, Praha 2005. ISBN 80-7185-638-X.
  • Kalita I.: Obrysy a tvary nespisovnosti: ruština vs. čeština. Ruský slang v procesu vývoje. Ústí nad Labem, ISBN 978-80-7414-427-1, 2011.

Externí odkazy editovat