Wikipedie

Polonistika

vědecké zkoumání polského jazyka, kultury a historie

Polonistika je nauka o polském jazyce, polské historii, polské literatuře a polské kultuře.[1][2] Osoba zabývající se polonistikou jako oborem je pak označována jak polonista (muž) nebo polonistka (žena).

Československá polonistika editovat

Historie editovat

Počátky československé polonistiky, původně nazývané „stolice polské řeči a literatury“,[3] se datuje do let 1923 až 1939. Hlavní osobností pražské polonistiky před druhou světovou válkou byl její zakladatel – polský filolog, teatrolog a badatel v oblasti polsko–českých literárních vztahů Marian Szyjkowski (1883–1952).[3] Univerzitní polonistika v českých zemí se rozvíjela od roku 1923[3] nejprve na pražské univerzitě, později pak i na dalších vysokých školách například v Ostravě, Brně, Olomouci, Pardubicích, Opavě a jinde.[4] Další etapou, kterou musela polonistika v totalitním socialistickém Československu projít, bylo období let 1948 až 1989, kdy čelila výzvám a důsledkům komunistické ideologie a marxistické metodologie.[3] Po sametové revoluci (po roce 1989) pak došlo v Československu (Česku) k novým pohledům na slavistiku a k odklonu od tradičních studií orientovaných na filologii ke studiím areálovým (například středoevropská studia).[3][p. 1]

FF UK (stav 2022) editovat

Polonistika je na FF UK vyučována v rámci programu Středoevropská studia, který je v Praze realizovaný od roku 2007. Tento program je koncipovaný jako moderní areálová studia, a propojuje tradiční filologické ukotvení oboru s problematikou širšího kontextu regionu střední Evropy. Vedle praktické jazykové výuky, jazykovědy a literární vědy klade důraz i na historický a společenský vývoj středoevropského areálu.

Polonistika je jednou ze specializací programu Středoevropská studia. Možnosti studia jsou následující:

  • v kombinaci s kterýmkoli programem bakalářského studia na FF UK umožňujícím sdružené studium
  • v kombinaci s jinou specializací programu Středoevropská studia
  • samostatně

Absolvent bakalářského studijního programu Středoevropská studia: specializace Polonistika může pokračovat na dvouletém navazujícím magisterském programu Středoevropská studia: Polonistika.

Úspěšní absolventi pak mohou pokračovat doktorským studiem, přičemž vhodnými obory jsou: Slovanské filologie či Slovanské literatury na Katedře středoevropských studií nebo Obecná lingvistika či Germanoslavistika, které organizují jiné katedry.

Pražská polonistika nabízí svým studentům kromě základních přednášek a seminářů i nabídku volitelných kurzů. Studenti mají možnost absolvovat zahraniční stáže a studijní pobyty, a to v rámci programu Erasmus nebo CEEPUS, případně vybírat z nabídky Akademické informační agentury. Pravidelně jsou obsazována i místa na letních školách nabízená MŠMT či Polskými univerzitami.[6] Pražská polonistika udržuje aktivní kontakty s mnoha vysokými školami v Polsku[6] (jedná se například o: Uniwersytet Warszawski, Uniwersytet Jagielloński, Uniwersytet Wrocławski, Uniwersytet Marii Curie-Skłodowskiej v Lublině a další)[6] a do výuky polonistiky na Univerzitě Karlově bývají pravidelně zařazovány přednášky hostujících profesorů z těchto pracovišť.[6]

Kontakty:

U příležitosti 80. výročí pražské polonistiky se konalo v roce 2003 na půdě FF UK „Polonistické kolokvium“.[6] (V roce 2005 vyšel v Praze z této konference sborník referátů „Práce z dějin slavistiky XIX“.[6]) Na mezinárodním veletrhu Svět knihy v roce 2010 (Polsko zde bylo čestným členem) se studenti FF UK podíleli na organizaci polského programu.[6] Oslavy 90. výročí založení samostatné katedry polonistiky se konaly v roce 2013.[6] Součástí těchto oslav byla mezinárodní konference (6. až 7. listopadu 2013) nazvaná „Proměny polonistiky: Tradice a výzvy polonistických studií“,[4] dále pak výstava „90 let pražské polonistiky“ a byla vydána i stejnojmenná publikace mapující vývoj pražské polonistiky.[3][6]

FF OU (stav 2020) editovat

Filozofická fakulta Ostravské univerzity má Katedru slavistiky skládající se ze tří oddělení: oddělení rusistiky,[7] oddělení aplikované slavistky[7] a oddělení polonistiky,[7] které nabízí studijní programy: „polská filologie“ (polský jazyk a literatura); „polština pro odbornou a profesní komunikaci“ (polština ve sféře podnikání); „polština pro překlad“ (polština v překladatelské praxi) nebo v oboru „polský jazyk pro střední školy (SŠ)“.[7]

Vědeckovýzkumná činnost oddělení polonistiky je zaměřena na:[7]

  • srovnávání polštiny a češtiny v diachronním i synchronním pohledu,[7]
  • česko–polskou frazeologii,[7]
  • výzkum polského jazyka na Těšínsku a specifické otázky polské národnostní menšiny,[7]
  • problematiku polského jazyka v České republice,[7]
  • polsko–českou komunikaci v odborné a profesní komunikaci,[7]
  • literárně konfrontační studium současné polské a české literatury,[7]
  • problematiku polsky psané literatury v České republice[7] a
  • metodiku vyučování polštiny v českém prostředí.[7]

FF UP v Olomouci (stav 2022) editovat

Filozofická fakulta Univerzity Palackého má Katedru slavistiky, jež se člení na sekci ukrajinistiky, rusistiky a polonistiky.[8] V sekci polonistiky působí 4 pracovníci, v akademickém roce 2017 / 2018 bylo na polonistiku zapsáno 71 studentů.[8] Katedra studentům poskytuje v bakalářském a magisterském studiu výuku polské filologie a také polštinu se specializací na překladatelskou a hospodářskou praxi.[8]

Olomoucká polonistika má více než sedmdesátiletou tradici. Mezi její absolventy a vyučující patřili mimo jiné překladatelé Václav Burian a Iveta Mikešová, lingvisté Edvard Lotko, Karel Oliva, Josef Bečka, Jiří Damborský, literární vědkyně Hana Voisine-Jechová a Marie Sobotková.[8]

Spolupracuje na organizaci středoevropského básnického festivalu Cena Václava Buriana.

  • Sídlo olomoucké polonistiky
  •  
    Sídlo FF UP při pohledu z Bezručových sadů
  •  
    Nádvoří FF UP v Olomouci
  •  
    Parkánové zahrady u FF UP

Odkazy editovat

Poznámky editovat

  1. ↑ Studijní obor „středoevropská studia“ (např. na Katedře středoevropských studií na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze) nabízí prezenční studium hungaristiky, polonistiky, romistiky a slovakistiky v jejich areálovém kontextu s důrazem na kulturní dimenzi středovýchodní Evropy.[5] Studium se skládá z celistvého studia jazyků, odborného a uměleckého překladu, literární tvorby, společenského vývoje a národnostního vývoje ve středovýchodním evropském regionu.[5]

Reference editovat

  1. ↑ Slovníkové heslo „polonista“ resp. „polonistika“ [online]. [cit. 2015-07-27]. Dostupné online. (slovensky) 
  2. ↑ Slovníkové heslo „polonistika“ [online]. ABZ slovník cizích slov [cit. 2020-10-10]. Obor zabývající se jazykem, historií a kulturou polského národa. Dostupné online. 
  3. ↑ a b c d e f BENEŠOVÁ, Michala; DYBALSKA, Renata Rusin; ZAKOPALOVÁ, Lucie. 90 let pražské polonistiky [online]. NK ČR, vydavatelství Karolinum, 2013 [cit. 2020-12-12]. Popis nakladatele k publikaci. Dostupné online. 
  4. ↑ a b ZAKOPALOVÁ, Lucie; BENEŠOVÁ, Michala; DYBALSKÁ, Renata Rusin. Proměny polonistiky: tradice a výzvy polonistických studií [online]. databáze NK ČR, nakladatelství Karolinum, 2015 [cit. 2020-12-12]. Popis nakladatele k publikaci. Dostupné online. 
  5. ↑ a b Středoevropská studia (Mgr.) [online]. Katedra středoevropských studií, Filozofická fakulta, Univerzita Karlova [cit. 2020-10-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-10-17. 
  6. ↑ a b c d e f g h i Katedra středoevropských studií [online]. [cit. 2022-01-11]. Dostupné online. 
  7. ↑ a b c d e f g h i j k l m Charakteristika katedry slavistiky [online]. Ostravská univerzita [cit. 2020-10-13]. Dostupné online. 
  8. ↑ a b c d Katedra slavistiky [online]. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci. Dostupné online. 

Literatura editovat

Související články editovat

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Polonistika&oldid=23377715“