Wikipedie

Síť pozemních komunikací v Praze

Spolu s houstnoucím automobilovým provozem za první republiky začala vznikat i potřeba stavby kapacitních silničních komunikací. Součástí projektu první české dálnice Praha - Brno - hranice se Slovenským státem (stavba zahájena v roce 1939) je tak i pražský dálniční okruh [1]. Po vzniku protektorátu se projekt změnil a v roce 1940 začala stavba prvního úseku, která však byla krátce nato kvůli postupující válce zastavena. Po válce nebyla stavba obnovena.

Síť pozemních komunikací v Praze

V 60. letech automobilový provoz začal opět prudce stoupat a tím i potřeba kapacitních komunikací. Byl proto navržen plán ZÁKOS (základní komunikační systém), který počítal se stavbou hned tří okruhů a návazného systému radiál. Do roku 1989 byla dokončena jen část tohoto plánu, včetně Barrandovského mostu (1988) a kontroverzní Severojižní magistrály (1980).

Po roce 1989 plán doznal výrazných změn, počet okruhů byl snížen na dva, snížil se také počet radiál. Objevilo se také mnohem více tunelových úseků, které umožňují výrazně zredukovat počet demolic domů. S dokončením obou okruhů se počítá kolem roku 2030.[1]

Významné průjezdní komunikace editovat

 
Významná čtyřproudová komunikace Liberecká spojující dálnici D8 s centrem Prahy

Přehled je řazen podle významných radiálních tahů (od výtoku Vltavy proti směru hodinových ručiček), pod příslušným radiálním tahem jsou uvedeny tangenciální a další doplňující komunikace, především ty, které směřují k předchozí uvedené radiále. Radiály jsou v seznamu pro přehlednost popsány obecným označením podle směru, většinou nejde o oficiální ani běžná označení.

Levý břeh Vltavy (západ) editovat

Pravý břeh Vltavy (jih) editovat

Východ editovat

Sever editovat

Dálnice a silnice editovat

Dálnice a silnice I. třídy na území Česka jsou ve vlastnictví státu a správě ŘSD. Silnice II. a III. třídy jsou ve vlastnictví krajů.

Bývalé úseky silnic I. třídy, resp. komunikace navazující na území Prahy na silnice I. třídy, jsou sice označeny dopravními značkami či v běžných mapách silniční sítě jako silnice I. třídy, ale ze správního hlediska byly až na výjimky převedeny do kategorie místních komunikací. Jejich provozní staničení je, až na výjimky, počítáno podle správního stavu, tedy většinou až od okraje Prahy.[2] Obdobně je pro některé úseky místních komunikací užíváno značení a číslování silnic II. třídy.

V souvislosti s přípravou nového silničního zákona (vyšel pod číslem 13/1997 Sb.) vláda České republiky 16. srpna 1995 přijala usnesení č. 455 k návrhu řešení správy a financování správy a údržby silnic na území měst. Toto usnesení pak změnila usnesením č. 511 z 10. října 1996. Tímto zněním vláda souhlasila s převedením 709 km silnic do sítě místních komunikací a jejich převodem do vlastnictví měst a s převedením 1006 km (v původním usnesení 1190 km, z toho 229 km na území hl. m. Prahy) silnic z vlastnictví měst do vlastnictví státu. Současně bylo stanoveno, že téměř všechny komunikace uvnitř silničního okruhu kolem hl. m. Prahy budou mít po jeho dostavbě charakter místních komunikací a budou tedy ve vlastnictví města. Bylo dohodnuto, že v návaznosti na postup výstavby okruhu bude upravován rozsah silnic na území Prahy v případech, kdy přestanou mít pro tranzitní dopravu význam. Tam, kde okruh povede po území hl. m. Prahy, budou silnice zakončeny napojením na okruh a zbývající část silnic směrem k centrum Prahy bude převedena mezi místní komunikace. Kde silniční okruh vybíhá mimo území hl. m. Prahy, měly být silnice dotaženy k hranici města nebo na dopravně důležitou křižovatku na území hl. m. Prahy. Dokud okruh není dobudován, plní jeho funkci zatím jiné silnice, na kterých jsou dočasně ukončeny jednotlivé radiální silnice.

Vzhledem k tomu, že u silnic nacházejících se uvnitř budoucího okruhu by podle uvedených zásad muselo dojít k dvojímu převodu vlastnictví a kategorie – nejprve z města na stát a pak postupně v závislosti na dokončování okruhu zase ze státu na město, seznala vláda takový dvojí převod velice komplikovaným a neodůvodněným. Proto ministerstvo dopravy v dohodě s orgány hl. m. Prahy vládě navrhlo oproti usnesení 455 z roku 1995 převést do vlastnictví státu jen ty úseky silnic, které mají zůstat silnicemi i ve výhledu, což bylo 44,6 km radiálních silnic. Ostatní úseky silnic na území hl. m. Prahy v délce 407 km měly být ponechány ve vlastnictví města a převedeny do kategorie místních komunikací.

Novelizačním usnesením č. 511 z roku 1996 současně vláda vyjádřila souhlas s poskytnutím účelově vázané dotace ze státního rozpočtu do rozpočtu hlavního města Prahy počínaje rokem 1997 na úhradu zvýšených nákladů na úhradu zvýšených nákladů na údržbu, opravy a výstavbu pozemních komunikací plnících do vybudování silničního okruhu kolem Prahy funkci silnic pro převádění vnější silniční dopravy po území hlavního města Prahy v délce 128,6 kilometrů. Ministr dopravy dostal tímto usnesením za úkol ve spolupráci s primátorem hlavního města Prahy provádět změny rozsahu těchto určených místních komunikací v závislosti na postupu výstavby silničního okruhu a dalších pozemních komunikací. Přílohou usnesení vlády byly tyto komunikace vymezeny i očíslovány čísly odvozenými z číslování silnic. Důvodem této evidence a tohoto číslování je, aby účelově vázané státní dotace bylo možné přiřadit jednotlivým komunikacím. Nejedná se o oficiální číslování, ale pouze o pomocné číslování, které má umožnit, aby tyto místní komunikace mohly být evidovány v systému pro evidenci silniční a dálniční sítě ČR.[3]

Změna v silniční síti na území hl. m. Prahy, spočívající v degradaci 407 km silnic na místní komunikace, byla provedena rozhodnutím Ministerstva dopravy a spojů ČR čj. 26843/1997-120 ze dne 23. 12. 1997.

Dálnice editovat

Silnice I. třídy na území Prahy editovat

  • Silnice I/4 začíná v Lahovicích, na MÚK s dálnicí D0, za Jílovištěm se mění v dálnici D4, která pokračuje směrem na Strakonice
  • Silnice I/7 začíná na křižovatce s dálnicí D0 v Ruzyni, za hranicí Prahy pokračuje jako D7
  • Silnice I/8 začíná na katastru Ďáblic v křižovatce se silnicí II/243; za hranicí Prahy pokračuje jako dálnice D8

Místní komunikace značené jako silnice I. třídy editovat

V mapách ŘSD uváděno jako „místní komunikace dočasně plnící funkci silnice“:

  • 5 - od křižovatky Vypich přes Motol a Stodůlky k dálnici D5
  • 6, 6A - z Holešovic přes Letnou, Břevnov, Vypich a Řepy k dálnici D6
  • 7 - Svatovítská, Evropská k dálnici D7
  • 8, 8A, 8B - Severojižní magistrála, spojuje začátek dálnice D1 s dálnicí D8
  • 10, 10A - z Vysočan k dálnici D0, dále pokračuje jako II/611
  • 10M - z Klíčova k začátku dálnice D10
  • 12 - z Běchovic přes Újezd nad Lesy k začátku silnice I/12
  • 29 - Jižní spojka, mezi Barrandovským mostem přes Spořilov a Strašnice na dálnici D0

Silnice II. třídy editovat

  • silnice II/101 zasahuje na území Prahy na dvou místech:
    • od hranice Prahy na Zbraslav, kde se napojuje na silnici II/102
    • z Radotína (silnice II/115) k hranici Prahy
  • silnice II/102 začíná na křižovatce se silnicí II/115 v Lahovičkách. Vede přes křižovatku s dálnicí D0 a silnicí I/4 a dále přes Zbraslav podél Vltavy na jih na Vrané nad Vltavou
  • silnice II/115 začíná na křižovatce se silnicí II/102 v Lahovičkách. Vede přes Radotín a dále podél Berounky na Černošice
  • silnice II/241 začíná na křižovatce Roztocké a Kamýcké ulice v Sedlci a vede přes Suchdol směrem na Černý Vůl
  • silnice II/242 ze Sedlce kolem Vltavy na sever směrem na Roztoky
  • silnice II/243 začíná na území Ďáblic v křižovatce se silnicí I/8 a vede přes Březiněves na Líbeznice
  • silnice II/599 začíná na křižovatce s dálnicí D0 u Lochkova a vede do Radotína
  • silnice II/611 od dálnice D0 přes Horní Počernice - pokračuje směrem na Sadskou

Místní komunikace značené jako silnice II. třídy editovat

V mapách ŘSD uváděno jako „místní komunikace dočasně plnící funkci silnice“:

  • 241 spojuje Vítězné náměstí s křižovatkou Roztocké a Kamýcké ulice v Sedlci, kde navazují silnice II/241 a II/242 (v minulosti zřejmě k silnici II/241 patřila i Chotkova silnice, protože mostní galerie této komunikace, která dnes nese městské evidenční označení G-004, má v evidenci mostů uvedeno též dřívější číslo 241-000a)
  • 243 spojuje Michli (I/29) a Horní Roztyly (I/8). Oficiálně toto číslo nese silnice vedoucí od křižovatky se silnicí I/8 u Ďáblic přes Březiněves na Líbeznice
  • 333 ze Štěrbohol na Říčany, pokračuje jako silnice I/2
  • 333M spojuje silnici II/333 s dálnicí D1
  • 600 spojuje dálnici D0 přes Barrandov s Barrandovským mostem
  • 601 spojuje Městský okruh se silnicí I/8
  • 610 mezi Hloubětínem a Klíčovem, spojuje dvě části silnice II/601
  • 611 mezi Hloubětínem a silnicí I/10

Silnice III. třídy editovat

  • silnice III/0071j – v Praze je evidováno 42 metrů délky této silnice, pravděpodobně jde o úsek ulice K Tuchoměřicům u hranice Prahy[4]

Evropské mezinárodní silnice editovat

Tzv. evropské silnice jsou vedeny po území Prahy, v některých případech i po místních komunikacích.

Staré okruhy editovat

 
Společný úsek I. (Městského) a II. (Pražského) okruhu v ulici Milady Horákové na hranici Hradčan a Dejvic

Starý vnitřní okruh (I.) editovat

Vnitřní okruh byl vyznačen po ulicích převážně v husté zástavbě, dnes již většinou počítané k centru města. Z těchto území má být co největší množství dopravy, zejména tranzitní, svedeno na vzdálenější okruhy. Vnitřní okruh v roce 1987[5] i v roce 1996 byl značen přes Libeňský most, ulicemi Voctářova, Švábky, Pod plynojemem, Pod Krejcárkem (na žižkovskou křižovatku Ohrada), Jana Želivského, přes Vinohrady ulicemi Votická, Soběslavská, U zdravotního ústavu, Bělocerkevská, od vršovické křižovatky Slavie dále ulicí Vršovická, přes Nusle Otakarova, Křesomyslova, Sekaninova (tam) / Jaromírova (zpět), Ostrčilovo náměstí, přes Nové Město Na Slupi, Svobodova (křižovatka Výtoň), Rašínovo nábřeží (dříve nábřeží Bedřicha Engelse), Jiráskův most, V botanice (tam) / Matoušova (zpět), Kartouzská, přes Smíchov Plzeňská (tam) / Vrchlického (zpět), Podbělohorská, Kukulova a dále společně se středním okruhem od Vypichu přes Břevnov, Střešovice, Letnou a Holešovice a ulicemi Vrbenského a U Uranie k Libeňskému mostu.

Starý II. okruh editovat

Původní střední okruh, který je postupně nahrazován Městským i Pražským okruhem, byl značen v roce 1987[5] i v roce 1996 v trase most Barikádníků – V Holešovičkách – Vysočanská (přes Prosek) – Čakovická – Kbelská (přes Hloubětín) – Průmyslová (přes Hostivař) (Průmyslový polookruh) – Švehlova – (zde u Zahradního Města navazoval na již hotovou část Jižní spojky) – Barrandovský most – K Barrandovu – Novořeporyjská (po hranici Prahy) – přímo k centru Rozvadovská spojka – Jeremiášova přes Bílý Beránek – Slánská přes Řepy – Karlovarská – Bělohorská (na Vypichu se připojil i vnitřní okruh) – Patočkova (dříve Pionýrů) – Milady Horákové (dříve Obránců míru) – Veletržní – (přes Bubny a Holešovice veden každý směr jinými ulicemi) – Vrbenského - most Barikádníků (vnitřní okruh pokračoval Vrbenského ulicí na Libeňský most).

Aglomerační okruh (II/101, okruh III) editovat

Před vybudováním rychlostního vnějšího okruhu roli vnějšího (III.) okruhu plní silnice II/101 spojující místa Kralupy nad Vltavou – Veltrusy – Neratovice – Kostelec nad Labem – Brandýs nad Labem – Jirny – Úvaly – Říčany – Jesenice – Dolní Břežany – Zbraslav – Radotín – Třebotov – Nučice – Rudná-Hořelice – Červený Újezd – Unhošť – Velké Přítočno – Kladno – Stehelčeves – Zákolany – Kralupy nad Vltavou. Značení číslem silnice 101 ani značení dopravní značkou Okruh není zcela souvislé, některé úseky (například Zbraslav – Radotín) jsou označeny jinými čísly silnice. Mezi nejproblematičtější úseky patří jižní část okruhu v úseku Jesenice – Zbraslav, zejména průtah obcí Jesenice a silnice v Břežanském údolí, kde koncentrace kamionové i automobilové dopravy je zcela nevhodná. Zbraslav a Radotín jsou také jedinými místy, kde tento okruh prochází přímo územím Prahy.

Rychlostní okruhy editovat

Rychlostní Městský okruh editovat

 
Dopravní ruch v Praze, na Smíchově
Související informace naleznete také v článku Městský okruh (Praha).

Rychlostní místní komunikace Městský okruh má za úkol sbírat hlavně vnitroměstský provoz a chránit tak centrum města. Plní úkol původního středního okruhu, avšak postupně se stává vnitřním okruhem. Z plánovaných 32 km je k roku 2016 postavena západní a jižní část o délce 22 km (úsek Pelc-Tyrolka – Tunelový komplex Blanka – Strahovský tunel – Tunel Mrázovka – Barrandovský most – Jižní spojka – začátek Štěrboholské radiály). Po zprovoznění tunelového komplexu Blanka v roce 2016 další úseky nejsou ve výstavbě, termín dokončení zbývajících 10 km v severovýchodní části Prahy není zatím znám, v roce 2019 byla značná část tohoto úseku přepracována na podzemní, tunelovou variantu. V roce 2017 byla výstavba předpokládána na roky 2024–2031. Investorem stavby je hlavní město Praha.

Pražský okruh (rychlostní vnější okruh) editovat

Související informace naleznete také v článku Pražský okruh.

Pražský okruh (dálnice D0, do 31. prosince 2015 rychlostní silnice R1) má za úkol sbírat tranzitní provoz z dálnic (D1, D4, D5, D6, D7, D8, D10, D11, budoucí D3), které se na něm budou sbíhat. Z plánovaných 83 km je k roku 2010 postaveno 40 km (úseky Ruzyně – Modletice/D1 a Kyje – Horní Počernice). Zbývá dostavět úseky Běchovice – D1 na východě (plánované zprovoznění 2027) a Ruzyně – Satalice na severu (plánované zprovoznění 2030). Celý okruh má být podle plánů zveřejěných na webu ŘSD v lednu 2022 dokončen v roce 2030. Stavbu tohoto okruhu financuje stát.

Rychlostní radiály editovat

Systém radiál má propojovat oba okruhy.

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. ↑ České dálnice [online]. Dostupné online. 
  2. ↑ Silniční a dálniční síť ČR. geoportal.jsdi.cz [online]. [cit. 2014-07-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-05. 
  3. ↑ Informace poskytnutá Ředitelstvím silnic a dálnic dne 21. 7. 2022 (seznam poskytnutých informací na webu ŘSD je momentálně nefunkční)
  4. ↑ Informace poskytnutá na žádost, Ministerstvo dopravy ČR, 20. 7. 2022
  5. ↑ a b Praha pro motoristy, dopravní plán města, 1. vydání. Geodetický a kartografický podnik v Praze, účelový náklad pro Českou státní pojišťovnu a pro Ústav dopravního inženýrství hl. m. Prahy, 1987, tematický obsah Ústav dopravního inženýrství hl. m. Prahy

Související články editovat

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Síť_pozemních_komunikací_v_Praze&oldid=23777346“