Otevřít hlavní menu

Milady Horákové je ulice na hranici pražských Hradčan, Střešovic, Dejvic, Bubenče a Holešovic, procházející západovýchodním směrem mezi ulicí Patočkovou, přes Letenské náměstí na Strossmayerovo náměstí z Letné přes celou letenskou pláň do Holešovic. V roce 1990 byla přejmenována ze třídy Obránců míru na Milady Horákové, podle advokátky popravené v 50. letech. V ulici je vedena dvoukolejná tramvajová trať Strossmayerovo náměstí - Hradčanská - Malovanka pražské MHD. V současnosti trpí dopravními zácpami, řešenými stavbou tunelu Blanka a v dolní části odkloněním automobilové dopravy z Letenského náměstí do Veletržní ulice.

Milady Horákové
Ulice Milady Horákové, hlavní dopravní tepna Letné
Ulice Milady Horákové, hlavní dopravní tepna Letné
Umístění
Město Praha
Poloha
Začíná na Strossmayerovo náměstí 50°5′56″ s. š., 14°25′59″ v. d.
Končí na Patočkova
50°5′40″ s. š., 14°23′31″ v. d.
Historie
Denominace 1990
Starší názvy Belcrediho třída
Letenská
Krále Jiřího VI.
Obránců míru
Kód ulice 462853
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Pohled na Strossmayerovo náměstí směrem od kostela, v pozadí dolní (holešovický) konec ulice Milady Horákové

HistorieEditovat

Ze silnice osady Ovenec se v 18. století vyvinula páteřní komunikace předměstských osad Holešovice a Bubny, které byly sloučeny a roku 1884 připojeny k Praze, což vyvolalo úpravu silnice na městskou ulici a stavební boom. Od roku 1888 do roku 1940 a od roku 1945 se nazývala Belcrediho třída na památku českého místodržitele a ministra Richarda Belcrediho. Za okupace se jmenovala Letenská (německy: Sommerbergstraße[1], od června roku 1947 Krále Jiřího VI. (jako projev vděku Velké Británii za účast v boji o osvobození Evropy)[2] a poté po celé období socialismu až do roku 1990 Obránců míru[3]. Na dětská léta zde prožitá vzpomínal spisovatel Václav Čtvrtek v knížce Z dětství i jinak[4].

10. července 1973 zde Olga Hepnarová na tramvajové zastávce Strossmayerovo náměstí zabila 8 lidí.

 
Dům čp. 479-VII, pamětní deska Karla Kryla

Úřední a obchodní budovyEditovat

 
Letenský Molochov - budovy v ulici Milady Horákové, foto 2010
 
Dům čp. 599-VII, fasáda se sochami múz
  • Budova Ministerstva vnitra České republiky, čp. 1489/VII postavena 1935–1939, projekt arch. Kamil Roškot, Josef Kalous a Jan Zázvorka, lidově přezdívaná kachlíkárna. Památkově chráněný dominantní objekt na okraji Letenské pláně[5], druhá budova dostavěna po roce 1989.
  • Hotel Belvedere - funkcionalistická budova ze 30. let 20. století, sloužící nepřetržitě svému účelu
  • Obchodní dům Letná, dříve Brouk a Babka, nyní administrativní a nájemní budova
  • Erhartova cukrárna - podnik se stylovým funkcionalistickým interiérem, otevřený roku 1937, činžovní dům čp. 387/VIII, návrh arch. Evžen Rosenberg, od roku 1993 zapsán v seznamu nemovitých kulturních památek[6] a po roce 1995 prošel rekonstrukcí
  • Obvodní pošta a telefonní ústředna čp. 383/VII, 1929-1931, návrh arch. Ladislav Machoň, budova památkově chráněná[7]
  • Budova Národního archivu, původně Korunní archiv země České, čp. 133/VII, pozměněná realizace původního projektu arch. Jaroslava Fragnera; archivní fondy státní správy a klášterů, badatelna a knihovna.
  • Bývalá Letenská kavárna - nárožní prostory v přízemí Molochova do Letenského náměstí - místo setkávání umělců 30.- 80. let 20. století, nyní Erotic City
  • Velvyslanectví Indické republiky, čp. 60/93
  • Nárožní budova, podle které křižovatka třídy M. Horákové s Badeniho ulicí nesla označení Špejchar, původně lidová restaurace s kioskem a předzahrádkou, po roce 1989 byl kiosk zbourán, budova oplocena a adaptována pro americkou církev mormonů
  • Bývalá administrativní budova Škoda Praha Dodavatelsko-inženýrský závod, stavba brutalistického stylu nad stanicí metra Hradčanská, nyní sídlo zdravotních a tělocvičných zařízení

Obytné domyEditovat

  • Blok 13 luxusních činžovních domů zvaný Molochov (252 metrů dlouhý), funkcionalistická architektura, arch. Josef Havlíček a bratři Kohnové
  • Činžovní dům čp. 479/VII, č.o. 75, podle prvního majitele zvaný U Kutílků, na fasádě pamětní deska Karla Kryla.
  • Novorenesanční nárožní dům do Haškovy ulice, čp.599/VII, se sochami múz v nikách
  • Činžovní dům čp. 612/VII, který si dal postavit řezbář Josef Krejčík, na fasádě sgrafitta podle návrhu Mikoláše Alše
  • Činžovní dům čp. 154/VII, bydlel zde malíř Emanuel Krescenc Liška

Ostatní objekty a místaEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. např. Verordnungsblatt des Justizministeriums, Jg. XXVI, Prag 1944, s.30
  2. Československý týden ve filmu. Čs. zpravodajský film. 1947. 25. epizoda, 3. série. 1:12 minutes in.
  3. Marel Lašťovka, Pražský uličník I, A-M. Libri Praha 2003, on line[1]
  4. Vladimír Kovařík, Literární toulky Prahou. Albatros Praha 1980, s. 370
  5. https://pamatkovykatalog.cz?element=14111570&action=element&presenter=ElementsResults
  6. https://pamatkovykatalog.cz?element=14149287&action=element&presenter=ElementsResults
  7. https://pamatkovykatalog.cz?element=14149715&action=element&presenter=ElementsResults

LiteraturaEditovat

  • RUTH, František. Kronika královské Prahy a obcí sousedních. Praha: Pavel Körber, 1903-1904. 1246 s. Dostupné online. Kapitola Belcrediho třída, s. 32. 
  • POCHE, Emanuel:Prahou krok za krokem. Panorama Praha 1987 (3.vydání), s. 315, 381
  • PYTLÍK, Radko: Toulky Prahou 7. Emporius Praha 2001, ISBN 80-86346-05-6

Externí odkazyEditovat