Ladislav Machoň
český architekt
Ladislav Machoň (28. dubna 1888 Královské Vinohrady[1] – 22. prosince 1973 Praha) byl český architekt, představitel art deco a funkcionalistické architektury. Je pohřben na pardubickém Centrálním hřbitově[4] ve společné hrobce s železničním stavitelem Janem Pernerem.
| Ladislav Machoň | |
|---|---|
.jpg) | |
| Narození | 28. dubna 1888 Královské Vinohrady[1]  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 22. prosince 1973 (ve věku 85 let) Praha  Československo |
| Místo pohřbení | Centrální hřbitov v Pardubicích |
| Povolání | architekt, designér, scénograf a urbanista |
| Manžel(ka) | Augusta Machoňová-Müllerová |
| Příbuzní | Alexandr Vladimír Hrska (švagr)[2] Jan Perner[3] |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život editovat
Studoval na čes. technice v Praze u prof. Josefa Schulze a Josefa Fanty. Od roku 1909 byl v ateliéru Jana Kotěry. Studijní cesty vykonal po Německu (1910), Belgii, Francii, Nizozemsku a Anglii (1911), po Dalmácii, Istrii, Dánsku, Švédsku, Norsku, Jugoslávii a Itálii.
Z jeho nejznámějších realizací jsou interiéry Právnické fakulty UK v Praze, přestavba a interiéry Klementina a Machoňova pasáž v Pardubicích, kterou provedl ve spolupráci se sochařem Ottou Gutfreundem.
Dílo editovat
Praha editovat
- Hotel Zlatá husa, čp. 839 – interiéry (1912)
- Dvojdům bratří Čapků (1923–1924), ul. Bratří Čapků (v době vzniku Úzká) čp. 1853/28 a 1854/30
- Dům architekta Aloise Kubíčka, ul. Cukrovarnická čp. 495, tuto vilu zakoupil v roce 1962 český kreslíř, karikaturista, ilustrátor a humorista Jiří Winter Neprakta
- Kolonie rodinných domů stavebního družstva Domov (1921–1925), Praha 3 – Žižkov[5]
- Vila sochaře Otakara Španiela (1924), Na Ořechovce čp. 487
- Klementinum I (1924–1925), dvorní přístavby půjčovny knih pro Univerzitní a Technickou knihovnu
- Právnická fakulta Univerzity Karlovy (1926–1929), realizace projektu Jana Kotěry po jeho smrti
- Vila úředníka Františka Pokorného (1927), Dykova čp. 960/4 (původně Hviezdoslavova), Královské Vinohrady
- Budova poštovního úřadu (1929–1930), třída Milady Horákové (původně Belcrediho)
- Interiér automatu Koruna, Václavské nám. (1931)
- Švehlova sokolovna (1932), ul. U Branek, Praha-Hostivař [6]
- Černý pivovar, Karlovo náměstí (1933)
- Klementinum II (1934–1935)
- Špíškova vila (1933), ul. Na Babě čp. 1777, Praha 6 - Dejvice, Osada Baba [7]
- Malá benzinová pumpa (1936), Praha 5 – Zličín, ulice Na Radosti.[8]
- Hrskova vila (1938), ul. Na Babě čp. 1807, Praha 6 - Dejvice[9]
- Zahrada Uměleckoprůmyslového musea v Praze (1940), spolupráce s Jaroslavem Horejcem
Pardubice editovat
- Ředitelství pošt a telegrafů (1923–1925)
- Obchodní dům Passage (1924–1925)
- Státní reálka (1925–1929)
- Okresní soud a berní úřady (1931–1935)
- Poštovní a telegrafní úřad (1929–1938)
Postoloprty editovat
- Česká základní škola, projekt 1923, realizace 1934[10]
Broumov editovat
- Masarykova ZŠ, projekt 1925 - STAVBA ČESKÉ OBECNÉ A OBČANSKÉ ŠKOLY
Londýn editovat
- Automat (1938) na Regent Street
Naarden editovat
- Památník J. A. Komenského (1934–1937)
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ a b Matriční záznam o narození a křtu farnosti při kostele sv. Ludmily na Královských Vinohradech
- ↑ A.V. Hrska 1890-1954. Praha. 2014. ISBN 978-80-260-5426-9.
- ↑ Společnou hrobku Pernera a Machoně získali nadšenci za korunu. In: iDNES.cz. 11. března 2015. Dostupné online. [cit. 2019-10-06]
- ↑ Město Pardubice. Služby města Pardubic: Pardubický slavín. Dostupné z WWW.
- ↑ RYSKA, Petr. Kolonie Domov [online]. Praha neznámá, 2014-5-4. Dostupné online.
- ↑ Historie Sokolské jednoty v Hostivaři
- ↑ TEMPL, Stephan. Baba – Osada Svazu čs. díla Praha. Praha: Zlatý řez, 2000. ISBN 80-901562-4-X. S. 138–141.
- ↑ Architektonickým pomníkem může být i stará benzinka
- ↑ Stránka o Alexandru Vladimíru Hrskovi. www.hrska.com [online]. [cit. 2022-01-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-10-14.
- ↑ ROEDL, Bohumír; MACH, Václav. Postoloprtsko. Postoloprty: Město Postoloprty, 2021. 199 s. ISBN 978-80-87019-24-5. S. 70.
Literatura editovat
- František Černý: Měnivá tvář divadla aneb Dvě století s pražskými herci, Mladá fronta, Praha, 1978, str. 117, 120, 121
- Emanuel Poche: Prahou krok za krokem, Praha, 1958
- Emanuel Poche a kol.:Umělecké památky Čech, díl 3., Academia 1980
- Panoch, Pavel; Lukeš, Zdeněk. Ve víru modernosti. : Helios, 2008. ISBN 80-85211-23-8 (česky)
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ladislav Machoň na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Ladislav Machoň
- Idnes.cz: Společnou hrobku Pernera a Machoně získali nadšenci za korunu. Monika Suchá, 11.03.2015.
