Richard Belcredi
Richard hrabě Belcredi (12. února 1823 Jimramov[1] – 2. prosince 1902 Gmunden[2]) byl rakouský politik z moravské větve původně italského šlechtického rodu Belcrediů; ministerský předseda Rakouska a český místodržící.
.jpg)
ŽivotEditovat
Richard Belcredi studoval v Litomyšli gymnasium a v Praze a Vídni práva, a v roce 1854 byl povolán jako okresní hejtman ve Znojmě, roku 1860 do Slezského zemského sněmu a poté do rakouské Říšské rady (poslancem 1861–1865). V roce 1862 se stal hlavou zemské vlády Rakouského Slezska (v jiných korunních zemích monarchie se tato funkce nazývala místodržícím), a konečně roku 1864 tajným radou a místodržitelem Čech. Byl členem Panské sněmovny Říšské rady.
V doplňovacích zemských volbách v Čechách v únoru 1864 byl zvolen i na Český zemský sněm, kde zastupoval kurii velkostatkářskou.[3] Rezignoval v říjnu 1865.[4] Na sněm se vrátil ještě v doplňovacích volbách v září 1871.[5]
Zasloužil se o zřízení prvního českého gymnázia v Brně. Za své zásluhy byl vyznamenán Řádem zlatého rouna a velkokřížem Královského uherského řádu sv. Štěpána.[6]
„Ministerstvo tří hrabat“Editovat
Poté, co se císař František Josef I. v roce 1865 zklamán odklonil od liberálů kolem ministerského předsedy Antona von Schmerlinga kvůli neustálým turbulencím (viz Dějiny Rakouska), věnoval se osobě Richarda Belcrediho, známého svým konzervativismem a jmenoval jej státním ministrem a ministerským předsedou.
Zprávu, že byl požádán, aby se ujal funkce státního ministra v čele vlády, přijal jako osobní oběť a ujal se jí pouze z pocitu zodpovědnosti věrného úředníka. Poté napsal své ženě: „císař je mnou přímo posedlý a prohlásil, že v této neveselé době plné nebezpečí ve mně spatřuje čestného muže, na kterého by se mohl bezvýhradně spolehnout. Kéž dostojím jeho očekávání a neodmítnu jedinou jeho naději“.
Po odchodu z úřadu předsedy ministerské konference působil v letech 1881–1895 jako prezident Správního soudního dvora ve Vídni.[7]
ZajímavostEditovat
V roce 1888 byla na jeho počest pojmenována jedna z významných pražských ulic, spojující Letnou s Holešovicemi jako Belcrediho třída. Tento název jí vydržel až do německé okupace a pak ještě krátce po skončení války. Od roku 1990 nese ulice jméno Milady Horákové.[8]
OdkazyEditovat
ReferenceEditovat
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu
- ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu, snímek 00360
- ↑ Das Vaterland, 2. 3. 1864, s. 2.
- ↑ Fremden-Blatt, 6. 10. 1865, s. 3.
- ↑ http://www.psp.cz/eknih/1870skc/2/stenprot/003schuz/s003002.htm
- ↑ Richard Belcredi v Encyklopedii dějin města Brna
- ↑ MALÍŘ, Jiří, a kol. Biografický slovník poslanců moravského zemského sněmu v letech 1861–1918. 1. vyd. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2012. 887 s. ISBN 978-80-7325-272-4. S. 87.
- ↑ ANDRLE, Petr. OSOBNOST: Klidná síla šlechetnosti…. neviditelnýpes.lidovky.cz [online]. 2015-01-07 [cit. 2017-02-19]. Dostupné online.
LiteraturaEditovat
- Kdo byl kdo v našich dějinách do roku 1918 / (Pavel Augusta … et al.). 4. vyd. Praha: Libri, 1999. 571 s. ISBN 80-85983-94-X. S. 33.
- ŠÚSTKOVÁ, Hana. Biografický slovník poslanců slezského zemského sněmu v Opavě (1861–1918) : Biografický slovník Slezska a severní Moravy. Nová řada 8 (20) – Supplementum. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, Filozofická fakulta a Ústav pro regionální studia, 2006. 112 s. ISBN 80-7368-512-4.
- VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 3. sešit : Bas–Bend. Praha: Libri, 2005. 264–375 s. ISBN 80-7277-287-2. S. 349–350.
Externí odkazyEditovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Richard Belcredi na Wikimedia Commons
| Předsedové ministerské konference | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Alexandr Mensdorff-Pouilly |
1865–1867 Richard Belcredi |
Nástupce: Friedrich Ferdinand von Beust |
