Wikipedie

Líbeznice

obec v okrese Praha-východ ve Středočeském kraji

Líbeznice[pozn. 1] (německy Libesnitz nebo Rotkirchen, starším pravopisem Rothkirchen) jsou obec v okrese Praha-východ ve Středočeském kraji. Leží dva kilometry severně od hranic Prahy na hlavní silnici I/9 z Prahy do Mělníka.

Líbeznice
Líbeznická bývalá fara
Líbeznická bývalá fara
Znak obce LíbezniceVlajka obce Líbeznice
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecOdolena Voda
Obec s rozšířenou působnostíBrandýs nad Labem-Stará Boleslav
(správní obvod)
OkresPraha-východ
KrajStředočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice50°11′31″ s. š., 14°29′37″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel3 211 (2024)[1]
Rozloha5,99 km²[2]
Katastrální územíLíbeznice
Nadmořská výška203 m n. m.
PSČ250 65
Počet domů1 007 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduMělnická 43
250 65 Líbeznice
obec@libeznice.cz
StarostaJan Havlíček
Oficiální web: www.libeznice.cz
Líbeznice na mapě
Líbeznice
Líbeznice
Další údaje
Kód obce538442
Kód části obce82660
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Žije zde přibližně 3 200[1] obyvatel. Líbeznice byly a jsou i v současnosti díky své poloze a občanské vybavenosti centrem blízkého okolí. V obci se nacházejí: základní škola, základní umělecká škola, mateřská škola, pošta, čerpací stanice, zdravotní středisko včetně dentisty a gynekologa, obecní knihovna, fotbalové hřiště, Divadlo kouzel Pavla Kožíška, kostel svatého Martina a barokní fara. Obec je od roku 1999 členem dobrovolného svazku obcí Region Povodí Mratínského potoka. Líbeznice sousedí s obcemi Měšice, Bašť, Hovorčovice, Bořanovice a Zlonín, všechny v okrese Praha-východ.

Historie

editovat

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1236. Obec je zmíněna v právním dokumentu, psaném středověkou latinou, ve kterém se král Václav I. zříká vymáhání dávek a věnuje statek (villa Lubeznic) kapitule pražské, zastupované kanovníkem Marquardem. V roce 1294 jsou Libezníce rozděleny mezi kapitulu svatovítskou a vyšehradskou, v jejichž majetku se obec nachází až do 14. století. V 15. století obec vlastní Jan Náz, dvorní úředník krále Václava IV., dále král Jiří z Poděbrad a v letech 1459–1548 Staré Město pražské. Po několika změnách vlastníků je od konce 17. století až do poloviny 19. století obec ve vlastnictví rodu Nosticů.

Výstavba po roce 2010

editovat

Líbeznice po roce 2010, kdy se starostou stal Martin Kupka, získaly pozornost českých architektů, obec je dávána za vzor kvalitní maloměstské výstavby.[5][6][7][8] V Líbeznicích byla postavena nová budova Základní a umělecké školy s neobvyklým kruhovým půdorysem od atelieru Projektil,[9][10] sportovní a kulturní centrum Chrupavka,[11] citlivě a moderně byly zrekonstruovány budovy polikliniky, radnice a tzv. domu služeb.[12]

Obyvatelstvo

editovat
Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[13][14]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 1 061 1 318 1 302 1 228 1 197 1 120 1 388 1 256 1 339 1 304 1 246 1 200 1 316 2 207 3 214
Počet domů 120 139 150 173 143 145 247 319 314 314 337 395 453 734 1 007

Náboženství

editovat
 
Kostel svatého Martina z Tours

Většina obyvatel Líbeznic svou víru buďto neuvádí, či uvedlo že je bez náboženské víry.[kdy?] Pokud se tedy k nějaké církvi hlásí, tak z většiny k církvi římskokatolické – 120 obyvatel. Relativně velké zastoupení zde má Pravoslavná církev v českých zemích a na Slovensku – hlásí se k ní 36 obyvatel. Zbylí obyvatelé, pokud se k nějaké církvi hlásí, pak buďto k Církvi československé husitské (11 obyv.), nebo k Českobratrské církvi evangelické, nejméně občanů se hlásí k Svědkům Jehovovým (2 obyvatelé).

Kostel svatého Martina z Tours je líbeznickou dominantou. Kostel zasvěcený svatému Martinu z Tours stál v Líbeznicích již před rokem 1380. Nacházel se v blízkosti dnešního domu čp. 142, který v letech 1883–1956 sloužil jako škola, a asi 200 kroků od něho stála prkenná zvonice se zvony z let 1663 a 1676. O výstavbě nového kostela se začalo uvažovat již po třicetileté válce, kdy bylo k líbeznické farnosti trvale připojeno území zrušených farností v Hovorčovicích a Pakoměřicích. V roce 1788 byl starý kostel zbourán a 1. května 1788 pražským světícím biskupem Erasmem Dionýsem Kriegerem posvěcen základní kámen nově budovaného kostela, pro nějž bylo vybráno vyvýšené místo jižně od původní stavby (při dnešním Mírovém náměstí). Jednalo se o první kostel v Čechách, na který byl instalován hromosvod; instaloval ho zde pražský profesor mechaniky Antonín Renner.

Kostel je obklopen hřbitovem. Nedaleko kostela stojí patrová barokní fara (čp. 6) z 1. poloviny 18. století s mansardovou střechou. Kostel i fara jsou od roku 1958 zapsány do seznamu kulturní památky. K 1. lednu 2006 byla líbeznická farnost zrušena a její území přičleněno k farnosti v Odolena Vodě. Nedělní mše se koná v 10 hodin.

Národnostní složení

editovat

Národnostní složení obyvatel obce bylo v roce 2011 poměrně homogenní – 1430 obyvatel se přihlásilo k národnosti české, 43 k národnosti ukrajinské, 22 k národnosti slovenské, 4 lidé se přihlásili k národnosti vietnamské a 2 lidé k národnosti moravské.

Obecní správa

editovat

Územněsprávní začlenění

editovat

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Praha, politický i soudní okres Karlín[15]
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Karlín[15]
  • 1868 země česká, politický i soudní okres Karlín[15]
  • 1927 země česká, politický okres Praha-venkov, soudní okres Karlín[16]
  • 1929 země česká, politický okres Praha-venkov, soudní okres Praha-východ[17]
  • 1939 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Praha-venkov, soudní okres Praha-východ[18]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Praha-venkov-sever, soudní okres Praha-východ[19]
  • 1945 země česká, správní okres Praha-venkov-sever, soudní okres Praha-východ[20]
  • 1949 Pražský kraj, okres Praha-sever[21]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Praha-východ[22]

Obecní symboly

editovat

Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 4. června 1998.[23]

Společnost

editovat

Ve vsi Líbeznice (1391 obyvatel, poštovní úřad, důchodkový kontrolní úřad, četnická stanice, římskokatolický kostel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[24] lékař, zvěrolékař, autodílna, biograf Legion, výroba cementového zboží, cihelna, 2 čalouníci, drogerie, obchod s dřívím, elektrárna, elektrotechnický závod, fotografický ateliér, 3 holiči, 4 hostince, klempíř, kolář, košíkář, kotlář, kovář, kožišník, 2 krejčí, výrobna lihovin, 2 obchody s obuví, obuvník, obchod s obuvnickými potřebami, 2 obchody s ovocem a zeleninou, 2 pekaři, 3 obchody s lahvovým pivem, pohřební ústav, 7 pokrývačů, 2 porodní asistentky, 16 rolníků, 3 řezníci, 2 sedláři, 8 obchodů se smíšeným zbožím, výroba sody, okresní hospodářská záložna v Karlíně, spořitelní a záložní spolek pro Líbeznice, studnař, 5 švadlen, tesařský mistr, 2 trafiky, 3 truhláři, 3 obchody s uhlím, 2 zahradnictví, 3 zámečníci, obchod železářským zbožím.

Sport

editovat

V obci působí fotbalový oddíl 1. FC Líbeznice a družstvo stolních tenistů. Také zde působí atletický klub s mnoha úspěchy v celorepublikových soutěžích pod vedením trenéra Tomáše Pšeničky.

Doprava

editovat

Dopravní síť

  • Pozemní komunikace – Obcí prochází silnice I/9 Zdiby – Mělník – Česká Lípa – Rumburk. Od roku 2011 je v provozu obchvat obce. V obci končí silnice II/243 Praha-Ďáblice – Líbeznice. Na území obce začíná silnice II/244 Líbeznice – Kostelec nad Labem – Všetaty – Byšice.

Veřejná doprava 2023

  • Autobusová doprava – V obci měly zastávku příměstské autobusové linky jedoucí do těchto cílů: Mělník, Neratovice, Praha, Štětí (dopravce ČSAD Střední Čechy, a. s.).

Pamětihodnosti

editovat
  • Kostel svatého Martina z Tours – pozdně barokní stavba, kterou nechal vybudovat hrabě Nostic v letech 1788–1795.
  • Kaple Panny Marie – stavba z 2. poloviny 18. století se nachází v Nádražní ulici u rozcestí k Měšicům
  • Fara – patrová, barokní stavba s mansardovou střechou vybudovaná v roce 1727.

Osobnosti

editovat
  • Antonín Judytka (1907-1975), organizátor místního oddílu fotbalu
  • Otto Kohn (1887-1965), architekt
  • Milan Korejs (1921-2009), režisér ochotnického divadla, iniciátor vzniku Areálu zdraví
  • František Košina (1919-2002), kronikář
  • Jan Pavelka (1828-1908), ředitel školy, regenschori, hudebník
  • MUDr. Václav Tišnovský (1815–1869), první volený líbeznický rychtář, osobní lékař rodiny Nosticových
  • Helena Velická (1979-), violoncellistka, hudební pedagožka
  • Martin Kupka

Další fotografie

editovat
  •  
    Původní škola
  •  
    Mělnická ulice
  •  
    Nová základní škola
  •  
    Zdibská ulice, jedna ze starších částí Líbeznic, kde lze spatřit i selské baroko
  •  
    Výhled na vesnici z ulice U Staré školy
  •  
    Divadlo kouzel

Odkazy

editovat

Poznámky

editovat
  1. ↑ pomnožné, tedy: 6. p. Líbeznicích[4]

Reference

editovat
  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. ↑ Internetová jazyková příručka [online]. Praha: Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i, 2008–2024. Heslo Líbeznice. 
  5. ↑ Rozhovor s Mgr. Martinem Kupkou, starostou Líbeznic | Gebrian VS. TelevizeSeznam.cz [online]. [cit. 2019-07-30]. Dostupné online. 
  6. ↑ Líbeznice | Gebrian VS. TelevizeSeznam.cz [online]. [cit. 2019-07-30]. Dostupné online. 
  7. ↑ jh. Malá města a obce skrývají perly současné architektury, ukazuje nový průvodce. ČT24 [online]. [cit. 2019-07-30]. Dostupné online. 
  8. ↑ Stavbaweb.cz – Tři věže v Líbeznicích. www.stavbaweb.cz [online]. [cit. 2019-07-30]. Dostupné online. 
  9. ↑ ZELENKOVÁ, Zuzana. Zahradnictví, doprava, rekonstrukce - to jsou Líbeznice. ČtiDoma.cz [online]. 2016-04-08 [cit. 2019-07-30]. Dostupné online. 
  10. ↑ ŠPÁNIKOVÁ, Zuzana. Škola v Líbeznicích stála 44 milionů. Vyplatila se sázka na originalitu?. ČtiDoma.cz [online]. 2017-03-01 [cit. 2019-07-30]. Dostupné online. 
  11. ↑ Archiweb - Slavnostní otevření sportovního a kulturního centra v Líbeznicích. www.archiweb.cz [online]. [cit. 2019-07-30]. Dostupné online. 
  12. ↑ GEBRIAN, Adam. Pozvolná proměna. Týdeník Respekt [online]. [cit. 2019-07-30]. Dostupné online. Dostupné také na: [1]. 
  13. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  14. ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  15. ↑ a b c Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  16. ↑ Vladní nařízení č. 222/1926 Sb.
  17. ↑ Vladní nařízení č. 198/1928 Sb.
  18. ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  19. ↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  20. ↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28. 
  21. ↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22. 
  22. ↑ Zákon č. 36/1960 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22. 
  23. ↑ Udělené symboly – Líbeznice [online]. 1998-06-04 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online. 
  24. ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 723-724. (česky a německy)

Externí odkazy

editovat
 
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Líbeznice&oldid=24257327“