Otevřít hlavní menu

Thomayerova nemocnice (do roku 2012 Fakultní Thomayerova nemocnice, neoficiálně též Krčská nemocnice či Nemocnice Krč, dříve původním názvem Masarykovy domovy) je velké zdravotnické zařízení, které se nachází v Praze 4-Krči na okraji Kunratického lesa na břehu Kunratického potoka při bývalé Budějovické, nyní Vídeňské silnici. Ročně hospitalizuje 50 000 pacientů, disponuje přibližně 1 600 lůžky s přibližně stejným počtem zaměstnanců, z toho asi 1 100 zdravotnických pracovníků.[1] Název nese po zakladateli české lékařské vědy prof. Josefu Thomayerovi.

Thomayerova nemocnice v Praze-Krči
Logo Thomayerovy nemocnice
Logo Thomayerovy nemocnice
Vznik 1928
Typ zdravotnické zařízení
Právní forma příspěvková organizace
Účel všeobecná nemocnice
Sídlo Vídeňská 800/5,
140 59 Praha 4-Krč
ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Působnost Praha
Ředitel doc. MUDr. Zdeněk Beneš, CSc.
Náměstek pro léčebnou péči MUDr. Petr Čech
Oficiální web www.ftn.cz
Dřívější název Masarykovy domy
IČO 00064190 (OR)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Thomayerova nemocnice
Základní informace
Pojmenováno po Josef Thomayer
Poloha
Adresa ČeskoČesko Česko
Další informace
Kód památky 40276/1-1346 (PkMISSezObr)
Web Oficiální web
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obsah

Masarykovy domovy (před druhou světovou válkou)Editovat

 
Historická fotografie Masarykových domovů, předchůdce dnešní nemocnice
 
Hlavní vstup do areálu Thomayerovy nemocnice

Zařízení vzniklo za první československé republiky jako ústav sociální péče hlavního města Prahy. Stavba byla provedena v letech 19261928 na parcele o výměře 33 hektarů podle funkcionalistického návrhu architekta Bohumíra Kozáka v celkovém nákladu 123 milionů korun československých. Ve své době se jednalo o jedno z nejmodernějších zařízení tohoto typu v Evropě.[2] Zařízení bylo slavnostně uvedeno do provozu 28. října 1928 k 10. výročí vzniku Československé republiky a bylo pojmenováno po prvním prezidentovi Tomáši Garrigue Masarykovi. Celková kapacita zařízení byla 3260 lůžek.[3]

Skladba sociálních zařízeníEditovat

Doprovodná zařízeníEditovat

 
Kaple sv. Václava v areálu Thomayerovy nemocnice

Etapy výstavbyEditovat

  1. etapa v letech 19261928
  2. etapa v roce 1939, pavilon "K"
  3. etapa v roce 1940, pavilon "P" (platící klientela)

Nacistický lazaret (druhá světová válka)Editovat

V dubnu 1941 byla zahájena postupná přeměna areálu na nacistický válečný lazaret. Kromě německých vojákůomrzlinamiBitvy u Stalingradu zde bylo internováno, mimo jiné, také několik dětíLidic. Původní obyvatelé domovů byli postupně přesouváni do jiných zařízení.

Nemocnice (po druhé světové válce)Editovat

Krátce po druhé světové válce zařízení dále sloužilo jako vojenský lazaret i pro raněné vojáky Rudé armády, dále pro nemocné a zubožené lidi, kteří se vrátili ve špatném zdravotním stavu z nacistických koncentračních táborů a z nucených prací v rámci totálního nasazení. Nicméně brzy po válce bylo rozhodnuto, že celé zařízení bude postupně přeměněno ve velkou nemocnici a název Masarykovy domovy se stal z politických důvodů nepřijatelný. Oficiálně byla nemocnice 26. května 1954 pojmenována na počest významného českého lékaře profesora MUDr. Josefa Thomayera, po němž nese jméno dodnes.

SoučasnostEditovat

V současné době patří Thomayerova nemocnice mezi největší zdravotnická zařízení v Česku. Součásti nemocnice je i samostatná porodnicekojeneckým ústavem, léčebna dlouhodobě nemocných, dětský domov. V areálu Thomayerovy nemocnice se nachází i organizačně a ekonomicky zcela samostatné zdravotnické zařízení, jímž je Institut klinické a experimentální medicíny (zkráceně IKEM).

V blízkosti Thomayerovi nemocnice je také plánována jedna ze stanic chystané linky D pražského metra.[4]

ZajímavostiEditovat

 
Lůžková část podzemní nemocnice sloužící jako protijaderný kryt

Zvláštností je zde třípatrové podzemní chráněné zdravotnické pracoviště pro 70 pacientůželezobetonovém krytu, vybudovaném v letech 1952 až 1961. Tato podzemní nemocnice, která do roku 1990 patřila mezi přísně utajované objekty, má tři samostatné zdroje pitné vody, podzemní vodojem a je vybavena agregátem pro výrobu elektrické energie.[3]

V sadech, založených ve 20. letech 20. století, zaujímalo důležité místo 10 000 morušovníků. Pěstovaly se zde nejen jako lapače škodlivých zplodin ve vzduchu, ale i jako potrava pro bource morušového, který se též choval v areálu nemocnice.[3] Pro potřeby nemocnice, avšak mimo její hlavní areál, byli v oné době chováni koně, vepři a hovězí skot. I na počátku 21. století bylo možno v areálu nemocnice potkat volně pobíhající muflony.[5][6][7]

Sanatorium ProsečniceEditovat

Podrobnější informace naleznete v článku Sanatorium Prosečnice.

K plicnímu oddělení Thomayerovy nemocnice patří i sanatorium v Prosečnici v Posázaví.


Thomayerova nemocnice v létě 2017

OdkazyEditovat