Otevřít hlavní menu

Ořech (okres Praha-západ)

obec v okrese Praha-západ ve Středočeském kraji

Ořech je vesnice v okresu Praha-západ ležící na jihozápadní hranici Prahy (západní hranice metropole překonávající městský okruh je zároveň východní hranicí Ořechu). V obci žije 995[1] obyvatel, její katastrální území je 477,23 ha a PSČ všech adres je 252 25.

Ořech
Karlštejnská ulice
Karlštejnská ulice
Znak obce OřechVlajka obce Ořech
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU (obec) CZ020A 539520
Kraj (NUTS 3) Středočeský (CZ020)
Okres (LAU 1) Praha-západ (CZ020A)
Obec s rozšířenou působností Černošice
Pověřená obec Hostivice
Historická země Čechy
Katastrální území Ořech
Katastrální výměra 4,77 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 995 (2019)[1]
Nadmořská výška 356 m n. m.
PSČ 252 25
Zákl. sídelní jednotky 1
Katastrální území 1
Adresa obecního úřadu Obecní úřad Ořech
Baarovo nám. 20
252 25 Ořech
Starosta Miroslav Helt
Oficiální web: www.obecorech.cz
Email: obecorech@volny.cz
Ořech v rámci okresu a obvodu obce s rozšířenou působností
Ořech
Ořech
Geodata (OSM): OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nejvýznamnější památkou je římskokatolický kostel Stětí svatého Jana Křtitele v samém centru Ořechu, poprvé doložený roku 1352. Zde také v letech 18951897 a 19091919 působil jako farář spisovatel Jindřich Šimon Baar (po něm také Baarovo náměstí v obci).

Obsah

HistorieEditovat

 
Památný kostel v Ořechu
 
Fara u kostela, působiště J. Š. Baara

Nejstarší dochovanou zmínkou o Ořechu je záznam v darovací listině, kterou daroval v roce 993 kníže Boleslav II. mezi jinými i Ořech břevnovskému klášteru. V latinsky psané listině je obec uváděna jako Orech. Vedle Ořecha jsou uváděny i další obce a města.

14. stoletíEditovat

Druhým dochovaným záznamem je dokončení stavby kostela Stětí svatého Jana Křtitele. Po barokních úpravách stojí dodnes. Kostel byl dostavěn v roce 1352.

15. stoletíEditovat

Roku 1401 odkázal Ořech Bočkoun Petru Přimdovi, karlštejnskému purkrabí. Po Petrovi Přimdovi byli pány v Ořechu roku 1408 Beneš a Vilím z Ořecha, po nichž Hašek z Hospozína a jeho syn Strachota roku 1413, roku 1415 Hynek z Tismic, roku 1421 Václav z Ořecha, konšel hor Viničných.

16. stoletíEditovat

První dochovaná zpráva z doby pohusitské je z roku 1515, kdy radní Nového Města pražského zakoupili v Ořechu poplužní dvůr i s lidmi, lesy a rybníky.

17. stoletíEditovat

Teprve od druhé poloviny 17. století začínají mít staré záznamy svůj řád. Majetek je zapisován do gruntovních knih, jimž dala základ berní rula, lidé pak do matrik. Ořešská matrika byla založena v roce 1661, kdy do ní byly zapisovány první křty. Teprve od roku 1665 byly zapisovány svatby. Od roku 1666 i pohřby.

18. stoletíEditovat

V roce 1713 zemřelo v Ořechu na morovou epidemii 11 lidí, v okolních vesnicích pak dohromady 78 lidí.

V padesátých letech 18. století se v Ořechu na návsi začala stavět nová škola. V roce 1754 pak byla škola dostavěna. Po očíslování domů měla číslo 11 a stála (přestavěná na obytný dům) do poloviny 80. let 20. století, kdy byla zbourána a na jejím místě byly postaveny garáže.

Územněsprávní začleněníEditovat

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Praha, politický i soudní okres Smíchov[2]
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Smíchov
  • 1868 země česká, politický i soudní okres Smíchov
  • 1927 země česká, politický okres Praha-venkov, soudní okres Praha-západ[3]
  • 1939 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Praha-venkov, soudní okres Praha-západ[4]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Praha-venkov-sever, soudní okres Praha-západ[5]
  • 1945 země česká, správní okres Praha-venkov-sever, soudní okres Praha-západ[6]
  • 1949 Pražský kraj, okres Praha-západ[7]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Praha-západ
  • 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Černošice

Rok 1932Editovat

Ve vsi Ořech (662 obyvatel, katol. kostel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[8] družstvo pro rozvod elektrické energie v Ořechu, holič, 2 hostince, kamenický závod, kartáčník a štětkař, kolář, velkoobchod koloniálním zbožím, kovář, krejčí, obchod s mlékem, mlýn, 3 obuvníci, 2 prkaři, 2 řezníci, sadař, 4 obchody se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek pro Ořech, stavební družstvo, 2 trafiky, velkostatek metropolitní kapituly, 2 vetešníci, zámečník, 2 zedničtí mistři.

SoučasnostEditovat

 
Moderní hasičská stanice

V obci vychází měsíčník Ořešský list, který informuje o událostech v obci za uplynulý měsíc. Obec má rovněž i vlastní školu (ZŠ Ořech - nynější budova školy byla postavena v roce 1900), mateřskou školku (MŠ Ořech), Sbor dobrovolných hasičů, JSDH Ořech (JPO III/2) a sportovní klub SK Viktorie Ořech (od roku 2010 – dříve Sokol Ořech). V obci se také nachází restaurant Rapír a tradiční Restaurace Ořech (od 30. let 20. století, tehdy se jmenovala U Majerů) a penzion u Barona Prášila.

Po roce 1990 zažívá Ořech velký rozvoj; staví se hlavně nové rodinné domy, a to jak na jihu, tak i západě obce.

DopravaEditovat

Dopravní síť

  • Pozemní komunikace – Do obce vedou silnice III. třídy. Okolo obce probíhá dálnice D0 (Pražský okruh) s exitem 19 (Řeporyje).

Veřejná doprava

  • Autobusová doprava – Do obce byly v roce 1992 zavedeny vůbec první spoje Pražské integrovaná dopravy; současně byla zavedena i druhá linka PID do Hovorčovic.[9] V obci mají zastávky autobusové linky 301 Praha, Sídliště Stodůlky - Chýnice (v pracovních dnech 14 spojů, o víkendu 5 spojů) a 352 Praha,Sídliště Stodůlky - Jinočany (denně mnoho spojů) (dopravce Dopravní podnik hl.m. Prahy, a. s.)

ReferenceEditovat

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2019. Praha. 30. dubna 2019. Dostupné online. [cit. 2019-05-04]
  2. Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  3. Vládní nařízení č. 205/1926 Sb., Vládní nařízení č. 222/1926 Sb.
  4. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  5. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  6. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28. 
  7. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22. 
  8. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 964. (česky a německy)
  9. Stručný průvodce muzeem městské hromadné dopravy v Praze, Praha 2010, str. 5

LiteraturaEditovat

Externí odkazyEditovat